1Sa 25 | CzeCSP | STEP | Když Samuel zemřel, shromáždil se celý Izrael, oplakával ho a pohřbili ho v jeho domě v Rámě. David pak vstal a odešel do Páranské pustiny.

‏ 1 Samuel 25

Nábal a Abígajil

1 Když Samuel zemřel, ^▼▼28,3 ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}shromáždil se celý Izrael, ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}oplakával ^{▼▼1Kr 14,18; srv. Gn 50,10; Nu 20,29; Dt 34,8v} ho a pohřbili ho v jeho domě ^{▼▼srv. 2Kr 21,18; n : kde byl doma (srv. v. 36; 1Kr 5,28)} v Rámě. ^{▼▼1,19; 7,17} David pak vstal a ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}odešel ^{▼▼6,21; 15,6} do Páranské ^{▼▼Dt 1,1; 1Kr 11,18; některé rkpp. LXX: Maónské} pustiny.

2 V Maónu ^▼▼23,24n byl nějaký muž, ⌈který měl statek⌉ ^{▼▼h.: a jeho dílo; n.: konal svou práci} na Karmelu. ^▼▼15,12p Ten muž byl velmi zámožný. ^{▼▼h.: velký; 2S 19,33; 2Kr 4,8} Měl tři ^{▼▼srv. Jb 1,3; Gn 13,2} tisíce ovcí a tisíc koz. Tehdy byl na Karmelu stříhat ^{▼▼n.: při stříhání …; Gn 31,19; 38,13; 2S 13,23} své ovce. 3 Ten muž se jmenoval Nábal a jeho žena se jmenovala Abígajil. Ta žena byla velmi ⌈rozumná ^{▼▼Př 13,5!; 12,8; 19,11} a krásného vzezření,⌉ ^{▼▼n : inteligentní / oblíbená (Př 3,4) a pohledná (16,18); měla jasnou mysl a krásnou postavu} ale ten muž byl tvrdý ^{▼▼n : zatvrzelý; Iz 48,4} a jeho činy zlé. ^{▼▼n.: špatné; n : neomalené} Byl to Kálebovec. ^{▼▼[potomek Káleba (Nu 14,24), který se usadil v nedalekém Chebrónu (Joz 14,13)]; K: jako jeho srdce} 4 David se v pustině doslechl, že Nábal stříhá své ovce. 5 Nato David poslal deset služebníků. ^▼▼9,3p David služebníkům řekl: ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Vystupte na Karmel, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jděte k Nábalovi a ⌈ ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}zeptejte se ho mým jménem, jak se mu daří.⌉ ^{▼▼10,4; 17,18; h.: na jeho pokoj; n : pozdravte ho mým jménem} 6 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Řekněte toto: Buď živ, ^{▼▼n : zdráv; TM: K životu; var: mému bratru: ; $} ⌈pokoj tobě,⌉ ^{▼▼n : ať se daří tobě, …; 2S 18,28; 1Pa 12,19; Jr 4,10; 23,17; 3J 1,15} pokoj tvému domu a pokoj všemu, co máš. 7 Právě jsem slyšel, že máš stříž. Tví ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pastýři byli s námi a ⌈neubližovali jsme jim⌉ ^{▼▼h.: nevystavili jsme je hanbě; n.: nevyčítali jsem jim nic; Rt 2,15} ani nic nepostrádali po všechny dny, co jsme byli na Karmelu. 8 Zeptej se svých služebníků a povědí ti to. Kéž naleznou služebníci milost ^▼▼1,18 ve tvých očích, neboť přišli ve slavnostní ^{▼▼n.: šťastný; h.: dobrý} den. Dej ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím svým otrokům a svému synu Davidovi, co ⌈máš po ruce.⌉ ^{▼▼h.: najde tvá ruka; se ti namane; ti přijde pod ruku; 10,7}

