a5:7-8Mar 1:24
b5:30Luk 6:19
c5:34Mar 10:52; Luk 7:50, 17:19
d5:41Luk 7:14

Mark 5

Ái Iesu a aliu pasi kálámul sápkin tanián a kis on

Mat 8:28-34; Luk 8:26-39

Má namur ái Iesu tiklik mai kán kalilik án aratintin di hut ada i balsán dan taliu tilada, i balis á Gadara, má balis er di utngi mul ngo Dekapolis. Ái Iesu a sosih alari mon má a banai kesá kálámul sápkin tanián a porta on. Kálámul erei a lu kis i lár án tahun buli, má bos tárgun kálámul dikte mat, ái á kán rum a lu bop on. Má kápte kes a arwat suri na kabat páptai kálámul erei. Marán á bung di lu kápti keken má limán mai sen, mái sár a lu tamutái. Kápte kesi kálámul a arwat suri na abálbálái. I bosbos nas má i libung no, kálámul erei a lu kis iatung i katbán lár má a lu kis i pungpung, má a lu lala wakwak má a lu tártár kalengnai kápán páplun mai sepen hat.

Má i pákánbung er a mák pas Iesu tilamudi tepák, ki ák rut melek má a pur dirtapul i mátán táil ái Iesu. a Ái Iesu a mákái ngorer má a parai singin sápkin tanián a porta i kálámul er ngo, “Sápkin tanián, una táu alari kálámul erei!” Má sápkin tanián a lala kilkil ngoromin, “Iesu, Natun ái Káláu Konom Sorsorliu, suri dáh u soksok iau? Iau lala sung iáu i ngisán ái Káláu suri koion una arangrangas i iau.” Mái Iesu a gátnai ngoromin, “Sinih á ngisam?” Má a kosoi ngo, “Ngisang sang ái Marán, kabin gim tara marán.” 10 Má a lala sung Iesu suri koion na tarwa di ur tepák.

11 Má i pokon er, kesi numán bor di lu namnam iatung i risán pungpung. 12 Má bos sápkin tanián di mákái ngorer má dik tang narsá Iesu suri na tarwa akusak di i bos bor erei. 13 Io, mái Iesu a taram i di má ák long pala di má dik han alari kálámul erei má ding kusak uri bos bor keskeskes. Má tan bor dik ngul má di no di rut sosih uradi dan taliu, má ding kong má dik mat. Má tan bor erei di arwat mai aru i arip á bor.

14 Má tan tám ololoh bor di mákái ngorer má dik táu. Di han má dik para sarai iatung i bimán rum erei má tangrai tan malar mul, má marán kálámul di han suri mákái, 15 má di hut si Iesu má dik mákái kálámul erei tungu a káng mai sápkin tanián. Di mákái a kis pau má ákte sulu kaleng má ákte hut kaleng mul i kán lain hol. Má ngo di mákái ngorer ki dik lala mátut. 16 Mái rung nengen di mákái táit a longoi ái Iesu mai kálámul minái, di bitái matananu er di hutngin hut suri mákái kálámul er tungu bos sápkin tanián di porta on, má dik bit di suri tan bor mul. 17 Mái rung di mákái kálámul erei, di turpasi sung Iesu suri na han alari kándi malar.

18 Io, má ngorer ái Iesu a sa uri mon ngo na han, má kálámul erei tungu a káng mai sápkin tanián a sung Iesu ngo ái mul na han tiklik mam Iesu má nák mur on. 19 Mái sár ái Iesu kápate sormángát, ki ák parai singin ngo, “Una han uri kam rum narsán rang buham má unák bit di i bos tilik támin táit ái Konom a longoi mam iáu, má ngo ákte mámna iáu.” 20 Má kálámul er a han má a arbin hanhan iatung i balis á Dekapolis uri tilik támin táit ái Iesu a longoi narsán, má matananu di pánsálngát on.

