a27:5Mat 26:14-15; Apo 1:18-19
b27:9-10Skr 11:12-13
c27:12Ais 53:7
d27:18Ioa 11:47-48, 12:19
e27:24Nag 21:6-9
f27:25Apo 5:28
g27:28Luk 23:11
h27:30Ais 50:6
i27:34Sak 69:21
j27:35Sak 22:18
k27:38Ais 53:12
l27:39Sak 22:7, 109:25
m27:40Mat 26:61; Ioa 2:19
n27:43Sak 22:8
o27:46Sak 22:1
p27:48Sak 69:21
q27:51Kal 26:31-33; Eba 10:19-20
r27:55Luk 8:2-3
s27:58Nag 21:22-23
t27:60Ais 53:9
u27:63Mat 12:40, 16:21; Mar 9:31, 10:33-34;

Matthew 27

Ái Iesu a sámtur i nagogon ​ ​ i mátán táil ái Pilato

Mar 15:1; Luk 23:1-2; Ioa 18:28-32

I kábungbung sang, di worwor talum ái rung erei bos pakpakta kán tan tám osmapak má bos kálámul pakta no. Di worwor talum suri da obop Iesu uri minat. Má di kabat Iesu má dik lami uri narsán ái Pilato, kálámul pakta til Rom, má dik susdo tari uri limán.

Minat si Iudas

Apo 1:18-19

Má i pákánbung ái Iudas tám arasong a mákái ngo ái Iesu dikte oboi nagogon án minat on, erár ák tinang i bál mák hol kaleng má, má ngorer a kaleng uri narsán bos pakpakta kán tan tám osmapak má boh kálámul pakta. A kipi atul i sángul á pirán tabal suri na tari si di. Mái Iudas a parai ngoromin, “Iakte sák! Iau agur tari kálámul a nokwan erei má nák mat ngorer.” Mái rung er di kosoi ngo, “Dánih gima longoi á gim? Wa uk lu ingai iáu sang má mai, kam talar!” a A be longrai ngorer ái Iudas, ki ák sápka palai pirán tabal sár iatung i rumán osmapak mák sangar i han pas alar di. Ák han sár má ngorer ák bibing mai suk ák mat.

Tan pakpakta kán tan tám osmapak di kipi pirán tabal má dik parai ngo, “Pirán tabal minái a dur kabin di huli dár mai. Má ngorer kápate artálár uri nagogon kángit ngo da oboi pirán tabal er iatung i nián omobop er i rumán osmapak.” Má namur di kis talum má dik sormángát i pirán tabal erei suri huli kuir bim káián kesi tám long lus. Má kuir bim er di oboi suri tahni tan kálámul tili risán er di mat á Ierusalem. Má ngorer á káplabin suri pokon er dik utngi mai ‘Pokon án Dár’ ák han átik onin sang. b Má erei á táit a parai ái Sakaria tám worwor tus a tapam hut muswan ngo,

“Di top pasi atul i sángul á pirán tabal,
mámát erei rung til Israel dikte mángtai suri huli kálámul er.
10 Má di kipi pirán tabal er má dik huli kuir bim káián tám long lus.
Di longoi ngorer ái Konom ákte parai singing.”

Ái Pilato a gálta Iesu

Mar 15:2-5; Luk 23:3-5; Ioa 18:33-38

11 Mái Iesu a tur i mátán táil i tátáil til Rom, mái Pilato a gátnai ngo, “Be, iáu á kabisit káián tan Iudáiá?” Mái Iesu a kos Pilato ngoromin, “Áá, a ngorer sang ukte parai.”

12  c Má bos pakpakta kán tan tám osmapak má boh kálámul pakta, di parai marán táit ur on, mái sár ái Iesu kápate kos di. 13 Má ngorer ái Pilato a bali gálta Iesu ngo, “Ngádáh, kápute longrai á marán má táit erei dikte parai uri iáu?” 14 Mái sár ái Iesu kápte a káling kokos suri tekesá táit er di parai ur on, má ngorer ái Pilato a lala sodar suri.

Ái Pilato a nagogon i Iesu ​ ​ uri minat

Mar 15:6-15; Luk 23:13-25; Ioa 18:39-19:16

15 I tan bungun longsit án sorliu palai, koner a kálámul pakta til Rom a lu mángát palai kesi kálámul tili rumán batbat kalar, ái koner matananu di nem on. 16 I pákánbung erei, te tám ngákngák di kabat di uri rumán batbat kalar. Má kes tili di ái rung er di lala mánán on, ngisán ái Barabas. 17 Má ngo matananu dikte hut narsán ái Pilato, ki ák gálta di ngo, “Sinih á gam nem on ngo ina pálás palai ur si gam? Ina pálás pala Barabas ngo ina pálás pala Iesu, ái koner di utngi ngo Mesaia?” 18  d Ái Pilato a parai ngorer kabin a mánán ngo rung erei di bálsák uri Iesu kabin matananu di árngai ngisán, má ngorer dik obop Iesu uri nagogon. 19 Má i pákánbung er a kis ái Pilato i rumán nagogon, kán wák a tar palai kesá pákán ram a le on ngoromin ngo, “Kápte táit a sák a longoi á kálámul er, má koion una long te táit mai kabin nengen i libung iau mihmih sáksák ur on.”

