a21:5Skr 9:9
b21:9Sak 118:25-26
c21:13Ais 56:7; Ier 7:11
d21:16Sak 8:2
e21:21Mat 17:20; Luk 17:6; Ioa 14:12; 1Ko 13:2
f21:26Mat 14:5
g21:33Ais 5:1-2
h21:38Mat 27:18
i21:39Eba 13:12
j21:42Sak 118:22-23; Rom 9:33; 1Pe 2:6-8

Matthew 21

Ái Iesu a kusak ami Ierusalem

Mar 11:1-11; Luk 19:28-40; Ioa 12:12-19

Di lu hanhan páput ur Ierusalem artálár mai malar á Betepage, má dik hut i pungpung á Oliwa, mái Iesu a dos palai aru kalik án aratintin mák parai si diar ngoromin,

  • “Gaura han uri malar imudi má gaura kusak on má káp melek mul gaurák mákái kesi gengen dongki di puta páksi tiklik mam mámán. Gaura pálás pasi aru dongki erei má gaurák lam diar ur main singing.
Má ngo tekes na gátna gaur ki gaura parai singin ngo, ‘Ái Konom na him mai besang’. Má ngo na longrai ngorer, na mángát melekna palai.” Má táit minái a hut ngo na long arwat pasi worwor kán tám worwor tus er ák parai ngoromin,

a “Gama parai singin tan matananu til Saion ngoromin,
‘Mákái! Erei má ái kamu kabisit a han sur gam.
A longoi tatalen án matau erei, má a kis i dongki.
A kis i iátin kesi gengen dongki.’”
Má ngorer diará han má, má diará longoi ngorer ái Iesu ákte parai si diar. Diar má lami aru dongki erei uri narsá Iesu, má diar má ulát pasi lusán i diar ki diar má pálsi i iátin aru dongki erei, mái Iesu a kis on. Má marán mul di pálsi lusán i di tangra sál, má te di kot pasi pákán báibái má dik pálsi iatung i sál suri ák láklák on i dongki. b Má te di lu tátáilnai má te di lu murmur on má di lu wakwakwak ngoromin, “Huihui iá ur si natun ái Dewit! Ái Káláu na kuluk mam Koner a hut mai ngisán! Huihui iá sang urami!”

10 Mái Iesu a hut á Ierusalem, má matananu tilatung a pil i mansin i di má dik gátna ngo, “Ái sinih á kálámul minái?” 11 Má lala matananu er di láklák tiklik mam Iesu tangra sál dik para ngoromin, “Minái á tám worwor tus, ái Iesu til Nasaret i balis á Galiláiá!”

Ái Iesu a tipar sarai bos tám sirsira ​ ​ alari rumán osmapak

Mar 11:15-19; Luk 19:45-48; Ioa 2:13-22

12 Má namur ái Iesu a kusak uri pelbut i rumán osmapak káián ái Káláu mák tipar palai bos kálámul di lu sirsira má bos kálámul di lu huhul iatung. A pukda sarai kándi bos suh ái rung di lu keles pirán tabal má kándi bos nián kis ái rung di lu sira man. 13  c Má ák parai ngo, “Dikte le on i Buk Tabu ngoromin, ‘Kak rum da utngi mai rumán sung’, mái sár gamáte pukda pasi suri ák nián him káián bos tám siksikip.”

14 Má tan rung di rau mái rung a sák i kik di di han narsá Iesu urami rumán osmapak má ák aliu di. 15 Bos pakpakta kán tan tám osmapak má bos tám mánán uri nagogon di mákái bos lain táit er a longoi ái Iesu, má tan gengen kalilik dik lu kilkil ami rumán osmapak ngo, “Huihui iá ur si Natun ái Dewit!” Di mákái ngorer má dik mos i Iesu 16  d má ngorer dik gátnai ngo, “Kápute longrai á táit er di parai? Koion da parai ngorer!” Mái Iesu a kos di ngoromin, “Támin muswan iau longrai. Má gam ngádáh? Kápgamte lu longrai á kuir Buk Tabu er ák parai ngo,

‘Ái Káláu ákte atintini tan kalilik má tan goion kalik
suri lain parpara agas na so tili ngus di!’”
17 Ái Iesu a parai ngorer mák han alar di iatung má a kaleng ur Betani suri bop ái i libung er.

