a15:4Kal 20:12, 21:17; Nag 5:16
b15:8-9Ais 29:13
c15:11Mat 12:34
d15:14Luk 6:39; Rom 2:19
e15:24Mat 10:6
g15:31Mar 7:37
h15:32Mat 14:14

Matthew 15

Arabitbit kán rang támin i di, ​ ​ a nokwan ngo kápte?

Mar 7:1-13

Má tan Parisaio má tan tám mánán uri nagogon tilami Ierusalem di hut narsá Iesu má dik gátnai ngo, “Suri dáh kam kalilik án aratintin di hol palai arabitbit káián rang támin i git, ngorer dik namnam má kápdite ililim táil besang?” Mái Iesu a kos di ngoromin,

  • “Má gam, suri dáh gam hol palai arardos káián ái Káláu suri gama murmur i kamu arabitbit sang?
a Ái Káláu a parai ngoromin, ‘Una rumrum i kakam mái mamam.’ Má kes mul, ‘Ngo kálámul a worwor sáksák i kákán mái mámán, da up bingi.’ Mái sár gamáte pukdai má gam lu parai ngoromin. A arwat suri kálámul ngo a mon i kán pirán tabal uri tangan kákán mái mámán, má namur ák han uri narsá diar mák parai si diar ngoromin, ‘Pirán tabal minái uri tangan gaur, mái sár ina tari má ur káián ái Káláu.’ Ngo gam mákái ngorer, gam parai ngo kálámul er a sengsegeng alar kákán mái mámán, má kápte má na te tangan diar mul. Gam lu parai ngorer, má ngorer gam hol sirereh i pinpidan si Káláu suri gama murmur i kamu arabitbit sang. Gam á bos tám tuar! Kán pinpidan ái Káláu i buk káián ái Aisaia tám worwor tus ákte para aposoi má á kamu tatalen er ák para ngoromin, b ‘Kabinhun erei di rumrum i iau mai kápán ngus di sár,
má bál di a tepák alar iau.
Di lu arabitbit sár mai nagogon káián rang támin i di má dik parai ngo worwor káián ái Káláu,
má ngorer dik omlawai kándi lotu uri narsang.’”

Matngan táit ngádáh ​ ​ a long adurwán i kálámul?

Mar 7:14-23

10 Mái Iesu a kilkila pasi matananu mák parai si di ngoromin, “Gama longra pasi worwor minái suri gamák talas ur on. 11  c Tan táit tili karpala er a kusak urami ngudun kálámul, kápnate long adurwán on i mátán táil ái Káláu. Kápte. Má táit a han pas tili hol kán kálámul mák so i ngudun, ái a long adurwán on.”

12 Má tan kalilik án aratintin di han narsá Iesu má dik parai singin ngo, “Be, u mánán mul ngo tan Parisaio di kip sáksáknai worwor er u parai uri di mák sák i bál di suri?” 13 Mái Iesu a kos di ngo, “A kuluk, mái Kakang imi bát na rabut pala noi á tan kubau er kápate soi. 14  d Koion gama konngek sur di á tan Parisaio, di ngoro kesi rau a lami rang turán. Mái sár kálámul a rau kápnate arwat suri lami turán. Ngo na longoi ngorer, ki diar no diara pur uri tinkas.” 15 Mái Petero a parai si Iesu ngo, “Unák pálás timani worwor erei suri gimák talas ur on.”

16 Mái Iesu a parai ngoromin,

  • “Á gam mul gam ngul besang?
17 Gam mánán ngo namnam erei a kusak i ngudun kálámul a kusak sár uri pagarbal má namur ák pek palai. Ngádáh na adurwán ngoi á kálámul á ngorer? 18 Mái sár táit a lu so pas tili ngudun kálámul, ái sang a lu long adurwán on i mátán ái Káláu kabin a aptur pas tilami kán hol sang. 19 Til ami hol kán kálámul a so i tan sápkin tatalen ngoromin: hol sáksák, up bingi kálámul, bop mai wák káián lite, araturán sáksák, siksikip, angagur uri kes, má para bengtai kálámul. 20 Bos sápkin táit no erei a tapam hut tili hol kán kálámul, má a tubán long adurwán i kálámul sang i mátán táil ái Káláu. Mái sár ngo kálámul a namnam má kápate ililim táil, tatalen er kápnate long adurwán on i mátán ái Káláu.”

