a16:1Mat 12:38; Luk 11:16
b16:4Mat 12:39; Luk 11:29
c16:6Luk 12:1
d16:9Mat 14:17-21
e16:10Mat 15:34-38
f16:14Mat 14:1-2; Mar 6:14-15; Luk 9:7-8
g16:16Ioa 6:69
h16:17Gal 1:15-16
i16:18Ioa 1:42; Epe 2:20
k16:19Mat 18:18; Ioa 20:23
l16:24Mat 10:38; Luk 14:27
m16:25Mat 10:39; Luk 17:33; Ioa 12:25
n16:26Mat 4:8-9
o16:27Sak 62:12; Kis 24:12; Mat 25:31; Rom 2:6; Apa 22:12

Matthew 16

Tan tátáil án lotu ​ ​ di sung Iesu suri akiláng

Mar 8:11-13; Luk 12:54-56

a Má kesi pákán te Parisaio má te Sadukaio di nem suri da tohtoh Iesu, ngorer má dik han uri narsán má dik parai singin ngo na longoi tekesi akiláng tilami bát suri inngasi ngo rakrakai káián ái Káláu a kis i narsán.

A kos di ái Iesu mák parai ngoromin,

  • “Á gam gam lu mákái bát a mirik i rahrah ákte dorah mái nas, ki gamá lu parai ngo, ‘Na lain bung á latiu.’
Má i kábungbung gam mákmák má gamá mákái bát a mirik máng kuron i pokon mai kumlán mehmeh, ki gamá lu parai ngo ráin na hus. Áá, gam mánán sár suri mák ilmi pákánbung ngorer. Mái sár ngádáh, kápgamte arwat suri mák ilmi tan akiláng uri bung onin?” b A bali parai ngoromin mul ái Iesu,

  • “Á gam á ngaul matananu onin gam lala sápkin sang, gam tur kaplah alar Káláu! Gam gálta iau suri ina longoi tekesi akiláng suri gamák mákái ngo ái Káláu a kis narsang, mái sár kápte kesi akiláng ina longoi narsá gam. Akiláng ákte kis má, má ái sár á akiláng a longoi ái Iona tám worwor tus.”
Io, ngorer a aptur pas ái Iesu ák han alar di iatung.

Ololoh suri tatalen án angagur

Mar 8:14-21

I pákánbung di alus kusai dan taliu uranang i kesi balsán ái Iesu di, kán tan kalilik án aratintin di barung, kápdite kip te balbal suri na arwat mai kándi inan. c Ái Iesu a parai si di ngoromin, “Gama ololoh na káp porta i gam i tatalen káián tan Parisaio má tan Sadukaio. Kándi tatalen erei na káp sinim i gam ngorer i yis a sinim i palawa.” Mái sár kápdite talas ur on má dik argátna arliu i di ngoromin, “Dánih a worwor suri? A kabin káp ángit te namnam, be?”

Mái Iesu a mák ilmi uri kandi hol mák parai si di ngoromin,

  • “Suri dáh gam lala worwor arliu i gam suri ngo káp amu te namnam? Ngádáh, káp kamu te ruruna?
d Má kápgamte talas besang uri iau? Ngádáh, kápgamte lu hol páptai á bung iau tabar amasi alim i arip á kálámul mai alim i balbal má aru i isu? Má gam kipi a is á kudut a káng mai tigán namnam di mas tigán? 10  e Má i pákánbung er iau tibi ahit á balbal ur singin matananu di arwat mai ahat i arip á kálámul, gam akángái a is á kudut mai tigán balbal a lu kis? 11 Iau ngo gama ololoh kuluk i gam suri tatalen káián tan Parisaio má tan Sadukaio, kabin tatalen erei a ngoro yis di lu argemwai mai beret suri ák sut. Ngádáh, kápgamte talas be? Káp iau te parai si gam suri namnam.” 12 Ki erei má dik talas á tan kalilik án aratintin ngo ái Iesu kápte a akeng i di suri yis erei di oboi i beret, mái sár suri aratintin káián tan Parisaio má tan Sadukaio.

