a14:3Luk 7:37-38
b14:7Nag 15:11
c14:8Ioa 19:40
d14:12Kal 12:6
e14:18Sak 41:9
f14:24Kal 24:8; Ier 31:31-34; Skr 9:11; 1Ko 10:16; Eba 9:20
g14:27Skr 13:7
h14:28Mat 28:16; Mar 16:7
i14:31Ioa 11:16
j14:32Ioa 18:1
k14:34Ioa 12:27
l14:35-36Mar 10:38; Ioa 6:38
m14:49Luk 19:47, 21:37; Ioa 18:20
n14:50Sak 31:11
o14:58Ioa 2:19-21
p14:64Him 24:16; Ioa 19:7

Mark 14

Di eran suri tola Iesu

Mat 26:1-5; Luk 22:1-2; Ioa 11:45-53

Aru sár má bung suri akiláng i bungán longsit án sorliu palai má beret káp a tini sut, má tan pakpakta kán tan tám osmapak má bos tám mánán uri nagogon, kándi tu ser sál suri da top kodongna Iesu suri dák up bingi. Má ngorer di parai ngo, “Koion gita tolai i bungun longsit da káp togor i matananu má dák apturi tilik arup.”

Wák a pukri lul ái Iesu ​ ​ mai wel a tomtom

Mat 26:6-13; Ioa 12:1-8

a Ái Iesu má kán kalilik án aratintin di han ur Betani má di kusak i rum si Saimon er a sami lepra tungu, má dik namnam. Kándi tu namnam besang, má kesi wák a hut mai átbán wel di longoi mai hat. Má wel erei lain wel a tomtom má a pakta sang i mátán. Má wák er a tok puri átbán mák urai wel uri lul ái Iesu.

Má te kálámul iatung di mákái ngorer má dik mos má dik worwor kodong arliu i di ngoromin, “Suri dáh a omlawai á lain wel erei? Wel erei a arwat suri da sirai pas te na tul i mar i pirán tabal suri tángni tan sáhár.” Má ngorer di wor rakrakai ur on.

Mái Iesu a longrai ngorer di parai uri wák er, ki ák parai si di ngoromin,

  • “Suri dáh gam soksokoi? Gama káksiai sár. Ái sang a longoi lain táit uri narsang.
b Tan sáhár di erei narsá gam áklis. Má ngo na ngoi i bál gam, gama longoi lain ninas ur si di. Mái sár á iau káp ina te kis áklis narsá gam. c Marán i táit kápate arwat suri longoi á wák min. Mái sár táit a arwat sang ngo na longoi, ákte long artálár pasi. Ái sang a pukri kápán páplun i iau ngorer a eran i iau suri bung da tahun iau on. Má támin muswan iau parai si gam, i tan malar no i naul matmatngan pokon da arbin mai lain arbin ái, da parai mul i táit erei a longoi i wák min mam iau má da para agasi suri.”

Ái Iudas a sormángát ​ ​ suri agur tar Iesu

Mat 26:14-16; Luk 22:3-6

10 Má namur ái Iudas Iskariot, kes tili di á sángul mai aru á kalik án aratintin, a so alar di mák han hut singin tan pakpakta kán tan tám osmapak suri na agur tar Iesu ur si di. 11 Má ngo bos tátáil er di longrai táit ngo na longoi ái Iudas, a gas i bál di má dik oror suri da tar te pirán tabal singin. Má ngorer ái Iudas a turpasi ser sál suri na agur tar Iesu ur singin bos kurtara.

Di eran i namnam ​ ​ uri longsit án sorliu palai

Mat 26:17-19; Luk 22:7-13

12  d Tatalen kán tan Iudáiá a ngoro minái. I libung táilnai longsit án ani beret káp a tini sut, di lu up bingi tan gengen sipsip suri da ani uri akiláng i longsit án sorliu palai mul.

