a23:3Mal 2:7-8
b23:5Kal 13:9; Lál 15:38-39; Nag 6:8; Mat 6:1
c23:11Mat 20:26; Mar 9:35; Luk 22:26
d23:16Mat 15:14
e23:22Ais 66:1; Mat 5:34
f23:23Him 27:30; Mik 6:8
g23:25Mar 7:4
h23:27Apo 23:3
i23:28Luk 16:15
j23:31Apo 7:52
k23:33Mat 3:7, 12:34; Luk 3:7
l23:35Tgk 4:8; 2Pu 24:20-21
m23:381Ka 9:7-8; Ier 22:5

Matthew 23

Tatalen káián tan tám mánán uri nagogon má tan Parisaio

Mar 12:38-39; Luk 11:43, 11:46, 20:45-46

Namur ái Iesu a atintini matananu má kán tan kalilik án aratintin mul mák para ngoromin si di,

  • “Tan tám mánán uri nagogon má tan Parisaio a mon á kandi mánán suri atalsai nagogon si Moses singin matananu.
a A kuluk ngo gama mur i tan táit di parai si gam, mái sár koion gama mur on á kandi tatalen di longoi, káplabin ngo á di sang kápdite mur on á táit di arbin mai. Di lu poklah pasi te nagogon mul uri bontai er ákte kis, má dik lu oboi uri káil matananu má ák lala taun di, mái sár kápte di kálik soai lim di ur on suri tangan di mai kándi kipkip. b Má bos táit di longoi di lu longoi sang suri matananu dák mákái sár. Tatalen er di mur on ngorer tan kuir worwor án Buk Tabu di kabat lul tengteng mai má ding kápti uri lim di, a kuluk. Ái sár di longoi kuán worwor bul ák pakta suri da mákái i matananu, má ngorer kándi tatalen a sák. Má tatalen er di mur on suri oboi nomnobon lusán i di suri akiláng i kándi hol páptai arardos káián ái Konom, a kuluk. Ái sár di longoi nomnobon bul ák lala dol suri da mákái i matananu, má ngorer kándi tatalen a sák. Má di lu nem suri sukis i tan kiskis táil i rumán lotu, má i bos longsit di lu nem i sukis i kiskis erei matananu da rumrum i di ái. Má di nem ngo matananu da lu árár pas di i pokon án sirsira má da lu utung di ngo ‘Tám Aratintin’.
  • “Mái sár koion ngo gama utung gam mai ‘Tám Aratintin’ kápkabin gam aratuán sár, má tukesá Tám Aratintin kamu.
Má main i naul bim koion gama utung tekesi kálámul ngo kák gam. Kes masik sár á Kák gam, má a kis imi bát. 10 Má kápdate utung gam ngo gam tan kálámul pakta. Ákte mon á kamu kesi kálámul pakta, ái Mesaia masik sár. 11  c Ái koner a pakta si gam, na toptop kamu. 12  23:12 Iop 22:29; Kis 29:23; Luk 14:11, 18:14 Mái rung di apakta pas di sang, ái Káláu na agengen i di sár. Mái koner a agengen pasi sár, ái Káláu na apakta pasi sang.”