9 Davidovi služebníci ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šli, pověděli Nábalovi všechna tato slova Davidovým jménem a čekali. ^{▼▼h.: odpočinuli} 10 Nábal však Davidovým otrokům odpověděl: Kdo ^{▼▼srv. Sd 9,28} je David a kdo je syn Jišajův? ^▼▼22,7 Dnes je mnoho otroků, kteří utíkají od ^{▼▼h.: každý od} svých pánů. 11 Mám snad vzít svůj chléb, ^{▼▼Sd 8,6} svou vodu a maso ^{▼▼h.: porážku} z dobytka, který jsem porazil pro své ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}střihače, a dát to mužům, o nichž nevím, odkud jsou? 12 Davidovi služebníci se tedy obrátili ^{▼▼h.: + na svou cestu; n.: vydali svou cestou} a vrátili. Přišli a oznámili Davidovi ^{▼▼h.: mu} všechna ta slova. ^{▼▼n.: ty věci} 13 David řekl svým mužům: Připásejte ^▼▼17,39 si ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý svůj meč. Připásali si ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}meč a také David si připásal svůj meč. Asi čtyři sta ^▼▼22,2 mužů ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}šlo za Davidem a dvě stě jich zůstalo u výstroje. ^{▼▼30,24; 17,22}

14 Jeden ze služebníků oznámil Nábalově ženě Abígajile: Hle, David poslal z pustiny posly, aby pozdravili ^{▼▼13,10; 2S 6,20; h.: požehnali} našeho pána, ale on se na ně osopil. 15 Ti muži ⌈se k nám chovali velmi hezky,⌉ ^{▼▼h.: byli na nás velmi dobří; srv. 24,19} neubližovali nám a nic jsme nepostrádali po všechny dny, co jsme s nimi ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}žili, když jsme byli na poli. 16 Byli nám hradbou ^{▼▼srv. Ex 14,22; Jb 1,10; Ž 139,5} ⌈v noci i ve dne⌉ ^{▼▼::Dt 28,66} po všechny dny, co jsme byli s nimi a pásli ovce. 17 Tak ⌈rozvaž a zjisti,⌉ ^{▼▼h.: věz a hleď; 14,38; 23,22; 2S 24,13; 2Kr 5,7} co můžeš udělat, neboť na našeho pána a na celý jeho dům se hrne ^{▼▼h.: je rozhodnuto} zlo. On je ničemník ^{▼▼2,12; Př 16,27; 2,12} a nedá se s ním mluvit.

