‏ Exodus 34

Nové desky

1Hospodin ▼
▼//Dt 10,1
řekl Mojžíšovi: Vytesej si dvě kamenné desky stejné jako ty první, a napíši na desky slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztřískal.
2Buď ráno připraven. Vystoupíš ráno na horu Sínaj a zůstaneš ▼
▼33,21
tam přede mnou stát na ▼
▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499
vrcholu ▼
▼19,20; 24,17
hory.
3 ▼
▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
Nikdo s tebou nevystoupí a  ▼
▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
nikdo se neukáže na celé hoře; ani brav či skot se nebude pást směrem k té hoře.
4Mojžíš vytesal dvě kamenné desky, stejné jako ty první, časně z rána vstal ▼
▼24,4; 32,6; Sd 7,1; 1S 1,19
a vystoupil na horu Sínaj, jak mu Hospodin přikázal, a vzal s  ▼
▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
sebou dvě kamenné desky.
5Hospodin sestoupil v oblaku, stál tam s ním a zavolal ▼
▼[některé překlady (již Vul) vidí jako podmět u druhého a třetího slovesa Mojžíše; to potom ovšem neodpovídá v. 6 a 33,19]
jméno Hospodin.
6Hospodin prošel kolem něho ▼
▼n.: před ním
a zavolal: Hospodin, Hospodin, ▼
▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bůh soucitný a milostivý, ▼
▼Jk 5,11
pomalý k hněvu, ▼
▼n : trpělivý; Ř 2,4!
hojný v milosrdenství a věrnosti, ▼
▼Neh 9,17; //Ž 86,15; 103,8; 111,4; 145,8; Jl 2,13; Jon 4,2
7zachovává milosrdenství tisícům, snímá ▼
▼32,32; Lv 10,17; Ž 25,18; 32,1
vinu, přestoupení a hřích, ▼
▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
jistě však nenechá viníka bez trestu, navštěvuje s trestem vinu otců na synech i na synech synů, na třetí i čtvrté generaci. ▼
▼//Nu 14,18
8Mojžíš rychle poklekl na zem, ▼
▼n.: s tváří k zemi; 2Pa 20,18
klaněl ▼
▼4,31; Gn 24,26; Sd 7,15
se
9a řekl: Jestliže jsem nalezl milost ▼
▼33,12n
ve tvých očích, Panovníku, ať ▼
▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
jde Panovník v našem středu, přestože ▼
▼h. kî nejčastěji vyjadřuje „protože / neboť“, ovšem dle kontextu též „přestože“ (srv. Gn 48,14; Ž 55,19; Mi 7,8)
je to lid tvrdé šíje. ▼
▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Odpusť naši vinu a náš hřích a  ▼
▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
přijmi nás do dědictví.
10On ▼
▼LXX: Hospodin Mojžíšovi
řekl: Hle, ▼
▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
uzavírám smlouvu: Před celým tvým lidem učiním ▼
▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
divy, jaké nebyly stvořeny na celé zemi ani v žádném národě. A celý ▼
▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
národ, uprostřed něhož jsi, uvidí Hospodinovo dílo, ▼
▼Ž 66,3
protože to, co s tebou učiním, bude vzbuzovat hrůzu.
11Dbej ▼
▼Ž 78,10; n.: Věnuj pozornost …; Iz 42,20
na to, co ti dnes přikazuji. Hle, ▼
▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
vyženu ▼
▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před tebou ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
Emorejce, ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
Kenaance, ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
Chetejce, ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
Perizejce, ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
Chivejce a  ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
Jebúsejce. ▼
▼33,2
12Měj se na pozoru, abys ▼
▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
neuzavřel smlouvu ▼
▼23,32; Dt 7,2; Sd 2,2
s  ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
obyvateli země, do níž ▼
▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
jdeš, jinak ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
budou léčkou ▼
▼Dt 7,16; Sd 2,3; 8,27; Ž 106,36
ve tvém středu.
13Naopak jejich oltáře strhněte, jejich posvátné sloupy roztřískejte, ▼
▼Dt 12,3
jejich posvátné kůly pokácejte. ▼
▼Sd 6,25; 2Pa 17,6
14Nebudete se klanět jinému ▼
▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
bohu, ▼
▼Ž 44,21; 81,10
neboť Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je ▼
▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bůh žárlivý. ▼
▼Dt 4,24; 5,9; 6,15; Na 1,2; 1K 10,22
15 ▼
▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
Neuzavírej smlouvu s  ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
obyvateli země; budou chodit smilnit za svými bohy, budou obětovat svým bohům a  ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
pozvou tě, budeš jíst z  ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
jejich obětních hodů.
16A budeš si brát z  ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
jejich dcer pro své syny a  ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
jejich dcery budou chodit smilnit za svými bohy a přivedou ▼
▼2Pa 21,11
tvé syny, aby chodili smilnit za jejich bohy.

