Isa 64 | CzeCSP | STEP | Jako oheň zapaluje suché roští a oheň uvádí do varu vodu, dej poznat svým protivníkům své jméno a národy se před tebou budou třást.

‏ Isaiah 64

Smiluj se nad námi, Hospodine, jsme tvůj lid

1 Jako oheň zapaluje suché ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}roští a oheň uvádí do varu vodu, dej poznat svým protivníkům své jméno ^▼▼30,27 a národy se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou budou třást. ^{▼▼Jl 2,1; Jr 33,9; 5,22v} 2 Když jsi konal hrozné ^{▼▼tj. hrůzu budící; 2S 7,23; Dt 10,21; 7,21; Ž 66,3; Dt 4,34v!} věci, které jsme neočekávali, sestoupil jsi a hory se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou zapotácely. ^▼▼63,19 3 Od věků ^{▼▼n.: Od věčnosti / Nikdy} lidé neslyšeli ani nezaslechli, oko ^{▼▼1K 2,9} to nevidělo, aby byl Bůh -- kromě tebe -- který by ⌈dělal něco pro⌉ ^{▼▼n.: jednal ve prospěch} toho, kdo na něj očekává. ^{▼▼Iz 8,17; 30,18} 4 Vycházíš vstříc tomu, kdo s radostí koná spravedlnost ^▼▼56,1 a ⌈na tvých cestách ^▼▼26,8 ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}pamatuje na tebe. ^{▼▼n.: si připomíná tebe; 26,13; 63,7; Jr 51,50}⌉ ^{▼▼LXX: na tvé cesty pamatuje; [tzn. zachovává tvá přikázání]} Hle, ty ses hněval, ^{▼▼57,16; 12,1v} že jsme ⌈proti nim⌉ ^{▼▼?n.: na nich (tj. cestách)} dávno ^{▼▼h.: věčně / stále} hřešili; a ⌈jak budeme zachráněni?⌉ ^{▼▼v h. zde není otázka; $; (LXX: a bloudili jsme. / a jednali jsme ničemně. [1Kr 8,47!])} 5 Všichni jsme jako nečistý ^{▼▼6,5; 52,1; Lv 5,2} a všechny naše spravedlnosti ^{▼▼tj. spravedlivé činy; 57,12; 46,12; Ez 33,13} jsou jako poskvrněné ^{▼▼h.: menstruační šaty; Lv 15,19—21; Ez 36,17; Pl 1,8} roucho. Všichni jsme zvadli ^{▼▼1,30; Ž 90,5v} jako listí a naše viny ^▼▼50,1 nás odnášejí jako ^{▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499}vítr. ^{▼▼17,13; 40,24v; Ž 1,4} 6 Není, kdo by vzýval ^{▼▼43,22; Jr 10,25; 2Kr 5,11; srv. Oz 7,7} tvé jméno, kdo by se vyburcoval, aby se držel tebe; neboť jsi před námi skryl ^{▼▼8,17; 59,2; Jr 33,5} svou tvář a vydal ^{▼▼dle var; TM: rozplynul} jsi nás do ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}moci ^{▼▼Jb 8,4} naší zvrácenosti. ^{▼▼n.: viny; v. 5}

7 Ale nyní, Hospodine, ty jsi náš otec. ^▼▼63,16 My jsme hlína a ty ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hrnčíř; ^{▼▼45,9; Jr 18,6} všichni jsme dílo ^▼▼60,21 tvých rukou. 8 Hospodine, nehněvej ^{▼▼57,16; Mi 7,18} se tolik a nepřipomínej ^{▼▼Ž 25,7; 79,8; Jr 31,34} neustále vinu. Hle, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}jen pohleď, ^{▼▼Pl 1,11} všichni jsme tvůj lid. ^{▼▼63,17—19} 9 Tvá svatá města se stala pustinou, Sijón se stal pustinou, Jeruzalém je zcela opuštěný. ^{▼▼17,9; Jr 6,8; 9,10} 10 Náš svatý a slavný ^▼▼63,15 dům, kde tě naši otcové chválili, je spálen ^{▼▼Neh 1,2v} ohněm a vše, co pro nás bylo vzácné, ^{▼▼Pl 1,7.10} je v troskách. ^{▼▼51,3; 52,9} 11 Při tom všem se budeš držet zpátky, ^▼▼58,1v Hospodine? Budeš mlčet ^▼▼65,6 a budeš nás tolik pokořovat? ^{▼▼Pl 3,33}