I bung erei sang, kán kalilik án aratintin di gálta Iesu ngo, “Be, ai u nem on ngo gima han ur ái má eran i namnam án sorliu palai?”
13 Má a longrai ngorer ái Iesu má a dos palai aru i kán kalik án aratintin mák parai si diar ngoromin,

  • “Gaura han urami Ierusalem, má gaura mákái kesi kálámul a kipi átbán dan na bana gaur. Gaura mur on,
14 má rum er na kusak ur on, ki gauráng kusak namurwai. Má gaurák parai singin kálámul er káián á rum ngo, ‘Ái Tám Aratintin a nem i mánán i rum dáh na kis on suri ani namnam án sorliu palai tiklik mai kán kalilik án aratintin.’ 15 Má namur, ái sang na lam gaur má nák inngas tari lala rum ami iát erei ákte leget on. Má gaura eran i ángit namnam iatung.” 16 Namur aru kálik án aratintin erei diar aptur má diará han ur Ierusalem má diará han mákái tan táit ngorer ái Iesu a parai si diar, má diará eran i namnam án sorliu palai.

Ái Iesu a worwor tus ​ ​ suri kálámul na agur tari

Mat 26:20-25; Luk 22:14, 22:21-23; Ioa 13:21-30

17 Má ngo ákte ronron, ái Iesu má kán kalilik án aratintin di hut, 18  e má dik sukis suri turpasi namnam. Má kándi tu namnam besang, mái Iesu a parai ngoromin, “Támin muswan iau parai si gam, kes tili gam na agur tar iau. Ái sang á kes tili gam er git namnam tiklik onin.” 19 Kán kalilik án aratintin di longrai ngorer, má a sák i bál di, má di keskeskes di gáltai ngo, “Kápte ngo iau, be?”

20 Mái Iesu a kos di ngoromin, “Kes tili gam á sángul mai aru, ái koner giur namnam tiklik tili kápán les erei iau namnam til on, ái sár na agur tar iau. 21 A támin muswan ngo Natun Kálámul na han mur arwat pasi sál suri minat ngorer a parai i pinpidan. Mái sár na tuan sák bul uri kálámul er na agur tari Natun Kálámul! Na han kuluk singin kálámul er ngo káp na han te páng.”

Namnam káián ái Konom

Mat 26:26-30; Luk 22:14-20; 1Ko 11:23-25

22 Kándi tu namnam be, mái Iesu a long pasi kesi tigán balbal mák sung kári. Má namur a tibi mák tari singin kán kalilik án aratintin mák parai mul si di ngoromin, “Gama top pasi. Minái á kápán páplun i iau.” 23 Má namur a long pasi kinleh wain mák sung kári mul mák tari singin kán kalilik án aratintin, má di no di ngin til on. 24  f Má namur a parai si di ngo, “Minái á dárang a adikái kamkabat si Káláu. Na sal suri hul aliu pasi marán. 25 Támin muswan iau parai si gam, káp ina te ngin on mul á suir wain nák pang i bung erei ina ngin i hutngin wain ami lolsit si Káláu.”

26 A rah i kán worwor ái Iesu, má namur di saki kesi saksak ki dik so alari rum má dik han urami pungpung á Oliwa.

Ái Iesu a para táilna Petero ​ ​ ngo na pua palai

Mat 26:31-35; Luk 22:31-34; Ioa 13:36-38

27  g I pákánbung kándi tu láklák be tangrai sál, ái Iesu a parai si di ngoromin, “Kamu ruruna na pur besang, ngorer i Buk Tabu a parai ngo,

‘Ái Káláu na up bingi tám ololoh sipsip,
má bos sipsip da tam sara.’
28  h Má namur ngo iakte liu kaleng, ina táil i gam ur Galiláiá.”

29 Mái Petero a kos Iesu ngoromin, “Káksiai ngo di no na pur i kandi ruruna, mái sár á iau kápte.” 30 Mái Iesu a parai si Petero ngo, “Támin muswan iau parai singim, inái i libung, i pákánbung kok kápate tang besang i kán áruán tang, una arkawar pala iau na tul i pákán.”

31  i Ái Petero a kos rakrakai kalengna Iesu ngoromin, “Auh, kápte! Káksiai ngo da long te matngan rangrangas mam iau, ngo da up bing iau, má kápte sang ina arkawar pala iáu.” Má bos kalilik án aratintin no di parai ngorer mul.

