Gen 19 | CzeCSP | STEP | Dva andělé přišli večer do Sodomy, když Lot seděl v sodomské bráně. Lot je uviděl, povstal jim vstříc, poklonil se tváří k zemi

‏ Genesis 19

Zkáza Sodomy a Gomory

1 Dva ^{▼▼Pozn. 77 v tabulce na str. 1499}andělé ^{▼▼16,7; 18,2; He 13,2} přišli večer do Sodomy, když Lot seděl v sodomské bráně. ^{▼▼[spojení seděl v bráně může vyjadřovat, že se Lot stal součástí nějaké formy správy města; srv. Rt 4,1—12; 2S 19,9; Dt 21,19; Jr 26,10; 38,7; 39,3]} Lot je uviděl, povstal jim vstříc, poklonil se tváří k zemi ^{▼▼18,2; Joz 5,14; Sd 13,20; Da 10,9; srv. Zj 19,10} 2 a řekl: Moji páni, zajděte ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím do domu svého otroka a přenocujte a umyjte si nohy. ^{▼▼18,4; L 7,44} Časně ráno pak půjdete svou cestou. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděli: Nikoli, jenom přenocujeme na náměstí. ^{▼▼[rozlehlé otevřené prostranství blízko hlavní městské brány, kde se konala veřejná shromáždění; srv. Sd 19,15; 2S 21,12; Neh 8,1.16; Est 4,6; 2Pa 32,6]} 3 Velmi je nutil, ^{▼▼v. 9.15v; 33,11; 2Kr 2,17; 5,16; L 24,29; Sk 16,15} takže zašli k němu a vešli do jeho domu. ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Připravil jim jídlo, napekl nekvašené chleby ^{▼▼Joz 5,11; Sd 6,19; 1S 28,24} a jedli.

4 Dříve nežli ulehli, muži města, muži ^▼▼13,13 Sodomy, mládenci i starci, všechen lid bez výjimky, obklíčili ^{▼▼Sd 19,22} dům, 5 pokřikovali na Lota a říkali mu: Kde jsou ti muži, kteří k tobě v noci přišli? Vyveď je k nám, ať je poznáme! ^{▼▼4,1p; Ju 1,7} 6 Lot k nim vyšel ke vchodu, zavřel ^{▼▼2Kr 6,32} za sebou dveře 7 a řekl: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Prosím, moji bratři, nepáchejte takové zlo. ^{▼▼Lv 18,22} 8 ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Podívejte, mám dvě dcery, ^▼▼v. 30 které ⌈nepoznaly muže,⌉ ^{▼▼Nu 31,18.35; Sd 21,12} ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}nyní vám je vyvedu a učiňte s nimi, co vám bude libo. ^{▼▼1S 11,10} Jenom ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}nic nedělejte těmto mužům, vždyť proto vešli do stínu ^{▼▼n.: pod ochranu; srv. Nu 14,9; Ž 91,1; Iz 30,2} mého přístřeší. 9 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděli: Kliď se! ^{▼▼n.: Vypadni; h.: Přistup daleko (srv. ::Joz 3,9; Rt 2,14; 2S 1,15)} A říkali: Sám tu ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}zůstává jako ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}host a ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}troufá si nás soudit! ^{▼▼Ex 2,14} Tak s tebou naložíme hůř než s nimi! A velice tlačili ^{▼▼srv. v. 3 — nutil} na toho muže, na Lota, a pokoušeli se vylomit dveře. 10 Nato muži zevnitř vztáhli ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruce, ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}vtáhli Lota k sobě do domu, zavřeli dveře 11 a muže u vchodu domu ⌈od nejmenšího až do největšího⌉ ^{▼▼1S 5,9} ranili slepotou, ^{▼▼Dt 28,28; 2Kr 6,18; Sk 13,11} že nedokázali nalézt vchod.