Ruruna káián wák tili risán

Mar 7:24-30

21 Má namur ái Iesu a aptur alari malar erei má a han uri balis á Tair má Sidon. 22 Má kesá wák tili malar erei, ái sang á tah Kanan, a han mák sung Iesu ngoromin, “Una mámna iau, Konom, iáu natun ái Dewit. Natung tahlik a kis on i sápkin tanián má kán liu a lala sák!” 23 Mái sár ái Iesu kápate para te worwor mai wák er. Má ngorer kán kalilik án aratintin di han narsán ái Iesu má dik parai singin ngo, “Wák er kán tunga mur i git sang mák lala ororok. Una dos palai má nák lu han!”

24  e Mái Iesu a parai ngo, “Káp iau te hut sur rung tili risán. Iakte hut sang mai kak him suri ina han narsá di á matananu Israel di ngoro tan sipsip kápte te kák di.” 25 A longrai ngorer ái wák erei ki ák han mák pur dirtapul i mátán táil ái Iesu, má ák parai ngo, “Konom, una tangan iau!”

26 Mái Iesu a longrai ngorer mák parai ngoromin, “Da tabar amasi bos kalilik táil, má kápate arwat ngo da kip palai balbal áián bos kalilik suri da támri bos pap mai.”
15:26Ái Iesu a parai ngorer kabin tan Iudáiá di hol apakta i di sang, má a gengen i kándi hol uri rung tili risán, ngorer i wák minái. Tan Iudáiá di hol on ngo rung tili risán di ngoro tan pap. Ái sár ái Iesu kápate hol on ngorer, a nem sár i tohoi ruruna káián wák minái.
27 Má wák erei a parai ngo, “A muswan, Konom, ái sár bos pap di lu ani bos mulen namnam a pur tili suh káián kák di.” 28 A kosoi wák er ái Iesu ngo, “Kam ruruna a pakta taladeng! Má táit u ngangai suri, ina longoi uri narsam.” Má pákánbung er sang, sápkin tanián a han alari tahlik er ki ák sengsegeng má.

Ái Iesu a támri ​ ​ ahat i arip á kálámul

Mar 8:1-10

29 A han alari malar er ái Iesu má a láklák tangrai kon i risán dan taliu á Galiláiá, má a tapam uri kesi pungpung mák sukis pagas ái. 30 Marán kálámul di purut iatung i pungpung narsá Iesu mam rung di sasam ngorer i te kálámul di rau, má te kálámul a sák i lim di ngo kik di, má te a gap i ngus di, mái rung di sasam mai toltolom sasam. Má ngorer di obop di iatung narsán ái Iesu má a asengsegeng i di. 31  g Má tan kálámul er a gap i ngus di be, di worwor kaleng; mái rung mul a sák i lim di ngo kik di, di kuluk kaleng; mái rung di rau, a talas i mát di ngorer di mákmák mul. Tan kálámul di mákái ngorer má dik pángáng suri, má ngorer dik párngai ngisán ái Káláu káián matananu Israel.

32  h Má namur ái Iesu a kilkilai kán kalilik án aratintin uratung i narsán mák parai si di ngo, “Iau lala mámnai matananu minái di kis tiklik mam git arwat mai atul á bung má káp ándi te namnam má. Kápate gas i balang ngo ina dos pala di mai matpám uri kándi bos malar, da káp bámrus hanhan tangra sál.”

33 Má kán kalilik án aratintin di parai si Iesu ngoromin, “Til ái á te balbal á main i pokon bia min suri gita támri lala matananu minái mai?” 34 Mái Iesu a gálta di ngo, “A is á balbal erei?” Má dik mákmák má dik parai ngo, “Ahit sár, má te gengen isu mul.”

35 Mái Iesu a parai singin matananu ngo da sukis iatung i bim, 36 má namur a kip pasi ahit á balbal má tan isu mák sung kári. Má namur a tibi mák tari singin kán kalilik án aratintin má dik támri matananu mai. 37 Di no di namnam on má dik mas. Má tan káláu no iatung di arwat mai ahat i arip, má boh wák má kalilik kápte di wás di, mái sár kápdite long arwat on ngo da arahi namnam erei. Má kalilik án aratintin si Iesu di kip talmi tigán balbal erei di mas tigán uri ahit i kudut. 39 Má namur ái Iesu a tarwa pala di uri kándi bos malar. Mái Iesu má kán kalilik án aratintin, di sa uri kesá mon má dik han uri balis á Magadan.

Copyright information for `SGZ