Gen 48 | CzeCSP | STEP | Po těch věcech se stalo, že Josefovi řekli: Tvůj otec je nemocen. Vzal tedy s sebou své dva syny Manasesa a Efrajima.

‏ Genesis 48

Manases a Efrajim u Jákoba

1 Po těch ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věcech se stalo, že Josefovi ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}řekli: Tvůj otec je nemocen. Vzal tedy s sebou své dva syny Manasesa a Efrajima. 2 Když Jákobovi ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}oznámili: Hle, přišel k tobě tvůj syn Josef, Izrael se vzchopil a posadil se na lůžku. 3 Pak Jákob Josefovi řekl: ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh Všemohoucí se mi ukázal v Lúzu ^{▼▼28,19; 35,6} v kenaanské zemi, požehnal mi ^{▼▼n.: mne} 4 a řekl mi: Hle, rozplodím a rozmnožím tě a ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}učiním tě shromážděním ^▼▼28,3 ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národů a tvému potomstvu po tobě dám tuto zemi do věčného vlastnictví. ^▼▼17,8 5 A teď, tvoji dva synové, kteří se ti narodili v egyptské zemi do mého ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}příchodu k tobě do Egypta, budou moji. Efrajim a Manases pro mne budou jako Rúben ^{▼▼1Pa 5,1; Joz 14,4} a Šimeón. 6 A děti, ^{▼▼h.: tvé příbuzenstvo} které ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}zplodíš po nich, budou tvoje; pod jménem svých bratrů budou uvedeny ve svém dědictví. 7 Když ^{▼▼n.: Totiž když; h.: A já, když … [může zde uvádět vysvětlení pohnutek]} jsem ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šel z Paddan–aramu, ^{▼▼dle var.; TM: z Paddanu} zemřela mi Ráchel na cestě v kenaanské zemi, ještě kus cesty do Efraty. ^▼▼35,16 Pohřbil jsem ji tam u cesty do Efraty, což je Betlém. ^▼▼35,19

8 Když Izrael uviděl Josefovy syny, ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se: Kdo je ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}to? 9 Josef ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otci ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}odpověděl: To jsou moji synové, které mi zde Bůh dal. Izrael řekl: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Vezmi je ke mně, ať jim požehnám. 10 Izraelovy oči ^{▼▼n.: zrak …; 27,1} byly ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}stářím zakalené a dobře neviděl. Josef je k němu tedy přivedl a on je políbil a objal. 11 A Josefovi Izrael řekl: Nedoufal ^{▼▼h.: Neusuzoval jsem} jsem, že ještě uvidím tvou tvář, a hle, Bůh mi dal spatřit i tvé potomstvo.

12 Nato je Josef ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}odtáhl od jeho kolen a ⌈poklonil se ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}tváří⌉ ^{▼▼var.: poklonili se mu tváří (/ … se před jeho tváří)} k zemi. 13 Pak je Josef oba vzal, Efrajima svou pravicí proti Izraelově levici a Manasesa svou levicí proti Izraelově pravici a přivedl je blíž k němu. 14 I vztáhl Izrael ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}pravici a položil na hlavu Efrajima, který byl mladší, a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}levici na hlavu Manasesa. ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}Zkřížil ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruce, přestože Manases byl prvorozený. 15 Potom Josefovi požehnal a řekl:

Bůh, před ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}nímž chodili ^{▼▼5,22—24; 17,1; 1Kr 3,6} moji otcové Abraham a Izák, Bůh, který je mým ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pastýřem ^{▼▼Ž 23,1} od počátku ^{▼▼h.: od doby, co jsem; srv. Nu 22,30} až do tohoto dne, 16 ^{▼▼Pozn. 77 v tabulce na str. 1499}anděl, který mě ochraňoval ^{▼▼n.: ()vykoupil (jako příbuzný)} ode všeho zlého, ať požehná tyto chlapce, ať je v nich jmenováno ^{▼▼n.: zmiňováno / připomínáno; [tzn. aby bylo přítomné a živé]; 21,12p} jméno mé a jméno mých otců Abrahama a Izáka. Ať se velice ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}rozmnoží v zemi. 17 Když Josef viděl, že ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otec ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}položil pravou ruku na Efrajimovu hlavu, ⌈nelíbilo se mu to⌉ ^{▼▼h.: bylo to zlé v jeho očích} a uchopil otcovu ruku, aby ji přemístil z hlavy Efrajimovy na hlavu Manasesovu. 18 Josef ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otci řekl: Ne tak, ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}otče, vždyť tento je prvorozený. Vlož ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}pravici na jeho hlavu. 19 Jeho otec odmítl a řekl: Vím, můj synu, vím. I on se stane lidem a také on bude veliký. Avšak jeho mladší bratr bude větší ^{▼▼25,23; [V době rozděleného království (930—722) byli Ef. potomci nejsilnějším kmenem na severu a o celém severním království se častěji mluvilo jako o Efrajimovi (Iz 7,5; Oz 5,3; 12,1n; Za 9,13)]} než on a jeho potomstvo naplní ^{▼▼h.: se stane plností národů} národy. 20 A požehnal jim toho dne se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Tebou bude ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}takto Izrael žehnat: Kéž tě Bůh učiní jako Efrajima a Manasesa! Tak postavil Efrajima ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Manasesa. 21 Potom Izrael řekl Josefovi: Hle, umírám. ^▼▼50,24 Ale Bůh bude s vámi ^{▼▼26,3; 28,15; 46,4} a přivede vás zpět do země vašich otců. 22 A já jsem ti nad tvé bratry dal jeden díl, ^{▼▼n.: horský hřbet; h. šₑḵem zn. rameno / díl; [také může být míněno město Šekem; 33,18—19; 34,25—30; později tam byl pochován Josef (Joz 24,32)]} který jsem vzal z ruky ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Emorejců ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}mečem a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}lukem.