a7:2Luk 11:38
b7:4Mat 23:25
c7:6-7Ais 29:13
d7:10Kal 20:12, 21:17; Nag 5:16
e7:15Apo 10:14-15
g7:36Mar 1:43-45
h7:37Ais 35:5

Mark 7

Arabitbit kán rang támin i di ​ ​ a nokwan ngo kápte?

Mat 15:1-9

Te á bos Parisaio má te á bos tám mánán uri nagogon tilami Ierusalem, di hut talum narsá Iesu. a Di mákái ngo te tili di á bos kalilik án aratintin di namnam má kápdite ililim táil, pasi dik hol on á bos Parisaio ngo di longoi sápkin tatalen uri mátán ái Káláu. Kabin di á bos Parisaio má matananu á Iudáiá no di mur i arabitbit kán rang támin i di ngoromin: kápdite lu namnam ngo kápdite ililim táil ngorer i kandi tatalen. b Má ngorer mul ngo di han uri pokon án sirsira ki dáng kaleng, dák mulán siusiu má namur da namnam. Má ngorer mul di mur i tatalen suri gorsa kinleh má kuro má tan táit di longoi uri tutun.

Io, tan Parisaio má tan tám mánán erei dikte mákái ngorer má dik gátna Iesu ngoromin, “Ngádáh, kam kalilik án aratintin kápdite mur i arabitbit káián rang támin i git? Di namnam, má kápdite ililim táil besang.” c Mái Iesu a kos di ngo, “Kán pinpidan ái Káláu i buk káián ái Aisaia tám worwor tus ákte para táilnai ngo gam á bos tám tuar er ák para ngoromin,

‘Kabinhun erei di rumrum i iau mai kápán ngus di sár,
má bál di a tepák alar iau.
Di lu arabitbit sár mai nagogon káián rang támin i di
má dik parai ngo worwor káián ái Káláu,
má ngorer dik omlawai kándi lotu uri narsang.’”
Mái Iesu a parai mul si di ngoromin, “Gam lala balantahun palai nagogon káián ái Káláu, má gam murmur sár i tatalen matananu di abitbit gam mai.”

Má a sopasun kán worwor mul mák parai si di ngo,

  • “Gam lala mánán taladeng i hol palai arardos káián ái Káláu suri gama lu mur i kamu arabitbit.
10  d Ái Moses a para ngoromin, ‘Una rumrum i kakam mái mamam.’ Má kes mul, ‘Ngo kálámul a worwor sáksák i kákán mái mámán, da up bingi.’ 11 Ái sár gamáte pukdai má gam lu parai ngoromin. A arwat suri kálámul a mon i kán pirán tabal uri tangan kákán mái mámán, má namur ák han uri narsá diar mák parai si diar ngoromin, ‘Pirán tabal minái uri tangan gaur, mái sár ina tari má ur káián ái Káláu.’ 12 Ngo gam mákái ngorer, gam parai ngo kálámul er a sengsegeng alar kákán mái mámán, má kápte má na te tangan diar mul, kabin ngo pirán tabal er a obop páksi uri tangan diar, ákte tari má ur si Káláu. 13 Gam lu parai ngorer, má i sál sár erei gam hol sirereh i pinpidan si Káláu suri gama lu mur i kamu arabitbit sang. Má gam lu longoi ngorer mai toltolom táit mul.”

Sápkin tatalen ​ ​ a so tili hol kán kálámul

Mat 15:10-20

14 Mái Iesu a kilkila pasi mul i matananu mák parai si di ngoromin, “Gam no erei gama longra pasi worwor minái suri gamák talas ur on. 15  e Tan táit tili karpala er a kusak urami bál kálámul, kápnate long adurwán on i mátán táil ái Káláu. Kápte. Má táit a han pas tilami hol kán kálámul, ái a long adurwán on. 16 Ái koner a nem ngo na talas má na mánán, ki na kis án alongra!”

17 Ái Iesu a parai ngorer má a han alar di, máng kusak i kesi rum tiklik mai kán bos kalilik án aratintin, má namur dik gáltai suri pinpidan artálár erei. 18 Mái Iesu a parai si di ngo, “Á gam mul, gam ngul besang? Kápgamte mánán be ngo namnam erei a kusak i kes kápnate long adurwán on i mátán ái Káláu 19 kabin kápate kusak urami kán hol. A kusak sár uri pagarbal má namur ák pek palai.” Má ngorer ái Iesu a para talsai ngo namnam no a kuluk sár.

