a24:2Luk 19:44
b24:5Mat 24:23-24; 1Io 2:18
c24:9Mat 10:22
d24:11Mat 24:5, 24; 1Io 4:1
e24:13Mat 10:22
f24:15Dan 9:27, 11:31, 12:11
g24:17Luk 17:31
h24:21Dan 12:1
i24:23Mat 24:5
j24:24Nag 13:1-3; 2Te 2:8-9; Apa 13:13-14
k24:26Luk 17:23‑24
l24:27Mat 24:37-39
m24:29Ais 13:10, 34:4; Ese 32:7; Ioe 2:10, 31; 2Pe 3:10; Apa 6:12-13
n24:30Dan 7:13; Skr 12:10; Apa 1:7
o24:34Mat 16:28
p24:36Apo 1:7; 1Te 5:1-2
q24:37Tgk 6:5-8
r24:38-39Tgk 7:21-23
s24:42Mat 25:13
t24:43Luk 12:39-40; Apa 16:15
u24:47Mat 25:21, 23

Matthew 24

Ái Iesu a parai rumán osmapak ​ ​ ngo na sák

Mar 13:1-2; Luk 21:5-6

Má namur ái Iesu a so alari rumán osmapak, má kán tan kalilik án aratintin di parai singin suri na ilang kaleng má nák mákái tan rum on á rumán osmapak. a Ái Iesu a longrai ngorer má ák parai ngo, “Áá, gam mákái á bos táit imuni? A muswan iau parai si gam ngo kápte kesá hat na lu kis i nián, na pospos no má na purpur ur main i bim. Bos kurtara da hut má dák amosrah noi.”

Pákánbung án arangrangas

Mar 13:3-13; Luk 21:7-19

Mái Iesu a tapam urami pungpung á Oliwa mák sukis pagas. Má namur tan kalilik án aratintin di han má dik gátna kodongnai ngoromin, “Awái, Tám Aratintin, unák bit gim be á iáu suri tan táit minái. Enges na hut, má dánih á akiláng gima mákái suri mák ilmi ngo kam purpurut kaleng ur main a páput má suri na rah i kuir pákánbung inái git liu on?”

Mái Iesu a parai si di ngoromin,

  • “Gama ololoh kuluk suri koion á tekes na agur gam.
b Kabin marán da hut má da arbin mai ngisang má dák parai ngo, ‘Á iau á Mesaia,’ má da lam bengtai marán. Koion gama ráuráuwas suri kaungán tan táit án arup gama longrai er páput, má koion gama ráuráuwas i arbin suri arup gam longrai iamunang tepák. Tan táit er na hut sang, má kápte besang á arahrahi. Má kesi matananu na aptur má nák arup mai kesi matananu sang. Má bos mát mul ngoi, kesi mát na aptur má nák arup mai kesi mát sang. Marán kunkun má taul itol mul na hut arkaliut i te tan balis. Tan táit erei na hut, ái á mátmátán sár á rangrangas ngorer i rangrang a hut singin wák er a eran suri kákáh.
  • c “Má namur da tola gam má kabat pas gam, má ngorer da kip gam uri rumán batbat kalar má dák up bing gam. Má bos matananu no da mikmikwa gam káplabin sur iau.
10 Má i pákánbung er, marán tili gam na pur i kandi ruruna má dák agur tar te, má dák mikmikwa arliu i di. 11  d Má namur marán angagur án tám worwor tus da tapam hut má lam bengtai marán. 12 Sápkin na lala maras taladeng, má ngorer armámna i bál matananu nák gáwár. 13  e Mái sár kono a tur rakrakai pang i arahrahi, ái Káláu na aliwi sang. 14  24:14 Mat 28:19 Má mulán, gama lu arbin mai lain arbin suri lolsit tilami bát, suri matananu on á naul matmatngan pokon da talas ur on. Má namur na hut i arahrahi.”

