Job 23 | CzeCSP | STEP | Nato Jób odpověděl. Řekl:

‏ Job 23

Jób se chce setkat s Bohem

1 Nato Jób odpověděl. Řekl: 2 I dnes je mé stěžování ^▼▼7,13 vzpurné; jeho ^{▼▼jako LXX; h.: má} ruka na mě těžce dolehla kvůli ^{▼▼n.: nad … tak i Vul, Tg. Naproti tomu LXX, Pš (korigují sufix): jeho ruka dolehla na …; srv. 13,21; 19,21; 1S 5,11; Ž 32,4} mému vzdychání. ^▼▼3,24 3 Kéž se ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}stane, ^{▼▼h.: kdo dá} že bych věděl, jak ho naleznu; jak se ^{▼▼kohorativ}dostanu k jeho sídlu. ^{▼▼n.: soudné stolici} 4 ^{▼▼kohorativ}Předložil bych ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před něj svůj spor, stížnostmi ^{▼▼n.: káráními; 13,6} bych ^{▼▼kohorativ}naplnil svá ústa. 5 ^{▼▼kohorativ}Dozvěděl bych se výroky, ^{▼▼h.: řeči} kterými mně odpoví, ^{▼▼n.: dozvím se, kterými slovy mi odpoví} a ^{▼▼kohorativ}porozuměl bych tomu, co mi řekne. 6 Cožpak se mnou povede při s plnou silou? ^{▼▼9,4; 30,18} Nikoli, on si mě jistě všimne. ^{▼▼n.: ke mně se přikloní / přizná; h.: položí} 7 Tam by se s ním přímý ^{▼▼participium trpné}domlouval a já bych navždy ^{▼▼kohorativ}unikl svému ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}soudci. 8 Půjdu–li na východ, on tam není, pakliže nazpět, ^{▼▼[Tj. na západ; souvisí s postojem orientálců při určování stran — čelem k východu; 1S 23,19p.]} nepochopím ho; 9 když koná něco ^{▼▼některé př. čtou dle Pš: hledám–li ho; a jiní dle arab.:} nalevo, ^{▼▼tj. na severu} ^{▼▼jussiv (vyjádřen jako apokopát)}nezahlédnu ho, jestliže se skryje napravo, ^{▼▼tj. na jihu} rovněž ho neuvidím. 10 Vždyť on ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}zná mou ^{▼▼h.: se mnou} cestu, kdyby mě vyzkoušel, ^{▼▼7,18; Ž 7,10} vyjdu jako zlato. ^{▼▼Za 13,9; 1Pt 1,7} 11 Má noha se přidržela jeho kroku, ^{▼▼31,7; Ž 17,5; 73,2; n : Následoval jsem přesně jeho šlépěje} zachoval jsem jeho cestu a nechtěl se ^{▼▼jussiv (vyjádřen jako apokopát)}odvrátit. 12 Příkaz jeho rtů? Od toho neustoupím! Řeči jeho úst jsem uchovával více než vlastní ustanovení. ^{▼▼h.: co je mi určeno (Př 30,8); n.: hranici / podíl; LXX; Vul: ve své hrudi; $} 13 On pak zůstává stejný ^{▼▼Jk 1,17} a kdo ho od toho odvrátí? Po čem jeho duše zatoužila, to vykonal. ^{▼▼Ž 115,3; 135,6; Iz 46,10} 14 Vždyť vykoná, co mi určil; ^{▼▼1Te 5,9; 1Pt 2,8} při něm se najde mnoho tomu podobného. 15 Proto ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}jsem ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}z něj vyděšený, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}pozoruji se a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}třesu se před ním. ^{▼▼3,25; Mi 7,17} 16 Tak ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh naplnil mé srdce zoufalstvím, ^{▼▼h.: změkčil; n.: nechal ochabnout; Dt 20,3; Jr 51,46} Všemohoucí mě vyděsil. ^{▼▼21,6; Ž 2,5; 83,16; Iz 21,3} 17 Avšak nebyl jsem umlčen temnotou, ^{▼▼19,8; 22,11!; 29,3; Ž 18,29; Iz 58,10} setmění ^▼▼30,26 se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}přede mnou ukrylo.