‏ 1 Corinthians 2

1Také já, bratři, když jsem přišel k vám, ▼
▼Sk 18,1—4
nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství ▼
▼v. 7; 4,1; 13,2; 14,2; 15,51; Mt 13,11!; Ř 11,25; Zj 10,7; var.: svědectví
vznešenými slovy nebo moudrostí.
2Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného. ▼
▼1,23; Ga 6,14
3A byl jsem u vás ve slabosti, ▼
▼4,10; 2K 11,30
v bázni a v mnohém chvění.
4Mé slovo a má zvěst ▼
▼1,21; 15,14; Mt 12,41p; Ř 16,25; 2Tm 4,17; Tt 1,3
nespočívaly v přesvědčivých slovech [lidské] moudrosti, ale v ukázání ▼
▼n.: dokázání
Ducha ▼
▼Ř 15,19
a moci, ▼
▼4,20
5aby vaše víra ▼
▼15,14; Ř 1,8; 2K 1,24; 10,15; Ef 1,5!
nebyla ⌈založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci⌉. ▼
▼ř.: v moudrosti lidí, ale v moci Boží

6

Ne moudrost světa, ale moudrost Ducha

O moudrosti mluvíme mezi zralými, ▼
▼::3,1; ř.: dokonalými; Fp 3,15; He 5,14; 6,1
ne ovšem o moudrosti tohoto věku ▼
▼Mt 13,22
ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,
7nýbrž o Boží moudrosti, skryté ▼
▼Ef 3,9; Ko 1,26; Ř 16,25
v tajemství, ▼
▼v. 1!
kterou Bůh před věky předurčil ▼
▼Ř 8,29!
k naší slávě.
8Tu nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. ▼
▼Sk 7,2; Jk 2,1
9Ale jak je napsáno: 'Co ▼
▼n.: Věci, které (ř.: pl.)
oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to ▼
▼n.: Věci, které (ř.: pl.)
Bůh připravil těm, kdo ho milují.' ▼
▼Iz 64,3; 52,15
10Nám to Bůh zjevil ▼
▼Mt 16,17; Ga 1,12; Ef 3,3
skrze [svého] Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny. ▼
▼Ř 11,33
11Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? ▼
▼Př 20,27
Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží.
12A my jsme nepřijali ducha ▼
▼Ef 2,2
světa, ale Ducha, ▼
▼Ř 8,15
který je z Boha, abychom věděli, co ▼
▼n.: Věci, které (ř.: pl.)
nám Bůh daroval. ▼
▼Ř 8,32; 2Te 2,16
13O tom také mluvíme -- ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, ▼
▼1,17
ale těmi, jimž vyučuje ▼
▼L 12,12
Duch [svatý]; duchovní věci vysvětlujeme duchovními ▼
▼n.: duchovním (lidem); n.: duchovní věci srovnáváme s duchovními.
slovy.
14Duševní ▼
▼15,44; Jk 3,15; Ju 1,19
člověk však nepřijímá ▼
▼J 14,17
věci Ducha [Božího], neboť jsou mu bláznovstvím ▼
▼1,18!
a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně.
15Duchovní ▼
▼3,1; 14,37; Ga 6,1
člověk však posuzuje všechno ▼
▼ř.: je všechny
a sám není od nikoho posuzován.
16Neboť kdo poznal Pánovu mysl⌈, která ▼
▼n.: mysl Pána, který
mu dá porozumět⌉? ▼
▼n. (srv. Iz 40,13 LXX): tak, aby ho mohl poučovat; Ř 11,34
My máme mysl Kristovu. ▼
▼Fp 2,5

Copyright information for CzeCSP