Natun ái Iairus má wák a sami dár

Mat 9:18-26; Luk 8:40-56

21 Mái Iesu tiklik mai kán kalilik án aratintin di polas kaleng uranang kesá balsán dan taliu, má lala matananu di hut talum narsán iatung i kon. 22 Mái Iairus, kesi pakpakta tili rumán lotu i malar er, a tapam hut má a dirtapul i mátán táil ái Iesu 23 mák lala sungi. Má a parai ngoromin, “Natung tahlik a sángul mai aru sár á kán bet, páput má na mat. Una lákám unák top i natung suri sasam erei nák rah alari má nák sengsegeng kaleng.” 24 Mái Iesu a longrai ngorer má a han tiklik mai kálámul erei. Má marán matananu di mur on má dik siuti.

25 Má kesá wák iatung a sasam mai dár arwat mai sángul mai aru á bet. A mákái kalang má dár kápate rah. 26 Má a rah i kán pirán tabal suri huli tan tám latlat má kápate liu. Kápdite tángni. Di tari rangrangas sár singin má sasam erei a lu pakpakta sár. 27 Má wák er ákte longrai arbin sur Iesu, má ngorer a láklák namurwai i katbán matananu mák singli lusán, 28 kabin a hol on ngoromin, “Ngo ina tu singli lusán sár, ki inak sengsegeng.” 29 Ngorer má wák erei a singli lusán ái Iesu, má káp melek sár dár er a lu sal a ekesi más mák rah, má wák a áslai i kápán páplun ngo kán sasam ákte bokoh. 30  b Má i pákánbung a singli lusán ái Iesu á wák erei, ái Iesu a áslai ngo kán te risán rakrakai ákte bokoh, má káp melek mul a tur kaleng i katbán matananu mák gálta ngo, “Sinih er a top i lusán i iau?” 31 Má kán kalilik án aratintin di longrai má dik parai singin ngoromin, “Má suri dáh u gátna ngorer? Kápute mákái matananu erei di káng kalar iáu?” 32 Mái Iesu a mákmák aririu i di suri kálámul a longoi ngorer mai. 33 Wák erei a longrai mák lala mátut kabin ái a longoi táit erei, má a han ák pur dirtapul i mátán táil ái Iesu má a para aposoi kán sasam singin. 34  c Mái Iesu a mákái ngorer má a parai singin ngo, “Wákán, kam ruruna ákte aliu pas iáu. Una han má na matau i balam. Ukte sengsegeng má alari kam sasam.”

35 Ngo a lu worworwor besang, te di hut tilamuni rum káián pakpakta erei má dik parai singin ngo, “Ákte mat mái natum. Má suri dáh ái Tám Aratintin na han suri mákái?” 36 Mái Iesu kápate longra pasi kándi arbin. A parai si Iairus ngoromin, “Koion una ráuráuwas. Una ruruna sár.” 37 Mái Iesu a tur kári matananu suri koion da mur on. Ditul sár ái Petero mái Iakobo mái Ioanes tuán ái Iakobo di han tiklik mai. 38 Má namur di han purut iatung i rum káián pakpakta er, mái Iesu a mákái lala matananu kándi tu tang má di lala wakwak. 39 Mái Iesu a kusak mák parai si di ngo, “Gam lala tang suri dáh? Kalik átlái erei sinih ngo a mat, a boptin sár.” 40 Má di longrai ngorer má dik lala nongnai. Mái Iesu a bit rangas uri narsá di ngo da so. Má ngo dikte so no, a long pas kákán mái mámán kalik átlái er má diar tiklik mai, má kán atul i kalik án aratintin mul, má dihat kusak uri rum er kalik átlái a bop ái. 41  d Mái Iesu a top i limán kalik átlái er má a parai singin ngo, “Talita kumi!” Sálán á pinpidan erei ngoromin, “Lik, iau parai singim, una aptur!” 42 Má kalik átlái er, a sángul mai aru i kán bet, a aptur melek má a láklák. Mái rung er di mákái di lala pánsálngát on. 43 Má namur ái Iesu a parai si di ngo da támri kalik átlái er nák namnam, má a tur kalar di suri koion da para sarai táit erei.

Copyright information for `SGZ