Tan táit a sák

Mar 13:14-23; Luk 21:20-24

15  f Mái Iesu a sopasun kán worwor uri narsán kán kalilik án aratintin ngoromin,

  • “Má gam er gam wásái worwor minái, a kuluk ngo gama talas suri sálán á táit minái ái Daniel tám worwor tus a arbin táil suri. A ngoromin. Namur gama mákái táit a tuan sák na long adurwán rumán osmapak. Táit er na hut má náng kis i pokon er kápate nokwan ngo na kis ái. Mái Káláu na mákái ngorer pasi kápnate kis be i rumán osmapak.
16 Má ngo gam á tan Iudáiá gama mákái táit erei, gama táu uramuni pungpung. 17  g Ái koner ngo na iatung i lol malar, kápnate kusak mul uri kán rum suri kip kán te táit. Na tu táu sár. 18 Má kálámul erei a him i kán pokon, kápnate kaleng uri kán rum sur kán te bobor. Na tu táu sár. 19 Keskam singin tan wák erei di tián mái rung di kis tinánkak mai goion kalik. 20 Gama sung Káláu suri koion gama táu i taul gáwár ngo i bungán aunges. 21  h Lala rangrangas er na hut i pákánbung erei, ái na sorliwi tan rangrangas no turpasi tili tangkabin i akaksim nák han pang onin, má kápte kesi táit mul na ngorer namur. 22 Má ngo na lala dol i pákánbung er, ki da han mat no. Mái sár ái Káláu ákte put aruái á pákánbung. A hol pasi bos tám ruruna er ákte ilwa pas di, ki ák put aruái pákánbung er kabin sur di. 23 
  • i “Má ngo tekes na parai si gam, ‘Mákái, minái má á Mesaia,’ ngo ‘Ái sang á Mesaia,’ koion gama longra pasi má ruruna on.
24  j Kabin tan bos angagur án Mesaia má bos angagur án tám worwor tus da hut má da longoi tara akiláng, má matananu da mákái má da pángáng on. Ái rung er da tohoi suri lam bengtai matananu si Káláu er ákte ilwa pas di sang, mái sár káp sang da te arwat. 25 Iakte para noi si gam á bos táit er kápate hut besang. 26  k Má ngorer ngo di parai si gam ngo, ‘Alami bos ái Iesu,’ ki koion gama han mákmák suri. Má ngo di parai ngo, ‘Imi rum ái,’ koion gama ruruna on. 27  l Má kalkaleng káián Natun Kálámul na ngorer sár i talsán pil a talas tilamunang i kesá kuir armongoh uramudi kesá kuir. 28  24:28 Luk 17:37 Erei ngo gama mákái tan wokwok di roh má dik han roh sukis ái, alatung i pokon er á minatin táit. Na mon mul i akiláng ngorer suri para tusi ngo erei má táit na tapam hut.”

Natun Kálámul na hut

Mar 13:24-27; Luk 21:25-28

29  m Mái Iesu a sopasun mul i kán worwor uri narsán kán kalilik án aratintin ngoromin,

  • “Má namur, ngo ákte rah i pákánbung án rogorogo, mátán nas na kuron, má kalang mul kápnate pos. Tan mátmátiah da lu purpur tilamuni naul bát, má tan táit a mon i rakrakai i di iamuni armongoh, da dikdikdik ngorer i kunkun a gunra di.
30 
  • n Ki erár da mákái akiláng káián Natun Kálámul na hut iamuni armongoh. Má ngo da mákái ngorer, matananu no on á naul matmatngan pokon da ráuráuwas má dák tang. Má da mákái Natun Kálámul na hut soura tili kumlán mehmeh tiklik mai kán rakrakai má mai tilik minmáir mul.
31  24:31 1Ko 15:52; 1Te 4:16 Má taur na lala tang sang, má Natun Kálámul na dos palai kán tan angelo uri ahat i mátán kihkih main i naul bim suri iang talmi tan kálámul er ái Káláu ákte ilwa pas di.”

