a18:1Luk 22:24
b18:3Mat 19:14; Mar 10:15; Luk 18:17
c18:5Mat 10:40; Luk 10:16; Ioa 13:20
d18:8Mat 5:29-30
e18:10Eba 1:14
f18:15Luk 17:3; Gal 6:1
g18:16Nag 19:15; Ioa 8:17
h18:18Mat 16:19; Ioa 20:23
i18:19Mar 11:24; Ioa 15:7
k18:22Luk 17:4
l18:34Mat 5:25-26
m18:35Mat 6:15; Mar 11:25; Epe 4:32; Kol 3:13

Matthew 18

Sinih a pakta ami lolsit?

Mar 9:33-37; Luk 9:46-48

a I bung erei sang, tan kalilik án aratintin si Iesu di han uri narsán má dik gálta pasi mai kesi argálta ngoromin, “Be, ái sinih sang á kálámul a pakta i lolsit tilami bát?” A long pasi kesi gengen kalik ái Iesu má a atri i katbán i di, b má namur a parai si di ngoromin,

  • “A muswan iau parai si gam, ngo gam nem i sol uri lolsit tilami bát, ngorer gama kelsen kamu holhol má nák ngoro holhol káián gengen kalik. Má ngo kápgamte kelsen kamu holhol, káp gama te kusak sang.
Mái koner a agengen pasi sang mák ngoro gengen kalik minái, ái a kálámul pakta uri lolsit tilami bát.
  • c “Ái koner a tángni kesá gengen kalik a ngoro kono minái kabin ngo a mámna iau, kápate tangan masiknai kalik erei, a tangan iau mul.”

Koion á apurái ruruna kán kes

Mar 9:42-48; Luk 17:1-2

Mái Iesu a sopasun kán worwor uri narsán kán kalilik án aratintin ngoromin,

  • “Ái rung er di ruruna i iau di ngoro rang natung. Ái koner a lam bengtai kes tili di ái rung di ruruna i iau mák apurái kán ruruna, kálámul er a longoi táit a tuan sák. Ngo da putai tilik lala hat i án pogong á kálámul er má da lápkai urada i lontas náng kong, a gengen rangrangas sár. Má rangrangas er na oboi ái Káláu ur on, ái na lala pakta taladeng kabin a long sáksáknai ruruna káián kesi natun ái Káláu.
  • “Keskam singin matananu on á naul bim kabin di kis i katbán artohtoh. Boh artohtoh er a lu tutkum on i kálámul mák longoi sápkin, a támin na tapam hut sang. Mái sár na tuan sák uri kálámul er a lami kesá kálámul suri ák longoi sápkin.
d Má ngo kesi limam ngo kesi kikim a lam arong iáu má uk lu longoi sápkin mai, ki a kuluk una tár kusi má lápka palai. A kálik sák ngo una kusak uri liu áklis mai kesi limam masik ngo mai kesi kikim sár. Mái sár a lala sák sang ngo na mon i aru limam ngo aru kikim no má dik buswa iáu uri kámnah a inan áklis. Má ngorer mul mai matam. Ngo u mákmák mai, má kesi matam a lam arong iáu, una bilwak palai má unák lápkai. A kálik sák ngo una kusak uri liu áklis mai kesi matam sár, mái sár a lala sák sang ngo na kis i aru matam no má dák buswa iáu uri kámnah iatung i pokon án hiru áklis. 10 
  • e “Una mák hol on ngo di tu táit bia sár á tan gengen kalilik minái. Na war á di ái rung er ái Káláu a lala belbelken i di kabin ngo tan angelo di lu tur suri ololoh i di á tan gengen kalilik, di lu ekesi tur áklis i mátán táil ái Kakang imi bát.
11  18:11 Luk 19:10 [Má Natun Kálámul ákte hut suri ser pas di ái rung erei di han benget, má suri na aliu pas di mul.”]

Worwor artálár mai sipsip a bokoh

Luk 15:3-7

12 Mái Iesu a sopasun mul i kán worwor uri narsán kán kalilik án aratintin mai worwor artálár ngoromin,

  • “Dánih gam hol on á gam? Ngo kes tili gam á tan kálámul min a mon i kesá mar i kán sipsip, má ngo tekes tili di ák han rong, dánih na longoi á kálámul erei? Kálámul erei na han be alari asiu i sángul mai asiu á sipsip iatung i pungpung er di lu namnam ái, má na han mákmák sur koner a rong.
13 Iau parai si gam ngo kálámul er a be ser pasi sipsip er a rong, a lala gasgas i bál suri, alari asiu i sángul mai asiu er di iatung sang. 14 Ái Kakang imi bát a ngorer mul á kán nemnem. Kápte a nem suri tekesi gengen kalik na bokoh.”