12 Potom muži Lotovi řekli: Koho tu ještě máš? Zetě, ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}syny a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}dcery i všechny, které máš ve městě, vyveď z tohoto místa! 13 Neboť zničíme ^{▼▼n.: jsme přišli zničit; [h. ptc. zn., že akce nastane bezprostředně]} toto místo, protože veliký je ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem ⌈křik proti němu,⌉ ^{▼▼h.: jejich křik; 18,20p} takže nás Hospodin poslal, abychom je zničili. 14 Lot tedy vyšel a mluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít ^{▼▼[pojmosloví odpovídá tehdejším zvykům: úmluvy o manželství byly závazné (proto se budoucí manželé již mohou nazývat zeťové), ačkoliv dcery ještě „nepoznaly“ ty muže, neměly s nimi pohlavní styk]; srv. Mt 1,18} jeho dcery, a říkal: ⌈Vstaňte a⌉ ^{▼▼n.: Rychle} vyjděte ^{▼▼Nu 16,21v; Jr 51,45; Zj 18,4} z tohoto místa, protože Hospodin město ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zničí! Ale jeho ženichům to připadalo, jako by žertoval. ^{▼▼srv. Ex 9,21; 2Pa 30,10; Př 29,1; Jr 20,7; 43,1n; 1Te 5,3}

15 Když ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vyšla jitřenka, ^{▼▼Joz 6,15; Sd 19,25; 1S 9,26; Jon 4,7} ^{▼▼Pozn. 77 v tabulce na str. 1499}andělé naléhali ^▼▼v. 3v na Lota: ⌈Vstaň a⌉ ^{▼▼n.: Rychle} vezmi svou ženu a obě své dcery, které jsou zde, ať nejsi smeten ^{▼▼1S 12,25} ⌈za vinu⌉ ^{▼▼n.: při trestání} toho města! 16 Když váhal, muži z Hospodinova soucitu ^{▼▼Iz 63,9; srv. Tt 3,5; 2K 1,3} s ním uchopili ^{▼▼Dt 5,15; 2Pt 2,7} jeho ruku, ruku jeho ženy i ruku obou jeho dcer, vyvedli ho a zanechali ho venku za městem. 17 A když je vyváděli pryč, jeden ^{▼▼n.: Hospodin; var.: řekli} řekl: Uteč do bezpečí, abys zachránil svou duši. ^{▼▼1Kr 19,3} Nehleď ^{▼▼[h. sloveso vyjadřuje nikoliv letmý pohled, ale dlouhé zadívání se; srv. v. 26; 15,5; Iz 51,1; Pl 1,11; Př 4,25]} zpět a nezastavuj se nikde v rovině. ^{▼▼v. 25; 13,10!} Uteč do hor, ať nejsi smeten. ^{▼▼1S 12,25; 26,10}

18 Lot jim ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Prosím ne, Panovníku. 19 Hle, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}nyní tvůj otrok nalezl milost ^▼▼18,3 ve tvých očích a veliké je tvé milosrdenství, ^{▼▼Ž 36,6; 103,4.11} které jsi mi ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}prokázal, když jsi zachoval mou duši při životě. Ale já nebudu moci ^{▼▼n : to nezvládnu; [od východu jitřenky (v. 15) do východu slunce (v. 23) neměl Lot opravdu mnoho času, takže je pochopitelné, že se asi bál, že to nezvládne]} uniknout do hor, aby na mne nedolehla ta zhouba, ^{▼▼h.: zlo; Ž 107,26} a zemřel bych. 20 ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Jen ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}pohleď na toto město. Je dosti blízko, abych tam utekl, a je nepatrné. ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Dovol, ať tam uteču do bezpečí! Copak není nepatrné? A má duše zůstane naživu! 21 I řekl mu: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Dobře, ⌈vyhovím ti⌉ ^{▼▼h.: pozvednu tvou tvář; n.: beru na tebe ohled; Dt 10,17; 1S 25,35; 2Kr 3,14; Př 6,35} i v této ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věci. Město, o kterém jsi mluvil, nevyvrátím. ^{▼▼Am 4,11} 22 Rychle tam uteč do bezpečí, protože nemohu ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}nic dělat, dokud tam nevejdeš. Proto se to město jmenuje Sóar. ^{▼▼[tzn. Nepatrné]}

