‏ 1 Corinthians 7

O manželství

1O tom, co jste [mi] psali: ▼
▼12,1p
Pro člověka je dobré, ▼
▼v. 8
aby se nedotýkal ▼
▼Gn 20,6; Př 6,29
ženy.
2Ale ⌈abyste se vyvarovali smilstva⌉, ▼
▼ř.: kvůli smilstvu / kvůli nebezpečí smilstva
ať má každý svou ženu ▼
▼Př 18,22; 19,14
a každá ať má svého muže.
3Muž ať plní své ženě, čím je povinen, ▼
▼Ex 21,10
a stejně i žena svému muži.
4Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena. 5Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, ▼
▼1S 21,5
abyste se uvolnili pro modlitbu, ▼
▼var.: půst a modlitbu
a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost ▼
▼Mt 23,25†
nepokoušel Satan. ▼
▼Mk 1,13
6To říkám jako dovolení, ne jako příkaz. ▼
▼srv. vv. 12.25; 2K 8,8; 11,17
7Přeji si, aby všichni lidé byli, jako jsem já. Avšak každý má své vlastní obdarování ▼
▼ř. charisma
od Boha, jeden tak, druhý jinak.

8Svobodným a vdovám pravím: Bylo by pro ně dobré, kdyby zůstali jako já. ▼
▼9,5
9Jestliže se však neovládají, ať vstoupí do manželství; ▼
▼1Tm 5,14
neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit žádostivostí.
10Manželům však nařizuji ▼
▼v. 17; 9,14; 11,17; 16,1v; Sk 16,18; 17,30; 1Te 4,11; 2Te 3,4; 1Tm 1,3
-- ne já, ale Pán -- aby žena od muže neodcházela. ▼
▼tzn. nerozváděla se; Mal 2,16; Mt 5,32
11Když by však přece odešla, ▼
▼v. 10
ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.
12Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr ▼
▼1,1!
nevěřící ▼
▼6,6!
ženu a ona je ochotna s ním žít, ▼
▼ř.: bydlet
ať ji neopouští.
13A má–li některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, ▼
▼ř.: bydlet
ať svého muže neopouští.
14Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ⌈ve svém muži⌉. ▼
▼var.: v bratru
Vždyť jinak by vaše děti byly ▼
▼ř.: jsou
nečisté, avšak nyní jsou svaté.
15Jestliže se však nevěřící ⌈chce rozvést⌉, ▼
▼ř.: se odděluje (srv. v. 10 — odcházet)
ať se rozvede. ▼
▼ř.: se odděluje (srv. v. 10 — odcházet)
Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji. ▼
▼Ř 12,18; 14,19; 2K 13,11; He 12,14
16Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? ▼
▼1Pt 3,1
Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?

17Jenom ať každý žije ▼
▼ř.: chodí; 3,3
tak, jak mu Pán udělil, každý, jak ho Bůh povolal. ▼
▼vv. 20.24
Tak to také přikazuji ▼
▼v. 10
ve všech sborech. ▼
▼4,17
18Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať to nezakrývá. Byl někdo povolán jako neobřezaný? ▼
▼Sk 15,1nn
Ať se nedává obřezat.
19Obřízka nic neznamená ▼
▼Ga 5,6
ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání. ▼
▼Ř 2,25
20Každý ať zůstává v tom postavení, ▼
▼ř.: povolání
ve kterém byl povolán.
21Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. ▼
▼Fp 4,6; He 13,5
⌈Jestliže se však můžeš stát svobodným, raději toho využij⌉. ▼
▼n.: I kdyby ses však …, raději využij svého otroctví.
22Neboť kdo byl v Pánu povolán jako otrok, ▼
▼Fm 1,16
je Pánův propuštěnec; podobně kdo byl povolán jako svobodný, je otrok Kristův. ▼
▼Ř 6,22; Ef 6,6; 1Pt 2,16
23Byli jste koupeni za velikou cenu. ▼
▼//6,20
Nebuďte ▼
▼ř.: Nestávejte se
otroky lidí. ▼
▼Ga 2,4
24Bratři, ▼
▼1,10!
každý ať zůstává před Bohem v tom postavení, v jakém byl povolán.

25Ohledně panen nemám sice Pánův příkaz, ▼
▼v. 6
dávám však radu ▼
▼ř.: názor
jako ten, kterému se dostalo od Pána milosrdenství ▼
▼2K 4,1; 1Tm 1,13
být věrným. ▼
▼n.: hodným důvěry
26Myslím tedy, že vzhledem k ⌈nynější tísni⌉ ▼
▼n.: přítomné (/ nastávající) potřebě
je dobré, ▼
▼ř.: + že je dobré,
aby člověk ⌈zůstal tak, jak je⌉. ▼
▼ř.: být takto
27Jsi připoután k ženě? Nehledej rozluku. Jsi volný? ▼
▼ř.: odvázán od ženy
Nehledej si ženu.
28Ale i když se oženíš, nezhřešíš; a vdá–li se panna, nezhřeší. Takoví lidé však budou mít soužení v těle ▼
▼to může zn.: v tomto životě
a toho vás chci ušetřit.
29Ale toto vám, bratři, říkám, [že] čas ▼
▼Ř 13,11
je zkrácený. A tak i ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli;
30a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by nic nevlastnili; 31a ti, kdo užívají [tohoto] světa, jako by ho neužívali; ▼
▼ř.: nevyužívali (tzn. neužívali plně)
neboť způsob ▼
▼Fp 2,7p
tohoto světa pomíjí.
32Chci, abyste byli bez starostí. ▼
▼Mt 13,22!
Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, ▼
▼2K 8,6; 11,28
jak by se zalíbil ▼
▼Ř 8,8p
Pánu,
33ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své ⌈ženě, 34a je rozdělený. ▼
▼1Kr 18,21
Neprovdaná žena a panna⌉ ▼
▼var.: … ženě. Mezi ženou a pannou je rozdíl. Nevdaná …
se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži.
35Toto říkám k vašemu prospěchu, ne abych ⌈vás omezoval⌉, ▼
▼ř.: vám přehodil smyčku
ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené ▼
▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]
oddanosti ▼
▼1Tm 5,5
Pánu.

36Jestliže však někdo myslí, že vůči své panně, ▼
▼není jasné, zda tzn. 'dceři — panně' nebo 'snoubence' nebo snad 'svému panenství / panictví' — tak i v. 37n
která je ve zralém věku, jedná nečestně, a že to musí tak být, ať dělá, co chce: nehřeší. ▼
▼:: 6,18; 1J 3,6
Ať se vezmou.
37Kdo je ▼
▼ř.: stojí
však pevný ▼
▼15,58; Ko 1,23
ve svém srdci a není ničím nucen, ale ⌈má v moci svou vůli⌉ ▼
▼n.: má pravomoc uskutečnit svou vůli; ř.: má pravomoc pro svou vůli
a rozhodl se ve svém srdci, že zachová svou pannu, dobře učiní.
38Takže ten, kdo provdává svou pannu, činí dobře, a ten, kdo neprovdává, učiní lépe.

39Žena je vázána [zákonem] ▼
▼Ř 7,2
po dobu, kdy žije její muž. Když její muž zemře, ▼
▼ř.: usne; 11,30; 15,6; Sk 7,60
je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu. ▼
▼2K 6,14
40Podle mého mínění ▼
▼v. 6.25
je však blahoslavenější, jestliže zůstane tak, jak je. A myslím, že i já mám Ducha Božího. ▼
▼2Pt 3,15

Copyright information for CzeCSP