a8:4Him 14:1-32; Mat 9:30; Luk 17:14
b8:11Luk 13:29
c8:12Mat 22:13, 25:30; Luk 13:28
d8:17Ais 53:4
e8:202Ko 8:9
f8:211Ka 19:20
g8:24Sak 4:8
h8:26Mat 14:31; Sak 89:9
i8:29Mar 1:24; Luk 4:41

Matthew 8

A aliu pasi kesi lepra ái Iesu

Mar 1:40-45; Luk 5:12-16

Má namur, i pákánbung er ái Iesu a sosih tilamuni pungpung, tilik matananu iatung di láklák tiklik mai. Má kesi kálámul iatung a bonta noi kápán páplun i lepra. I pákánbung a mák Iesu, a han mák pur dirtapul i mátán táil ái Iesu mák sungi ngoromin, “Konom, ngo u nem on, u arwat suri ngo una asengsegeng pas iau!”

Mái Iesu a longrai ngorer mák sarsara mai limán mák top i páplun kálámul erei má a parai singin ngo, “Iau nem on. Inái ukte sengsegeng má!” Má káp melek sár mul má lepra a bokoh alari kápán páplun kálámul erei mák sengsegeng.

a Má namur ái Iesu a inau on ngoromin, “Koion una kálik parai singin tekes. Una han má unák para inngas iáu singin tám osmapak, má unák tari singin á kam osmapak ngorer ái Moses a parai, má kam osmapak erei na inngas tari ngo kam sasam ákte rah.”

Ái Iesu a aliu pasi toptop ​ ​ káián kesi tátáil kán tan tám arup

Luk 7:1-10

Má ngorer di láklák má dik han hut iatung i malar á Kapernaum ái Iesu di. Má kesi tátáil kán tan tám arup til Rom, ái iatung, má a hut narsán má a lala sung Iesu suri na tángni, má ngorer a parai si Iesu ngo, “Konom, kesi tám arardos kaiak a lala sasam, má kápate artálár suri na aptur má.”

Mái Iesu a longrai ngorer má a parai singin tátáil erei ngo, “A kuluk. Ina tiklik mam iáu uri kam rum suri inak asengsegeng pasi nák liu kuluk.”

Má tátáil er a parai ngoromin singin, “Konom, á iau á kálámul dikte obop iau i lalin kak pakpakta, má a mon mul i kak rakrakai suri kátlán i tan tám arup di lu kis i lalin i iau. Má ngorer a mon i kak nokwan suri tari palai kes ngo, ‘Han,’ má a han. Má ngo iau bin pasi kes mul ngo, ‘Lákám,’ ki a lu taram i kaungang má a lákám. Má ngo iau dos palai kak tám arardos ngo, ‘Longoi minái,’ ki ák lu longoi sár. Má iau mánán ngo á iáu a mon i kam rakrakai mul suri para palai worwor suri aliu pasi kálámul a sasam suri nák liu. Má, Konom, iau lawa pas iáu. Káp iau te lain kálámul artálár suri ngo una kusak ur main i rum. Ngorer ki una tu para palai kam pinpidan sár, má kak tám arardos na sengsegeng kaleng.”

10 Má ngo ái Iesu a longrai ngorer, a sodar suri. A ilang suri matananu di lu murmur on má ák parai ngoromin,

  • “Mákái! A támin iau parai si gam, káp iau te banai besang i tekesi kálámul ngoro tátáil minái mai ruruna ngoromin, kápte kes til main Israel.
11  b A támin á ngoromin ina bit gam on, ngo i bungun nagogon na marán i kálámul tili risán tili ahat i mátán kihkih no da lákám má dáng kis suri namnam tiklik mam Abaram mái Aisak mái Iakop i lolsit tilami bát a kabin i kándi ruruna i iau. 12  c Mái sár marán tili matananu Israel di hol on mul ngo da sukis suri namnam i lolsit tilami bát, mái sár kápte sang, kabin káp kándi te ruruna i iau. Á di da sápka di dák tang má ararat ngis iatung i pokon a tuan kuron.” 13 Má ngorer ái Iesu a parai singin tátáil kán tan tám arup erei ngo, “Una lu hut má, má kam ruruna erei ina long artálár pasi uri narsam.” Má i án pákánbung sang erei, tám arardos káián tátáil erei a sengsegeng sár.

Ái Iesu a aliu pasi marán kálámul

Mar 1:29-34; Luk 4:38-41

14 Má namur ái Iesu a han kusak uri rum si Petero. Mái mámán ái kán wák ái Petero a bop mai sasam, a lala málmálas. 15 Mái Iesu a han má ák top i limán, má ngorer a bokoh alari i sasam erei má a sengsegeng. Má wák erei a aptur mák leget i te namnam ur áián ái Iesu.