Ái Iesu a wor uri aun tawan

Mar 11:12-14, 11:20-24

18 Ákte arasa má, ki dik so kaleng til Betani urami Ierusalem, mái Iesu a matpám. 19 Má iatung i risán sál kesi aun tawan a tur. Ái Iesu a mákái ngorer mák han suri ngo na ser pas te wán nák ani, má kápte. Kápte be te wán, tu pákán masik. Mái Iesu a mákái ngorer mák parai singin aun tawan ngo, “Turpasi onin káp una te lu u mul!” Má káp melek sár má aun tawan a maulur.

20 Tan kalilik án aratintin di mákái ngorer má dik sodar suri, má dik parai ngoromin, “Ngádáh a ngoi á aun tawan erei má káp melek sár mul ák marang?”

21  e Mái Iesu a inau i di ngoromin,

  • “Támin muswan iau parai si gam, ngo gama ruruna muswan má kápnate ru i kamu hol, ki gama long artálár pasi minái iakte longoi mai aun tawan erei. Má gama artálár mul suri parai singin pungpung min, ‘Una támrabut má unák han tur ada i lontas,’ má na longoi ngorer sár.
22  21:22 Mat 7:7-11, 18:19 Má táit no gam sungi, gama ruruna sár, ki gama atur páptai sang.”

Bos kálámul pakta di gátna Iesu ​ ​ suri kán rakrakai

Mar 11:27-33; Luk 20:1-8

23 Io, má dik lu hanhan tangra sál ki dik hut á Ierusalem, má di kusak urami rumán osmapak, mái Iesu a lu aratintin iatung. Má bos pakpakta kán tan tám osmapak má te kálámul pakta di mákái má dik hut i narsán, má dik gátnai ngo, “Una parai si gim, sinih a dos pala iáu er uk longoi tan táit ngorer, mái sinih a tari nokwan erei singim?” 24 Mái Iesu a kos di ngoromin, “Má iau mul ina gálta gam. Ngo gama kos iau, ki á iau mul ina para koner a tari nokwan singing má iak longoi bos táit er mai. 25 Gam mánán ái Ioanes Tám Arsiu? Sinih a dos palai suri arbin má arsiu? Sinih a tari singin á him erei? Ái Káláu? Ngo a hut sang tili kán holhol sár?”

Má dik nguruk arliu i di sang ngoromin, “Ngo gita parai ngo ái Káláu a tarwa Ioanes ur main, ki na parai ngo, ‘Suri dáh kápgamte ruruna i kán pinpidan?’
26  f Má ngo gita parai ngo káián sang ái Ioanes a hut tili kán hol sang, ki matananu da up git kabin di ruruna i Ioanes ngo ái á tám worwor tus káián ái Káláu.” 27 Má ngorer ding kos Iesu ngoromin, “Kápgimte mánán.” Mái Iesu a longrai ngorer mák parai si di ngo, “Á iau mul káp ina te parai si gam ngo ái sinih a tari nokwan singing má iak longoi bos táit minái.”

Worwor artálár ​ ​ mai aru natun kesá kálámul

28 Mái Iesu a sopasun kán worwor singin bos pakpakta kán tan tám osmapak má tan kálámul pakta ngoromin, “Ngádáh má er gam hol on? Kesá kálámul aru i natun, aru káláu, mák han ur si mulán natun mák parai singin ngo, ‘Kauh, una han má unák him ami numán wain onin.’ 29 Mái natun a matai han mák parai si kákán, ‘Auh, iau matai han.’ Mái sár namur a kelsei kán hol má ák han uri numán wain. 30 Má namur kák diar a han uri narsán kalik mur mák parai mul singin ngorer ákte parai singin mulán natun, ngo na han uri numán wain suri him. Kalik mur er a longrai mák mángát suri na han, mái sár kápate han.” 31 Mái Iesu a gálta di ngo, “Sinih tili diar a taram mák longoi táit a parai ái kák diar?” Má ding kos Iesu ngo, “Ái koner mulán.”