Ái Iesu a parai kándi angagur

Mar 12:40; Luk 11:39-52, 20:47

13 Mái Iesu a sopasun kán worwor uri narsá di ngoromin,

  • “Gama tuan sák á gam á tan tám mánán uri nagogon má gam á tan Parisaio, gam tan tám tuar! Gam batbat i mátán sál i lolsit tilami bát da máng kusak on á matananu. Á gam sang kápgamte kusak, mái rung di kákir muswan suri kusak, kápgamte mángát pas di.
14 
  • [“Gama tuan sák á gam á tan tám mánán uri nagogon má tan Parisaio, gam tan tám tuar! Gam lu agur pasi minsik kán tan mokos, má namur gamá lu angagur mai parai tara dolon sung. Má na lala sorliu á rangrangas ur si gam namur.]
15 
  • “Gama tuan sák á gam á tan tám mánán uri nagogon má tan Parisaio, gam tan tám tuar! Gam lu polsai lontas má gam lu láklák tangrai bim ur tepák suri totor pasi kálámul suri na tur gam. Má i pákánbung gam long artálár pasi kálámul erei ák ngoro gam, wa ák sorliu gam mul mai sápkin tatalen er gam longoi! Má ngorer na sorliu mul i rangrangas na kipi er namur.
16 
  • d “Gama tuan sák á gam er gam ngoro tátáil a rau, gamá parai ngoromin, ‘Ngo tekes na oror suri na longoi kesi táit, má na utngi ngisán rumán osmapak suri kápti kán oror erei, ki gamá parai ngo ngisán rumán osmapak kápate rakrakai artálár suri kápti kán oror, má ngorer a tu táit bia sár á kán oror. Mái sár ngo tekes na oror má na utngi tan táit imi sang i rumán osmapak, tan táit er di longoi mai gol, ki gamá parai ngo erár ák dik má i kán oror má ngorer na long muswan on sang.’
17 Wa gam tilik ngul má a rau i mát gam! Dánih sang a pakta, rumán osmapak ngo tan táit imi rumán osmapak? Ngo táit er kápnate kis i rumán osmapak, na tu táit bia sár. Mái sár rumán osmapak a pilpil, má ngorer a apilpil pasi táit a kis imi. Má ngorer rumán osmapak a pakta i di no á tan táit a kis imi polgon. 18 
  • “Má kesi táit mul gam lu parai a ngoromin. Ngo tekes na oror suri na longoi kesi táit má na utngi nián osmapak suri kápti kán oror, ki gamá parai ngo nián osmapak kápate rakrakai artálár suri kápti kán oror, má ngorer a tu táit bia sár á kán oror. Mái sár ngo tekes na oror má na utngi artabar di osmapak mai, ki gamá parai ngo erár ák dik má i kán oror má ngorer na long muswan on sang.
19 Wa gam tan rau er! Dánih sang a pakta, nián osmapak ngo artabar di osmapak mai? Ngo táit er di artabar mai, ngo kápate kis i nián osmapak, na tu táit bia. Mái sár nián osmapak a apilpil pasi artabar er ák pilpil, má ngorer nián osmapak a pakta alari artabar a kis on. 20 
  • “Ngorer ngo tekes na oror mai nián osmapak, ki a oror no mai nián osmapak sang má tan táit no a kis on.
21 Má ngorer mul ngo tekes na oror mai rumán osmapak, ki a oror sang mai rumán osmapak má mam Koner a lu mon iatung. 22  e Má ngoromin mul, ái koner a oror mai naul bát, ki a oror mul mai nián kiskis si Káláu má mam Káláu sang, koner a lu kis ái. 23 
  • f “Gamáte sák á gam á tan tám mánán uri nagogon má tan Parisaio, gam tan tám tuar! Kabin gam lu mur arwat pasi tan gengen táit no tili nagogon, mái sár tan támin táit muswan, kápgamte lu mur on. Ngorer gam lu tabar Káláu mai risán i kamu tan lobo má kamu tan mánáp mul, mái sár gam matai suri mur i tatalen a arkip má tatalen án armámna uri narsán matananu má suri ruruna i Káláu. A kuluk gamáte mur arwat pasi tan gengen táit i nagogon, má ngádáh á tan támin táit erei? Koion gama hol pala tekes tili di, gama mur i tan támin táit mul.