18 Abígajil rychle vzala dvě stě chlebů, ^{▼▼10,3; 2S 16,1} dva měchy vína, pět upravených ^{▼▼n.: upečených; h.: učiněných} ovcí, pět měr ^{▼▼h. sea; [celkem asi 35 litrů; 2Kr 7,1]} praženého zrní, ^▼▼17,17 sto sušených hroznů, dvě stě koláčů z lisovaných fíků ^▼▼30,12 a naložila to na osly. 19 Svým služebníkům řekla: Jděte přede ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}mnou, já ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}půjdu za vámi. Svému muži Nábalovi však nic neoznámila. 20 Jela na oslu a sestupovala kryta horou a David se svými muži ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}zrovna sestupovali proti ní. Setkala se s nimi. 21 David si říkal: Ano, marně jsem střežil v pustině všechno, co patří tomuto muži, takže nic ze všeho, co mu patří, nepostrádal. ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}Odplatil mi však zlem za dobro. ^{▼▼Př 17,13; Gn 44,4; Ž 35,12; Jr 18,20} 22 Tak ať Bůh učiní Davidovým nepřátelům ^{▼▼obvyklá fráze při přísaze (zaměřená proti přísahajícímu) je možná v TM (ve srv. s LXX: Davidovi) pozměněna tak, aby Davida osvobodila od důsledků přísahy, nenaplněné díky zásahu Abígajil; srv. 3,17; 20,13; 2S 3,9*} a ještě přidá, jestliže ze všech, kteří mu patří, ponechám do rána někoho ⌈močícího na stěnu.⌉ ^{▼▼v. 34; 1Kr 14,10; tj. (i toho nejposlednějšího) mužského pohlaví} 23 Když Abígajil uviděla Davida, rychle ^{▼▼v. 18; 17,48} ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}sesedla z osla, padla před Davidem na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}tvář a klaněla ^{▼▼24,9; 20,41} se k zemi. 24 Padla mu k nohám a řekla: ⌈Má, má je to vina,⌉ ^{▼▼n.: Na mě samotnou ať padne vina} můj pane. Kéž smí k tobě ^{▼▼h.: ke tvým uším; srv. 20,2; 22,8; Jr 26,15} tvá otrokyně promluvit, vyslechni slova své otrokyně. 25 Ať si můj pán nevšímá ^{▼▼h. neklade na své srdce; 9,20; 2S 18,3; Jb 1,7; n : nic nedělá z} toho ničemníka ^{▼▼v. 17; 2,12} Nábala. Vždyť ⌈je takový, jaké je jeho jméno.⌉ ^{▼▼h.: jaké je jeho jméno, takový on je; Př 23,7} Jmenuje se Nábal (Pošetilec) a pošetilost ^{▼▼h. nbalá} je při něm. Já, tvoje otrokyně, ^{▼▼1S 1,11; Rt 3,9} jsem neviděla služebníky svého pána, které poslal. 26 A nyní, můj pane, jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, ^{▼▼20,3; 2S 14,19} Hospodin tě zadržel, ^{▼▼Jr 5,25; n.: ochránil} abys neprolil krev ^{▼▼Př 1,11; n.: spáchal krveprolití} a nepomohl ^{▼▼n.: pomstil / zachránil se; 2S 10,11; 14,4; Jr 17,14} si vlastní rukou. Nuže ať jsou jako Nábal tvoji nepřátelé a ti, kdo ^{▼▼Pozn. 55 v tabulce na str. 1499}usilují ^{▼▼Jr 34,20} o zlo pro mého pána. 27 Kéž tento dar, ^{▼▼h.: toto požehnání; 30,26; Gn 33,11; Sd 1,15; 2Kr 5,15; 2K 9,5; srv. Př 11,25} který ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesla tvá služka ^▼▼1,18 svému pánu, je nyní dán služebníkům, kteří chodí ^▼▼12,2 v šlépějích ^{▼▼Sd 4,10; 8,5; 1 Pt 2,21; h.: nohách; n.: následují} mého pána. 28 Sejmi, ^{▼▼n : Odpusť; 15,25; Gn 50,17; 2S 24,10} ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, přestoupení ze své otrokyně. Vždyť Hospodin ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě učiní mému pánu trvalý dům, ^{▼▼2,35; 2S 7,11} neboť můj pán vede Hospodinovy boje ^▼▼18,17 a ⌈po ^{▼▼h.: od; srv. Sd 11,4; Jb 38,12; Oz 6,2} všechny tvé dny⌉ ^{▼▼n : za celý tvůj život; Dt 23,7!} se při tobě ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}nenašlo nic zlého. ^{▼▼Ž 7,4; Jr 17,11} 29 Kdyby někdo ^{▼▼h.: člověk} povstal, aby tě pronásledoval a ^{▼▼Pozn. 55 v tabulce na str. 1499}usiloval o tvůj ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}život, ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}život mého pána bude svázán do svazku žijících s Hospodinem, tvým Bohem, ale ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}život tvých nepřátel vyvrhne ^{▼▼17,49; Jr 10,18} jako z praku. ^{▼▼[metafora vyjadřuje bedlivou Boží péči o Davidův život; srv. Mt 6,25—34]} 30 Stane se, že až Hospodin mému pánu učiní všechno dobro, které o tobě vyhlásil, ^{▼▼h.: pověděl} a ustanoví ^{▼▼13,14; 1Kr 1,35} tě vévodou nad Izraelem, 31 ať to není pro tebe pokleskem ^{▼▼n.: kamenem úrazu; HL; srv. Am 2,13} ani ⌈výčitkou svědomí⌉ ^{▼▼h.: překážkou pro srdce; 24,6} mého pána, že bezdůvodně ^{▼▼19,5; 1Kr 2,31} prolil krev a že ⌈si můj pán sám pomohl.⌉ ^{▼▼n.: se můj pán sám pomstil; v. 26} Až Hospodin prokáže ^{▼▼Jr 32,40} mému pánu dobro, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vzpomeň na svou otrokyni.

