1Sa 10 | CzeCSP | STEP | Potom vzal Samuel lahvičku s olejem, vylil ho na jeho hlavu, políbil ho a řekl: Hospodin tě pomazal za vévodu nad svým dědictvím.

‏ 1 Samuel 10

1 Potom vzal Samuel lahvičku ^{▼▼2Kr 9,1.3} s olejem, ^{▼▼16,13; 1Kr 1,39} vylil ho na jeho hlavu, políbil ^{▼▼srv. 20,41; Ex 4,27; 2S 14,33; 15,5; 19,40; 1Kr 19,20; Rt 1,14} ho a řekl: ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}Hospodin tě pomazal za vévodu nad svým ^{▼▼LXX doplňuje text: nad svým lidem Izraelem. Budeš vládnout nad Hospodinovým lidem a zachráníš je z ruky jejich okolních nepřátel. Toto ti bude znamením, že tě Hospodin pomazal za předáka nad svým dědictvím. (srv. 9,16.17) [vysvětlením pro možné opomenutí písaře je, že přeskočil ze slov: předáka nad svým lidem Izraelem na slova za předáka nad svým dědictvím]} dědictvím. ^{▼▼Dt 9,29; 2S 20,19; Ž 78,71} 2 Až dnes půjdeš ode mě, potkáš dva muže u Ráchelina hrobu ^{▼▼Gn 35,20} na území ^{▼▼n.: hranici} Benjamínově v Selsachu. Řeknou ti: Oslice, ^▼▼9,3 které jsi šel hledat, se našly. Hle, tvůj otec nechal být ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}záležitost s oslicemi ^{▼▼h.: věci oslic} a obává se o vás. Říká si: Co mám udělat ⌈pro svého syna?⌉ ^{▼▼n.: ohledně / h.: pro svého syna; srv. Jr 7,14; 26,14} 3 Odtamtud ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jdi dál, až přijdeš k dubu Tábor. Tam tě potkají tři muži, vystupující k Bohu do Bét–elu. ^{▼▼Gn 35,1} Jeden ponese tři kůzlata, druhý ^{▼▼h.: jeden; Ex 25,33p} ponese tři bochníky chleba a třetí ^{▼▼h.: jeden; Ex 25,33p} ponese měch ^{▼▼h.: džbán; srv. 1,24; 25,18; 16,20v} vína. 4 Zeptají se tě, ⌈jak se ti daří,⌉ ^{▼▼17,18; 25,5; Jr 15,5; srv. Gn 29,6p; 43,27!; h.: na pokoj; tj. Pozdraví tě} a dají ti dva chleby. ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Vezmi ^{▼▼n.: Přijmi — Př 2,1} si to od nich. ^{▼▼h.: z jejich ruky; srv. 9,8; 12,3; 25,35} 5 Potom ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jdi ⌈do Gibeje Boží,⌉ ^{▼▼n.: na Boží vrch; [v. 10.26p!; ojedinělý přívlastek ke Gibeji zde může být způsobem, jak Samuel připomíná Saulovi, že země nepatří Pelištejcům, ale Bohu]} kde je pelištejská posádka. ^▼▼13,3 I stane se, když ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}vstoupíš do toho města, že potkáš skupinu proroků, jak sestupují z návrší, ⌈mají ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před sebou⌉ ^{▼▼n : hrají na} harfu, ^{▼▼2S 6,5; Neh 12,27} tamburínu, flétnu ^{▼▼1Kr 1,40; Iz 5,12; 30,29; Jr 48,36†; srv. Ž 5,1p} a lyru, a prorokují. 6 Uchvátí ^{▼▼n.: Pronikne; v. 10; 11,6; Sd 6,34v; 14,6.19; 15,14} tě Duch Hospodinův, ^{▼▼@Sd 3,10; srv. Gn 1,2} budeš prorokovat s nimi a budeš změněn ^{▼▼n.: změníš se} v jiného muže. 7 I stane se, až se na tobě ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}naplní tato znamení, učiň, co ⌈se ti naskytne,⌉ ^{▼▼n : se ti zlíbí; h.: tvá ruka nalezne; Sd 9,33; Kaz 9,10} protože Bůh je s tebou. ^{▼▼3,19; 16,8} 8 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Sestup přede ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}mnou do Gilgálu ^{▼▼7,16; 11,14} a hle, já sestoupím k tobě, abych ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přinesl zápalné oběti a obětoval pokojné oběti. Sedm dnů budeš ^{▼▼n.: ()čekej; 13,7—14} čekat, až k tobě přijdu a oznámím ti, co máš dělat. 9 I stalo se, že když se obrátil, ^{▼▼h.: +své rameno, tj. zpět} aby šel od Samuela, Bůh mu změnil srdce ^{▼▼Ž 51,12; 105,25} v jiné a v onen den se ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}naplnila všechna ta znamení. ^{▼▼2,34; 14,10}