Ái Iesu a sung á Getsemane

Mat 26:36-46; Luk 22:39-46

32  j Ái Iesu tiklik mai kán kalilik án aratintin di lu hanhan má dik hut i pokon di utngi ngo Getsemane, mái Iesu a parai si di ngo, “Gam iain, má iau ina han sung be.” 33 Má ngorer a lam pas Petero mái Iakobo mái Ioanes dihat má han. I pákánbung erei, lala tabureng a hut i narsán ái Iesu 34  k má ák parai si ditul ngoromin, “Tabureng a káng i balang má páput na baur iau. Gamtul iain má gamtula pán tangan iau.”

35  l Ái Iesu a kálik láklák iamuda sár, mák pur uramudi bim mák sung ngoromin, “Keskam, Tata, arwat suri ngo pákánbung minái una long palai alar iau? Támin, iáu artálár suri long arwat pasi tan táit no, má ngorer iau sung iáu ngo una long palai á kinleh án rangrangas má minat alar iau. Mái sár káp una te mur i kak nemnem, una mur on ngorer i kam nemnem sang.”

37 Ái Iesu a kaleng má a mák ruktul er ditul boptin, má a parai si Petero ngoromin, “Saimon, kamutul tu boptin be? Káp gamtul te arwat suri gamtula pán tangan iau i án mudán pákánbung sár?” 38 Má namur mul a parai si ditul ngo, “Gamtula pán má gamtulák sung suri gama tur rakrakai i pákánbung án artohtoh. Támin, bál gam a nem on, mái sár kápán páplun kápate rakrakai.”

39 Má a han alar ditul ái Iesu suri sung, má a parai sár mul i worwor ngorer ákte parai. 40 Má namur a kaleng mul, má ngorer a mákái kán atul i kalik án aratintin ditul boptin kabin a tuan taun i mát ditul. Má káp ditul te mánán i te lain worwor suri ditula parai mam Iesu.

41 Mái Iesu a han alar ditul mul, má namur a kaleng i átuil pákán mák parai si ditul ngo, “Kamu tu boptin má aunges be? Ákte arwat má. Pákánbung ákte hut. Mákái, minái má á Natun Kálámul dák top tari má uri limán bos tám sápkin. 42 Gam kodas, giták lu han má. Mákái, erei mái kálámul na agur tar iau.”

Ái Iudas a agur tar Iesu

Mat 26:47-56; Luk 22:47-53; Ioa 18:3-12

43 Ái Iesu kán tu worwor be, mái Iudas, kes tili di á sángul mai aru, a kahra tiklik mai lala matananu di kipi kandi bos papam turán i di. Má bos pakpakta kán tan tám osmapak má bos tám mánán uri nagogon má bos kálámul pakta di dos palai matananu er suri tiklik mam Iudas.

44 Má ái koner a agur tar Iesu ákte para páksi kán akiláng narsán matananu ngoromin, “Kálámul er ina árár pasi mai doroi, ái sár á erei. Gama tolai má gamák mákmák kári urami kaleng i malar.” 45 Mái Iudas a hut mák láklák tálángna Iesu mák parai ngo, “Tám Aratintin!” má a doroi. 46 Má matananu di mák Iudas a longoi ngorer, ki dik top i Iesu má dik tolai. 47 Má kes tili di ái rung di tiklik mam Iesu ák taruh pasi kán is mák tárái toptop káián tám osmapak táil uri talngán mák tár kus palai talngán.

48 Namur ái Iesu a parai si di ngoromin, “Ngádáh, gam hol on ngo á iau kesi tám ngákngák ngorer gamá hut mai kamu bos papam suri gama up iau mai má kabat pas iau? 49  m Marán á bung iau lu kis i katbán i gam ami rumán osmapak, má iau lu atintini matananu ái. Má suri dáh kápgamte tola iau i pákánbung er? Na, káksiai má suri gamák long arwat pasi worwor erei a parai i Buk Tabu.”

50  n Má bos kalilik án aratintin di hol pala Iesu i pákánbung er má dik táu alari. 51 Má kesi kaukak kán tu mur i Iesu má a sulu mai bobor sár, má namur di tolai, 52 mái sár a pakla pala di má dik tu top i kán sulu sár, má ái a táu mai kunsin.

