a8:1-9Mar 6:35-44
b8:12Mat 12:39; Luk 11:29
c8:15Luk 12:1
d8:17Mar 6:52
e8:19Mar 6:41-44
f8:28Mar 6:15
g8:29Ioa 6:68-69
h8:30Mar 9:9
i8:34Mat 10:38-39; Luk 14:27

Mark 8

Ái Iesu a támri ahat i arip á kálámul mai ahit i tigán balbal

Mat 15:32-39

a Má namur marán matananu di hut mul i narsá Iesu i pokon bia. Di kis i malar erei, má ándi namnam ákte rah. Mái Iesu a mákái ngorer máng kilkilai kán kalilik án aratintin uratung i narsán mák parai si di ngo, “Iau lala mámnai matananu minái di kis tiklik mam git arwat mai atul á bung má káp ándi te namnam má. Ngo ina tarwa pala di mai matpám uri kándi bos malar, te da bámbámrus hanhan tangra sál kabin te a tepák i kándi malar.” Má kán kalilik án aratintin di parai si Iesu ngo, “Til ái á te balbal á main i pokon bia min suri gita támri matananu minái mai?” Mái Iesu a gálta di ngoromin, “A is á balbal erei si gam?” Má dik mákmák má dik parai ngo, “Ahit sár.”

Mái Iesu a parai singin matananu ngoromin, “Gama kis iatung i bim.” Má namur a kip pasi ahit á balbal mák sung kári, ki ák tibi mák tari singin kán kalilik án aratintin suri dik támri matananu mai. Má a mon mul i te gengen isu iatung, mái Iesu a long pasi mák sung kári, má ák tari singin kán kalilik án aratintin mák parai si di ngo da tulsai i matananu. Di no di namnam on má dik mas. Matananu di hut talum ahat i arip, má kápdite long arwat on ngo da arahi namnam erei. Má kalilik án aratintin si Iesu di kip talmi tigán balbal erei di mas tigán uri ahit i kudut.

Má namur ái Iesu a dos pala di uri kándi bos malar.
10 Mái Iesu má kán kalilik án aratintin, di sa uri kesá mon má dik han uri balis á Dalmanuta.

Bos Parisaio di sung Iesu ​ ​ suri akiláng

Mat 16:1-4

11 Má pákánbung di longrai ngo ái Iesu ákte hut, te bos Parisaio di han gátna pasi má dik parai singin ngo, “Una long tekesá akiláng tilami bát suri inngasi ngo rakrakai káián ái Káláu a kis i narsam.” 12  b Ái Iesu a longrai má a tuan taun uri kán liu mák mangeh arkul mák parai ngoromin, “Suri dáh matananu minái di nem ngo da mákái matngan táit ngorer? A muswan iau parai si gam, káp ina te long tekesi akiláng suri matananu minái da mákái.” 13 Ái Iesu a be parai ngorer ki ák han alar di iatung mák roh kaleng uri mon tiklik mai kán kalilik án aratintin uranang i balsán dan taliu tilanang.

Pinpidan artálár suri tatalen ​ ​ káián bos Parisaio má si Erodes

Mat 16:5-12

14 I pákánbung di lu hanhan tangrai dan taliu mai mon, kán tan kalilik án aratintin di barung, kápdite kip te balbal suri na arwat mai kándi inan. Tukes sár á tigán balbal a kis. 15  c Mái Iesu a inau i di ngoromin, “Gama ololoh na káp porta i gam i tatalen káián tan Parisaio má si Erodes. Kándi tatalen erei na káp sinim i gam ngorer i yis a sinim i palawa.” 16 Mái sár kápdite talas ur on, má dik argátna arliu i di ngoromin, “Dánih a worwor suri? A kabin káp ángit te namnam, be?” 17  d Mái Iesu a mák ilmi uri kándi hol mák parai si di ngoromin, “Suri dáh gam lala worwor suri ngo káp amu te namnam? Kápgamte talas besang uri iau? Bál gam a laklak? 18 Mát gam erei kápgamte mákmák ilam mai má talngá gam er kápgamte alongra tus mai? Ngádáh, kápgamte lu hol páptai tan táit gam lu mákái? 19  e I bung iau tabar amasi alim i arip á kálámul mai alim i balbal má aru i isu, gam kipi a is á kudut a káng i tigán namnam di mas tigán?” Má ding kosoi ngo, “Gim oboi sángul mai aru.” 20 Má ák gálta di mul ngoromin, “Má i pákánbung er iau tibi ahit á balbal ur singin matananu di arwat mai ahat i arip á kálámul, gam akángái a is á kudut mai tigán balbal a lu kis?” Di parai singin ngo, “Gim oboi ahit á kudut.” 21 Mái Iesu a parai si di ngo, “Ki ngádáh, kápgamte talas be?”

