a12:1Ais 5:1-2
b12:8Eba 13:12
c12:10-11Sak 118:22-23
d12:13Luk 11:53-54
f12:18Apo 23:8
g12:19Nag 25:5
h12:26Kal 3:2, 6
i12:28Luk 10:25-28
j12:29-30Nag 6:4-5
k12:31Him 19:18
l12:331Sa 15:22; Ose 6:6
m12:432Ko 8:12

Mark 12

Worwor artálár mai bos tám himhimna i numán wain

Mat 21:33-46; Luk 20:9-19

a Mái Iesu a parai kesi worwor artálár si di ngoromin,

  • “Kesi kálámul a soi kesi numán wain mák áir kári mák longoi kesi lus uri suir wain. A longoi mul i kesi rum, rum erei uri mákmák kári numán wain sang. A longoi ngorer ki ák tar páksi singin bos tám himhimna mák han alar di uri malar tepák.
Má namur ngo ákte arwat i pákánbung suri lus talmi wán wain, io a dos palai kán kesi tám arardos suri kip te risán wán wain tili kán num. Má ngo bos tám himhimna di mákái tám arardos erei a hut narsá di, di tolai má dik ubi má dik dos pala kalengnai mai wáin limán. Namur kákán num a dos palai kán kesi tám arardos mul. Io, má bos tám himhimna di sá rápái lul má dik abilbilingnai. Má a dos palai mul i kán kesi tám arardos, má bos tám himhimna di long pasi má dik sá bingi. Di longoi ngorer mai marán, di tu up di sár á te má te di sá bing di.
  • “Io, má ngorer kes masik má ák lu kis suri dos palai, arahrahi kálámul, war natun sang kán kalik alal. Má namur kálámul erei a para ngoromin, ‘Ina dos palai sang i natung suri da rumrum on má kápdate ubi.’ Má ngorer ák dos palai natun.
Mái sár bos tám himhimna di mák pasi má dik worwor arliu i di ngoromin, ‘Mákái, erei mái koner na tur kelsen. Gita up bingi suri numán wain na ur kángit.’ b Má ngorer di tolai má dik up bingi má dik sápka aso palai tilami numán wain.” Má ngo ái Iesu a arahi puksai worwor artálár erei, ki ák gátna di ngoromin, “Dánih má na longoi á kákán numán wain i bung na purut kaleng narsá di? Bung na purut kaleng, na up bingi bos tám himhimna má nák tari numán wain ur singin tan lite. 10  c A muswan ngo gamáte wásái pinpidan minái tili Buk Tabu er a para ngoromin,

‘Hat erei bos tám long rum di pukpukwai,
mái sár ái Káláu a aksimi hat erei suri áng kábutkis si di no á tan hat,
má uri mát git a tuan kuluk taladeng.’”
12 Má tan tátáil káián matananu Iudáiá di longrai ngorer má dik longra ilmi ngo ái Iesu a parai worwor artálár a arwat mam di sang, má ngorer dik nem suri kabat Iesu. Mái sár kápdite long arwat pasi kabin di bulat suri matananu, má ngorer dik tam han alar Iesu sang.

Di gátna Iesu suri hul takis

Mat 22:15-22; Luk 20:20-26

13  d Má namur di dos palai mul i te bos Parisaio má te bos kálámul tili kiskis si Erodes, má dik han uri narsá Iesu suri da tohtohoi mam te argátna. 14 Má di hut narsá Iesu má dik gátnai ngoromin,

