‏ Acts 27

Plavba do Říma

1Jakmile bylo rozhodnuto, že odplujeme ▼
▼16,10p
do Itálie, ▼
▼18,2
předali Pavla a některé jiné vězně setníkovi ▼
▼srv. 10,1
jménem Julius z pluku ▼
▼10,1p
Jeho Veličenstva. ▼
▼25,21
2Nastoupili jsme na loď z Adramytteia, ▼
▼[přístav v Mysii poblíž Troady (16,8)]
která měla plout do míst podél pobřeží Asie, a vypluli jsme. Byl s námi Makedoňan Aristarchos ▼
▼19,29; 20,4
z Tesaloniky.
3Druhý den jsme dorazili do Sidónu. ▼
▼12,20; Mt 11,21
Julius se zachoval k Pavlovi laskavě ▼
▼v. 43
a dovolil mu zajít k přátelům a přijmout jejich péči. ▼
▼24,23; 28,16
4Odtud jsme vypluli a plavili jsme se chráněni Kyprem, ▼
▼13,4
protože větry vály ▼
▼ř.: byly
proti nám. ▼
▼Mt 14,24
5Přepluli jsme moře ▼
▼ř.: otevřené / hluboké moře (tak daleko od země, že již není chráněno pevninou); Mt 18,6†
podél Kilikie ▼
▼6,9
a Pamfylie ▼
▼13,13
a dorazili ▼
▼[vzdálenost asi 700 km ze Sidónu do Myry trvala obvykle 10—15 dní]
jsme do Myry ▼
▼[Nedaleko od Patary (21,1). Význam Myry stoupal s rozvojem navigace. Více a více lodí se odvažovalo namísto plavby kolem pobřeží k přímé plavbě z Alexandrie (v. 6!) do Myry. Byl zde také důležitý sklad obilí (v. 38).]
v Lykii.
6Tam setník našel alexandrijskou ▼
▼6,9; 28,11
loď, která plula do Itálie, a nalodil ▼
▼[Mohli zůstat na první lodi, pokračovat podél pobřeží do Makedonie a vydat se pozemní cestou přes Řecko. Ale setník se rozhodl pro přímou plavbu do Itálie.]
nás na ni.
7Mnoho dní jsme pluli zvolna a stěží jsme se dostali proti Knidu. ▼
▼[Poloostrov a město na JZ pobřeží Malé Asie (asi 210 km od Myry)]
Protože nám vítr bránil, pluli jsme podél Salmóny ▼
▼[mys na SV cípu Kréty (asi 160 km od Knidu)]
chráněni Krétou. ▼
▼2,11; Tt 1,5
8S obtížemi jsme se kolem ní přeplavili a dostali jsme se na jedno místo, které se jmenovalo Krásné přístavy; blízko něho bylo město Lasaia. ▼
▼[na J pobřeží Kréty (dalších asi 96 km]

9Protože uplynulo mnoho času a plavba již byla nebezpečná, ▼
▼HL; [Dle žid. počítání bylo období pro plavbu od Letnic po Svátek stánků (tj. pět dní po půstu). Římané považovali plavbu po 15. 9. za riskantní a po 11. 10. za sebevražednou.]
neboť již minul i půst, ▼
▼židovský půst (Lv 23,27) v Den smíření připadající na počátek října
Pavel jim domlouval:
10„Muži, ▼
▼v. 21.25; 14,15
vidím, že plavba bude jistě spojena s nebezpečím ▼
▼ř.: újmou
a s velkou ztrátou ▼
▼v. 21
nejen pro náklad a pro loď, ale i pro naše životy. ▼
▼ř.: duše
“
11Setník však důvěřoval více kormidelníkovi a majiteli lodi než tomu, co říkal Pavel. ▼
▼Ex 9,20n; Př 27,12
12A protože přístav nebyl vhodný k přezimování, většina se rozhodla ▼
▼v. 43; ř.: učinila radu; Sd 19,30; Ef 1,11p
odtamtud odplout a zkusit, zdali by se jim nepodařilo dorazit do Foiniku ▼
▼[asi 48 km dále na Z]
a tam přezimovat. Je to krétský přístav, otevřený ▼
▼ř.: hledící
k jihozápadu a severozápadu.

13

Bouře na moři

A když začal vát ⌈jižní vítr,⌉ ▼
▼28,13; L 12,55; (ř. notos; dle BDAG jz. vítr)
mysleli si, že provedou svůj úmysl. Zvedli kotvy a pluli co nejblíže podél Kréty.
14Ale zanedlouho se od ní přihnal prudký vítr, ▼
▼Ž 105,25; Mt 8,24
který se nazývá Eurakylón. ▼
▼severovýchodní vítr (síly tajfunu); var.: Euroklydón — jihových. vítr
15Loď jím byla stržena a nemohla mu ▼
▼ř.: tomu větru
čelit; proto jsme vzdali jakýkoliv odpor a nechali jsme se jím unášet.
16Dostali jsme se do závětří jakéhosi ostrůvku, který se jmenoval Kauda, ▼
▼var.: Klauda; [existoval různý pravopis tohoto jména; o. byl asi 36 km od Kréty]
a stěží jsme dokázali vytáhnout záchranný člun. ▼
▼n.: prám; [Používalo se ho pro přistávání, manévrování a spouštění kotvy, případně i záchranu námořníků; za dobrého počasí býval vlečen za lodí, nyní se však mohl stát nebezpečným.]; v. 30.32
17Když ho vytáhli, použili pomocných prostředků a podvázali loď. Protože se báli, aby nenajeli na syrtskou mělčinu, ▼
▼[Syrtis bylo jméno dvou zálivů na pobřeží S. Afriky (Z od Kyrény; dnešní záliv Sidra v Libyi). Byly velmi obávané pro nebezpečné mělčiny (měly pověst hřbitova námořníků). Relativně byly ještě daleko, ale v bouři snadno dosažitelné.]
spustili plachty ▼
▼n.: kotvu (ř.: nástroj)
a takto ⌈se nechali unášet⌉. ▼
▼ř.: byli unášeni
18Protože s námi prudce zmítala bouře, ▼
▼Jon 1,4.11
začali druhý den vyhazovat náklad
19a třetí den vlastníma rukama hodili do moře lodní zařízení. ▼
▼tj. prav.: navijáky, kladky a ráhno
20Po mnoho dní se neobjevovalo ani slunce ani hvězdy a dorážela na nás nemalá bouře, nakonec se již ztrácela veškerá naděje, že se zachráníme.