Ái Iesu a sámtur i nagogon

Mat 26:57-68; Luk 22:54-55, 22:63-71; Ioa 18:13-14, 18:19-24

53 Má di lam Iesu uri narsán tám osmapak táil, uratung i kuir rum kándi tu hut talum ái i bos pakpakta kán tan tám osmapak má bos kálámul pakta má bos tám mánán uri nagogon. 54 Mái Petero a lu murmur su i Iesu má a kusak urami pelbut i rum káián tám osmapak táil. Má a kis tiklik mai bos tám mákmák kalar iatung i risán kámnah mák manmanir.

55 Má bos pakpakta kán tan tám osmapak má kunlán kaunsel no di ser sur te kálámul suri da parai kandi te worwor uri Iesu ur singin kaunsel má namur kaunsel na oboi rangrangas ur on ngo na mat. Mái sár kápdite ser pas te 56 kabin marán angagur án worwor di parai uri Iesu, mái sár kápate kes on á kandi worwor. 57 Má te kálámul di aptur má dik parai kandi angagur ngoromin, 58  o “Gim sang gim longrai a parai ngo na tarápái rumán osmapak erei di longoi mai lim di, má na him pasi atul á bung sár suri atur tekes bul er limán kálámul kápate longoi!” 59 Má káp sang a te arwat á tan worwor erei di parai uri Iesu.

60 Io, má tám osmapak táil a aptur i katbán i di mák gátna Iesu ngoromin, “Ngádáh, káp kam te kokos suri tan worwor minái di parai uri iáu?” 61 Mái Iesu a tur pau má kápate kokos.

Má tám osmapak táil a bali gáltai ngoromin, “Be, á iáu á Mesaia, natun ái Koner git lu para agasi?”
62 Mái Iesu a kosoi ngo, “Áá, á iau sár. Má gama mákái Natun Kálámul na kis tili risán mingin ái Káláu Tám Rakrakai Sorsorliu, má na hut mai kumlán mehmeh tilami bát.”

63 Má tám osmapak táil a mos i bál mák tarápái lusán mák parai ngo, “Suri dánih gita ser sur te kálámul suri para te táit mul? 64  p Gamáte longrai er a parai ngo a arwat mam Káláu! Má gam, ngádáh á kamu hol?” Má tan kaunsel no di sormángát ngo ákte longoi sápkin, má ngorer di tari rangrangas singin suri na mat sang. 65 Má te kálámul di turpasi iapsi má ding kápti aur mai sepen kaen suri kápnate mákmák, ki dik ubi má dik parai singin ngo, “Una utung tusi ngo ái sinih er a up iáu!” Má bos tám arup di long pas Iesu má dik posposar on.

Ái Petero a pua pala Iesu

Mat 26:69-75; Luk 22:56-62; Ioa 18:15-18, 18:25-27

66 Mái Petero a iamudi lal i lol malar. Má kesi tahlik, toptop káián tám osmapak táil, a han 67 má ák mák Petero kán tu manmanir. Má wák erei a han narsán mák lala mákái, má a parai singin ngo, “Á iáu mul u lu tiklik mam Iesu er kakun Nasaret.” 68 Mái Petero a arkawar palai mák parai ngoromin, “Káp iau te mánán má káp iau te talas suri táit er u parai.” Má a han má a tur kaplah alar di iamudi mátán kas, má namur kok a tang.

69 Má tahlik án toptop erei a bal mák Petero mák parai mul singin matananu iatung di sámtur pagas ngo, “Minái á kes tili di.” 70 Mái Petero ákte lu arkawar pala Iesu mul.

Má matananu di sámtur iatung di mul di parai si Petero ngo, “Muswan á iáu á kes tili di kabin ngo á iáu á kakun Galiláiá.”
71 Mái sár ái Petero a longrai ngorer má a parai ngoromin, “Iau oror mai muswan. Ngo káp iau te parai támin, ái Káláu na arangrangas i iau suri. Káp iau te mánán on á kálámul er kamu tu parai.”

72 Io, má káp melek sár má kok a tang i kán áruán tang, mái Petero a hol pasi worwor er a parai singin ái Iesu ngo, “I pákánbung kok kápate tang besang i kán áruán tang, una pua pala iau na tul i pákán.” Ái Petero a hol pasi worwor erei má a tinang i bál suri, mák lala tang.

Copyright information for `SGZ