a19:4Tgk 1:27, 5:2
b19:5Tgk 2:24; Epe 5:31
c19:7Nag 24:1-4; Mat 5:31
d19:9Mat 5:32; 1Ko 7:10-11
e19:14Mat 18:2-3
f19:17Him 18:5; Luk 10:28
g19:18Kal 20:13-16; Nag 5:17-20
h19:19Kal 20:12; Him 19:18
i19:26Iop 42:2
j19:28Mat 25:31; Luk 22:30; Apa 3:21

Matthew 19

Aratintin suri pásang kila

Mar 10:1-12

I bung a arahi kán aratintin, ái Iesu a aptur pas ák han alari balis á Galiláiá má a kaleng uri balis á Iudáiá uri balsán dan á Ioridan tilada, má tilik morongnau di mur on. Mái rung di sasam, ái Iesu a asengsegeng pas di iatung.

Má te Parisaio di hut i narsán suri da tohoi má dik gátnai ngoromin, “Ngádáh? A sormángát á kángit nagogon suri ngo kálámul na pásang pala bia i kán wák ngo kápte?” a Mái Iesu a kos di ngoromin, “Ngádáh? Kápgamte wásái be ngo hirá sang i akaksim, ái Káláu a longoi káláu má wák? b Má a parai ngo, ‘Minái á káplabin kálámul na aptur alar kákán mái mámán má náng kis tiklik mam kán wák. Má diar no diara tukes sár. Má kápnate ru i diar, diara tukes.’ Má ngorer ái Káláu ákte kabat arsakta diar, má koion á tekes na tah kusi kándiar kila.”

c Má tan Parisaio di parai ngoromin, “Ngo ngorer, ki suri dáh ái Moses a sormángát tari nagogon án pásang kila singin matananu ngorer ngo tekesá kálámul a nem suri pásang kila, ki na siri tekesi pákán ram má nák tari si kán wák, ki nák pásang palai má?”

Mái Iesu a kos di ngo, “Ái Moses a tari nagogon erei má a sormángát suri pálás kila kabin a laklak i bál gam. Mái sár hirá i akaksim kápte a ngorer, ái Káláu kápate nem i pásang kila. d Má iau parai si gam onin ngoromin, koner a long pala kán wák máng kila pasi lite wák, ái a longoi sápkin ngo kán mulán wák kápate bop mam tekesi lite kálámul.”

10 Kán kalilik án aratintin di longrai ngorer má dik parai singin ngoromin, “Ngo tatalen án kila a ngorer i nagogon i katbán káláu má wák er áng kabat pápta diar, ki koion sár á kila!”

11 Mái Iesu a kos di ngoromin, “Aratintin minái suri kila a kuluk, mái sár kápte ngo di no di kebeptai má mur on. Ái Káláu ákte tari rakrakai singin te sár. 12 Má marán kápdite artálár suri kila kabin kápdite arwat suri ararit, káplabin te di káh di ngorer sang má te bul dikte puras di. Má te mul kápdite kila, di álai sang suri tar noi kandi liu uri lolsit tilami bát. Ái koner a talas uri aratintin minái, ki na lain kebeptai sang.”

Ái Iesu a asosah ​ ​ i boh gengen kalilik

Mar 10:13-16; Luk 18:15-17

13 Má te kálámul di lami rang nat di ur si Iesu suri na oboi limán i di má nák sung suri ái Káláu na asosah i di. Mái sár tan kalilik án aratintin di mákái tan kálámul erei má dik tur kalar di suri koion da longoi ngorer. 14  e Mái sár ái Iesu a parai ngo, “Gama hol palai boh gengen kalilik ur singing. Koion gama tur kalar di kabin ngo kandi ái rung ngoromin á lolsit tilami bát.” 15 Má ngorer ái Iesu a oboi limán i di má ák asosah i di má namur ák han má.

Kálámul a konom

Mar 10:17-31; Luk 18:18-30

16 Má kesi kálámul a han uri narsán ái Iesu má a gáltai ngo, “Tám Aratintin, dánih á lain tatalen ina longoi suri inak atur páptai liu áklis?” 17  f Mái Iesu a longrai mák parai singin ngo, “Suri dáh u gálta iau suri lain táit? Ái Káláu masik sár a kuluk má kápte kes mul. Ngo u nem i liu áklis, una mur i bos nagogon no.”

18  g Má kálámul er a gálta Iesu ngo, “Boh nagogon ngádáh?” Io, mái Iesu a kosoi ngo, “Tan nagogon ngoromin: koion una up bingi tekesi kálámul, má koion una longoi sápkin mai wák káián lite kálámul, má koion una siksikip, má koion una poklah pasi angagur uri tekesá kálámul, 19  h má una rumrum i kakam mái mamam, má una mámna turam ngorer u mámna kalengna iáu sang.”

20 Má kálámul er a longrai mák parai si Iesu ngo, “Iau lu mur arwat pas noi tan nagogon erei, má dánih mul iau sáhár suri?” 21 Má a longrai ngorer ái Iesu má ák parai singin ngoromin, “U nem ngo na kuluk i ninsim arwat suri una atur páptai liu áklis, minái sár á táit una longoi. Una han sira palai kam bos minsik no má una tari pirán tabal singin bos maris. Má ngo una longoi ngorer, na kaiam besang á boh lain minsik imi bát. Má una lákám unák mur i iau.”

22 Má ngo kaukak erei a longrai worwor si Iesu uri narsán, a lala tinang má, kabin marán i kán minsik, má ngorer ák han alar di iatung.

23 Mái Iesu a parai singin kán kalilik án aratintin ngoro minái, “A muswan á minái iau parai si gam. Na tuan rakrakai muswan si di á boh konom suri da kusak uri lolsit tilami bát. 24 Iak te lu bal parai si gam, kamel ngo na sol uri polgon nil án babaut, ái a malmu si diar á kálámul a konom ngo na sol uri lolsit si Káláu.”

25 Má ngo tan kalilik án aratintin di longrai ngorer, di lala sodar má dik gálta Iesu ngoromin, “Ngo ngorer, ki ái sinih sang na liu? Kápte kes sang na kusak!” 26  i Mái Iesu a mák di ngorer má a kokos ngo, “Matananu kápdite arwat ngo da aliu pas di sang. Ái sár ái Káláu a arwat, kabin ngo a lu long arwat pasi bos táit no.”

27 Mái Petero a parai si Iesu ngoromin, “Mákái, Konom, gimáte han alari kángim boh táit no má gimá murmur i iáu. Ki dánih má kángim te arsupan á gim?”

28  j Ái Iesu a parai si di ngo,

  • “A muswan iau parai si gam. Namur i pákánbung ngo ái Káláu ákte ahutngin pasi naul matmatngan pokon, Natun Kálámul na kis i kán kiskis a tuan alal imi naul bát. Io má gam mul gamáte mur i iau, gama kis i sángul mai aru i kiskis án kabisit suri nagogon i sángul mai aru á mát til Israel.
29 Má di no dikte han alari kándi rum ngo rang tuá di ngo rang kuk di, ngo mám di mái kák di ngo rang nat di, má alari kandi tan pokon suri ngisang, da atur páptai marán mul, má liu áklis turán. 30  19:30 Mat 20:16; Luk 13:30 Mái sár marán si di onin i liu minái di konom, namur da gengen. Má marán si di ái rung di gengen onin, i liu namur da pakta.”
Copyright information for `SGZ