2Cor 5 | CzeCSP | STEP | Víme totiž, že bude–li ⌈stan našeho pozemského přebývání⌉ zbořen, máme příbytek od Boha: ne lidskou rukou postavený, ale věčný dům v nebesích.

‏ 2 Corinthians 5

Nebeská naděje

1 Víme ^▼▼1,7! totiž, že bude–li ⌈stan ^{▼▼2Pt 1,13} našeho pozemského přebývání⌉ ^{▼▼ř.: náš pozemský dům stanu} zbořen, máme příbytek ^{▼▼ř. oikodomé — stavbu; srv. Mk 13,1; 1K 3,9} od Boha: ^{▼▼He 11,10} ne lidskou rukou postavený, ^{▼▼Mk 14,58; Ko 2,11†; Sk 7,48; He 9,11.24} ale věčný dům ^{▼▼ř. oikia; J 14,2} v nebesích. 2 Neboť v tomto stanu sténáme ^{▼▼ v. 4; Ř 8,23} a toužíme si obléci ^{▼▼1K 15,53} ještě i náš příbytek, ^{▼▼ř. oikétérion — místo k bydlení; Ju 1,6†} který pochází z nebe. 3 ⌈Kdybychom pak byli i svlečeni⌉, ^{▼▼var.: Když skutečně budeme oblečeni} nebudeme shledáni nahými. ^{▼▼Zj 3,18} 4 Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme a je nám těžko, neboť nechceme být svlečeni, nýbrž přioděni, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem. 5 Ten, kdo nás právě k tomu připravil, je Bůh, který nám [také] dal Ducha jako závdavek. ^▼▼1,22

6 Jsme tedy vždy plni důvěry ^{▼▼v. 8; 10,2; He 13,6} a víme, že dokud máme domov v tomto těle, jsme vzdáleni ^{▼▼ř. ekdémeó — jsme z domova (= v cizině) jako protiklad k předchozímu (a vv. 8n) endémeó} od Pána. 7 Neboť chodíme ^{▼▼tzn. žijeme; 10,2; 1K 3,3} vírou, ^{▼▼He 10,38} ne ⌈tím, co vidíme⌉. ^{▼▼ř.: skrze vidění} 8 Jsme plni důvěry a raději chceme odejít ^{▼▼Fp 1,23v} z tohoto těla a přijít domů k Pánu. 9 Proto se i horlivě snažíme, ^{▼▼n.: je naší ambicí / zakládáme si na tom; Ř 15,20; 1Te 4,11†} abychom se mu líbili, ^{▼▼Ř 12,1p!; Ef 5,10; 1Te 4,1} ať zůstáváme doma nebo odcházíme. 10 Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí ^{▼▼Mt 27,19} Kristovou, ^{▼▼Ř 14,10} aby každý přijal ^{▼▼n.: si odnesl} odplatu ^{▼▼Ef 6,8} za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé. ^{▼▼Mt 16,27; Sk 10,42; Ř 2,16; Zj 2,23; 20,12; 22,12}

Služba smíření

Protože tedy známe ⌈bázeň před Pánem⌉, ^{▼▼ř.: strach Pána; 7,1; Sk 9,31!; Ř 3,18; Mal 1,6} přesvědčujeme ^{▼▼Sk 18,4!} lidi a Bohu jsme známí; a doufám, že jsme známí i vašemu svědomí. ^{▼▼n.: vědomí (srv. 4,2; 1K 10,29)} 12 [Neboť] se vám nechceme znovu doporučovat, ^▼▼3,1 nýbrž dáváme vám příležitost chlubit ^{▼▼1,14; Fp 1,26} se námi, abyste měli ⌈něco pro ty⌉, ^{▼▼n.: srovnání s těmi; n.: důvod proti těm} kteří se chválí ^{▼▼Př 27,2} navenek, ^{▼▼ř.: ve tváři; Ga 6,14} a ne v srdci. 13 Když jsme byli jako blázni, ^{▼▼ř.: mimo sebe; Mk 3,21} bylo to pro Boha; když jednáme rozumně, je to pro vás. 14 Neboť Kristova láska ^{▼▼Ef 3,19} nás váže, ^{▼▼n.: má ve své moci / spojuje} když jsme usoudili toto: Protože jeden zemřel za všechny, tedy všichni zemřeli. ^{▼▼Ř 5,15; Ga 2,20; Ko 3,3} 15 A on zemřel za všechny, aby ti, kteří žijí, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel a vstal z mrtvých. ^{▼▼Ř 14,7—9}

16 A tak od nynějška nikoho neznáme podle těla. ^{▼▼11,18; J 8,15; Fp 3,14} Ačkoli jsme i znali Krista podle těla, nyní ho již takto neznáme. 17 Proto je–li kdo v Kristu, je nové stvoření. ^{▼▼Ga 6,15} Staré věci pominuly, hle, je tu [všechno] nové. ^{▼▼Ef 4,24; Zj 21,4} 18 A to všechno je z Boha, ^▼▼11,12 který nás smířil ^{▼▼Ř 5,10; Ko 1,20} sám se sebou skrze Krista a dal nám službu ^▼▼4,1 smíření. ^{▼▼Ř 3,25!; 11,15} 19 Neboť ⌈Bůh byl v Kristu, ^{▼▼Ko 2,9} když smiřoval⌉ ^{▼▼n.: Bůh v Kristu smiřoval} svět se sebou a nepočítal ^{▼▼Ř 4,8} lidem ^{▼▼ř.: jim} jejich provinění, a uložil v nás to ⌈slovo smíření.⌉ ^{▼▼n : zprávu (srv. Dt 1,22; 2S 11,18) o smíření; pro genitivní vazbu srv. Mt 13,19; Sk 14,3; 1K 1,18; He 5,13} 20 Jsme tedy Kristovi vyslanci ^{▼▼Mal 2,7; Ef 6,20} a Bůh jako by vás skrze nás vyzýval. ^{▼▼n.: napomínal} ⌈Na místě Kristově⌉ ^{▼▼n.: Za Krista} prosíme: Smiřte se s Bohem. 21 Toho, který hřích ^{▼▼1Pt 2,22; 1J 3,5; He 7,26} nepoznal, za nás učinil hříchem, ^{▼▼Ga 3,13} abychom se my v něm stali Boží spravedlností. ^{▼▼Ř 1,17; 1K 1,30}