Ái Iesu a apádái kálámul a rau

22 Ái Iesu má kán kalilik án aratintin di hut á Betesaida, má te kálámul di kipi kesi kálámul a rau uri narsán ái Iesu má dik sung Iesu ngo na singli. 23 Mái Iesu a top pasi limán mák lam pasi má diará han uri pokon mau alari malar. Má namur ái Iesu a kansi mátán mák oboi limán on mák gáltai ngo, “Ngádáh, u mák te táit á erei?” 24 Má kálámul er a tohoi mákmák mák parai ngo, “Áá, iau mákái tan kálámul ngorer i kubau, mái sár di láklák.” 25 Mái Iesu a oboi mul i limán i mátán kálámul er a rau. Má namur kálámul er a lala mákmák rakrakai mák mákmák kaleng, má ák lain mák noi bos táit. 26 Mái Iesu a wor rakrakai uri narsán mák tur kári ngo koion na kaleng uri malar má arbin i táit a longoi mai.

Ái Petero a para apos Iesu

Mat 16:13-20; Luk 9:18-21

27 Ái Iesu má kán kalilik án aratintin di han má ding kusak i tan malar iatung pátmi Sisaria Pilipoi. Má ngo di lu hanhan tangrai sál, ái Iesu a gátna di ngoromin, “Matananu di lu parai sur iau ngo iau sinih?” 28  f Má ding kos Iesu ngo, “Te kálámul di parai ngo iáu ái Ioanes Tám Arsiu, má te bul di parai ngo iáu ái Elaisa, má te kálámul sang di parai ngo iáu kesi tám worwor tus til hirá.” 29  g Mái Iesu a longrai di kosoi ngorer má a gátna di mul ngoromin, “Má á gam sang, gam ngoi ngo iau sinih?” Mái Petero a kos Iesu mul ngo, “Á iáu á Mesaia.” 30  h Mái Iesu a tur kalar di ngo koion da parai singin tekes.

Ái Iesu a arbin talas ​ ​ suri kán minat má kán liu kaleng

Mat 16:21-23; Luk 9:22

31 Má a turpasi aratintin mul narsán kán kalilik án aratintin suri bos táit na hut singin má nák long bengtai, mák parai ngoromin, “Natun Kálámul na hiru sang má dák arangrangas on á bos kálámul pakta má bos pakpakta kán tan tám osmapak má bos tám mánán uri nagogon. Da pua palai má da oboi uri minat. Má ngo na rah i atul á bung, na liu kaleng.”

32 Mái Iesu a para apos tari pinpidan erei suri ák talas. Má ngorer ái Petero a talka pas Iesu suri diar masik má ák turpasi worwor rakrakai ur on suri matngan worwor erei ái Iesu a parai si di. 33 Mái Iesu a ilang mák mákái kán kalilik án aratintin mák tur kalar Petero ngoromin, “Satan, á iáu sár u parai á worwor erei! Una kelkel alar iau! Kápute mánán i káplabin holhol káián ái Káláu. U hol pasi sár i tatalen káián matananu.”

Matngan kálámul ngádáh ​ ​ na murmur i Iesu?

Mat 16:24-28; Luk 9:23-27

34  i Má namur ái Iesu a kilkilai matananu má kán kalilik án aratintin suri da longrai kán pinpidan, má ák parai ngoromin,

  • “Ngo kono a nem suri na mur i iau, koion na murmur i kán hol sang. Na puski kán kubau kus má nák murmur i iau sár mai, ngorer na bál tari sang uri lalin i iau má na eran suri na mat ngoro iau.
35 Má ngorer ngo kálámul a tar kunlai kán liu suri na bes mai tan táit til main i naul bim, ki liu muswan er a kis áklis na bokoh alari. Mái sár ái koner kápate mámnai kán liu mák bál tari sang sur iau má suri lain arbin, ái na atur páptai liu muswan er. 36 Ngádáh, a kuluk ngo kálámul na kátlán bos matmatngan táit main i naul bim, má nák omlawa palai kán liu suri? 37 Má dánih á táit ngo na hul kelsei kán liu mai? Kápte sang. 38  8:38 Mat 10:33 Onin i naul matmatngan pokon, matananu di abulbul. Di tari bah di uri Káláu má di ilang suri kándi bos sápkin tatalen. Mái koner a rumrum suri arbin talas uri iau má uri kak pinpidan i katbán matananu, namur Natun Kálámul na rumrum mul singin i pákánbung ngo na kaleng tilami bát tiklik mai minmáir i Kákán má mai bos angelo.”
Copyright information for `SGZ