a3:4Sak 51:4
c3:10-12Sak 14:1-3, 53:1-3
d3:13Sak 5:9, 140:3
e3:14Sak 10:7
f3:15-17Ais 59:7-8
g3:18Sak 36:1
h3:20Sak 143:2; Rom 7:7; Gal 2:16
i3:22Gal 2:16
l3:30Nag 6:4; Gal 3:20
m3:31Mat 5:17

Romans 3

Ái Káláu a muswan

Ngo ngorer, ki ngádáh git kuluk ngoi á git á bos kakun Iudáiá alari rung tili risán? Má tatalen án kut aririu, ngádáh a lu tangan git ngoi? Wa git á bos Iudáiá git tuan kuluk pala! Mulán táit ina parai, ái Káláu a tari kán pinpidan uri lim git suri gita kebeptai má taram on. Má ngo kes kápnate taram on, ki ngorer ái Káláu sang mul kápnate long muswan on i táit ákte parai, be? a Auh, kápte sang! Git mák ilmi ngo ái Káláu a lu long muswan on sang i bos táit no a parai. Káksiai ngo git angagur ngo git tánlak alari kán pinpidan, ái Káláu sang a muswan má ák long artálár pasi kán pinpidan. A ngorer i Buk Tabu a parai sur Káláu er ák utngi ngo

“Matananu da para aposoi ngo táit ukte parai sur di a nokwan.
Má ngo tekes na atiutiu iáu, Káláu, kán worwor kápnate sorliu.”
Te tili gam da parai ngo bos sápkin tatalen kángit á tan Iudáiá a inngas tari ngo ái Káláu a nokwan. Áá, a talas ngo git á tan Iudáiá no git longoi sápkin. Má ngo gita toh arwat pas git mam Káláu er káp a tini longoi sápkin, ki git mák ilmi ngo ái Káláu a nokwan pagas sang. Má ngo worwor erei di parai a támin, ki dánih gita hol on? Gita hol on gut ngo kángit sápkin a tangan Káláu er ák inngas tari ngo ái a nokwan. Má ngo kángit sápkin a tangan Káláu sang, ki kápate arkip ngo ái Káláu na arangrangas i git suri sápkin er git longoi, be? Auh, kápte! Kápte sang! Ngo ái Káláu kápate arkip i kán nagogon, ki kápate artálár suri na kipi him án nagogon má nák nagogon i naul matmatngan pokon. Má tekes na parai gut ngo, “I pákánbung iau angagur, wa kak angagur a tangan Káláu kabin a inngasi ngo giur lite arsagil, ngorer ái sang a ekesi parai támin má iau kápte. Iau mákái ngorer má a ngoro kak angagur a amer Káláu, be? Má ngo ngorer, kápate nokwan ngo ái Káláu na nagogon i iau ngo iau tám sápkin, be?” Má ngo gita lu mur i matngan holhol ngorer, ki gita parai mul ngo, “Gita longoi sápkin, ioh, suri ngorer na lu murmur hanhan á tan táit a kuluk pala sang! Ngo gita longoi lala sápkin, erár gita lala amer Káláu!”

A támin ngo te alatung di parai ngo gim aratintin mai matngan aratintin ngorer, ái sár di bit. Má ái Káláu na nánwái kándi sápkin má nák arangrangas i di.

Kápte kes a nokwan ​i mátán táil ái Káláu

b Dánih má gita parai suri arahi worwor minái? Git á bos Iudáiá, ngádáh git kuluk ngoi á git alari rung tili risán? Wa kápte sang! Kabin inái sár iakte parai ngo git no, tan kakun Iudáiá má bos rung tili risán, git kis i lalin rakrakai káián sápkin má sápkin a lu kátlán i git. 10  c A ngorer a parai i Buk Tabu ngo,