  • “Tám Aratintin, gim talas ngo u lu parai támin muswan masik. Káksiái ngo ái sinih alatung a longra iáu, u lu para puri mát di mai muswan. Má kápute lu hol pasi mul ngo sinih á bos kálámul pakta má kandi bos kiskis. Kápte. U lu aratintin sár mai sál si Káláu. Gim nem ngo una bit gim be. A mángát á kángit nagogon ngo gita tar takis ur si Kaisar? Ngádáh, gita tari ur si Kaisar ngo kápte?”
15 Ái Iesu a mákái má a mánán i kandi angagur ngo da pidir pasi, mák parai si di ngoromin, “Be, gam ngoi ngo gama pidir pas iau? Gam kip tar tekesi pirán tabal ur main má inak mákái.” 16 Má káp melek mul má di kip tari kes ur singin, ki ái Iesu ák gátna di ngo, “Sinih á tantanián má ngisán á minái di le on?” Má ding kos Iesu ngo, “Ái Kaisar”. 17  e Mái Iesu ák parai mul si di ngoromin, “A kuluk, gama tari sang si Kaisar á táit káián ái Kaisar, má táit káián ái Káláu gama tari sang si Káláu.” Má di longrai ngorer má dik pángáng suri táit ái Iesu a parai uri di.

Di gálta Iesu suri liu kaleng

Mat 22:23-33; Luk 20:27-40

18  f Má namur te á bos Sadukaio di han suri gálgálta i Iesu, di ái rung er kápdite ruruna ngo kálámul erei a mat na liu kaleng mul i liu namur. Di hut narsá Iesu ngorer má dik parai ngoromin,

19 
  • g “Tám Aratintin, ái Moses a le i nagogon minái ur si gim. Ngo kálámul a mat alar kán wák má kápate kákáh ái kán wák singin, ái tuán na kila pasi bul i kán mokos suri nák mon i natun suri ngisán ái kákán na liu pagas sang.
20 
  • “Má ahit i aratuán, mulán i di a kila má namur ák mat má kápte te natun be.
21 Kono áruán áng kila pasi mul i mokos, má káp melek mul ki ák mat má kápte besang te natun. Má ngorer mul ái kono átuil a mat má kápte natun. 22 Má ngorer ahit no á aratuán er, di kila pasi kes sár á wák, má di no di mat alari má kápate mon i te nat di singin wák er. Má namur má, wák mul ák mat. 23 Ki namur di no da liu kaleng i liu namur, sinih sang má tili di na kán wák muswan á wák erei, kabin ahit no di kila pasi?” 24 Ái Iesu a kos di ngoromin,

  • “Suri dáh a rogorogo i kamu hol? A kabin kápgamte mánán i worwor tili Buk Tabu má kán rakrakai ái Káláu.
25 Má er namur matananu da aptur kaleng alari minat, kápdate kila mul, da ngoro boh angelo imi bát. 26  h Gam ruruna ngo rung di mat kápte da liu kaleng. Má gam ruruna ngorer káplabin kápte gam talas suri pinpidan a le on ái Moses. A le i worwor a parai singin ái Káláu tili aun kubau a inan má kápate bam. Mái Káláu a parai ngo, ‘Iau á Káláu káián ái Abaram má Káláu káián ái Aisak má Káláu káián ái Iakop.’ Git talas ngo sálán kán worwor ái Káláu er ngo káksiai ngo dituláte mat má, ditul liu be má ditulá lu lotu uri narsán ái Káláu. 27 Ái rung er di lu lotu uri narsán ái Káláu, káksiai ngo kápán páplun i di ákte mat, wa di á tan liuán kálámul sang. Kamu holhol a ger.”

Nagogon dáh a pakta?

Mat 22:34-40; Luk 10:25-28

28  i Má kesi tám mánán uri nagogon a hut si di má ák longra di di arkipkip mai wor arliu i di, mái Iesu a kos kulukna di. Má ngorer ák han narsá Iesu mai kesi argátna ngoromin, “Arardos dáh a pakta si di no á bos nagogon?”

29  j Mái Iesu a kos kalengnai ngoromin, “Arardos er a pakta á minái. Gam á tan Israel gam longrai, ái Káláu erei kángit Konom, ái masik sár á Konom. 30 Una mámna Káláu kam Konom mai kunlán balam má mai taniam no, má mai kam kunlán hol, má mai kam rakrakai no mul. 31  k Má áruán arardos erei a pakta á minái, una mámna turam ngorer u mámna kalengna iáu sang. Kápte kesi nagogon mul a pakta sorliwi aru arardos erei.”

