Exo 4 | CzeCSP | STEP | Mojžíš však odpověděl: Co jestli mi neuvěří a neposlechnou mě? Vždyť řeknou: Neukázal se ti Hospodin!

‏ Exodus 4

Znamení svěřená Mojžíšovi

1 Mojžíš však odpověděl: Co jestli mi neuvěří a neposlechnou ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}mě? Vždyť řeknou: Neukázal se ti Hospodin! 2 Ale Hospodin mu řekl: Co je to ve tvé ruce? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Hůl. ^{▼▼v. 17.20; 7,9n; 8,1.12; 9,23; 14,16; 17,5; Nu 20,8; [zřejmě pastýřská hůl (Lv 27,32; Mi 7,14)]} 3 Hospodin řekl: Hoď ji na zem. Hodil ji na zem a stala se hadem. Mojžíš ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před ním utíkal. 4 Pak Hospodin Mojžíšovi řekl: Vztáhni ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku a chyť ho za ocas! Vztáhl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku, chytil ho a v jeho ruce ^{▼▼h.: dlani} se stal holí. 5 Aby uvěřili, že se ti ukázal ^▼▼3,16 Hospodin, Bůh jejich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. ^{▼▼Gn 26,24; Ex 3,6.15}

6 Hospodin mu ještě řekl: ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Dej ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku za ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ňadra. I ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}dal ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku za ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ňadra. Když ji ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vyndal, hle, jeho ruka byla malomocná, bílá jako sníh. ^{▼▼Nu 12,10; 2Kr 5,27} 7 Nato řekl: Vrať ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku zpět za ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ňadra. Vrátil ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku zpět za ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ňadra, a když ji ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vyndal ven, ^{▼▼h.: ze záňadří} ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}tu ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}byla znovu jako jeho ^{▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499}tělo. 8 I stane se, když ti neuvěří a neuposlechnou ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}první znamení, ^▼▼3,12 že uvěří dalšímu ^{▼▼h.: k hlasu budoucího / posledního} znamení. 9 I stane se, když neuvěří ani na tato dvě znamení a neposlechnou ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}tě, vezmeš vodu z Nilu a vyleješ ji na ⌈suchou zem.⌉ ^{▼▼n.: zem /-i; h.: souš /-i} A voda, kterou vezmeš z Nilu, se na ⌈suché zemi⌉ ^{▼▼n.: zem /-i; h.: souš /-i} ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}změní v krev. ^{▼▼[Nil, který byl pro Egypt vždy zdrojem života, zde představuje smrt!]} 10 Mojžíš Hospodinu ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Dovol, ^{▼▼v. 13; Sd 6,15; 13,8} Panovníku, nikdy jsem nebyl ⌈výmluvným člověkem,⌉ ^{▼▼h.: mužem slov; Jr 1,6} ani ^{▼▼h. (idiom): + dříve, ani} předtím, ani od té doby, co jsi promluvil ke svému otroku, protože jsem těžkopádných úst a těžkopádného jazyka. 11 Hospodin mu však řekl: Kdo dal člověku ústa? Či kdo učiní němého ^{▼▼L 1,20} nebo hluchého, ^{▼▼Ž 94,9} vidícího ^{▼▼23,8†} nebo slepého? Zdali ne já, Hospodin? 12 Nyní tedy jdi, a já budu s tvými ústy ^{▼▼Dt 18,18; Iz 50,4} a budu tě učit, co máš ^{▼▼Mt 10,19} mluvit. 13 Nato ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Dovol, Panovníku, pošli ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, ⌈někoho jiného, koho pošleš.⌉ ^{▼▼h.: to skrze (dosl. rukou) koho to pošleš. $; LXX: jiného schopného, koho pošleš. Srv. 9,35p; Lv 8,36} 14 Hospodin vzplanul proti Mojžíšovi hněvem ^{▼▼[první ze 24 míst StS, kde se mluví o vzplanutí H. hněvu]; Nu 11,1!} a řekl: Cožpak není lévita Áron tvůj bratr? ^{▼▼6,20; 1Pa 5,29} Vím, že on ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}umí dobře mluvit! Nadto hle, vychází ^▼▼v. 27 ti naproti a když tě uvidí, bude se ze ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}srdce radovat. 15 Budeš k němu mluvit a vložíš slova do jeho úst. A já budu s tvými ústy i s jeho ústy a budu vás učit, co budete mít dělat. 16 On bude za tebe mluvit k lidu. On bude tobě ústy a ty budeš jemu Bohem. 17 A tuto hůl ^{▼▼v. 20; 7,9.19; 8,1.12; 9,23; 10,13; 14,21; 17,5!} si ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vezmi do ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruky. Budeš jí činit znamení.