21Když už dlouho nic nejedli, postavil se Pavel uprostřed nich a řekl: „Muži, měli jste mne poslechnout a nevyplouvat z Kréty, a mohli jste si ušetřit toto nebezpečí ▼
▼v. 10
a ztrátu.
22Ale nyní vás vyzývám, abyste byli dobré mysli, ▼
▼v. 25.36; 24,10; Jk 5,13
neboť nikdo ▼
▼ř.: žádná duše
z vás nebude ztracen, nýbrž jen loď.
23Tuto noc přišel ke mně anděl ▼
▼5,19!
toho Boha, jemuž patřím a kterému sloužím, ▼
▼24,14!
24a řekl: 'Neboj se, ▼
▼18,9
Pavle, ty se musíš postavit před císaře. A hle, Bůh ti daroval všechny ty, kteří se plaví s tebou.'
25Proto, muži, buďte dobré mysli. Věřím totiž Bohu, že to bude tak, jak mi bylo oznámeno. 26Musíme však narazit na nějaký ostrov.“

27Když jsme byli unášeni po Adrii ▼
▼n.: Jaderském moři
už čtrnáctou noc, začali mít námořníci kolem půlnoci dojem, že se k nim přibližuje nějaká země.
28Spustili olovnici a zjistili hloubku dvacet sáhů. ▼
▼tj. 36 m
Když odpluli kousek dále, opět spustili olovnici a zjistili hloubku patnáct sáhů. ▼
▼[tj. 27 m]
29Protože se báli, abychom někde nenarazili na skalnatá místa, vyhodili ze zádi čtyři kotvy a ⌈toužebně čekali, až nastane⌉ ▼
▼n.: modlili se, aby už nastal
den.
30Když se námořníci pokoušeli utéci z lodi a spustili člun na moře pod záminkou, že chtějí vytahovat kotvy z přídi, 31řekl Pavel setníkovi a vojákům: „Nezůstanou–li tito na lodi, vy nemůžete být zachráněni.“ 32Tu vojáci přesekli lana u člunu a nechali jej uplavat. ▼
▼ř.: vypadnout

33Než se začalo rozednívat, vybízel Pavel všechny, aby pojedli. ▼
▼ř.: přijmout pokrm
Řekl: „Dnes již čtrnáctý den čekáte, zůstáváte hladoví a nic nejíte.
34Proto vás vybízím, abyste pojedli; ▼
▼ř.: přijmout pokrm
je to k vaší záchraně. Vždyť nikomu z vás se neztratí ani vlas z hlavy.“ ▼
▼Mt 10,30
35⌈Po těch slovech⌉ ▼
▼ř.: To pověděv
vzal chléb, přede všemi vzdal Bohu díky, ▼
▼Mt 15,36; 1K 10,30
rozlomil jej a začal jíst.
36Všichni nabyli dobré mysli a také oni přijali pokrm. 37Všech ▼
▼ř.: + duší
nás bylo na lodi dvě stě sedmdesát šest.
38Když se nasytili, ▼
▼ř.: + pokrmem
odlehčovali ▼
▼Jon 1,5
loď ⌈tím, že vyhazovali⌉ obilí do moře.

39

Ztroskotání

Když však nastal den, nemohli poznat, co je to za zemi; viděli jen nějaký záliv s plochým pobřežím, k němuž zamýšleli s lodí najet, bude–li to možné.
40Odsekli kotvy ▼
▼v. 29
a nechali je v moři. Zároveň rozvázali provazy u kormidel, zvedli proti větru přední plachtu a směřovali ke břehu.
41Najeli však na mělčinu a loď narazila na dno. Příď uvízla a zůstala nehybná, zatímco záď se začala bortit pod náporem vln. ▼
▼2K 11,25
42Vojáci se rozhodli, že vězně zabijí, aby některý neuplaval a neutekl. ▼
▼12,19; 16,27
43Ale setník ▼
▼v. 3
chtěl zachránit Pavla, a proto jim v tom úmyslu ▼
▼ř.: radě
zabránil. Rozkázal, aby ti, kdo umějí plavat, se první vrhli do moře a vyšli na zem
44a ostatní aby se zachránili na prknech nebo na troskách lodi. A tak se stalo, že se všichni v pořádku dostali na břeh. ▼
▼ř.: zem

Copyright information for CzeCSP