Má ngorer ái Iesu a ngoi si di ngo,

  • “Támin muswan iau parai si gam, rung di lu kip takis má tan wák án sál da kusak táil i gam i lolsit si Káláu.
32  21:32 Luk 3:12, 7:29-30 Kabin tungu ái Ioanes Tám Arsiu a hut narsá gam má ák inngas tari si gam á sál a nokwan i mátán ái Káláu ngo gama mur on, mái sár kápgamte ruruna on. Támin, tohtohpas gamáte mákái, ngorer i rung di lu kip takis má tan wák án sál di ruruna on, má gamáte mákái. Mái sár á gam gam tu mákmákái sár má kápgamte hol kaleng má ruruna on.”

Worwor artálár mai bos tám himhimna i numán wain

Mar 12:1-12; Luk 20:9-19

33  g Mái Iesu a sopasun kán worwor uri narsá di ngoromin,

  • “Gama longrai mul i kesi worwor artálár. Kesi kálámul a soi kesi numán wain mák áir kári mák longoi kesi tilik lus uri suir wain. A longoi mul i kesi rum, rum erei uri mákmák kári numán wain sang. A longoi ngorer ki ák tar páksi singin bos tám himhimna mák han alar di uri malar tepák.
34 Má namur ngo ákte arwat i pákánbung suri lus talmi wán wain, io a dos palai kán tan tám arardos suri kip te risán wán wain tili kán num. 35 Má ngo bos tám himhimna di mákái tan tám arardos erei di hut narsá di, di tola di má dik ubi kes, má kes mul dik sá bingi, má kes bul dik bás bingi mai hat. 36 Má namur kákán num a dos palai kán te tám arardos mul di kálik marán. Io, má bos tám himhimna di mákái tan tám arardos iatung má dik longoi matngan tatalen ngorer mam di mul. 37 Má namur kálámul erei a para ngoromin, ‘Ina dos palai sang i natung suri da rumrum on má kápdate ubi.’ Má ngorer ák dos palai natun. 38  h Mái sár bos tám himhimna di mák pasi má dik worwor arliu i di ngoromin, ‘Mákái, erei mái koner na tur kelsen. Gita up bingi suri numán wain na ur kángit.’ 39  i Má ngorer di tolai má dik sápka aso palai tilami numán wain má dik up bingi.” 40 Má ngo ái Iesu a arahi puksai worwor artálár erei, ki ák gátna di ngoromin, “Dánih má na longoi á kákán numán wain narsán tan tám himhimna i bung na purut kaleng?”

41 Di longrai ngorer má ding kos Iesu ngo, “Bung na purut kaleng ái kákán numán wain, kápnate mámnai bos tám himhimna er, na up bing di má nák tari numán wain ur singin tan lite tám himhimna di lain kálámul suri da tari risán wán wain singin kákán numán wain i bung na matuk.”

42  j Mái Iesu a gátna kalengna di ngoromin,

  • “Ngádáh, kápgamte wásái pinpidan minái tili Buk Tabu er a para ngoromin,
‘Hat erei bos tám long rum di pukpukwai,
mái sár ái Káláu a aksimi hat erei suri áng kábutkis si di no á tan hat,
má uri mát git a tuan kuluk taladeng.’
43 Má ngorer iau parai si gam ngo ái Káláu na long palai kán lolsit alar gam má nák tari si rung da him pasi lain wán. 44 Má tara dáh da pur uri iátin hat erei da tu gingin sáksák. Má ngo hat erei na pur uri tekes, na ekesi sá peksai má nák mat.”

45 Má bos pakpakta kán tan tám osmapak má tan Parisaio di longrai ngorer má dik longra ilmi ngo ái Iesu a parai worwor artálár a arwat mam di sang, 46 má ngorer dik nem suri kabat Iesu. Mái sár kápdite long arwat pasi kabin di bulat suri matananu er di ruruna i Iesu ngo ái á tám worwor tus.

Copyright information for `SGZ