20 Mái sár bos pakpakta kán tan tám osmapak má boh kálámul pakta di tari duk i matananu suri ngo da sung Pilato nák pálás pala Barabas, mái Iesu na oboi uri minat. 21 Mái Pilato a bali gálta di ngoromin, “Sinih tili diar gam nem on ngo ina pálás palai ur si gam?” Má di kos Pilato ngo, “Una pálás pala Barabas!” 22 Mái Pilato a gálta di mul ngo, “Dánih má ina longoi mam Iesu er di utngi ngo Mesaia?” Má di no di parai ngo, “Bás páptai uri páspáng!” 23 Mái Pilato a gálta di ngoromin, “Suri dáh gama up bingi? Matngan sápkin ngádáh ákte longoi?” Má matananu di lala wakwak má dik parai ngo, “Bás páptai uri páspáng!”

24  e Ái Pilato a longrai ngorer mák mákái ngo kápate arwat ngo na tur kári nemnem káián matananu, má páput má na aptur i ororok. Má ngorer a salaptur mák long pasi dan má ák siwi limán i mátán táil i matananu, má ák parai ngo, “Á iau, kápte ngo iau á káplabin á minat káián kálámul minái. Kamu táit sang á er.” 25  f Má matananu no di kosoi ngo, “Dárán kálámul min na uri káil i gim má rang nat gim! Á gim sang gim káplabin pasi kán minat.” 26 Má ngorer ái Pilato a pálás pala Barabas ur si di, má a tar Iesu suri dik rapsi á tan tám arup má namur dák bás páptai uri páspáng.

Tan tám arup di ret mam Iesu

Mar 15:16-20; Ioa 19:2-3

27 Má namur bos tám arup si Pilato di lam pas Iesu má ding kusak tiklik mai uri kesi kuir rum sang má ding kilkila talmi bos tám arup. 28  g Má namur di long palai lusán má dik asulu on mai sulu a mirik, 29 má dik longoi kesi balaparip mai kaulbek má dik oboi i lul, má dik tari kesá kuir kubau i limán mingin. Di longoi mai ngorer i mermer kán kabisit, má dik lu pur dirtapul i mátán táil ái Iesu. Má ngorer di tartar retret singin, má dik árár pasi ngorer i kálámul pakta má dik parai ngoromin, “Huihui iá! Erei má kabisit kándi tan Iudáiá!” 30  h Má namur dik lu iapsi má dik long pasi bus má dik boktoi lul mai. 31 Má ngo dikte tartar retret no mai ngorer má, ki dik ulát palai sulu tili kápán páplun ái Iesu má dik asulu kalengnai mai lusán sang. Má namur dik tangna pasi suri da bás páptai má uri páspáng.

Di bás pápta Iesu uri kubau kus

Mar 15:21-32; Luk 23:26-43; Ioa 19:17-27

32 Má ngo di lu hanhan tangra sál, di banai kesi kálámul ngisán ái Saimon, kakun Sairini, má dik tur páptai má dik tari duk on suri ák puski kán kubau kus ái Iesu. 33 Má ngorer di lam Iesu uri kuir pokon di utngi ngo Golgata, sálán ngo ‘koroson lul’. 34  i Má ngo dikte hut á Golgata, di tari suir wain si Iesu erei di ariwai turán te suir kábau er a maptal suri long bingi rangrang. Ái Iesu a tohoi suir wain erei, mái sár a matai má kápate ngin on.

35  j Má namur di bás pápta Iesu uri kubau kus má dik hom satu pasi kán tan táit ngorer i kán sulu má lusán ur kandi. 36 A be rah i tan táit si Iesu er di satu suri, ki ding kis má, má dik tu márásngin on. 37 Má ami iátin lul, di le i worwor er di nagogon on suri ngoromin, “Ái Iesu minái, ái á kabisit kán tan Iudáiá.” 38  k Má di bás páptai aru i tám ngákngák tiklik mam Iesu mul, kes tili balsán mingin má kes tili balsán káisán.

39  l Má ngorer matananu di sorliu má di mák Iesu uramuni naul kubau kus má di luhluhrai lul di sár ur on, má di ret mai 40  m ngoromin, “Wái! Á iáu u parai ngo una tarápái rumán osmapak, má ngo una him pasi atul á bung sár suri long kalengnai! Erei má una aliu pas iáu sang! Ngo iáu Natun ái Káláu, ki unák sosih tilatung i naul páspáng!”

41 Má ngorer mul bos pakpakta kán tan tám osmapak má bos tám mánán uri nagogon má bos kálámul pakta di tartar retret mam Iesu mul má dik parai ngoromin, 42 “A aliu pasi boh lite kálámul, mái sár kápate arwat suri na aliu pasi sang. Onin sang gita mákái má kabisit kán Israel na sosih alari páspáng suri giták ruruna on! 43  n Kabin a parai ngo a ruruna i Káláu má a ngoi mul ngo ái Natun ái Káláu. Má onin sang gita mákái kán nemnem ái Káláu, ngo na tangan pasi ngo kápte!”

