a4:1Mar 3:7-9; Luk 5:1-3
b4:2Mat 13:34; Mar 4:33-34
d4:19Mat 19:23-24
e4:21Mat 5:15; Luk 11:33
f4:22Mat 10:26; Luk 12:2
g4:24Mat 7:2
h4:29Ioe 3:13; Apa 14:15

Mark 4

Tám himhimna

Mat 13:1-9; Luk 8:4-8

a Ái Iesu a atintini matananu mul iatung i risán dan taliu á Galiláiá. Má marán di hut kauli, má ngorer ái Iesu a sa uramuni mon iatung i risán kon mák sukis on, má matananu di tur pagas iamuni kon. b Mái Iesu a atintin di mai pinpidan artálár tilatung i mon má a parai si di ngoromin,

  • “Mákái! Tám himhimna a tapam hut mák sápra sarai kotlin kubau
    4:3Iamuda di lu sápra sarai á kotlin wit má kotlin padi. Kándi balbal sang á erei.
    iatung i rákrák.
Má te kotlin kubau a pur iatung i sál má bos man di roh kis má dik tokam pasi. Má te a pur uri bim a kis i hat adi lal, kápte marán bim on. Ngorer a kopkom melek, mái sár nas a ket má a kektai tan kopkobon kubau erei, má a maulur a kabin kápte bim suri nirwán na kip namnam til on, má ngorer ák marang no. Má te kotlin kubau mul a pur uri katbán kaulbek, má kaulbek a pakta má a iaungi má kápate u. Má te a pur uri lain bim má a tikbut má a lain kopkom kuluk má namur a u. A u ngoromin, te atul i sángul, má te awon i sángul, má te a u arwat mai kesi mar á wán.” Má a parai si di ngo, “Ái koner a nem ngo na talas má na mánán, ki na kis án alongra!”

Kápdite talas má kápdite longra ilmi pinpidan artálár

Mat 13:10-17; Luk 8:9-10

10 I bung erei, ái Iesu a han alari matananu má a kis tiklik mai sángul mai aru i kán kalik ákte ilwa pas di má te tám ruruna mul, má di no di gátnai ngo, “Dánih sang á káplabin á pinpidan artálár erei?” 11 Mái Iesu a parai si di ngoromin,

  • “Tungu a tur punpunam á mánán suri lolsit si Káláu má sál a mur on suri kátlán i git. Má onin ái Káláu ákte tari mánán er si gam. Mái sár tan lite alatung, kándi tu longrai worwor artálár má kápdite talas uri sálán,
12  4:12 Ais 6:9-10; Apo 28:26-27 suri ngorer da mákmák má kápdate mák ilmi, má da longrai má kápdate longra ilmi, má kápdate talas suri, má na káp má dik hol kaleng mái Káláu na pah palai kándi tan abulbul.”

Ái Iesu a pálás timani pinpidan artálár suri tám himhimna

Mat 13:18-23; Luk 8:11-15

13 Mái Iesu a sopasun i kán aratintin mák gátna di ngoromin,

  • “Ngo kápgamte mánán i sálán á pinpidan artálár min, ngádáh gama mánán ngoi á bos pinpidan artálár no?
14 Tám himhimna a sápra sarai pinpidan si Káláu. 15 Bim erei i sál a pur ur on á kotlin kubau, ái a tur arwat mam rung a pur i pinpidan si Káláu uri bál di, mái Satan a hut melek mák long palai pinpidan er má kápdite hol páptai. 16 Ngorer mul suri bim a kis i hat adi lal mák pur ur on á kotlin kubau. Ái a tur arwat mai tan kálámul di longrai arbin má dik laes melek suri. 17 Mái sár pinpidan kápate lala sisip i nirwán uri bál di, má ngorer kápte di tur rakrakai. Má namur ngo arabilbiling a hut má dik áslai rangrangas kabin di lu mur i pinpidan si Káláu, ki dik teken pur melek. 18 Má te kotlin a pur uri katbán kaulbek. Matngan bim erei a arwat mam rung di longrai pinpidan, 19  d mái sár holhol suri táit án naul bim má hol apakta i minsik má nemnem suri tan toltolom táit no a kusak i bál di mák iaungi pinpidan káián ái Káláu má kápate u. 20 Má te kotlin a pur uri lain bim. Lain bim a arwat mam rung erei di longra pasi pinpidan má dik mur on, má namur dik u má dik oboi lain wán i di, te atul i sángul, má te awon i sángul, má te mul a mar.”