32 Nato David Abígajile ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: ⌈Požehnaný je Hospodin, Bůh Izraele,⌉ ^{▼▼[první z 9 míst ve StS, kde je použita celá tato vazba (1Kr 1,48; 8,15; 1Pa 16,36; 2Pa 2,11; 6,14; Ž 41,14; 72,18; 106,48; srv. Ž 28,6p; L 1,68)]} že tě dnes poslal, ⌈abys mi vyšla naproti.⌉ ^{▼▼n.: mně naproti; (25,20; 17,48; Sd 4,18)} 33 Požehnaná je tvá rozvaha ^{▼▼Jb 12,20; Př 11,22; 26,16} a požehnaná jsi ty, že jsi mě dnes zadržela, abych neprolil krev a nepomohl si sám vlastní rukou. 34 Ano, ^{▼▼20,3; n.: Avšak} jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, který mě zadržel, abych nespáchal zlo proti tobě, kdybys mi ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}nevyšla rychle ^▼▼v. 18 naproti, nezůstal by Nábalovi do svítání ^{▼▼h.: ranního světla; 14,36} nikdo močící ^▼▼v. 22 na stěnu. 35 David si od ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}ní vzal to, co mu ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesla, a řekl jí: ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Jdi ^{▼▼2Kr 5,19} v pokoji ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů. Podívej, ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}uposlechl jsem tě a ⌈beru na tebe ohled.⌉ ^{▼▼h.: pozdvihl jsem tvou tvář; srv. Př 6,35; Jr 52,31} 36 ⌈Potom šla⌉ ^{▼▼n.: Když přišla} Abígajil k Nábalovi. Ten měl ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}doma hostinu, ^{▼▼Iz 5,12} ⌈jakou mívá král.⌉ ^{▼▼n : jako nějaký král; h.: královskou hostinu} ⌈Byl v dobrém rozmaru⌉ ^{▼▼n : Měl bujarou mysl / Skvěle se bavil; h.: Nábalovo srdce bylo dobře s ním; 2S 13,28; Př 16,5; Pl 3,33} a hrozně opilý. Proto mu až do svítání vůbec ^{▼▼n.: ani to nejmenší; h.: věc malou ani velkou; 20,2} ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}nic neoznámila. ^▼▼10,16 37 Ráno, když ⌈Nábal vystřízlivěl,⌉ ^{▼▼h.: vyšlo víno z Nábala} mu to všechno ^{▼▼h.: ty věci} jeho žena pověděla. ⌈Selhalo mu⌉ ^{▼▼h.: Zemřelo v jeho nitru} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}srdce a ⌈ztuhl jako kámen.⌉ ^{▼▼n : zůstal jako zkamenělý; [?infarkt]} 38 Asi po deseti dnech se stalo, že Hospodin postihl ^{▼▼h.: porazil; 26,10; 7,10; 2S 12,15; 2Pa 13,20; Ex 7,27; 12,23; Joz 24,5; srv. ::Př 19,23} Nábala a ten zemřel. 39 Když David uslyšel, že Nábal zemřel, řekl: Požehnaný je Hospodin, že se mě zastal ^{▼▼n.: vedl můj spor; 24,16; Př 22,23; Iz 1,17} ohledně Nábalovy ^{▼▼h.: … z ruky [tj. od / ze strany] Nábala} potupy vůči mně a zadržel svého otroka, ⌈aby nespáchal zlo.⌉ ^{▼▼h.: od zla; v. 26} Hospodin obrátil Nábalovo zlo na jeho hlavu. ^{▼▼Sd 9,57} Nato David poslal k Abígajile se vzkazem, že si ji chce vzít za ženu. 40 Když přišli Davidovi otroci k Abígajile na Karmel, řekli jí: Poslal nás k tobě David, že si tě chce vzít za ženu. 41 Ona vstala, poklonila se tváří k zemi a řekla: Hle, tvá otrokyně bude služkou a ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}bude umývat nohy otroků svého pána. 42 Abígajil rychle vstala, vyjela ^{▼▼v. 20; n.: vsedla} na oslu a také pět jejích služek, které šly v jejích šlépějích. ^{▼▼v. 27; n : ji doprovázely} Tak ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešla s ^{▼▼srv. 17,13; h.: za} Davidovými posly a stala se jeho ženou. ^▼▼27,3 43 David si vzal také Achínoamu ^{▼▼27,3; 30,5; 2S 2,2; 3,2; 1Pa 3,1} z Jizreelu ^{▼▼[blízko Karmelu (Joz 15,55n); nezaměnit s Jizreelem Izacharovců (Joz 19,18; 1S 29,1; Oz 1,5), kde sídlil Achab (1Kr 18,45)]} a obě byly jeho ženami.

44 Saul však dal svou dceru Míkal, ^{▼▼18,20; 2S 3,14} Davidovu ženu, Paltímu, ^{▼▼var. jména Paltíel} synu Lajišovu, který byl z Galímu. ^{▼▼Iz 10,30}