2Cor 11 | CzeCSP | STEP | Kéž byste při mně snesli trochu nerozumnosti -- ano, snášejte mne!

‏ 2 Corinthians 11

Pavel obhajuje své apoštolství

1 Kéž byste při mně snesli trochu nerozumnosti ^▼▼5,13 -- ano, snášejte ^{▼▼v. 4.19; Mt 17,17} mne! 2 Neboť na vás žárlím ^{▼▼Ga 4,17—19} Boží žárlivostí; ^{▼▼Ž 79,5; Sf 1,18; n.: horlivostí (v h. i ř. stejný výraz); J 2,17; 2Kr 19,31} zasnoubil ^{▼▼Oz 2,19n} jsem vás jedinému muži, ^{▼▼Ef 5,26n} abych vás jako čistou pannu představil Kristu. 3 Ale bojím ^{▼▼12,20; Ga 4,11; He 4,1} se, aby snad [tak], jako had ^{▼▼Gn 3,4} svou vychytralostí ^{▼▼L 20,23} svedl Evu, ⌈nebyla porušena i vaše mysl ^{▼▼Ef 4,14; Ko 2,4; Tt 1,10} a neodvrátila se od upřímné [a čisté] oddanosti Kristu⌉. ^{▼▼ř.: nebyly porušeny (/ nezahynuly) vaše myšlenky od prostoty [a čistoty] vztahu ke Kristu} 4 Neboť když někdo přichází a hlásá jiného ^{▼▼1K 3,11} Ježíše, ⌈než jsme hlásali my⌉, ^{▼▼ř.: kterého jsme nehlásali} nebo když přijímáte jiného ducha ^{▼▼ř.: (+) které (/-ho) jste nepřijali} nebo jiné evangelium, ^{▼▼Ga 1,6—9} ⌈než jste přijali⌉, ^{▼▼ř.: (+) které (/-ho) jste nepřijali} klidně ^{▼▼ř.: dobře; n : krásně; Mk 7,9} to snášíte. 5 Mám za to, že nejsem v ničem pozadu za těmi veleapoštoly. ^▼▼12,1n 6 A [jsem]–li prostý v řeči, ^{▼▼ř.: slovu} určitě ne v poznání; vždyť při každé příležitosti jsme ⌈vám to ve všem dali najevo⌉. ^{▼▼var.: se vám ve všem stali zjevnými}

7 Nebo jsem se dopustil hříchu, ^▼▼12,13 když jsem sám sebe pokořoval, abyste vy byli vyvýšeni, když jsem vám zvěstoval Boží evangelium ^{▼▼Ř 1,1} zadarmo? ^{▼▼1K 9,18} 8 Jiné sbory ^{▼▼Fp 4,15} jsem oloupil, když jsem přijal mzdu, abych vám sloužil. 9 A když jsem byl u vás a měl jsem nedostatek, nikomu ⌈jsem nebyl na obtíž⌉, ^{▼▼ř. katanarkán; 12,13n†; 1Te 2,9} neboť můj nedostatek doplnili bratři, kteří přišli z Makedonie. Ve všem jsem se zachoval a budu se chovat tak, abych vám nebyl zátěží. ^{▼▼ř. katanarkán; 12,13n†; 1Te 2,9} 10 Jakože je ve mně Kristova pravda, ^{▼▼Ř 9,1; 1K 1,23} tato má chlouba ^{▼▼1K 9,15} nebude v achajských ^▼▼1,1 krajích umlčena. 11 Proč? Protože vás nemiluji? ^▼▼12,15 Bůh to ví. ^{▼▼n.: + že miluji; v. 31; 12,2}

12 Ale co činím, budu činit i nadále, abych ⌈nedal možnost⌉ ^{▼▼ř.: odsekl příležitost / podnět} těm, kdo chtějí příležitost, aby v tom, čím se chlubí, byli shledáni stejnými jako my. 13 Neboť takoví lidé jsou falešní ^{▼▼v. 26; 2Pt 2,1} apoštolové, lstiví ^{▼▼n.: lživí; HL; srv. Ž 31,19 (LXX) a s. (lstí) — Ž 50,19; Mt 26,4} pracovníci, ^{▼▼2Tm 2,15; n.: dělníci; Mt 10,10; Fp 3,2} kteří se přestrojují za apoštoly Kristovy. 14 A není divu; vždyť sám Satan ^{▼▼Mt 4,10} se přestrojuje za anděla světla. 15 Není to tedy nic zvláštního, ^{▼▼ř.: velkého} když se i jeho služebníci přestrojují za služebníky spravedlnosti; jejich konec ^{▼▼Ž 73,17; Př 5,4; Fp 3,19!} bude podle jejich skutků. ^{▼▼Ř 2,6}