17Slité ▼
▼32,4.8; Lv 19,4; 2Pa 28,2; 34,3
bohy si nedělej.
18Budeš zachovávat svátek nekvašených chlebů. ▼
▼12,17; Lv 23,6; Nu 28,16n; Mk 14,1; Sk 12,3
Po sedm dní budeš jíst nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíce ábíbu, neboť v měsíci ábíbu jsi vyšel z Egypta. ▼
▼Dt 16,1
19Všechno, co otvírá lůno, patří mně; každý samec ze tvého dobytka, prvorozené ▼
▼h.: co otevírá lůno (stejný výraz jako na počátku v.); Nu 3,12
ze skotu i ovcí.
20Prvorozeného osla vykoupíš ovcí. Jestliže ho nevykoupíš, zlomíš mu vaz. Každého prvorozeného ze svých synů vykoupíš. ▼
▼Nu 18,15
Nikdo se neukáže ▼
▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
přede mnou s prázdnou. ▼
▼Dt 16,16
21Šest dní budeš pracovat a sedmý den přestaneš. ▼
▼31,17
I při orbě a při žni ▼
▼Gn 45,6; 1S 8,12
přestaneš.
22Budeš ▼
▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
slavit svátek týdnů, ▼
▼Nu 28,26; Dt 16,10; 2Pa 8,13
prvotin pšeničné žně a svátek sklizně na konci ▼
▼1S 1,20; 2Pa 24,23
roku.
23Třikrát za rok se každý, kdo je u tebe mužského pohlaví, ukáže ▼
▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Panovníkem Hospodinem, Bohem Izraele.
24Neboť vyženu ▼
▼Dt 11,23; 1Kr 14,24; Ž 44,3
▼
▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před tebou pohanské ▼
▼Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
národy a rozšířím ▼
▼Dt 12,20; 19,8; 1Pa 4,10
tvé území a  ▼
▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
nikdo nebude dychtit po tvé zemi, když budeš třikrát za rok vystupovat, aby ses ukázal ▼
▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Hospodinem, svým Bohem.
25Nebudeš obětovat ▼
▼h.: zabíjet
krev mé oběti ⌈spolu s⌉ ▼
▼(předložka ‘al — obv.: na / nad — má vícekrát v souvislosti s obětmi význam „spolu s“ — Lv 7,12! aj.)
 kvašeným. ▼
▼Lv 2,11; Am 4,5
Nezůstane do rána nic z oběti svátku Velikonoc.
26⌈To nejlepší ▼
▼h.: Prvotinu
z prvotin své ▼
▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
země ▼
▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
přineseš do domu Hospodina, svého Boha. Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky. ▼
▼//23,19; Dt 14,21

27Hospodin řekl Mojžíšovi: Napiš si tato slova, neboť ▼
▼Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
podle těchto slov jsem ▼
▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499
uzavřel smlouvu s tebou a s Izraelem.
28Byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí; ▼
▼24,18; Dt 9,9; 1Kr 19,8; Mt 4,2
chléb nejedl a vodu nepil a napsal na desky slova smlouvy, Deset slov. ▼
▼Dt 4,13; 10,4; od toho ř. Dekalog, resp. Desatero
29I stalo se, když Mojžíš sestupoval z hory Sínaj -- dvě desky svědectví byly v Mojžíšově ruce, když sestupoval z hory -- že Mojžíš nevěděl, že kůže jeho tváře září ▼
▼(Vul. rozuměla h. výrazu od prvotního významu slova — „roh“, ale zde je slovo odvozené od jiného významu kořene dosvědčeného též v Abk 3,4 — paprsek)
od toho, jak s ním mluvil.
30Když Áron a všichni synové Izraele ▼
▼sg., jednotné číslo (singulár)
uviděli Mojžíše, a hle, kůže jeho tváře zářila, báli se k němu přiblížit. ▼
▼2K 3,7
31Mojžíš však na ně zavolal a Áron i všichni předáci v pospolitosti se k němu vrátili; Mojžíš k nim promluvil. 32Potom přistoupili všichni synové Izraele a on jim vydal příkazy, vše, co s ním mluvil Hospodin na hoře Sínaj. 33Když s nimi Mojžíš domluvil, ▼
▼Dt 32,45p
dal si na ▼
▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
tvář závoj. ▼
▼v. 34n†; 2K 3,13—16
34Kdykoli přicházel Mojžíš ▼
▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Hospodina, aby s ním mluvil, sundával si závoj, dokud nevyšel. Když vyšel, a mluvil k synům Izraele to, co mu bylo přikázáno,
35synové Izraele viděli Mojžíšovu tvář, že kůže Mojžíšovy tváře zářila. Mojžíš si tedy bral závoj zpět na ▼
▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
tvář, dokud s ním ▼
▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
nešel mluvit.

Copyright information for CzeCSP