“Kápte kes a tám nokwan. Kápte sang!
11 Kápte kes a talas i kán hol sur Káláu,
má kápte kes a ser sur Káláu.
12 Di no dikte ilang alari,
má kándi liu a tu sák pasam.
Kápte kes a longoi a kuluk,
wa kápte kes sang!
13  d Kándi worwor a sangin ngorer i tarang án minat ákte pasbat pagas,
má kerme di a lu lam bengtai kálámul.
Worwor di parai a ngoro wah kán kanih,
14  e má ngus di a káng mai wáng má arabilbiling.
15  f Kik di a lu sangar suri up bingi kálámul.
16 Di mur i sál suri amosrahi tan táit má matananu di tabureng si di,
17 má sál án moloh kápte di mánán on.
18  g Má rumrum uri narsán ái Káláu káp a tini kusak uri kándi hol.”
19 Git mánán má ngo dánih a parai i nagogon a duk i rung di kis i lalin nagogon, má ngorer kápte kes na artálár suri na arkawar palai ngo kápate longoi sápkin. Má ngorer mul naul matmatngan pokon no na tur i mátán táil ái Káláu mái Káláu na nagogon i di. 20  h Áá, kápte kes na nokwan i mátán ái Káláu kabin ákte mur arwat pasi nagogon si Káláu. Kápte! Auh, táit nagogon a atintin git mai a ngoromin. A talas uri narsá git ngo nagogon kápate long palai kángit sápkin, ái sár nagogon a toh git mák inngasi ngo git longoi sápkin.

Ngádáh na nokwan ngoi á kálámul i mátán ái Káláu?

21 Má onin sang má, ákte talas ngo ái Káláu kápnate obop git giták nokwan i mátán mai mur i nagogon si Moses. A inngasi lite sál, má sál erei ákte para aposoi tungu á nagogon má bos tám worwor tus mul. 22  i A ngoromin. Ái Káláu a obop git gitá nokwan i mátán kabin i kángit ruruna i Iesu Karisito, má a longoi ngorer uri narsán rung no di ruruna, kabin uri holhol si Káláu, git no git tu arwat. 23 Mái Káláu a hol on ngorer kabin git no git á bos tám long sápkin má gitáte pur pongpong alari ninsin ái Káláu. 24  j Áá, ái Káláu a tangan git pasi ák tabar bia i git gitá nokwan i mátán. Má a artálár suri ák longoi ngorer kabin ái Iesu Karisito ákte hul asengsegeng pas git alari kángit kis án kamkabat. 25 Ái Káláu a tar Iesu Karisito i mátán matananu ngorer i osmapak mák sal i dárán suri pormi kángit sápkin. Má kán osmapak er a duk i git ngo git ruruna on. Mái Káláu a longoi ngorer suri inngasi ngo a arkip, kabin tungu kápate arangrangas meleknai rung di longoi sápkin. A kis pau má a hol lákái kándi sápkin pang i bung a mat ái Iesu. 26 Ái sár onin ái Káláu kápate hol lákái sápkin má, wa a him mai sang má ák inngas tari ngo kán nagogon a arkip no. Ái sár kápate wás pala git no kabin git longoi sápkin, kápte. Ái rung di atri kándi ruruna i Iesu, á di ái Káláu a anokwa pas di dik nokwan i mátán.

27 Ki ngádáh? Gita apakta pas git kabin git mur arwat pasi nagogon si Moses má ngorer gitá nokwan? Auh! Kápte git nokwan kabin i táit git sang git longoi, ái sár git nokwan i mátán ái Káláu kabin i kángit ruruna. 28 Áá, a talas uri narsá git ngo kápte kes a artálár ngo na nokwan i mátán ái Káláu kabin a taram i nagogon. Auh, kápte. Ái Káláu a mák anokwa pasi kabin suri kán ruruna. 29  k Kol, ái Káláu ái a Káláu káián bos kakun Iudáiá masik? Kápte. Wa a Káláu káián rung tili risán mul! 30  l Ái Káláu a tukes má a tukes mul i kán tatalen, má ái kápnate mák anokwa pasi bos kakun Iudáiá kabin di kut aririu, kápte. Na anokwa pas di kabin suri kándi ruruna. Má a ngoi mul singin rung kápdite kut aririu. Ái Káláu na anokwa pas di mul kabin i kándi ruruna sár. 31  m Kabin git nokwan tili kángit ruruna, ki ngádáh? Git hol on ngo nagogon a tu táit bia? Kápte sang! Nagogon ákte long muswan on i kán talar er ák inngasi si git ngo git bos tám long sápkin, má ngorer git mák ilmi kán rakrakai muswan.

Copyright information for `SGZ