c7:7Kal 20:17; Nag 5:21
d7:11Tgk 3:13
e7:121Ti 1:8
f7:15Gal 5:17
g7:23Gal 5:17; 1Pe 2:11
h7:251Ko 15:57

Romans 7

Gitáte sengsegeng má ​alari nagogon

Rang buhang, a támin muswan ngo gam mánán i táit ngo ina para talsai si gam kabin gamáte mánán má suri nagogon. Nagogon a áir kári kálámul i pákánbung kán tu liu be. Má ngo a mat, ákte sengsegeng alari. A ngoromin. Ngo wák a kila, nagogon a kabat páptai turán kán pup i pákánbung a liu be i kán pup. Mái sár ngo a mat i kán pup, i bung erei a sengsegeng alari táit a parai i nagogon suri kila. Mái sár ngo a kila pasi lite kálámul má kán pup a liu pagas be, da lu parai ur on ngo wák erei a longoi sápkin mai kálámul kápte ngo káián. Ái sár ngo kán pup a mat, ngorer a sengsegeng alari nagogon má a arwat suri na kila mul, má kápte da lu parai ngo a longoi sápkin.

a Má a ngorer mul á gam, rang buhang. Kápte má a duk i gam i nagogon kabin gamáte mat alari i pákánbung kápán páplun ái Karisito a mat. Gamáte sengsegeng má alari nagogon suri gama káián lite, wa koner ái Káláu a aptur kalengnai alari minat. Má git káián suri ngorer gita káhái lain wán i git ur káián ái Káláu. A ngoromin. Tungu i pákánbung git lu mur i ninsin i git sang, nagogon a ariwai bál git ák málmálas suri longoi sápkin mai kápán páplun i git, má ngorer wán git káhái a arwat mai minat sár. b Tungu nagogon ákte kabat pápta git má gitá kis án kamkabat. Ái sár onin, git má te sengsegeng tili nagogon kabin git má te mat suri ngorer nagogon kápate kátlán i git mul. Má ngorer git sengsegeng suri gita tar git uri him si Káláu. Ái sár kápte git him mai torahin sál ngorer git mur i keskeskesá nagogon ái Moses a le páptai, kápte. Git mur i hutngin sál káián Tanián a Pilpil.

Nagogon a atalsai sápkin

c Má ngorer dánih má gita parai? A sápkin á nagogon? Auh, kápte! Ngo kápnate inngasi i nagogon, ngádáh ina han mánán ngoi ngo sápkin á minái? I pákánbung iau kon suri táit káián lite, ngádáh ina mánán ngoi ngo a sápkin á erei ngo kápate para talsai á nagogon? Wa kápte! Áá, nagogon a kuluk sár. Ái sár sápkin a ser pasi sál suri na kipi lain nagogon nák pukdai uri artohtoh, má ngorer sápkin ák apturi balang suri na lala kon suri táit káián lite. Má ngo kápte te nagogon, ki sápkin káp kán te talar, má na mat sár. Tungu iau ngul be suri nagogon, iau hol on ngo iakte liu má, kabin káp iau te mánán on ngo iau longoi sápkin. Má namur nagogon a hut mák inngas tari singing ngo iau longoi sápkin. Má ngorer iak mák ilam iau ngo iakte mat má, má iakte kis tepák alar Káláu. 10 Nagogon erei a ngo na tari liu singing, auh a hut bul mai minat uri narsang. 11  d Iak mat ngorer kabin sápkin a agur tar iau. A agur iau ngo ina mur i nagogon, ngorer ina liu sang. Ái sár kápate arwat ngo ina mur on, má ngorer iak ámáris i mátán nagogon má nagogon ák atur iau uri hiru áklis.

12  e Áá, sápkin kán tu liu be, mái sár sápkin er kápate tikbut tili nagogon sang. Wa nagogon a pilpil pagas má a nokwan má a kuluk. 13 Ki ngádáh, táit a kuluk sang ákte pukdai suri áng kipi minat mák up bing iau? Kápte! A ngoromin. Nagogon a kuluk. Má i pákánbung a hut i nagogon, támin suri sápkin a tur talas ngo ái a matngan kálámul a lala sák, pasi ák obop iau uri minat. Nagogon a apos tari ngo tatalen káián sápkin a lala sák taladeng.

Hol arsagil ​imi nárum i kálámul

14 Git talas ngo nagogon a kuluk má a hut tilami narsán ái Káláu. Ái sár á iau, iau til main i bim, má a ngoro iakte sira pala iau sang má iak toptop káián sápkin. 15  f A ngoromin. Káp iau te talas uri tan táit iau longoi. Tan táit iau nem suri longoi, káp iau te longoi. Má tan táit iau matai longoi, ái sár má iau mur on. 16 Má ngo káp iau te nem suri longoi tan sápkin táit iau longoi, ngorer iau sormángát ngo nagogon a kuluk. 17 Má ngorer kápte ngo á iau sang er iau longoi tan sápkin táit erei. Auh! Nemnem suri longoi sápkin er a kis imi kak hol, ái a talka iau iak longoi. 18 Áá, iau talas ur on ngo kápte te a kuluk a kis i iau. Iau parai sár suri kak torahin holhol. Iau nem ngo ina longoi a kuluk, mái sár kápte iau long artálár on. 19 Kápte iau long artálár on á lain táit erei iau ri suri longoi, ái sár iak han longoi bul i sápkin táit káp iau te nem on. 20 Má ngorer ngo iau longoi tan táit er kápte iau ri suri longoi, a sálán ngoro minái ngo kápte ngo á iau á erei iau longoi tan táit er. Auh, á iau á kápte. Ái sár nemnem suri longoi sápkin er a kis imi kak hol a talka iau má iak longoi tan táit er.

21 Má ngorer iau mák ilmi ngo i pákánbung iau ri suri longoi a kuluk, auh sápkin erei sang giur no. 22 Kak hol imi nárum i iau a lala gasgas suri nagogon si Káláu. 23  g Mái sár iau mákái kesá lite táit a duk i iau mák nem ngo na lu him main i bos kalkuir kápán páplun i iau náng kátlán i di. Má táit erei a ngoro riring a lu talka pas iau alari táit iau ri suri, mák lu arup mai. Má táit erei a lu talka iau, wa nemnem suri sápkin. Má nemnem erei a ngoro ákte talka pápta iau má iang kis án kamkabat. 24 Auh, keskam! Iak sák má iau á inái! Ái sinih na sáras pas iau tili kápán páplun minái kán tu top pagas i iau uri minat? 25  h U, kang Káláu, iau para agas iáu má iak ot kuluk taladeng narsam kabin ukte tarwai kángim Konom Iesu Karisito suri na sáras pas iau!

Má iau ngoromin sár. Á iau sang mai kak hutngin holhol, iau kis án toptop káián nagogon si Káláu. Ái sár kak torahin holhol a kis án toptop káián sápkin nemnem.

Copyright information for `SGZ