10 Když přišli do Gibeje, ^{▼▼n.: na ten vrch; v. 5p} hle, skupina proroků šla proti nim; uchvátil ho ⌈Duch Boží⌉ ^{▼▼11,6; 19,20; Gn 1,2; Sd 3,10v} a prorokoval s nimi. ^{▼▼h.: v jejich středu; srv. Př 1,14} 11 Stalo se, že všichni, kteří ho dávno předtím znali, viděli, že prorokuje s proroky; ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}lidé ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}říkali ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}jeden druhému: Co se to stalo s Kíšovým synem? Cožpak je také Saul mezi proroky? ^{▼▼//19,24} 12 ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}Kdosi odtamtud odpověděl: A ⌈kdo je jejich otec?⌉ ^{▼▼[vzhledem k tomu, že vedoucí prorok byl často označován jako „otec“ (2Kr 2,12; 6,21), lze chápat ve smyslu: A kde mají vedoucího?]} Proto se stalo příslovím: Cožpak je také Saul mezi proroky? 13 Když přestal prorokovat, přišel na návrší. 14 Saulův strýc jemu a jeho služebníkovi řekl: Kde jste chodili? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}Hledali jsme oslice a když jsme viděli, že nikde nejsou, ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šli jsme k Samuelovi. 15 Saulův strýc řekl: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Pověz mi, co vám Samuel říkal. 16 Saul svému strýci ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: S ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistotou nám oznámil, že se našly oslice. O kralování, o němž Samuel ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}mluvil, mu ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}nic neoznámil.

Saul veřejně ustanoven

Pak Samuel svolal lid k Hospodinu do Mispy. ^▼▼7,5 18 Synům Izraele řekl: Takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem vyvedl ^{▼▼12,6; 1Kr 12,28; Jr 16,14} Izrael z Egypta, vysvobodil jsem vás z ruky ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Egypťanů a z ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}moci všech království, která vás utiskovala. 19 Vy však jste ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}teď zavrhli ^▼▼8,7 svého Boha, který vás zachraňoval ze všech vašich nouzí a soužení, a řekli jste: Ne, ^{▼▼(podle mnoha h. střv. rkpp, LXX, Pš, Vul a většiny moder. překl.; n. (dle TM): mu / mu: Ne)} ale ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}ustanov nad námi krále. Nyní se tedy postavte ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem podle svých kmenů a podle rodů. ^{▼▼[h. výraz ’elep má dvojí použití — tisíc a rod; zde evidentně šlo o rody / čeledě — v. 21; (srv. 23,23; Mi 5,1; Nu 1,16; Joz 22,14)]} 20 Samuel předvedl všechny izraelské kmeny a losem ^{▼▼srv. 14,41; Joz 7,15nn} byl vybrán kmen Benjamín. 21 Předvedl kmen Benjamín po čeledích a losem byla vybrána čeleď Matrí; tam byl losem vybrán Saul, syn Kíšův. Hledali ho, ale nebyl nalezen. 22 Doptávali se znovu Hospodina: Přišel sem již ten muž? Hospodin řekl: Hle, skrývá se u výstroje.

23 Běželi tedy a dovedli jej odtamtud. Když se postavil uprostřed lidu, od ramen vzhůru ^{▼▼9,2; n : o hlavu} převyšoval všechen lid. 24 Samuel řekl všemu lidu: Vidíte, koho si Hospodin vyvolil? Není ⌈mu podobného⌉ ^{▼▼srv. 21,10; Jb 1,8; Jr 10,6; n.: žádný jako on} mezi vším lidem. A všechen lid křičel: Ať žije ^{▼▼2S 16,16; 1Kr 1,39} král!

25 Nato Samuel promluvil k lidu o královském právu, ^{▼▼8,11—18; Dt 17,14—20} zapsal je do ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}knihy a ponechal ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem. Pak Samuel propustil všechen lid, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každého do jeho domu. 26 Také Saul šel do svého domu v Gibeji. ^{▼▼[na území Benjamína — proto také označována jako Benjamínova (13,2.15; 14,16; 2S 23,29) nebo Saulova (11,4; 15,34; 2S 21,6) anebo pouhé Gibea (14,2; 22,6; 23,19; Sd 19,12nn; Oz 5,8)} Šli s ním i ti udatní ^▼▼9,1 muži, jejichž srdcí se Bůh dotkl. ^{▼▼1Kr 19,5; Iz 6,7; Da 10,10} 27 Ničemníci ^{▼▼2,12; h.: Synové Beliálovi} však říkali: Jak nás může tenhle zachránit? Pohrdli jím a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}nepřinesli mu dar. ^{▼▼1Kr 10,25; srv. 1Pa 16,29} On ale mlčel.