2Sa 11 | CzeCSP | STEP | I stalo se na ⌈přelomu roku,⌉ v době, kdy králové táhnou do boje , že David poslal Jóaba a s ním své otroky i celý Izrael, aby ničili syny Amónovy a oblehli Rabu. Ale David zůstal v Jeruzalémě.

‏ 2 Samuel 11

Davidův hřích

1 I stalo se na ⌈přelomu roku,⌉ ^{▼▼h.: v navrácení roku; n.: po roce} v době, kdy králové táhnou ^{▼▼1S 29,6} do boje, že David poslal Jóaba a s ním své ^{▼▼n.: jeho} otroky i celý Izrael, aby ^{▼▼n.: a oni} ničili ^{▼▼n.: zabíjeli} syny Amónovy ^{▼▼1S 12,12; 14,47; 2Kr 24,2} a oblehli ^{▼▼h. vždy vazba: napadli na; srv. 20,15; 1Kr 16,17; atd.} Rabu. ^{▼▼12,26; Dt 3,11p} Ale David zůstal v Jeruzalémě.

2 Navečer se stalo, že David vstal z ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}postele a procházel se na střeše královského ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}paláce. Ze střechy uviděl ženu, jak se umývá ^{▼▼n.: koupe; 1S 25,41}. Byla to žena velmi ⌈hezkého vzhledu.⌉ ^{▼▼h.: dobrého v.; 1S 16,12; Est 1,11; 1Kr 1,6v; n.: hezká} 3 David poslal posla ^{▼▼Pozn. 60 v tabulce na str. 1499}poptat se na tu ženu. Posel řekl: To je ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}přece ^{▼▼1S 29,3} Bat–šeba, dcera Elíamova, ^{▼▼(snad totožný s členem Davidovy stráže — 23,34)} žena Chetejce ^{▼▼srv. 1S 26,6} Urijáše. ^{▼▼[ačkoliv cizinec, jeho jméno („Hospodin je mé světlo“; srv. 2Kr 16,10) naznačuje, že měl vztah k izraelské víře]; 23,39} 4 David poslal posly a nechal ji přivést. ^{▼▼9,5; 1S 16,11; 17,31} Když k němu přišla, spal s ní; právě se očistila ^{▼▼h.: posvětila; tj. skončila jí menstruace} od své nečistoty. Pak se vrátila ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů. 5 Ta žena otěhotněla a dala Davidovi oznámit: Jsem těhotná. 6 David vzkázal Jóabovi: Pošli mi Chetejce Urijáše. Nato Jóab poslal Urijáše k Davidovi. 7 Když k němu Urijáš přišel, David se zeptal, jak se daří ^▼▼8,10 Jóabovi, jak se daří lidu a jak se daří v boji. 8 David Urijášovi řekl: ⌈Jdi domů⌉ ^{▼▼h.: Sestup do svého domu; [tak i dále]} a umyj ^{▼▼Gn 18,4} si ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}nohy. Když Urijáš ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešel z královského ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}paláce, šel ^{▼▼h.: sestoupil} za ním královský dar. ^{▼▼Jr 40,5} 9 Urijáš si však lehl u vchodu do královského ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}paláce se všemi otroky svého pána a ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}nešel ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů. 10 Davidovi oznámili: Urijáš ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}nešel ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů. David se Urijáše ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Což jsi nepřišel z cesty? ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč jsi ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}nešel ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů? 11 Urijáš Davidovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Truhla, ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Izraelci i ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Judejci zůstávají ve stanech a můj pán Jóab i otroci mého pána ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}táboří ^{▼▼1S 26,5; 29,1} na poli. A já bych měl ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}jít ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů, jíst a pít a spát se svou ženou? Jakože jsi živ ty a jakože je živa tvá duše, ^{▼▼srv. 1S 17,55; 25,26} ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}něco takového ^{▼▼1S 20,2; 24,7} neučiním. 12 David řekl Urijášovi: Zůstaň tady ještě dnes a zítra tě propustím. ^{▼▼n.: pošlu zpět} Urijáš tedy zůstal v Jeruzalémě v ten den i druhý den. 13 David ho pozval, ^{▼▼h.: zavolal; 1S 9,4; 16,3} ⌈jedl s ním⌉ ^{▼▼n.: aby v jeho přítomnosti jedl} a pil, až ^{▼▼srv. 1S 17,35} ho opil. Večer ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešel, aby si lehl na své lože s otroky svého pána, ale ^{▼▼Pozn. 53 v tabulce na str. 1499}domů ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}nešel. 14 I stalo se ráno, že napsal David Jóabovi ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}dopis a poslal ho ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}po Urijášovi. 15 Do ^{▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499}dopisu napsal ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}toto: Dejte Urijáše do přední linie nejprudšího ^{▼▼1S 14,52} boje a pak od něj ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}ustupte, aby byl zabit a zemřel.