20 Má a parai mul ngoromin,

  • “Táit a lu so pas tilami hol kán kálámul, ái sang a lu long adurwán on i mátán ái Káláu.
21 Kabin tilami hol kán kálámul a so i tan sápkin tatalen ngoromin: hol sáksák, araturán sáksák, siksikip, up bingi kálámul, 22 bop mai wák káián lite, kon suri táit, bos matngan sápkin tatalen, agurái kálámul, tatalen ngoro pap, bálsák, para bengtai kálámul, hol apakta pasi, tatalen án bau. 23 Bos sápkin tatalen no erei a tapam hut tilami hol kán kálámul, má a tubán long adurwán on sang i mátán táil ái Káláu.”

Ruruna káián wák tili risán

Mat 15:21-28

24 Má namur ái Iesu a aptur alari malar erei, má a han uri balis á Tair má Sidon mák han uri kesi malar mák han kusak i kesi rum. Kápate nem ngo tekes na mánán on, mái sár kápate arwat ngo na punpunam. 25 Má kesá wák tili balis á Siria Ponisia, má ái sang a wák tili risán, a mon i kesi natun tahlik sápkin tanián a kusak on. Má wák erei a longrai ngo ái Iesu a kis i rum er, má a hut melek má a pur dirtapul i mátán táil ái Iesu, má ák sungi ngo na long palai sápkin tanián alari natun. 27 Ái sár ái Iesu a mákái ngo wák erei kápte ngo ái á tah Iudáiá, má ngorer a parai singin ngo, “Da tabar amasi bos kalilik táil. Má kápate arwat ngo da kip palai balbal áián bos kalilik suri da támri bos pap mai.”
7:27Ái Iesu a parai ngorer kabin tan Iudáiá di hol apakta i di sang, má a gengen i kándi hol uri rung tili risán, ngorer i wák minái. Tan Iudáiá di hol on ngo rung tili risán di ngoro tan pap. Ái sár ái Iesu kápate hol on ngorer, a nem sár i tohoi ruruna káián wák minái.


28 Má wák erei a longrai ngorer mák parai singin ngoromin, “A muswan, konom, ái sár bos pap i lalin suh án namnam, di lu ani bos mulen namnam áián bos kalilik.”

29 Má ngorer ái Iesu a parai singin ngo, “Kabin kam kokos a tuan kuluk, ngorer una kaleng má unák mák natum tahlik. Sápkin tanián ákte han alari má.” 30 Io, má ngorer wák er a kaleng mák mákái natun tahlik ákte liu mák bop matau i kibán. Sápkin tanián ákte han alari.

Ái Iesu a timan pasi ​ ​ kálámul a su i kermen ​ ​ má talngán a bau

31 Mái Iesu a han alari balis á Tair má a mur i sál uranang Sidon mák som kus uri balis á Dekapolis, má namur ák han hut i dan taliu á Galiláiá. 32 Mái rung tilatung di lam pasi kesi kálámul uri narsá Iesu. Kálámul er káp a tini wor kuluk má talngán a bau, má dik sungi suri na aliu pasi. 33 Mái Iesu a lam pasi kálámul erei suri diar masik, má a asolai kátngán limán i aru talngán. Má namur ái Iesu a kansi kátngán limán má a tokoi kermen kálámul mai. 34 Mái Iesu a tántán urami bát má a mangeh arkul mák parai singin kálámul mai worwor til Iudáiá ngoromin, “Epata”, sálán á pinpidan erei ngo ‘Na talas’. 35 Má talngán má ngudun kálámul erei a pasbat má a alongra kuluk má a talas i kán worwor. 36  g Má namur ái Iesu a parai singin matananu ngo, “Koion gama parai singin tekes.” Má a lu balbal tur kalar di, mái sár á di di tungai arbin sara mai. 37  h Má dik lala pángáng suri, má dik parai ngoromin, “A long kulukna pasi bos táit no. A timani tan bau suri dik alongra má tan rung a su i kerme di suri dik worwor.”

Copyright information for `SGZ