32 Má ngorer tám mánán uri nagogon a parai si Iesu ngo, “A muswan, Tám Aratintin. Támin sang er u parai ngo ái Konom ái masik sár á Káláu má kápte kes mul á Káláu. 33  l Má gita mámna Káláu mai kunlán bál git má kángit kunlán hol má kángit rakrakai no mul, má gita mámnai tur git ngorer sár git mámna kalengna git sang. Tatalen án mur i aru nagogon erei, ái sang a pakta si diar i tatalen án osmapak má artabar uri narsá Káláu.”

34 Ái Iesu a longra ilmi tám mánán erei a kos kuluknai má a para ngoromin singin, “Á iáu ukte páput suri una kusak i lolsit si Káláu.”

Má turpasi bung erei, kápte kes mul a mangan suri bali gálta Iesu.

Ái sinih á Karisito er Mesaia?

Mat 22:41-46; Luk 20:41-44

35 Má namur ái Iesu a atintini matananu ami rumán osmapak mák gálta di ngoromin,

  • “Bos tám mánán uri nagogon di parai ngo Mesaia ái á natun ái Dewit, be? Ngádáh a ngoi?
36  12:36 Sak 110:1 Gama mákái worwor si Dewit er Tanián a Pilpil a tari singin. Ái Dewit sang a parai sur Mesaia ngoromin, ‘Ái Káláu a parai singin kang Konom ngo, “Una kis main i risán minging suri da árnga iáu, má iau ina suka bámiai kam tan kurtara uri lalin kikim má ina arumrum di.” ’ 37 Ki ngádáh a ngoi ngo Mesaia a sumlahin ái Dewit má ái sár mul á kán Konom? A kabin ái Dewit a mák ilmi ngo Mesaia ákte kis má i pákánbung er. Ngorer a talas ngo Mesaia a sumlahin ái Dewit, má ái sár á kán Konom mul.”

Má matananu di longrai kán aratintin ái Iesu ngo a sorliwi aratintin káián bos tám mánán má dik laes suri.

Tatalen káián ​ ​ tan tám mánán uri nagogon

Mat 23:1-36; Luk 20:45-47

38 Namur ái Iesu a atintini matananu mul mák para ngoromin si di,

  • “Gama mákmák kuluk má ololoh suri bos tám mánán uri nagogon. Di lu laes má inngasi kandi mermer, má di nem ngo matananu da lu árár pas di i pokon án sirsira.
39 Má di lu nem suri sukis i tan kiskis táil i rumán lotu, má i bos longsit di lu nem i sukis i kiskis erei matananu da rumrum i di ái. 40 Di lu agur pasi minsik kán tan mokos, má dik lu longoi dolon sung suri agurái matananu dák mák di ngo di tám nokwan. Na lala sorliu á kándi rangrangas namur!”

Maris án wák a tari a pakta

Luk 21:1-4

41 Ái Iesu a han uri kuir rumán osmapak di lu obop pirán tabal ái, mák sukis pagas pátmi, má kán tu mákái matananu di tari pirán tabal uri nián omobop. Bos konom di tari pirán a pakta. 42 Má namur kesi maris án mokos a han mák oboi aru i gengen pirán sár. 43  m Mái Iesu a mákái ngorer máng kilkila pasi kán kalilik án aratintin uri narsán mák parai si di ngoromin, “Mákái! A támin muswan iau parai si gam, maris án mokos minái a tari a pakta si di no ái rung di obop pirán tabal main i nián omobop. 44 Ái rung di obop pirán tabal main i nián omobop, di tari gengen risán tili kándi tilik omobop má ngorer kápdate sáhár. Mái sár ái koner a maris muswan a tar noi sang i kán pirán tabal erei a mon singin ngo na tángni kán liu.”

Copyright information for `SGZ