Aratintin uri aun rarah

Mar 13:28-31; Luk 21:29-33

32 Mái Iesu a parai mul si di ngo,

  • “Gama kip aratintin tili aun rarah. Ngo rarah a oboi hutngin pákán mák oboi mul i sián, ki gita mák ilmi ngo ákte páput má á taul ráin.
33 Má ngorer sár mul, ngo gamáte mákái tan táit erei ákte lu huthut, ki gama mánán ngo Natun Kálámul ákte páput má, erei sár má i mátán kas ái. 34  o Támin muswan iau parai si gam, ngaul matananu minái kápdate mat besang má nák tapam hut á tan táit erei. 35  24:35 Mat 5:18 Naul bát má naul bim na bokoh, mái sár kak pinpidan kápnate pah.”

Kápte kes a mánán i pákánbung

Mar 13:32-37; Luk 17:26-30, 17:34-36

36  p Mái Iesu a sopasun i kán worwor mul uri narsá di ngoromin,

  • “Kápte kes a mánán i bung ngo pákánbung na hut i Natun Kálámul on. Boh angelo imi bát kápdite mánán, má Natun sang mul kápate mánán. Ái Kákán masik sár a mánán.
37  q Má pákánbung káián Natun Kálámul na ngorer sár i bung hirá ái Noa má rang natun di kusak uri tilik mon. 38  r I tan bung til tungu ák pang i bung a tibin mák lámán i naul matmatngan pokon, matananu di lu namnam sár má dik lu ngin má dik lu kila mul, mái sár kápdite mákái táit er na hut. Kandi tu taltaladeng sár pang i bung er ái Noa a kusak uri tilik mon, má ngorer tilik tibin a hut má ák sanra palai matananu má dik bokoh. Má na ngorer mul i bung Natun Kálámul na hut on. 40 On á bung erei, ngo na ru i kálámul diara him tiklik ami bos, kesá turán na bokoh má kes nák lu kis iatung. 41 Má ngo na ru i wák diara ioh tiklik iatung i kesá goson sár, kesá turán na bokoh má kes masik sár nák lu kis iatung. 42  s Má ngorer gama ololoh kuluk kabin kápgamte mánán i pákánbung na hut ái kamu Konom. 43  t Gama mánán ngoromin ngo kálámul a mon i kán rum má ákte mánán i kuir libung er na hut on i tám siksikip, io arwat suri na eran monai tám siksikip, má ngorer kán rum kápnate sák. 44 Io, ngorer gam mul gama eran suri Natun Kálámul, kabin na hut sang i pákánbung ngo kápgamte hol on ngo na hut on.”

Tohtohpas ​ ​ suri aru matngan tám arardos

Luk 12:42-46

45 Mái Iesu a sopasun kán worwor uri narsán kán kalilik án aratintin ngoromin,

  • “Pákánbung kálámul pakta a eran suri na han uri lite malar, a ser suri kán tekesi tám arardos na kátlán i kán rum. Má matngan kálámul ngádáh a nem on ái pakpakta erei? A nem i kálámul a tám mánán má a lu muswan suri ololoh i kán rum turán rung di lu kis on, má suri tabar di mai namnam.
46 Namur a kaleng i pakpakta erei má a mákái ngo kán tám arardos erei a long arwat pasi tan táit no kán konom ákte parai singin. Má ngorer a tuan kuluk pala á tám arardos er. 47  u A muswan iau parai si gam, pakpakta erei na mákái ngorer, má nák tari singin kán tám arardos á bos táit no suri kátlán. 48 Mái sár ngo tám arardos erei, ngo kápate muswan uri narsán kán konom ngorer, na hol pasi sápkin ami bál má nák parai singin sang ngoromin, ‘Kak pakpakta ákte han tepák má kápnate kaleng melek.’ 49 Má ngorer na turpasi ubi tan toptop sang, má na lala namnam má nák lala ngin i dan rakrakai tiklik mai tan rung di lu ngin. 50 Má namur i tekesi bung má, pakpakta erei na kaleng. Má i pákánbung na kaleng on, kán tám arardos er kápnate mánán on má kápnate eran monai. 51 Ngorer má pakpakta na mákái tám arardos er a longoi ngorer má nák mos on, má na lala ubi má na oboi suri na áslai rangrangas tiklik mam rung kápdite lu muswan uri narsán kándi tan konom. Iatung i pokon er di lu tang má dik lu ararat ngis ái.
Copyright information for `SGZ