16 Má ngo ákte ronron i bung erei sang, matananu di hut talum iatung. Marán si di a mon i rang tur di sápkin tanián a porta i di, má dik long pas di uri narsá Iesu, mái Iesu ák dos palai tan sápkin tanián alari tan kálámul erei. Mái rung di sasam mul, ái Iesu a aliu pas di no keskeskes má dik sengsegeng má. 17  d A longoi ngorer ái Iesu suri long arwat pasi worwor er ái Aisaia tám worwor tus ákte parai ngo, “Ái sang ákte asengsegeng palai tan sasam alar git!”

Ái sinih na kalik án aratintin ​ ​ si Iesu?

Luk 9:57-62

18 Má ngo ái Iesu a mákái matananu di iatung kári, má ngorer a parai singin kán kalilik án aratintin ngo, “Git má urada i balsán dan taliu tilada.”

19 Má kesi tám mánán uri nagogon a hut i narsán má a parai si Iesu ngo, “Tám Aratintin, gitar no á iau. Tan pokon no una han ur on, ina mur i iáu.”

20  e Mái Iesu a parai singin ngoromin, “Tan pap rokoi a mon i nián i di di lu bop on, má tan man a mon i páhiun i di mul di lu bop on. Mái sár Natun Kálámul, kápte pokon na mangeh ái má oboi lul on. Ngo ái rung di áslai suri mur on, na kápte gut á nián i di mul suri mangeh ái.”

21  f Má kesi kalik án aratintin mul a parai si Iesu ngoro minái, “Keskam, Konom. Mulán táit be, una mángát pala iau má inak han suri tahun tata be.”

22 Ái Iesu a kosoi kálámul erei ngo, “Suri tahni minat, kandi talar ái rung káp kandi te liu. Má ngo á iáu u nem i liu muswan, ki una mur i iau sang.”

Ái Iesu a amatau i bát

Mar 4:35-41; Luk 8:22-25

23 Má namur ái Iesu má kán kalilik án aratintin di sa uri mon má dik han. 24  g Di lu hanhan tangrai dan taliu, mái Iesu a han bopbop iatung i polgon mon mák boptin. Má namur tilik bát a hut, má pákán nah a aptur má a kusak uri mon má a káng mai dan. 25 Má tan kalilik án aratintin di mákái ngorer má dik mátut, ki dik áplas Iesu má dik parai singin ngo, “Konom, una saras pas git! Gitáng kong má minái!”

26  h Mái Iesu a pán mák parai singin kán kalilik ngoromin, “Gam mátut suri dáh? Káp kamu te ruruna?” Má namur a tur kári kihkih má dan mul, má kihkih a aunges má dan a siaroh.

27 Má tan kalilik án aratintin di mákái ngorer má dik sodar suri, má dik worwor arliu i di sang ngoromin, “Matngan kálámul ngádáh á minái kihkih má dan diar taram singin?”

Ái Iesu a asengsegeng pasi ​ ​ aru kálámul ​ ​ a mon i diar i sápkin tanián

Mar 5:1-20; Luk 8:26-39

28 Má namur ái Iesu tiklik mai kán kalilik án aratintin di hut i balsán dan taliu tilada, i balis á Gadara. Má aru kálámul iatung sápkin tanián a mon i diar, má diar lala sák taladeng, taba kándiar arup. Diar lu kis tangrai tan mátán hat erei di lu tahni tan buli ái, má tan kálámul di lu mátut suri urup on á pokon er. Má ngo ái Iesu a hut iatung, diar so tilatung i tarang er má diar hut i narsán ái Iesu. 29  i Má káp melek má diar má perek ngoromin, “Á iáu Natun ái Káláu, suri dáh u soksok gim? Ukte hut onin suri una arangrangas i gim, be? Mái sár bungán nagogon kápte besang!”

30 Má pokon erei a hut on ái Iesu, a kálik tepák alari pokon erei kesi numán bor di lu namnam iatung on. 31 Má bos sápkin tanián di mákái ngorer má dik lala sung Iesu ngoromin, “Ngo u nem suri long pala gim alari aru kálámul minái, ki una dos i gim má gimák sol uri tan bor imunang.”

32 Mái Iesu a parai narsán tan sápkin tanián ngo, “Ngorer gama so má!” Io, tan sápkin tanián erei di so alari aru kálámul er má ding kusak uri tan bor. Má ngorer má numán bor erei di sangar i rut sosih uradi dan taliu má di no ding kong.

33 Tan kálámul di lu ololoh i numán bor erei di mákái ngorer a longoi ái Iesu, má dik rut má dik para sarai arbin tangrai bimán rum erei suri numán bor má táit mul ákte hut i narsán aru kálámul er sápkin tanián a mon i diar. 34 Má ngorer matananu tili bimán rum erei di han suri worwor mam Iesu, má dik sungi suri na han pas tilatung sang i kándi malar.

Copyright information for `SGZ