Mojžíšův návrat do Egypta

Mojžíš ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešel, vrátil se ke svému tchánovi Jitrovi a řekl mu: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Dovol, abych šel a navrátil se ke svým bratrům, kteří jsou v Egyptě, a uviděl, zda jsou ještě naživu. Jitro Mojžíšovi ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: Jdi v pokoji. ^{▼▼1S 20,42} 19 Pak Hospodin v Midjánu Mojžíšovi řekl: Jdi, navrať se do Egypta, protože již zemřeli ^{▼▼[Mojžíš byl v Midjánu čtyřicet let. V době přicházející v úvahu vládl takto dlouho pouze faraon Thutmose III. (1504—1450; 2,15p.23). Podle toho se Mojžíš vrátil kolem r. 1450 př. Kr., na počátku vlády Amenhotepa II.]} všichni ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}lidé, kteří ti ^{▼▼Pozn. 55 v tabulce na str. 1499}usilovali o ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}život. ^{▼▼Mt 2,20} 20 Mojžíš tedy vzal svou ženu a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}syny, ^{▼▼[Geršóm (2,22) a Elíezer (18,4)]} posadil je na osla a vracel se do egyptské země. Do ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruky si Mojžíš vzal Boží hůl. 21 Hospodin ještě řekl Mojžíšovi: Až se vrátíš do Egypta, ⌈hleď si všech divů, které jsem vložil do tvé ruky, a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}učiň je⌉ ^{▼▼n.: hleď, abys všechny divy, … učinil} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před faraonem. Já však posilním ^{▼▼také: 9,12; 10,20.27; 11,10; 14,4.8.17; h. výraz je většinou překládán „zatvrdím (/-il)“ v souladu s LXX, Ř 9,17—18 a jinými místy, kde v TM je dosl. „zatvrdil“ (Ex 7,3; 8,11.28; 9,34; 10,1; 13,15); vlastní význam h. ḥizzaq však je „posilnil“; [to ukazuje, že Bůh faraona nepřiměl dělat něco, co farao původně nechtěl, ale fakticky ho pouze posilnil, aby byl schopen ve svých úmyslech pokračovat]} jeho srdce, takže lid nepropustí. 22 Pak řekneš faraonovi: Toto praví Hospodin: ^{▼▼5,1p; [První z 289 míst (Jr 2,2p), kde je takto uvedena Boží řeč. Výrazným rysem Boha Izraele je, že mluví se svým lidem; (srv. 1S 15,10p)]} Izrael je můj prvorozený syn. ^{▼▼Jr 31,9; Oz 11,1} 23 Řekl jsem ti: Propusť ^{▼▼5,1; 6,11; 7,16.26; 8,16; 9,1.13; 10,3} mého syna, aby mi sloužil, ale odmítl jsi ho propustit. Hle, zabiji tvého prvorozeného syna. ^{▼▼11,5; 12,29; Ž 135,8}

24 I stalo se cestou v tábořišti, ^{▼▼n : na místě k přenocování (Jr 9,1)} že ho potkal Hospodin a ^{▼▼Pozn. 55 v tabulce na str. 1499}chtěl ho ^{▼▼[z h. není zcela zřejmé, jestli Mojžíše či jeho syna; zdá se však, že Mojžíše, jelikož neobřezal svého syna (Gn 17,9—14)]} usmrtit. 25 Tu vzala Sipora ostrý pazourek, ^{▼▼Joz 5,2n} odřízla předkožku svého syna, dotkla ^{▼▼n.: hodila ji k …; $} se jeho nohou ^{▼▼[Mohl by to být eufemismus pro ohanbí; srv. Dt 28,57 a Iz 6,2]} a řekla: Jsi ⌈mi ženichem krve.⌉ ^{▼▼n : můj ženich stvrzený / získaný krví; [Sipora vyjadřuje: Zachránila jsem ti život, takže jsi podruhé můj ženich, a tentokrát ženich získaný krví]} 26 A Hospodin ho nechal. Tehdy řekla: ženich krve, kvůli obřízce. ^{▼▼h. s.; jinde užíváno pouze ve tvaru slovesa}

27 Hospodin řekl Áronovi: Jdi do pustiny naproti Mojžíšovi. Šel, potkal ho u hory ^{▼▼3,1; 18,5; 24,13} Boží a políbil ^{▼▼srv. Gn 33,4; 1S 10,1} ho. 28 A Mojžíš Áronovi oznámil všechna ⌈slova Hospodina, který ho poslal,⌉ ^{▼▼n.: Hospodinova slova, která mu poslal (/ vzkázal)} a všechna znamení, která mu přikázal. 29 Pak šel Mojžíš s Áronem a shromáždili všechny starší ^▼▼3,16p synů Izraele. 30 Áron říkal všechna slova, která Hospodin řekl Mojžíšovi, a on činil ta znamení před očima lidu. 31 A lid uvěřil. ⌈Když slyšeli,⌉ ^{▼▼LXX: Radovali se} že Hospodin navštívil ^▼▼3,16p syny Izraele a že pohleděl ^{▼▼2,25; Ž 9,14!} na jejich soužení, poklekli ^{▼▼Gn 24,26; 2Pa 20,18} a klaněli se.