16 Znova říkám, aby si někdo o mně nemyslel, že jsem nerozumný; a když ano, přijměte mne i jako nerozumného, abych se i já trochu pochlubil. 17 To, co teď říkám, neříkám podle Pána, ^{▼▼1K 7,12} ale jako v nerozumu, ^▼▼v. 21 v této jistotě ^{▼▼ř.: podstata / jistota (ale také: plán / nastavení mysli); He 1,3p; n : v tomto úmyslu se pochlubit.} chlouby. 18 Protože se mnozí chlubí podle těla, ^▼▼5,16 i já se pochlubím. 19 Rádi totiž snášíte ^▼▼v. 1 nerozumné, protože sami jste rozumní. ^{▼▼1K 4,10} 20 Snášíte, když vás někdo zotročuje, ^{▼▼Ga 2,4; 5,1} když vás někdo vyjídá, ^{▼▼Mk 12,40} když vás někdo obírá, když se někdo vyvyšuje, ^▼▼1,24 když vás někdo bije do tváře. ^{▼▼srv. Mt 5,39} 21 K vlastní hanbě vyznávám: ^{▼▼ř.: říkám} jako bychom byli v této věci slabí. ^▼▼10,10 Ale v čemkoliv si někdo troufá -- mluvím ovšem z nerozumu --, troufám si i já. 22 Jsou Hebrejci? ^{▼▼Sk 6,1} Já také. ^{▼▼Fp 3,5} Jsou Izraelci? ^{▼▼Ř 9,4} Já také. ^{▼▼Ř 11,1} Jsou potomci ^{▼▼ř.: semeno} Abrahamovi? Já také. 23 Jsou služebníci ^{▼▼Ř 15,16v; 1K 3,5} Kristovi? ^▼▼10,7 Mluvím bez rozumu: Já nad to. Hojněji v těžkých pracích, ^{▼▼v. 27; 6,5} hojněji ve vězeních, ^{▼▼Sk 16,23} nad míru v ranách, častokrát ⌈v ohrožení života⌉. ^{▼▼ř.: v smrtích; Ř 8,36} 24 Od Židů jsem pětkrát dostal čtyřicet ^{▼▼srv. Dt 25,1—3} ran bez jedné, 25 třikrát jsem byl bit holí, ^{▼▼Sk 16,22; [tj. od Římanů, navzdory Pavlově legální ochraně (Sk 16,37nn; 22,25—29)]} jednou kamenován, ^{▼▼Sk 14,19n} třikrát jsem ztroskotal, ^{▼▼[nemůže se jednat o známou událost ze Sk 27,39—44, protože k ní došlo až po napsání tohoto dopisu, ale muselo k nim dojít během předchozích misijních cest]} noc a den jsem strávil ⌈na širém moři⌉; ^{▼▼ř.: v hlubině} 26 častokrát na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního kmene, ^{▼▼Sk 9,23; 17,5; 20,3.19; 23,10} v nebezpečích od pohanů, ^{▼▼ř.: národů} v nebezpečích ve městě, v nebezpečích v pustině, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratřími; ^{▼▼Ga 2,4†} 27 v těžké práci ^{▼▼n.: námaze; 1Te 1,3} a v úsilí, ^{▼▼1Te 2,9; 2Te 3,8†} často v nočních bděních, o hladu a žízni, ^{▼▼1K 4,11} často v postech, v zimě a nahotě. 28 Kromě jiného, co na mne denně doléhá, mám starost ^{▼▼srv. Mt 13,22; 1K 7,32} o všechny sbory. ^{▼▼Ko 2,1} 29 Kdo je slabý, ^{▼▼1K 9,22} abych i já nebyl slabý? Kdo je něčím pohoršován, aby to i mě nepálilo?

30 Mám–li se chlubit, budu se chlubit ⌈tím, v čem jsem sláb⌉. ^{▼▼ř.: těmi (věcmi) mé slabosti} 31 Bůh a Otec Pána Ježíše, ^▼▼1,3 který je požehnaný na věky, ví, ^▼▼v. 11 že nelžu. 32 V Damašku místodržitel krále Arety hlídal ^{▼▼Sk 9,24} město, ^{▼▼ř.: + damašských} ⌈aby se mne zmocnil⌉, ^{▼▼var.: chtěje se mne zmocnit} 33 ale byl jsem v koši spuštěn oknem ve zdi a unikl jsem jeho rukám.