2Sa 13 | CzeCSP | STEP | Potom se stalo toto: Abšalóm, syn Davidův, měl krásnou sestru jménem Támar a Amnón, syn Davidův, se do ní zamiloval.

‏ 2 Samuel 13

Amnón a Támar

1 Potom se stalo toto: Abšalóm, syn Davidův, měl krásnou sestru ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Támar a Amnón, syn ^▼▼3,2.3 Davidův, se do ní zamiloval. 2 Amnónovi bylo tak úzko, že onemocněl kvůli své sestře Támar, protože byla pannou a Amnónovi připadalo ^{▼▼h.: bylo v Am. očích} nesnadné ⌈s ní něco mít.⌉ ^{▼▼n.: jí něco provést; Neh 6,2} 3 Amnón měl přítele ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Jónadab, syna Davidova bratra Šimey. ^{▼▼v. 32; 21,21; 1Pa 2,13p} Jónadab byl muž velmi chytrý. ^{▼▼Gn 3,1!; n.: moudrý} 4 Ten se ho ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč ty, královský syn, jsi ráno co ráno ^{▼▼Lv 6,5p} tak sklíčený? ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}Pověz ^{▼▼Sd 16,6} mi to! Amnón mu ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Zamiloval jsem se do Támary, sestry svého bratra Abšalóma. 5 Jónadab mu řekl: Lehni si na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}postel a dělej, ^{▼▼1S 19,14} že jsi nemocný. Až se tvůj otec na tebe přijde podívat, ^{▼▼Ž 41,7p} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}řekni mu: Ať přijde, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, má sestra Támar a dá mi pojíst ^{▼▼Pozn. 75 v tabulce na str. 1499}pokrm. Ať dělá jídlo ^{▼▼v. 7.10†} přede mnou, abych se mohl dívat. ⌈Od ní⌉ ^{▼▼h.: z její ruky; srv. 1S 25,35} pojím. 6 Amnón si lehl a dělal, že je nemocný. Když se na něj král přišel podívat, Amnón králi řekl: Ať přijde, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, má sestra Támar a udělá přede mnou dva koláčky. ^{▼▼[ve tvaru srdce; čes. : perníčky]} Od ní pojím.

7 David vzkázal Támaře do domu: Jdi ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím do domu svého bratra Amnóna a udělej mu jídlo. 8 Támar šla do domu svého bratra Amnóna a on ležel. Vzala těsto, uhnětla, udělala před ním koláčky a upekla je. ^{▼▼h.: koláčky} 9 Pak vzala pánev a vyklopila ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ním, ale on odmítl jíst. Amnón řekl: Ať ode mě všichni ^{▼▼h.: + muži, tj. lidé} ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odejdou. Všichni ^{▼▼h.: + muži, tj. lidé} od něj tedy ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odešli. 10 Támaře Amnón řekl: ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Přines jídlo do pokoje, ať ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}od tebe pojím. Támar vzala koláčky, které udělala, a ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesla je do pokoje svému bratru Amnónovi. 11 Když se však k němu přiblížila, aby jedl, uchopil ji a řekl jí: ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Pojď ⌈se mnou spát,⌉ ^{▼▼h.: a lež se mnou; 11,4; Gn 26,10; Ex 22,15} má sestro. 12 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděla mu: Ne, můj bratře, neznásilňuj ^{▼▼h.: Nepokořuj; vv. 14.22.32; Gn 34,2; Dt 22,24; Sd 20,5; Pl 5,11} mě. Vždyť to se v Izraeli nedělá. ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Nepáchej takovou hanebnost. 13 Co se mě týče, ⌈kam ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}přinesu svou potupu?⌉ ^{▼▼n.: Jak se zbavím své p.; Co si počnu se svou p.} A ty budeš v Izraeli vypadat jako nějaký hanebník. ^{▼▼n.: pošetilec; 6,20; 1S 25,25; Jb 2,10} Promluv, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, nyní s králem, on mě tobě neodepře. 14 On ji ^{▼▼h.: její hlas} ale nechtěl uposlechnout, přemohl ji, znásilnil ji a spal s ní.