44 Má aru i tám ngákngák di bás pápta diar turán ái Iesu, diar mul diar para bengtai má diará wáng on.

A mat ái Iesu

Mar 15:33-41; Luk 23:44-49; Ioa 19:28-30

45 Má i sángul mai aru á pákánbung, nas a kuron má a bohoi kunlán balis er, má kuron a pang i atul á pákánbung. 46  o Má i atul á pákánbung i rahrah ái Iesu a kilkila ngángra Káláu ngoromin, “Eloi, Eloi, lama sabaktani?” Sálán ngoromin, ‘Káláu, kang Káláu, suri dáh ukte hol pala iau?’ 47 Má te tili di á matananu di sámtur pagas iatung páput, di longrai má dik parai ngo, “Kálámul min a kilkila Elaisa.” 48  p Má kes tili di a rut mák long pasi kesi táit ngoro loson lamas, má a dungi uri kinleh suir wain er a maptal mák sosap pasi suir wain. Má a akai táit er i kuir gáh mák sua tari uramuni ngudun suri na ngin on. 49 Má tan kálámul er di parai ngo, “Kái be! Giták mákái be ngo ái Elaisa na hut má na tangan pasi.”

50 Má namur ái Iesu a lala kilkil mul, má ák bál palai tanián mák mat.

51  q Má i pákánbung erei sár, tilik sulu ami polgon rumán osmapak a ráp tilami iát uradi lal má ák ru on. Má a hut i tiling kunkun má ák pospos i bos hat. 52 Tan tarang án minat a pasbat má marán tili matananu si Káláu er dikte mat, di liu má dik aptur alari minat. 53 Di han alari kándi tan tarang án minat, má namur ngo ái Iesu ákte liu kaleng, ki dik han urami malar á Ierusalem má marán dik mák di.

54 Má tátáil kán bos tám arup mai tan tám arup mul di sámtur pagas iatung i risán suri ololoh i táit di longoi mam Iesu. Má ngo di mákái tan táit ngorer i kunkun má matngan táit ngádáh a tapam hut, ki dik ráuráuwas má dik pángáng suri, má dik parai ngo, “A támin muswan, kálámul minái, war ái Natun ái Káláu!”

55  r Te wák di iatung mul i pokon er, mái sár di kálik tur tepák suri mák Iesu. Tan wák er dikte lu mur i Iesu ami Galiláiá má dik lu tángni, má namur dik mur i Iesu átik á Ierusalem. 56 Má iatung i katbán tan wák erei ái Maria Magadalene, mái Maria mámán ái Iakobo mái Iosep, mái mámán ái aru natun ái Sebedaio mul.

Ái Iosep til Aramatia ​ ​ a tahun Iesu

Mar 15:42-47; Luk 23:50-56; Ioa 19:38-42

57 Ákte páput má suri rahrah i bung erei, má kesi konom til Aramatia, ngisán ái Iosep, a hut. Má ái mul á kesá kálámul a lu mur i Iesu. 58  s Má ngo dikte mánán pasi ngo ákte mat mái Iesu, ái Iosep a han mák gálta Pilato suri kápán páplun ái Iesu suri na tahni. Mái Pilato a ardos suri da tari kápán páplun ái Iesu ur si Iosep. 59 Má ngorer ái Iosep a artari suri dik long pasi kápán páplun ái Iesu má dik duri mai hutngin sepen sulu, 60  t má di kipi uri kán tarang án minat sang, mátán hat dikte hutngin ili tili bángbágil hat. Má namur di girwai kesi lala hat má dik batbat kári mátán tarang mai, má dik han má. 61 Mái Maria Magadalene má kesi Maria mul diar iatung be má diará kis pátmi mátán hat erei.

Di monmon kári tarang

62 Má arasa i kábungbung i bungán aunges, bos pakpakta kán tan tám osmapak má tan Parisaio di kis talum mam Pilato 63  u má dik ngoi singin ngo, “Mákái, konom, gim hol páptai ngoromin. I pákánbung kán tu liu be á tám angagur erei, a ngoi ngo na liu kaleng tili minat i átuil bung. 64 Una tari pala te worwor ngo kán tarang án minat da lain mákmák kári sang nák han pang i átuil bung. Má ngorer kán kalilik án aratintin kápdate han má sikip pasi kápán páplun má dák agurái matananu ngo ákte liu kaleng tili minat. Angagur tungu a tuan sák, mái sár ngo da agur pasi matananu mai matngan angagur minái, ki na tuan sák taladeng sang!”

65 Ái Pilato a longrai ngorer mák parai si di ngo, “Lam pas te tám arup má gamák han má lain mákmák kári tarang erei.” 66 Má ngorer di aptur má dik han. Dik han gorgor kári tarang er suri kápte kes na tohoi kusak ur on. Má dik obop te tám arup mul suri mákmák kári.

Copyright information for `SGZ