a9:3Kal 32:32
b9:4Kal 4:22; Him 1–10; Sak 147:19; Rom 15:8; Eba 9:5
c9:7Tgk 21:12
d9:8Gal 4:23
e9:9Tgk 18:14
g9:11-12Tgk 25:23
h9:13Mal 1:2-3
i9:15Kal 33:19
j9:16Epe 2:8
k9:17Kal 9:16
l9:20Ais 29:16, 45:9
m9:21Ier 18:6
n9:25Ose 2:23
o9:26Ose 1:10
p9:27-28Ais 10:22-23
q9:29Ais 1:9
r9:32Ais 8:14
s9:33Ais 28:16; 1Pe 2:6

Romans 9

Ái Káláu ​má matananu Israel

Iau parai muswan si gam i mátán táil ái Karisito má Tanián a Pilpil má mai balang a nokwan sang. Ruktul min ditul apapos uri iau ngo káp iau te angagur. Lala tinang má tabureng imi balang a gis iau má kápate rah. a A lala tang i balang suri matananu Israel, wa rang buhang sang, ngo enges má da lákám suri mur i Karisito. Má ina parai kak ásásla sur di ngoromin. Ngo na han artangan gut, ina han bál tar iau sang suri ái Káláu na han wás pala iau alar Karisito uri hiru áklis suri di sang da han kipi niang. b U, matananu Israel, ái Káláu ákte patak pas gam ngoro rang natun, má ákte kis i katbán i gam mai tilik minmáir, má ákte oboi kán bos kamkabat narsá gam, má ákte tari si gam á kán nagogon. Ákte inngasi si gam suri ngádáh á matananu no da lotu ngoi uri narsán, má ákte oror pagas mam gam mul suri tan arasosah na longoi mam gam á gam á rang kopkom i bos kálámul pakta til hirá. Mái Karisito er Mesaia, kápán páplun a páng tili kamu kabinhun, má ái ái Káláu sang imi iát i tan táit no, wa koner gita parpara agas áklis uri narsán! A támin.

Áá, támin ngo marán tili kak matananu dikte arkawar pala Karisito, ái sár káp iau te parai ngo oror káián ái Káláu ákte wáráh uri narsá di, kápte. A kápkabin ngo rang kopkom i Israel, kápte ngo di no di Israel muswan i mátán ái Káláu. c Má sur Abaram, kápte ngo rang kopkom no di rang natun muswan. Auh, ái Káláu a parai si Abaram ngo,

“Iau oror pagas mam iáu ngo na mon i rang natum,
má da wás pas di tili Aisak.”
d Worwor erei a sálán ngo ái Abaram a apuar pasi marán mát di páng til on sang. Mái sár kápte ngo di no di rang natun muswan ái Káláu, ái rung sár erei di sumlahin ái Aisak, ngorer di páng tili lalin oror, di á bos rang natun muswan ái Káláu. e Má minái á worwor a adikái kán oror ái Káláu narsá Abaram ngo,

“I pákánbung iakte parai singim, á iau ina kaleng
mái Sara na káh tekesá kalik án káláu.”
10 Má a ngoromin mul. Ái Rabeka
9:10-13Ái Rabeka ái á wák si Aisak er natun ái Abaram. Má a káhái lulu, aru kalik káláu, ngis diar ái Esau mái Iakop. Mákái Tgk 22:23, pákán 24-27, 29:12, 35:8, 49:31.
a káhái aru lulu tili kes sár á kálámul, má kálámul er ái Aisak, koner a apuar pasi mát no til Israel.
11  g Kápate káh diar be ái mám diar, mái Káláu ákte parai si Rebeka ngoromin ngo,

“Mulán natum, koner na páng táil,
ái na adi lalin i kono áruán natum.”
Ái Káláu a parai ngorer i pákánbung kápte be diar páng má kápte be diar lu longoi a kuluk ngo a sák. Má a longoi ngorer ái Káláu kabin ákte holhol taru ngo na ilwa pasi kesá tur diar. A longoi ngorer suri kán holhol taru na tur dik má ái na long artálár pasi sang. Má a nem on ngo kán holhol taru kápnate but pas tili táit diar longoi sang, kápte. A nem ngo na but pas tili táit ái sang a hol páksi.
13  h A ngorer a parai i Buk Tabu ngo,

“Ái Iakop iau ilwa pasi,
mái Esau iakte mata palai.”
14 Io, ngádáh má gita para ngoi suri á táit minái? Tan táit a longoi ái Káláu kápate nokwan, be? Auh, kápte sang! 15  i Kabin ái Káláu ákte parai si Moses ngoromin ngo,

“Ái sinih iau ri suri tángni, ina tángni sár.
Mái sinih iau nem ngo ina mámnai, ina mámnai.”
16  j Má ngorer ái Káláu na ilwa pasi koner ái sang a ngoi i bál ngo na mámnai, má kápate but pas tili táit kálámul er a nem on ngo táit ákte longoi. 17  k A ngorer ái Káláu a parai uri Parau iatung i Buk Tabu ngo,

“Iakte duruk iáu ung kabisit má suri táit minái sár,
suri ngorer bos rangrangas ina oboi i iáu na inngasi kak rakrakai,
má suri ngisang da árngai má nák han arkaliut uri naul matmatngan pokon no.”
18 Má ngorer ái Káláu a mámna koner a ri suri ngo na mámnai. Mái koner a nem on ngo na alaklak i bál, ái Káláu a alaklak on sang.

