Isa 63 | CzeCSP | STEP | Kdo to přichází z Edómu, v rudém rouchu z Bosry? Kdo je ten velebný ve svém oděvu, který kráčí ve své velké síle? Já, který ⌈mluvím spravedlivě, mocný k záchraně.⌉

‏ Isaiah 63

Den Hospodinovy pomsty a vykoupení

1 Kdo to přichází z Edómu, ^{▼▼34,5; Ez 25,12—14; Abd 1,1nn} v rudém ^{▼▼srv. Zj 19,13} ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}rouchu z Bosry? ^{▼▼Jr 49,13; Am 1,12} Kdo je ten velebný ve svém oděvu, který kráčí ve své velké síle? Já, který ⌈mluvím spravedlivě, mocný k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}záchraně.⌉ ^{▼▼n.: oprávněně vyhlašuji, že stačím na záchranu.} 2 ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč je tvůj oděv krvavě rudý ^{▼▼[srv. h.: ’āōm — slovní hříčka — se jménem Edóm; (a podobně Bosra + česač hroznů — bôṣēr (Jr 6,9!)]} a tvé ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}roucho jako toho, kdo šlape v lisu? ^{▼▼[obraz soudu]; srv. Pl 1,15; Jl 4,13; Zj 14,17—20; 19,15} 3 V kádi vinného lisu jsem šlapal sám a ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo z ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národů se mnou nebyl. Šlapal jsem je ve svém hněvu a pošlapal jsem je ve své zlobě. ^{▼▼u proroků časté spojení slov hněv + zloba: srv. 42,25; 66,15; Jr 7,20p; Ez 5,13} Jejich šťáva ^{▼▼n : krev} stříkala na mé ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}roucho, celý oděv jsem si poskvrnil. ^{▼▼Zj 19,13.15} 4 Neboť ⌈v mém srdci byl⌉ ^{▼▼n : jsem měl na mysli} den pomsty ^▼▼61,2 a přišel rok mého vykoupení. ^{▼▼[slovo zahrnuje také mstění prolité krve (Dt 19,6; 2S 14,11); den soudu nepřátel je zároveň dnem vykoupení Božího lidu]} 5 Ohlédl jsem se a nebylo ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pomocníka, užasl jsem, že není ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}opory. Záchranu mi poskytla vlastní paže a má zloba, ta mne podepřela. ^{▼▼srv. 59,16!} 6 Ve svém hněvu jsem pošlapal ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národy a ⌈opil jsem je svou zlobou.⌉ ^{▼▼var.: rozdrtil jsem je ve své zlobě.} Jejich šťávu ^{▼▼n : krev} jsem ^{▼▼Pozn. 71 v tabulce na str. 1499}vyléval na zem.

Připomínka Boží dobroty a modlitba

Budu připomínat ^{▼▼ve smyslu: oslavovat; srv. 12,4; 26,13p} Hospodinovy milosrdné činy, Hospodinovy slavné skutky ^▼▼60,6 -- za ^{▼▼h.: podle všeho} všechno, co nám Hospodin prokázal; prokázal domu Izraele mnoho dobrého, prokázal jim ^{▼▼var. (LXX, Pš): nám} to podle svého slitování ^{▼▼Dt 13,18; 2S 24,14} a podle svého hojného ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}milosrdenství. ^{▼▼Pl 3,32} 8 I řekl: Zajisté jsou mým lidem, ^{▼▼3,15; 51,4; Ex 6,7} syny, kteří nebudou lhát. ^{▼▼1S 15,29} A stal se ⌈jejich ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zachráncem. 9 V každém jejich soužení měl soužení i on. Anděl ^{▼▼Ex 14,19; 23,20—23; 33,14n} jeho ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}přítomnosti⌉ ^{▼▼stv. překlady čtou dle K, LXX a Vul.: jejich zachráncem v každém jejich soužení. Ne kníže (ř. presbys) ani anděl, ale jeho tvář / přítomnost / on sám} je zachraňoval. On je ve své lásce a ve svém soucitu vykoupil. Zvedal ^▼▼40,15 je a nosil ^{▼▼Dt 1,31; 32,10—12} je po všechny dávné dny. 10 Ale oni byli vzpurní ^{▼▼1,20; Ž 78,40; 106,33; 1S 12,15; Jr 4,17} a zarmucovali ^{▼▼n.: trápili; 1S 20,3; 2S 19,3; Neh 8,10} jeho svatého Ducha. ^{▼▼Sk 7,51; Ef 4,30; [s v. 11 a Ž 51,13 jediná místa, kde se v StS vyskytuje výraz Duch svatý]} Tedy se jim změnil v nepřítele ^{▼▼Pl 1,2; 2,5} a sám proti nim bojoval. ^{▼▼Jr 21,5!; Lv 26,17}