24 Gam tan rau kabin gam lu kebeptai tan gengen táit suri gama longoi, mái sár nagogon pakta si Káláu, kápgamte lu mur on. A ngoro gam lu long palai lang tili amu dan, mái sár kamel gam lu konam aliwai sár! 25 
  • g “Gamáte sák á gam á tan tám mánán uri nagogon má tan Parisaio, gam tan tám tuar! Gam ngorer i rung di lu gorsai tan kinleh má kuro tili karpala sár, má dik lu páksiai dur imi polgon. Gam lu long arwat pasi bos tatalen án arapilpil tili karpala suri gama mák nokwan uri mátán matananu, mái sár imi bál gam a káng mai tan sápkin holhol má tatalen án kiu.
26 Gam á tan Parisaio gam rau. Gamáte mánán má i gorsai polgon kamu tan kinleh má kuro. Má ngorer gama lu anokwai mul i bál gam pasi gamák pilpil no i mátán ái Káláu. 27 
  • h “Gamáte sák á gam á tan tám mánán uri nagogon má gam á tan Parisaio, gam tan tám tuar! Gam ngoro tan tarang er di lu dungi minat on. A tuan pilpil tili karpala kabin di sámri mai kabang mák tuan bal, mái sár imi polgon a káng mai tuán buli má sangnán minat.
28  i A ngorer sár mul á kamu tan tatalen. Matananu di mák gam ngo gam tám nokwan, mái sár imi nárum i gam a tuan káng mai abulbul má mai tatalen kán tám tuar. 29 
  • “Gamáte sák á gam á tan tám mánán uri nagogon má gam mul á tan Parisaio, gam bos tám tuar! Gam lu lain longoi sang á tan nián minat káián tan tám worwor tus, má gamá lu merei tan tarang kán tan kálámul er di tám nokwan.
30 Má gamá lu parai ngo, ‘Ngo gimá han liu tungu er di liu i rang kámpup gim, kápte gima longoi ngorer di longoi mai tan tám worwor tus er di up bing di.’ 31  j Gam parai ngorer má ngorer gamá para tus gam sang ngo gam á tan rang buh di ái rung di up bingi tan tám worwor tus. 32 Áá, rang kámpup gam dikte turpasi má i him er! Má gam mul gam han má! Gamák arahi be him er di longoi i rang kámpup gam. 33  k Gam tan kanih má gam natun kanih sáksák mul! Ngádáh gama ngoi má gamák elai nagogon án hiru áklis? Wa kápte sang! 34 
  • “Má suri gama talas suri rangrangas na pur uri ngaul matananu onin, ngorer ina parai si gam ngoromin. Ina tarwa palai tan hutngin tám worwor tus má tan tám mánán má tan tám aratintin. Te tili di gama up bing di, má te gama bás pápta di iamuni páspáng, má te mul gamák rapis di iatung i kamu bos rumán lotu má gamák tipar sara di tili kamu tan malar.
35  l Má ina tarwa palai tan kálámul erei suri wán kamu sápkin tatalen na tur talas má suri rangrangas tili dár di na duk i gam. Má kápte ngo tan kálámul minái sár gama áslai rangrangas suri dár di. Kápte sang! Gama tur i rangrangas mul suri dárán tan tám nokwan no turpasi tili Abel er a mulán hiru ák han pang i Sakaria natun ái Barakia, koner di up bingi iatung i arliwán rumán osmapak má nián osmapak. 36 A muswan iau parai si gam, rangrangas suri dárán tan tám nokwan er na duk i ngaul matananu onin.”

Ái Iesu a mámnai matananu á Ierusalem

Luk 13:34-35

37 Mái Iesu a parai mul si di ngoromin,

  • “U, tara Ierusalem, ái Káláu ákte dos palai tan tám worwor tus káián ur si gam má gamá up bing di má tan tám arbin mul gamá bás di mai hat. Marán pákán sang iau nem i gam á matananu til Ierusalem suri ina lu pam talum gam ngorer i kok a iang talmi rang natun uri lalin bábán, mái sár á gam kápgamte nem i iau.
38  m A muswan á minái iau parai si gam, kamu malar er gam lu kis ái, na mosrah no. 39  23:39 Sak 118:26 Má iau sang mul ina bokoh alar gam. Káp gama tini mák iau mul pang i bung ngo gama parai ngoromin ngo, ‘Ái Káláu na kuluk mam Koner a hut mai ngisán!’”
Copyright information for `SGZ