Urijášova smrt

I stalo se, že když Jóab obléhal ^{▼▼h.: střežil / bedlivě pozoroval; zde nejspíš: obléhal} město, dal Urijáše na místo, o kterém věděl, že jsou tam bojovníci. ^{▼▼n.: udatní muži; h.: muži udatnosti; 1S 31,12; Na 2,4} 17 Muži toho města vyrazili ^{▼▼n.: vytáhli} a bojovali s Jóabem a padli někteří z lidu, z Davidových otroků. Zemřel také Chetejec Urijáš. 18 Jóab vzkázal oznámit Davidovi ⌈celou zprávu⌉ ^{▼▼h.: všechna slova / věci} o bitvě. 19 Přikázal poslovi: Až dopovíš králi ⌈celou zprávu⌉ ^{▼▼h.: všechna slova / věci} o bitvě, 20 pokud ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vzplane králův hněv ^{▼▼Př 16,4} a řekne ti: ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč jste se přiblížili k městu, abyste bojovali? Což nevíte, že budou střílet z ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hradeb? 21 Kdo zabil Abímeleka, syna Jerúbešetova? ^{▼▼srv. 2,8p; 4,4; Sd 9,1nn; tj. Jerubaalova} Což to nebyla žena, která na něj svrhla mlýnský kámen z hradby, takže zemřel v Tebesu? ^{▼▼Sd 9,50} ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč jste se přiblížili k hradbám? Tehdy řekneš: Zemřel také tvůj otrok Chetejec Urijáš. 22 Posel tedy šel, až přišel a oznámil Davidovi všechno, co mu Jóab vzkázal. ^{▼▼h.: poslal; srv. vv. 5.6.18; Sd 11,28} 23 Posel řekl Davidovi: Ti muži ⌈nad námi vítězili⌉ ^{▼▼h.: nás přemohli} a ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhli proti nám do pole. ⌈Zahnali jsme je však⌉ ^{▼▼h.: Byli jsme proti nim} až ke vstupu do brány. 24 Střelci ovšem stříleli na tvé ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}otroky z hradeb a někteří z královských otroků zemřeli. Zemřel také tvůj otrok Chetejec Urijáš.

25 David řekl poslovi: ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Řekni Jóabovi toto: ⌈Nebuď kvůli ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}tomu skleslý.⌉ ^{▼▼h.: Ať není ta věc zlá ve tvých očích; srv. v. 27!; Neh 2,3; n : Netrap se tím / Nic si z toho nedělej} Vždyť meč ⌈požírá hned toho, hned onoho.⌉ ^{▼▼tj. si vždy vybere svou daň} Zesil svůj boj proti městu a zboř ho. Takto ho posilni. ^{▼▼n.: povzbuď; srv. 1S 23,16; Sd 16,28; 20,22} 26 Když Urijášova žena uslyšela, že její muž Urijáš je mrtev, oplakávala ^{▼▼srv. 1S 25,1; n.: naříkala nad …} svého manžela. ^{▼▼n.: pána; h. ba‘al; Dt 24,4; Est 1,17; Př 12,4; 31,11; Sd 9,2p; srv. 19,26v} 27 Když ⌈pominuly smuteční obřady,⌉ ^{▼▼h.: přešel smutek; Dt 34,8; Jr 6,26; 31,13} David pro ni poslal a vzal ji do svého domu. Stala se jeho ženou a porodila mu syna. ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}To, co David ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}spáchal, ⌈však bylo v Hospodinových očích zlé.⌉ ^{▼▼Gn 38,10; 1S 12,17; 1Pa 21,7; Př 24,18; Iz 59,15; n : se H. nelíbilo; 1S 18,8}