15 Nato ⌈ji Amnón začal nenávidět velmi velkou nenávistí.⌉ ^{▼▼n : k ní A. začal cítit obrovskou n.} Ano, nenávist, kterou ji nenáviděl, byla větší nežli láska, kterou ji miloval. Amnón jí řekl: ⌈Vstaň a odejdi.⌉ ^{▼▼n : Seber se a táhni} 16 Ona mu řekla: Ne, ⌈můj bratře.⌉ ^{▼▼h. ’al ’ódót (které nedává příliš smysl) čteno dle LXX jako ’al ’achí kí; srv. v. 12!} Kdybys mě propustil, bylo by to větší zlo nežli to první, které jsi vůči mně ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}spáchal. On ji však nechtěl poslouchat. 17 Zavolal služebníka, ^{▼▼v. 28n.34; 1,15p} který mu sloužil, a řekl: Pošlete tuhle pryč ode mě a zavři za ní dveře na závoru. 18 Měla na sobě ⌈dlouhé roucho s rukávy,⌉ ^{▼▼srv. Gn 37,3! [h. pas možno chápat různě: buď jako dlaň ruky, či chodidlo nohy, odtud — dlouhé šaty, s dlouhými rukávy. Tradiční výraz pestrobarevný je převzat podle LXX]; $} neboť taková roucha oblékaly královské dcery panny. Když ji jeho ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}služebník vyvedl ven a zavřel za ní dveře na závoru, 19 Támar si dala ^{▼▼h.: vzala a vysypala} popel ^{▼▼Jon 3,6; Jr 6,26; srv. Jb 2,12} na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavu, roztrhla ^{▼▼3,31; 1Kr 21,27} dlouhé roucho s rukávy, které měla na sobě, položila si ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku na hlavu, ^{▼▼Jr 2,37} šla a stále ^{▼▼srv. 1S 6,12!} naříkala. 20 Její bratr Abšalóm se jí ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Cožpak s tebou nebyl tvůj bratr Amnón? Teď ale, má sestro, umlkni. Je to tvůj bratr. ⌈Neber si ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}to tak.⌉ ^{▼▼n.: Nemysli na to / Nedumej o tom; h.: Nepokládej své srdce k této věci; srv. v. 33; Ex 7,23; 1S 4,20; Jr 12,11; 31,21; Př 24,32} Támar pak bydlela opuštěná ^{▼▼Pl 1,13.16} v domě svého bratra Abšalóma. 21 Když se král David o všech těch ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věcech doslechl, velice se rozzlobil. ^{▼▼LXX přidává: ale nenapomenul svého syna Amnóna, protože ho miloval; byl totiž jeho prvorozeným; srv. 1K 1,6} 22 Abšalóm ovšem s Amnónem ⌈nemluvil ani ve zlém ani v dobrém.⌉ ^{▼▼n : vůbec nemluvil; srv. Gn 24,50p} Nenáviděl totiž Amnóna za ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}to, že znásilnil jeho sestru Támaru.

Abšalómova pomsta

Po dvou ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}letech se stalo, že Abšalóm ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}měl stříž ^{▼▼1S 25,7} ovcí v Baal–chasóru, ^{▼▼[místo 9 km SSV od Bét–elu, snad dnešní Džebel el–Acúr]} který je u Efrajima. Abšalóm pozval všechny královské syny. 24 Abšalóm přišel ke králi a řekl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Pohleď, tvůj otrok má stříž ovcí. ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Nechť jde král a jeho otroci s tvým otrokem. 25 Král Abšalómovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Ne, můj synu, nechoďme všichni. Nebudeme tě zatěžovat. Ačkoliv ho nutil, ^{▼▼1S 28,23} nechtěl jít, ale požehnal mu. 26 Pak se Abšalóm ⌈zeptal: Ani můj bratr Amnón s námi nemůže jít?⌉ ^{▼▼n.: řekl: Když ne, tak ať s námi jde můj bratr Amnón!} Král mu řekl: ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč by měl jít s tebou? 27 Ale Abšalóm ho nutil, až s ním poslal Amnóna a všechny královské syny. ^{▼▼LXX přidává: a Abšalóm udělal hostinu, jako mívá král; srv. 1S 25,36}

