a9:1Mar 13:30
b9:2-7Apo 3:22; 2Pe 1:17-18
c9:11Mal 3:1
d9:12-13Sak 22:1-18; Ais 53:3; Mal 4:5-6; Mat 11:14
e9:23Mat 21:21; Mar 11:23
f9:26Mar 1:26
g9:30Ioa 7:1
h9:31Mar 8:31, 10:32-34
i9:32Luk 9:45
j9:35Mat 20:25-27; Mar 10:43-44; Luk 22:24-26
k9:37Mat 10:40
l9:40Mat 12:30; Luk 11:23
m9:43-44Mat 5:30
n9:47Mat 5:29
o9:48Ais 66:24

Mark 9

a Ái Iesu a sopasun kán worwor mák parai ngo, “Támin muswan iau parai si gam, te tili gam minái kápdate áslai besang á minat má dák mákái lolsit si Káláu ákte hut má mai rakrakai.”

A arkeles i kápán páplun ái Iesu

Mat 17:1-13; Luk 9:28-36

b Má namur ngo ákte rah i awon á bung, ái Iesu a lam pas Petero mái Iakobo mái Ioanes tiklik mai, má dihat má tapam uramuni iátin pungpung suri dihat masik. Má ngo atul i kalik án aratintin erei ditulá mákmák, má ditulá mák Iesu a arkeles. Má lusán a tuan pilpilpil mák bal, mák tuan bal sang ngorer kápte kes til main i naul bim a arwat suri gorsai suri nák bal ngorer. Má namur ditul má mák Elaisa mái Moses diar worwor mam Iesu.

Má ditul má mákái ngorer má ditulá lala mátut. Má namur ái Petero a parai si Iesu ngo, “Konom, a kuluk sang ngo git minái. Ngádáh, gimtula long te na tul i pálpálih, kes kaiam má kes káián ái Moses má kes káián ái Elaisa?” A parai ngorer ái Petero káplabin ngo kápate hol pas te lain worwor ngo na parai.

Má namur kumlán mehmeh a hut mák ámkuk di, má kaungán kes tilami kumlán mehmeh a para ngoromin, “Minái á kang Kalik alal, gama alongra singin.”

Má ditul longrai ngorer má ditulá sangar i mákmák kalar di, mái sár káp ditul te mák tekes mul, ái Iesu masik sár iatung dihat.

Má ngo di lu sososih tilamuni pungpung, ái Iesu a tur kalar ditul mák parai ngo, “Koion gama parai singin tekes suri táit gamtul mákái nák han pang i pákánbung ngo Natun Kálámul na liu kaleng tili minat.” 10 Má ngorer ditulá bál konmi worwor si Iesu i bál ditul, má ditulá gátna arliu i ditul ngoromin, “Dánih á sálán er ák parai ngo Natun Kálámul na liu kaleng tili minat?”

11  c Má namur ditulá gátnai ngoromin, “Suri dáh bos tám mánán uri nagogon si Káláu di parai ngo ái Elaisa na hut táil sang, má namur ái Mesaia?”

12  d Mái Iesu a parai si di ngoromin, “Támin muswan ngo ái Elaisa na hut táil suri na eran i tan táit no. Má iau parai si gam ngo ái Elaisa ákte hut má, ái sár matananu di long sáksáknai mai kándi sápkin holhol ngorer a parai i Buk Tabu. Má iau gálta gam ngoromin. Ngo ái Elaisa ákte hut, má ákte eran páksi tan táit no, suri dáh tan tám worwor tus di parai mul suri Natun Kálámul ngo matananu da arangrangas on má da kankansai?”

