2Ch 24 | CzeCSP | STEP | Jóašovi bylo sedm let, když se stal králem. Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Sibja z Beer

‏ 2 Chronicles 24

Jóaš opravuje chrám

1 Jóašovi ^{▼▼//2Kr 12,1—16} ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}bylo sedm let, když se stal králem. Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Sibja z Beer–šeby. 2 Jóaš činil to, co je správné v Hospodinových očích, po všechny dny kněze Jójady. 3 Jójada pro něho vzal dvě ženy, takže zplodil syny a dcery. 4 Potom se stalo, že ⌈přišlo Jóašovi na mysl⌉ ^{▼▼n.: Jóaš měl na srdci (srv. 9,1; 29,10); h.: stalo se s Jóašovým srdcem} obnovit Hospodinův dům. 5 Shromáždil kněze a lévity a řekl jim: Vyjděte do judských měst a rok co rok shromažďujte od všech ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Izraelců stříbro na opravu domu vašeho Boha. Pospěšte si s ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}tím. Ale lévité nepospíchali. 6 Potom si král zavolal ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}vrchního kněze Jójadu a ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se ho: ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč jsi nedohlédl na lévity, aby ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesli z Judska a z Jeruzaléma daň, kterou ustanovil Hospodinův otrok ^{▼▼Dt 34,5} Mojžíš a shromáždění Izraele, do ^{▼▼n.: pro …} stanu svědectví? ^{▼▼tj.: , kde jsou desky se svědectvím zákona; Nu 1,50; 9,15} 7 Vždyť ničemnice Atalja a její synové vtrhli do Božího domu ^{▼▼1Kr 3,1p} a všechny svaté věci ^{▼▼1Pa 26,20!} z Hospodinova domu ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}použili ^{▼▼Oz 2,10} pro baaly. 8 Král řekl, aby udělali jednu truhlu a dali ji zvenku do brány Hospodinova domu. 9 Potom rozhlásili v Judsku a v Jeruzalémě, aby ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinášeli Hospodinu daň, kterou ustanovil Izraeli v pustině Boží otrok Mojžíš. 10 Všichni předáci a všechen lid se radovali, ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinášeli daň a házeli do truhly, až byla plná. 11 I stalo se, když ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesli ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}prostřednictvím lévitů truhlu ke královskému dozorci a když viděli, že je tam již mnoho stříbra, přišel královský písař a dohlížitel ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}vrchního kněze, vyprázdnili truhlu, vzali ji a vrátili ji zpět na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}místo. Toto dělali den co den a nashromáždili množství stříbra. 12 Král a Jójada ho pak dávali dílovedoucím práce na Hospodinově domě. Ti najímali ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}kameníky a řemeslníky ^{▼▼n.: tesaře (h.: řemeslníky dřeva — srv. 2Kr 12,12; Ezd 3,7)} na obnovu ^▼▼v. 4 Hospodinova domu a také kováře a kovotepce na opravu Hospodinova domu. 13 Dílovedoucí konali svou práci, takže opravné ^{▼▼h.: uzdravovací; Neh 4,1} práce pod jejich ^{▼▼29,27; 31,13.15; Ex 38,21!} ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}vedením postupovaly. Postavili Boží dům do původní podoby ^{▼▼h.: rozměru / proporcí; srv. Ex 5,8} a opravili ^{▼▼h.: upevnili} ho. 14 Když to dokončili, ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesli ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před krále a Jójadu zbytek stříbra. Ten z něho udělal předměty pro Hospodinův dům, předměty pro bohoslužbu a ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}přinášení obětí, ^{▼▼2Pa 8,13} kadidlové pánvičky ^{▼▼2Kr 25,14} a jiné zlaté a stříbrné předměty. Zápalné oběti se ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přinášely v Hospodinově domě ustavičně ^{▼▼1Pa 16,40} po všechny Jójadovy dny. ^▼▼v. 2

15 Jójada zestárl, byl sytý ^{▼▼1Pa 23,1} dnů a zemřel. ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}Bylo mu sto třicet let, když zemřel. 16 Pohřbili ho spolu s králi v Městě Davidově, protože ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}prokazoval dobro ^{▼▼Neh 2,10; Est 10,3; Jr 18,20} Izraeli, Bohu i jeho domu.