28 Potom dal Abšalóm svým služebníkům příkaz: Dívejte se, a až bude ⌈Amnón v ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}dobrém rozmaru⌉ ^{▼▼h.: Amnónovo srdce dobré; Est 1,10; Sd 16,25} z vína a řeknu vám: Udeřte na Amnóna -- usmrťte ho a nebojte se. Vždyť jsem vám to přikázal ^{▼▼srv. 2S 11,15; 1S 22,17n} já. Buďte silní ^{▼▼10,12; Dt 11,8; 2Pa 19,11} a udatní. ^{▼▼n.: buďte jako bojovníci (17,10; Dt 3,18); h.: buďte synové síly; 2,7} 29 Abšalómovi služebníci provedli Amnónovi to, co Abšalóm přikázal. Nato všichni královští synové vstali, nasedli ^{▼▼n.: vyjeli …; 1S 25,42; 30,17} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý na svého mezka ^{▼▼18,9; 1Kr 1,33} a utekli. 30 Když byli na cestě, přišla k Davidovi zpráva: Abšalóm zabil všechny královské syny, nezůstal z nich ani jeden. 31 Král povstal, roztrhl své ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}roucho a lehl si na zem. Všichni jeho otroci stáli s roztrženými ^{▼▼1,2; 15,32} rouchy. 32 Nato promluvil Jónadab, syn Davidova bratra Šimey: Ať si můj pán ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}nemyslí, že usmrtili všechny mládence, královské syny. Vždyť jenom Amnón zemřel. Vždyť ⌈Abšalóm byl rozhodnut⌉ ^{▼▼h. text je zde obtížný a lze chápat různě: A. učinil příkaz / to bylo položeno na A. ústa} ode dne, kdy Amnón znásilnil jeho sestru Támaru. 33 Tak ať si ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}to můj pán a král ⌈tak nebere⌉ ^{▼▼v. 20!} a neříká: Všichni královští synové jsou mrtví, protože zemřel jenom Amnón.

34 Abšalóm utekl. Když ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}strážný služebník pozvedl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}oči, uviděl, že ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}právě ⌈cestou za ním⌉ ^{▼▼n. (možno též číst jako): choronajimskou cestou / od západu} ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}přichází po úbočí hory množství lidu. 35 Jónadab řekl králi: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Pohleď, královští synové ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}přicházejí. Jak ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}řekl tvůj otrok, tak se stalo. 36 Když domluvil, královští synové ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}právě přišli. ⌈Pozvedli svůj hlas a plakali.⌉ ^{▼▼3,32; Jb 2,12*} Také král a všichni jeho otroci plakali velmi velkým pláčem. ^{▼▼srv. v. 15} 37 Abšalóm utekl a šel k Talmajovi, ^{▼▼tj. svému dědečkovi; 3,3} synu Amíhudovu, ^{▼▼K: Amíchúrovu} gešúrskému králi. David po všechny dny truchlil ^{▼▼1S 15,35} nad svým synem. 38 Abšalóm utekl a šel do Gešúru. ^▼▼3,3 ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}Zůstal tam tři roky. 39 Pak král David ⌈zatoužil jít⌉ ^{▼▼Dt 28,32; n. (také možno chápat jako): zanechal tažení za Abšalómem (1S 23,13; Sd 20,28); $} za Abšalómem, neboť ⌈došel útěchy nad⌉ ^{▼▼n.: se smířil s} ⌈Amnónovou smrtí.⌉ ^{▼▼h.: Amnónem, že zemřel}