23 Slunce právě vyšlo ^{▼▼Sd 9,33v; 2Kr 3,22; Jon 4,8v} nad zemí, když Lot vešel do Sóaru. 24 A Hospodin seslal na Sodomu a na Gomoru ^{▼▼[zničení Sodomy a Gomory se (stejně jako jejich hřích — 18,20) stalo příslovečným (Dt 29,22; Iz 13,19; Jr 49,18; Am 4,11)]} déšť ⌈síry ^{▼▼Jb 18,15; Ž 11,6; Iz 34,9; Ez 38,22} a ohně.⌉ ^{▼▼n.: hořící síry; L 17,29} Bylo to ⌈od Hospodina⌉ ^{▼▼Joz 11,20; 1S 16,14; 1Kr 12,15; Mi 1,12} z nebes. 25 Tak vyvrátil tato města a celou tu rovinu, i všechny obyvatele těch měst, i vše, co rostlo na ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}zemi. 26 Lotova ^{▼▼h.: Jeho} žena pohleděla ^▼▼v. 17 zpět a stala se solným sloupem.

27 Abraham časně ráno spěchal k místu, kde stál ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem, ^▼▼18,22 28 a pohlédl ^{▼▼v. 26v; 18,16!; srv. Dt 26,15; 2Kr 9,32; Pl 3,50} na Sodomu a Gomoru a na celé území té roviny a spatřil, jak ze země vystupuje dým, jako dým z hrnčířské pece. 29 Stalo se však, když Bůh ničil města té roviny, že Bůh pamatoval ^▼▼8,1 na Abrahama a poslal Lota ze středu ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}zkázy, když vyvracel města, v nichž Lot pobýval.

Zneužití Lota

Lot vystoupil ze Sóaru a usadil se v ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}horách ^{▼▼v. 17.19} a s ním jeho dvě dcery. Bál se totiž bydlet v Sóaru. Usadil se tedy v jeskyni, ^{▼▼srv. Joz 10,16; Sd 6,2; 1S 13,6} on i jeho dvě dcery. 31 Tu prvorozená řekla té mladší: Náš otec je starý a v zemi není muž, aby k ^{▼▼h.: na nás} nám podle ^{▼▼Pozn. 59 v tabulce na str. 1499}způsobu celé země vešel. ^{▼▼16,2p; 38,8} 32 Pojď, dáme ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otci napít vína ^{▼▼9,21; Př 23,31n; Abk 2,15n} a budeme s ním ležet, ^{▼▼n.: spát; Dt 22,23; 1S 2,22; 2S 11,4; 13,11} ať zachováme při životě potomstvo ze svého otce. 33 Daly tedy ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otci té noci pít víno. Pak vešla prvorozená a ležela se svým otcem. Nepoznal, ^{▼▼n.: nevěděl o tom,} když ulehla, ani když vstala.

34 Příští den prvorozená řekla té mladší: Hle, včera jsem ležela s ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otcem. Dáme mu pít víno také tuto noc a vejdi a lež s ním, abychom ze svého otce zachovaly při životě potomstvo. 35 Také oné noci daly ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otci pít víno a ta mladší přišla ^{▼▼h.: vstala} a ležela s ním. Nepoznal, ^{▼▼n.: nevěděl o tom,} když ulehla, ani když vstala.

36 Tak obě Lotovy dcery otěhotněly se ^{▼▼h.: ze svého …} svým otcem. 37 Prvorozená porodila syna a pojmenovala ho Moáb. ^{▼▼[Jméno zní podobně jako h. „z otce“]; Dt 2,9} On je otcem ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Moábců až dodnes. 38 A ta mladší, ta také porodila syna a pojmenovala ho Ben–amí. ^{▼▼[tzn. syn mého lidu]; Dt 2,19} On je otcem synů Amónových až dodnes. ^{▼▼[potomci obou synů se stali nepřáteli potomků Abrahamových; Sd 3,12n; 1S 14,17; 2Kr 13,20; 24,2; 2Pa 20,1]}