Jóašovo odpadnutí

Po Jójadově smrti však přišla judská knížata a klaněla se králi. ⌈Tehdy je král uposlechl.⌉ ^{▼▼n.: Tak … vyslyšel} 18 Opustili ^{▼▼13,10; 21,10} dům ^{▼▼::v. 2!} Hospodina, Boha svých otců, a sloužili posvátným kůlům ^{▼▼2Kr 17,10; 21,3} a modlářským zpodobeninám. ^{▼▼1Pa 10,9; Oz 8,4; 13,2} Kvůli tomuto jejich provinění ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}dopadlo na Judsko a Jeruzalém rozhořčení. ^{▼▼n.: + Hospodinovo; 19,2!} 19 Posílal ^{▼▼Jr 7,25} jim ^{▼▼h.: mezi ně} proroky, aby je obrátili zpět k Hospodinu. Varovali ^{▼▼Dt 8,19; 1S 8,9; 2Kr 17,13!} je, ale oni neposlouchali. ^{▼▼Neh 9,30!} 20 A Duch Boží vyzbrojil ^{▼▼h.: oblékl; Sd 6,34; 1Pa 12,19} Zekarjáše, syna kněze Jójady. Postavil se před lid a řekl jim: Toto praví Bůh: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč přestupujete ^{▼▼Nu 14,41; Dt 17,2; Joz 23,16} Hospodinovy příkazy? Neuspějete! ^▼▼13,12 Protože jste opustili Hospodina, on opustí ^▼▼15,2 vás. 21 Spikli se proti němu a na nádvoří Hospodinova domu na něj z králova příkazu házeli kamení. ^{▼▼tj. ukamenovali ho; srv. 10,18; Kaz 3,5} 22 Král Jóaš nepamatoval ^{▼▼[Též Zekarjášovo jméno mohlo být Jóašovi připomínkou a ujištěním: Hospodin pamatoval!]} na milosrdenství, které mu ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}prokázal jeho otec Jójada, a zabil ^{▼▼srv. Neh 9,26; Jr 26,21; Mt 21,35; 23,34} jeho syna. Když Zekarjáš umíral, řekl: Ať pohledí na to Hospodin ^{▼▼2Kr 19,16; 1Pa 12,18; Neh 9,9; Ž 25,18; Pl 1,9} a ^{▼▼Pozn. 60 v tabulce na str. 1499}povolá ho k odpovědnosti. ^{▼▼Gn 9,5; Dt 18,19}

23 I ^{▼▼//2Kr 12,17—21} stalo se ⌈na konci roku,⌉ ^{▼▼srv. 1S 1,20p} že proti němu ^{▼▼tj. Jóašovi} ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vytáhlo aramejské vojsko. ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Přitáhli do Judska a Jeruzaléma, pozabíjeli ^{▼▼h.: poničili (srv. 1S 26,9)} z lidu všechny předáky lidu a všechnu kořist po nich ^{▼▼h.: jejich} poslali králi do Damašku. 24 Ačkoliv aramejské vojsko ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přitáhlo s nemnoha muži, Hospodin vydal ^{▼▼Sd 2,14p; Nu 21,2p} do jejich ruky velmi veliké vojsko, protože opustili ^▼▼28,6 Hospodina, Boha svých otců. Tak vykonali ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}soud ^{▼▼n : rozsudek; srv. Jr 1,16; Sf 3,15} nad Jóašem. 25 Když od něj ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odtáhli, zanechali ho ⌈těžce nemocného.⌉ ^{▼▼h.: s mnohými nemocemi; srv. 6,28; 21,15} Spikli se proti němu jeho otroci za prolitou krev synů kněze Jójady a zabili ho na jeho posteli. Zemřel a pohřbili ho v Městě Davidově. Nepohřbili ho však v královských hrobech. 26 Toto jsou ti, kdo se proti němu spikli: Zábad, syn Amónky Šimeáty, a Józabad, ^{▼▼[Dvě jména spiklenců jsou významem téměř totožná: Hospodin (– v prvním jménu zamlčeno) obdaroval]; 2Kr 12,22p} syn Moábky Šimríty. 27 Jeho synové, množství výnosů ^{▼▼srv. Iz 13,1; Jr 23,33} proti němu a základní opravy Božího domu ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}jsou zapsány ve výkladu ^▼▼13,22 ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}Knihy králů. ^▼▼16,11 Po něm se stal králem jeho syn Amasjáš.