Una anokwa tuam ​ ​ ngo a longoi sápkin

15  f Mái Iesu a sopasun mul i kán worwor ngoromin,

  • “Ngo ái tuam ákte longoi táit a sápkin uri narsam, una han uri narsán má unák para talsai singin ngo a longoi sápkin. Má gaura tuán para masiknai arliu i gaur sár suri nák nokwan. Má ngo a longra iáu má a mák ilmi ngo ákte longoi sápkin, ngorer á iáu ukte lam kaleng i tuam alari tatalen erei.
16  g Mái sár ngo kápate alongra singim, ngorer una long pas tekes ngo na ru i kálámul mul suri gamtula han tiklik uri narsán ái tuam má gamtulák worwor mai. Gamtula longoi ngorer suri mur arwat pasi Buk Tabu er a parai ngoromin, ‘Ngo aru á kálámul a tukes on i kándiar worwor uri kálámul er a longoi sápkin, ki ngorer a adikái kándiar worwor ngo a muswan.’ 17 Má ngo kálámul er kápate alongra si gamtul, ngorer gamtula parai singin matananu án lotu suri dák longrai mul á worwor erei. Má namur ngo kápate alongra singin matananu án lotu, io erár gamák gerger palai á kálámul er kabin a tánlak alar Káláu má a tám abulbul mul. 18 
  • h “Má ngorer ina parai si gam no ngo na mon sang i kamu rakrakai suri gama tur kári táit main i naul bim mái Káláu na sormángát suri. Má ngorer mul táit gama mángát palai main i bim, ái Káláu na taram on má na mángát palai mul.
19 
  • i “Má inak parai mul si gam, ngo aru tili gam erei til main i bim, ngo diar sung Káláu má diara sormángát suri te matngan táit, ái Kakang imi bát na longoi sang narsá diar.
    18:19Buturkus minái kápate parai suri ngo gita sung Káláu suri nák tangan git mam te pirán tabal ngo tangan git mai minsik er tan kálámul di lala kákir suri. Ái sár a worwor suri ngo gita kis i katbán taun ngo rogorogo arliu i git á bos tám ruruna (buturkus 15-20), ki gita sung Káláu suri nák tangan pas git mai lain holhol suri ngádáh gita anokwai ngoi. Ngo te di sung arwat mai nemnem si Káláu (Iak 4:3; 1Io 4:15-16), má namur di sormángát suri táit a parai ái Káláu si di, ki ngorer bál di na tumran ngo ái Káláu ákte tangan pas di má na long artálár pasi kándi sung.
20 Á iau erei tiklik mam gam ngo gam kis talum i ngisang. Káksiai ngo gaur tara ru ngo gamtul tara tul sár, ngo gam marán sang, ina iatung tiklik mam gam.”

Worwor artálár ​ ​ suri kápte hol palai sápkin

21 Má namur ái Petero a han narsán ái Iesu mák gáltai ngo, “Be, Konom, a is á pákán ina hol palai sápkin er ái tuang a longoi uri narsang? Ahit á pákán sang?” 22  k Mái Iesu a parai ngo,

  • “Kápte á ngorer ngo ahit á pákán sár, apong Petero. Wa ahit i sángul mai ahit á pákán er una hol palai,
23 kápkabin ngo lolsit tilami bát a ngoro minái. A ngorer i kesá kálámul a kabisit. Má kálámul er a hol pasi má ngo na turpasi suri tintinlán i kán tan kálámul di him singin suri anokwai kándi boh tinákum. 24 Má ngo a lu ananokwai tan táit er ngorer, kán tan tátáil di lami kesi tur di a tátáil mul uri narsán pakpakta er. Má kálámul di lami uratung, ái a mon i tinákum si pakpakta erei on. Má kán tinákum a arwat mai kesi sángul á milion pirán tabal. 25 Má ngo tátáil er kápate artálár suri kosoi kán tinákum, ngorer má pakpakta er a artari suri sirai kálámul er tiklik mam kán wák má rang natun má kán tan táit mul. Má pirán tabal da sira pasi tili kálámul má kán tan táit na uri kosoi má i kán tinákum. 26 Má ngo kálámul er a longrai ngorer, a pur dirtapul mák sungi pakpakta erei ngoromin, ‘Konom, arwat una mámna iau be, má namur ina kálik lu koskosoi uri narsam á tan táit no erei.’ 27 Má kálámul pakta a mámnai kálámul er, má ngorer a hol palai kán tinákum má a arsok palai ák han sár. 28 
  • “Mái sár ngo kálámul er a han pas alari rum si kálámul pakta er, a han mák banai kesi turán diar lu him tiklik má a gálta pasi ngo, ‘Be, enges má una lu kosoi á kak sángul á pirán tabal er i iáu?’ Má a tolai kálámul er mák pami án pogong.
29 Má kálámul er a pur dirtapul má sungi turán erei ngo, ‘Turang, arwat una mámna iau be, má namur ina kosoi á kam pirán tabal er.’ 30 Mái sár kálámul er kápate longra pasi worwor si turán. A long pasi turán er mák han asoloi i batbat kalar nák han pang i bung na kosoi kán tinákum. 31 
  • “Má ngo te tur diar di longrai tatalen ngorer a longoi i kesá tur di uri narsán kes mul, bál di a sák má di han uri narsán kálámul pakta er má dik parai singin á tan táit er.
32 Má kálámul pakta er a longrai arbin, ngorer má a bin pasi kálámul er mák parai singin, ‘Iáu sápkin kálámul. Á iáu u sung iau ngo ina hol palai kam tilik tinákum, má ngorer iak longra pasi kam sung má iak hol palai má. 33 Ngorer á iau iau mámna iáu, ki á iáu mul una han longoi ngorer mam turam, una han mámnai sang.’ 34  l Má kálámul pakta er a togor, má ngorer a han asoloi kálámul er i batbat kalar suri da oboi rangrangas on nák han pang i bung er na keles palai kán tilik tinákum.” 35  m Ái Iesu a arahi kán worwor artálár má namur ák parai ngoromin mul, “Mái Kakang imi naul bát na lu longoi ngorer mul mam gam keskeskes. Ngo gama hol palai sápkin ái tuá gam a longoi mam gam, ái Káláu na mámna gam sang. Mái sár ngo kápgamte ekesi hol palai tili bál gam á sápkin er ái tuá gam a longoi uri gam, ái Káláu na arangrangas i gam sang.”

Copyright information for `SGZ