Kán togor ái Káláu má kán armámna

19 Má tekes tili gam na longrai ngorer má nák parai singing ngoromin, “Ngo ngorer ngo ái Káláu sang a alaklak i bál kálámul má ák han longoi sápkin, ngorer kápate nokwan ngo ái Káláu na wás palai kabin i sápkin a longoi, kabin kálámul erei kápte a artálár suri na teleh alari táit ái Káláu ákte oboi suri na longoi.” 20  l Tekes na parai ngorer, má iau ina kosoi ngoromin. Iáu sinih er u gálta Káláu ngo suri dánih a longoi ngorer mam git? Auh, koion. Kápate artálár á táp na gáltai kálámul a hiri ngo, “Suri dánih uk hir iau iak ngoromin?” 21  m Auh, kálámul er a hiri táp ngorer i kán hol sár ngo na longoi ngoi. Má a artálár sár singin ngo na hiri kesá táp uri lain talar ngorer i dung namnam má kipi uri long namnam sang, má kesá táp bul uri sárái lulpin ur on má sápkai.

22 Má a ngorer mul sur Káláu. Ái Káláu a mon i kán nokwan suri na longoi mai tan Israel má tan kálámul tili risán mul ngorer a ngoi i bál suri longoi. Má a ngoi i bál ái Káláu ngo na inngasi kán togor má ngo kán rakrakai na tur talas. A bál mos mai matananu di longoi sápkin mákte páput má suri na amosrah i di. Ái sár a bál konmi be i kán mos ngo na urai uri di má áng kis pau mona di. 23 A nem on suri na inngasi minmáir a káng leu na tari si di ái rung a mámna di, wa di ái Káláu ákte eran pagas di tungu suri da otoi minmáir. 24 Má tara dáh er ái Káláu a mámna di ngorer? Wa git sang á git ákte kilkila pas git tili katbán tan Iudáiá má tili katbán rung tili risán mul. 25  n A ngorer ái Káláu a parai er i buk ái Osea a le on ngo,

“Matananu ái rung kápte di kaiak,
ina utung di ngo ‘Kak matananu’.
Má kabinhun káp iau te mámnai,
ina utngi ngo ‘Kak matananu alal’.
26  o Má i malar erei di parai ngo, ‘Kápte gam matananu kaiak’,
á iau ina parai si di iatung ngo, ‘Gam á rang natun ái Káláu koner a liu áklis.’”
27  p Mái Aisaia mul a worwor tus suri matananu Israel ngo,

“Mámát i tan Israel a lala marán taladeng
ngorer i pirán kon tangrai kon.
Ái sár simán sár, ái Káláu na aliu pas di,
28 kabin ái Konom na sangar i urai kán rangrangas no uri naul matmatngan pokon.”
29  q A ngorer sár a parai ái Aisaia tungu ngoromin,

“Ngo ái Konom Tám Rakrakai Sorsorliu
kápnate han mángát pasi simán rang kopkom i git ngo na liu,
gita han mosrah no
ngorer i matananu Sodom má rung til Gomora.”

Matananu Israel ​kápdite ruruna i lain arbin

30 Má dánih má gita parai? A sálán ngoromin. Rung tili risán káp di tini ser sál suri da nokwan i mátán ái Káláu, mái sár ái Káláu a mák anokwa pas di kabin i kándi ruruna. 31 Má matananu Israel di lu ngehngeh mai mur i sálán nagogon suri da nokwan i mátán ái Káláu, ái sár kápte di mur arwat pasi sang, má ngorer kápte dik nokwan. 32  r Suri dáh? A kabin di lu rut namurwai sál erei, ái sár káp di tini longoi mai ruruna. Di lu ngehngeh mai kándi tan talar án mur i nagogon, má káp di tini mur i sál án ruruna. A mon i hat iatung i katbán sál di mur on, má dik tutkum on á hat erei. 33  s A ngorer a parai i Buk Tabu ngo,

“Mákái be! Iakte obop páksi i malar á Saion á hat.
Má hat er a kis i katbán sál,
má matananu di lu tutkum on má dik lu pur.
Mái sár koner a atri kán ruruna on á hat erei,
ái kápnate tabureng i bál.”
Copyright information for `SGZ