11 ⌈Ale jeho lid si připomenul dávné dny Mojžíše:⌉ ^{▼▼LXX: I připomenul dny dávné; Pš.: A připomenul dávné dny svého otroka Mojžíše} Kde je ten, kdo je ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vyvedl ^{▼▼Jr 2,6} z moře ⌈s ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pastýři⌉ ^{▼▼[buď jsou — vedle Mojžíše — míněni Áron (Ž 77,20) a kmenoví vůdci, nebo jde možná o malou písařskou chybu a sg. (jak čtou některé rkpp.), tj. Mojžíše samotného]; Tg.: ? Kde je pastýř jeho …} svého stáda? Kde je ten, kdo do jeho středu ^{▼▼tj. mezi ně (stádo / lid)} umístil svého svatého Ducha? ^{▼▼Nu 11,17.25; Ag 2,5; Neh 9,20} 12 Ten, který po pravici ^{▼▼Ž 16,8} Mojžíšově nechal jít svou krásnou paži, ^▼▼v. 5 kdo ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před nimi rozdělil ^{▼▼h.: rozštěpil; Ex 14,21; Neh 9,11} vody a ^{▼▼n.: aby si …} učinil si věčné jméno? ^{▼▼::Př 10,7; n : navěky si zajistil věhlas (Jr 13,11; 33,9) / se proslavil (2S 23,22); srv. 55,13v} 13 ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}Vodil ^{▼▼Dt 32,12; Ž 78,52n} je hlubinami ^▼▼51,10 jako koně v pustině, že ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}neklopýtali, ^{▼▼Jr 31,9; ::Oz 14,10} 14 jako když dobytek sestupuje do údolí. Duch Hospodinův mu dává odpočinout, ^{▼▼Dt 12,10; Joz 21,44} tak jsi ^▼▼49,10 vodil svůj lid a ^{▼▼v. 12p} učinil sis slavné ^{▼▼n.: nádherné /-ho} jméno.

15 Shlédni ^{▼▼64,8; Ž 80,15!; Dt 26,15v} z nebes a pohleď ^{▼▼Pl 2,20; 3,50} ze svého svatého a slavného ^{▼▼n.: nádherné /-ho} obydlí. ^{▼▼Ž 68,5; 123,1} Kde je tvá horlivost ^▼▼42,13 a tvé udatné činy? ^{▼▼Dt 3,24} Pohnutí tvého nitra ^{▼▼srv. Jr 4,19; 31,20; Pl 1,20; Oz 11,8v} a tvé slitování ⌈je mi zadrženo. ^{▼▼Ž 77,8}⌉ ^{▼▼var.: prosím nezadržuj (srv. 64,11); TM: jsou ke mně zadržena} 16 Vždyť ty jsi náš otec, neboť Abraham nás nezná ^{▼▼srv. 49,15n} a Izrael si nás nevšímá. Ty, Hospodine, jsi náš otec, ^{▼▼64,8; Jr 3,4; J 8,41} tvé jméno je od věčnosti: Náš ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}vykupitel. ^{▼▼h. goalénú; 47,4} 17 ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč nás, Hospodine, necháváš bloudit ^{▼▼3,12; ::Ž 119,10} od svých cest, zatvrzuješ ^{▼▼Dt 2,30; Joz 11,20; J 12,40} naše srdce, ^{▼▼6,10; 29,13} abychom se tě nebáli? ⌈Navrať ^{▼▼Ž 60,3; 85,5} kvůli svým otrokům kmeny⌉ ^{▼▼n.: Navrať se (52,8; Nu 10,36!; Ž 90,13) kvůli svým otrokům, kmenům …} svého dědictví! ^{▼▼Jr 2,7; 3,19} 18 Nakrátko ji ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}vlastnil tvůj svatý lid, než tvou svatyni ^{▼▼64,10; Ž 74,3—7; 79,1v; Jr 51,51} pošlapali naši protivníci. 19 Jsme ⌈tvoji odedávna, nad nimi jsi nevládl, oni se nenazývali⌉ ^{▼▼Vul.: jako ti, nad nimiž jsi dávno nevládl, kteří se nenazývali} tvým jménem. ^▼▼65,1

Kéž bys roztrhl ^{▼▼srv. 37,1} nebesa ^{▼▼srv. Sd 5,4n; 2P 3,10} a sestoupil, ^{▼▼Ex 3,8; 19,18; Ž 18,10; Ž 144,5; Mi 1,3} aby se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou hory ^{▼▼5,25; Na 1,5; Ž 114,4} zapotácely! ^{▼▼64,2; Abk 3,10; Ž 68,8v}