Ái Iesu a asengsegeng pasi ​ ​ kalik sápkin tanián a porta on

Mat 17:14-21; Luk 9:37-43

14 Má namur ái Iesu dihat dihat purut singin lala matananu di tur kauli bos kalilik án aratintin di arkipkip mai worwor mam te tan tám mánán uri nagogon. 15 Matananu erei di mák Iesu a lu hanhan sur di má dik sodar, má dik rut uratung i narsán má dik árár pasi. 16 Mái Iesu a gátna di ngo, “Dánih gam argátna pas suri?” 17 Má kes tili di á matananu erei a kos Iesu ngoromin, “Tám Aratintin, iau lam pasi natung, kang kalik án káláu, ur singim kabin ngo sápkin tanián a porta on má káp a tini wor. 18 Má ngo a hut singin, a lu buswai uradi bim. Má busbus a lu hut tili ngudun mák lu ararat ngis má kápán páplun a lu dos. Má ngorer iau sungi kam kalilik án aratintin ngo da long palai sápkin tanián erei, mái sár kápdite long arwat on.”

19 Ái Iesu a longrai worwor erei mák parai si di ngoromin, “Be, kápgamte ruruna? Na is á bet ina kis tiklik mam gam? Iak ngesmat má, na is á bet mul ina mona gam?” Ngorer mái Iesu a parai si di ngo, “Gama lam pasi kalik ur main.”

20 Má di lam pasi kalik er uri narsán. Má ngo sápkin tanián a mák Iesu, ki sápkin tanián ák agokgokoi kalik er má kalik a pur uradi bim, mák apukpukda on mák hut i busbus tili ngudun. 21 Mái Iesu a gátna kákán ngo, “A turpasi anges á sápkin tanián a porta on?” Mái kákán a parai si Iesu ngo, “A turpasi tili goion on sang. 22 Má marán bung sápkin tanián a lu buswai uri kámnah má uri dan suri ngo nák mat. Má iau sung iáu ngo iáu arwat suri una tángni kang kalik, ki una mámna giur má unák tángni.”

23  e Mái Iesu a parai singin ngoromin, “Suri dáh iáu parai ngo iau sang iau arwat? Ái koner a ruruna muswan na long arwat pasi bos táit no!” 24 Má kákán a longrai ngorer mák pala sarai kaungán mák parai ngo, “Inái iau ruruna! Una tángni kak páhngán ruruna!”

25 Mái Iesu a mákái ngo marán matananu di hut talum má di arsiut, má ngorer ák sangar i wor rakrakai uri sápkin tanián erei ngoromin, “Á iáu á sápkin tanián u abawi kalik, má u agapi ngudun má talngán mul, má inái iau parai singim, una táu alari kalik er, má káp una te kusak on mul.”

26  f Má sápkin tanián erei a longrai mák wakwak mák agokgokoi kalik mák han alari. Má kalik er a ngoro ákte mat, má marán di parai ngo ákte mat. 27 Mái sár ái Iesu a top pasi limán mák tángni ák sámtur.

28 Má namur, ngo ái Iesu di di kusak iatung i rum, kán kalilik án aratintin di gátna kodongnai ngoromin, “Suri dáh á gim kápgimte arwat suri long palai sápkin tanián erei?” 29 Mái Iesu a parai si di ngo, “Matngan sápkin tanián minái, sung masik arwat suri tipar palai.”

Ái Iesu a bali worwor ​ ​ suri kán minat má kán liu kaleng

Mat 17:22-23; Luk 9:43-45

30  g Má namur di han alari malar er, má di urup i katbán á Galiláiá. Mái Iesu kápate nem ngo tekes na mánán on 31  h kabin kán tu atintini kán kalilik án aratintin ngoromin, “Da tari Natun Kálámul uri limán bos kálámul má dák up bingi nák mat. Má ngo na rah i atul á bung, na liu kaleng.” 32  i Mái sár kápdite talas uri sálán á worwor er, má dik mátut suri da gátnai.

Sinih na tátáil?