Ái Petero a para apos Iesu

Mar 8:27-30; Luk 9:18-21

13 Má namur ái Iesu má kán kalilik án aratintin di han hut i balis á Sisaria Pilipoi, má iatung i kuir er ái Iesu a gálta di ngo, “Matananu di lu parai suri Natun Kálámul ngo ái ái sinih?” 14  f Má ding kos Iesu ngoro minái, “Te kálámul di parai ngo iáu ái Ioanes Tám Arsiu, má te bul di parai ngo iáu ái Elaisa, má te kálámul sang di parai ngo iáu ái Ieremiá ngo kesi tám worwor tus til hirá.”

15 Namur mul ái Iesu a gáltai kán kalilik án aratintin ngo, “Má á gam sang, gam ngoi ngo iau sinih?” 16  g Ngorer mái Petero a kos Iesu ngoro minái, “Á iáu á Mesaia, Natun ái Káláu koner a liu áklis.”

17  h Mái Iesu a parai singin ngo,

  • “Saimon, natun ái Ioanes, iáu tuan kuluk pala kabin kam mánán sur iau ngorer kápte a hut singin tekesá kálámul a mon i kápán páplun. Kápte sang. Ái Kakang imi bát sang a para aposoi singim.
18  i Má ina parai singim, iáu Petero sálán ngo ‘Hat’, má tan kálámul di rang táring ina aksim di ami iátin kábutkis minái, má minat
16:18 Minat minái a tur sur Satan má rang táir.
kápate rakrakai arwat suri na suka bámia di.
19  k Má iau ina tari singim á ki uri lolsit tilami bát, má ngorer na mon i kam rakrakai suri una tur kári táit main i naul bim mái Káláu na sormángát suri. Má ngorer mul táit una mángát palai main i naul bim, ái Káláu na taram on má na mángát palai mul.” 20 A rah i kán worwor ngorer ái Iesu, má a tur kári kán kalilik án aratintin ngo koion sang da parai singin tekes ngo ái á Mesaia.

Ái Iesu a arbin talas ​ ​ suri kán minat má kán liu kaleng

Mar 8:31-9:1; Luk 9:22-27

21 I bung erei sang má, ái Iesu a tangkabin suri worwor talas narsán kán kalilik án aratintin ngo, “Ina han sang urami Ierusalem má inak áslai rangrangas singin bos kálámul pakta má bos pakpakta kán tan tám osmapak má bos tám mánán uri nagogon, má da obop iau uri minat. Má ngo na rah i atul á bung, ina liu kaleng.”

22 Má ngorer ái Petero a talka pas Iesu suri diar masik má ák turpasi wor rakrakai ur on suri matngan worwor erei ái Iesu a parai si di. Mái Petero a parai singin ngo, “Konom, kápte sang a arwat á ngorer! Táit ngorer kápnate hut i narsam!” 23 Mái Iesu a ilang mák tur kalar Petero ngoromin, “Satan, á iáu sár u parai á worwor erei! Una kelkel alar iau! U nem una tur pala iau má inak tutkum i kam pidir! Kápute mánán i káplabin holhol káián ái Káláu. U hol pasi sár i tatalen káián matananu.”

24  l Mái Iesu a parai si di á tan kalilik án aratintin iatung ngoromin,

  • “Ngo kono a nem suri na mur i iau, koion sang na murmur i kán hol. Na puski kán kubau kus má nák murmur i iau mai, ngorer na bál tari sang uri lalin i iau má na eran suri na mat ngoro iau.
25  m Má ngorer ngo kálámul a tar kunlai kán liu suri na bes mai tan táit til main i naul bim, ki liu muswan er a kis áklis na bokoh alari. Mái sár ái koner kápate mámnai kán liu mák bál tari sang sur iau, ái na atur páptai liu muswan er. 26  n Ngádáh, a kuluk ngo kálámul na kátlán bos matmatngan táit main i naul bim, má nák omlawa palai kán liu suri? Má dánih á táit ngo na hul kelsei kán liu mai? Kápte sang. 27  o Páput sár má Natun Kálámul na hut sosih mul mai talsán minmáir i Kákán, má na hut tiklik mai kán tan angelo. Má na hut sang suri na supni tan kálámul keskeskes mai arsupan er a artálár mai kandi tan tatalen. 28 A támin muswan iau parai si gam, te tili gam gam sámtur minái, kápdate áslai besang á minat má dák mákái Natun Kálámul na hut suri na kátlán i kán matananu.”
Copyright information for `SGZ