Pinpidan káián ái Káláu ​ ​ káp gita te punmai

Luk 8:16-18

21  e Mái Iesu a parai mul si di ngo,

  • “I pákánbung gam oskoi lam, ngádáh? Gam lu boh kári mai kas ngo gam lu punmai i lalin suh? Kápte. Gam lu akai i nián sang.
22  f Io, sálán á kak pinpidan a punpunam onin, má namur na tur talas. Má te sálán kápgamte mánán kuluk, namur gama talas besang ur on. 23 Ái koner a nem ngo na talas má na mánán, ki na kis án alongra!” 24  g Má a parai si di mul ngo,

  • “Gama hol páptai erei gam longrai. Kálámul er na lala longra pasi worwor si Káláu, ái Káláu na tari marán mánán singin má na apakta pasi kán mánán urami.
25  4:25 Mat 13:12, 25:29; Luk 19:26 Ngorer ái koner a hol páptai pinpidan káián ái Káláu, ái Káláu na apakta pasi kán pinpidan i bál má na lala mánán. Mái koner kápte a hol páptai kán pinpidan, ái Káláu na pah palai mudán er a kis i kán hol.”

Pinpidan artálár suri lolsit si Káláu

Mat 13:31-32, 13:34; Luk 13:18-19

26 Mái Iesu a worwor artálár ngoromin,

  • “Lolsit si Káláu a ngoromin. Kesi kálámul a soi balbal i kán rákrák.
27 Marán i bung a kis palai, má kesi bung má, a han laumái. A mákái mákte kopkom no mák pakta, má kápate mánán ngo ngádáh a apuar pasi ngoi. 28 Bim sang a mon i kán rakrakai suri apakta i namnam ák marán. Kopkobon a táil má namur nirwán, má támin a lu murmur sang. 29  h Má ngo wán a matuk, ki ák il pasi i pákánbung án ililur.” 30 Mái Iesu a parai si di mul ngo,

  • “Gita toh arwat pasi lolsit káián ái Káláu mai dánih? Má dánih á pinpidan artálár gita parai ur on?
31 A arwat mai kotlin kali ngo di soi a gengen. 32 Má namur a kopkom, má ái a pakta i di á bos kubau no, má ák oboi tara rákán arsagil. Má bos man di kis i tan rákán má dik pákpák on má dik páhiuh on.” 33 Mái Iesu a para tari marán pinpidan artálár singin matananu. Kápate arbin mam tekesi worwor, pinpidan artálár sár arwat sang mai mánán kándi matananu, má kápate para te worwor artálár mul na sorliwi kándi mánán. Mái sár i pákánbung kán kalilik án aratintin masik di kis i narsán, a apos tari muswan on si di.

Ái Iesu a bit bingi bát

Mat 8:23-27; Luk 8:22-25

35 I bung erei sang i ronron, ái Iesu a parai singin kán kalilik án aratintin ngoromin, “Git má urada i risán dan taliu tilada.” 36 Má di sa uri mon er ái Iesu a kis pagas on má dik han alari matananu. Di han ngorer má te mon mul di tiklik mai. 37 Di lu hanhan tangrai dan taliu, mái Iesu a han bopbop iatung i muir mon má a oboi lul i luran mák boptin. Má namur tilik bát a hut, má pákán nah a aptur mák turpasi pitlák uri mon. Má tan kalilik án aratintin di mákái ngorer má dik mátut, má dik áplas Iesu má dik parai singin ngo, “Tám Aratintin, kápute hol pas git? Gita kong!” 39 Mái Iesu a pán mák tur kári kihkih má a parai singin dan ngo, “Una matau!” Má kihkih a aunges má dan a siaroh. 40 Mái Iesu a parai singin kán kalilik ngo, “Gam mátut suri dáh? Káp kamu te ruruna?” 41 Má di lala pángáng má dik worworwor arliu i di sang ngoromin, “Matngan kálámul ngádáh á minái kihkih má dan diar taram singin?”

Copyright information for `SGZ