Mat 18:1-5; Luk 9:46-48

33 Mái Iesu má kán kalilik án aratintin di hut á Kapernaum, má namur ngo dikte kusak uratung i rum, ái Iesu a gátna di ngoromin, “Dánih gam arpua kunán iatung tangrai sál?” 34 Ái sár kápdite kosoi kabin di arpua arliu i di iatung i sál suri ngo ái sinih na pakta i di. 35  j Mái Iesu a sukis máng kilkila pasi kán kalilik mák parai si di ngoromin, “Ngo tekes a nem ngo na tátáil, minái á sál na mur on. Na agengen pasi sang má na toptop kamu no sár.” 36 Má a talka pasi kesá gengen kalik uratung i katbán i di máng káh pasi, má a parai si di ngoromin, 37  k “Koner a tángni kesá gengen kalik ngoromin kabin ngo a mámna iau, kápate tangan masiknai kalik erei, a tangan iau mul. Mái koner a tangan iau ngorer, kápate tangan iau masik. A tangan Koner mul a tarwa iau ur main.”

Kálámul kápate sák mam git, ​ ​ ái á tur git

Luk 9:49-50

38 Má kándi tu kis iatung i rum er be, mái Ioanes a parai si Iesu ngo, “Tám Aratintin, gim mákái kesá kálámul a lu tipar palai sápkin tanián mai ngisam. Mái sár kápate ngoro gim, kápate lu murmur i iáu. Má ngorer gimá tur kári.” 39 Má Iesu a parai si di ngoromin,

  • “Koion gama tur kári. Ái koner a long te akiláng mai ngisang, namur kápnate utung te sápkin wor uri iau.
40  l Ái koner kápate sák mam git, ái á tur git. 41  9:41 Mat 10:42 A muswan á minái iau parai si gam. Ngo gam gam sák suri dan, má tekesá kálámul a tabar gam mai dan kabin gam káián ái Karisito, kálámul er kápnate sáhár suri kán arul.”

Sápkin tatalen a lu long sáksáknai ​ ​ ruruna kán kálámul

Mat 18:6-9; Luk 17:1-2

42 Mái Iesu a sopasun i kán aratintin mák parai ngoromin,

  • “Ái rung er di ruruna i iau di ngoro rang natung. Ái koner a lam bengtai kes tili di ái rung di ruruna i iau mák apurái kán ruruna, kálámul er a longoi táit a tuan sák. Ngo da putai tilik lala hat i án pogong á kálámul er má da lápkai urada i lontas, a gengen rangrangas sár. Má rangrangas er na oboi ái Káláu ur on, ái na lala pakta taladeng kabin a long sáksáknai ruruna káián kesi natun ái Káláu.
43 
  • m “Má ngo kesi limam a lam arong iáu má uk lu longoi sápkin mai, ki a kuluk una tár kus palai. A kálik sák ngo una kusak uri liu áklis mai kesi limam masik, mái sár a lala sák sang ngo na mon i aru limam no má unák hiru áklis i kámnah erei kápate lu mat.
45 
  • “Má ngorer mul suri kikim. Ngo kesi kikim a lam arong iáu má uk teleh alari lain sál, ki a kuluk ngo una tár kus palai. A kálik sák ngo una kusak uri liu áklis mai kesi kikim masik, mái sár a lala sák sang ngo na mon i aru kikim má dik buswa iáu uri pokon án hiru áklis.
47 
  • n “Má a ngorer mul suri matam. Ngo kesi matam a lam arong iáu, una bilwak palai. A kálik sák ngo una kusak uri lolsit si Káláu mai kesá matam sár, má a lala sák sang ngo na kis i aru matam no má dák buswa iáu uri pokon án hiru áklis.
48  o Iatung i pokon erei tan kolol er kápdite lu mat da an di, má kámnah mul er a kurkurem áklis má kápate lu mat. 49 
  • “Kámnah na sinim i matananu keskeskes má nák apilpil pas di ngorer i tas a sinim i namnam má ák amapak on.
50  9:50 Mat 5:13; Luk 14:34 Tas a kuluk, mái sár ngo ákte rah á kán mapak, ngádáh gama amapak kalengnai ngoi? Má ngorer a kuluk ngo tas án araturán na sinim i gam má gamáng kis án ararguna arliu mai bál matau.”
Copyright information for `SGZ