‏ John 4

Ježíš a Samařanka u Jákobova pramene

1Když se Pán ▼
▼var.: Ježíš; 6,23; 11,2; 20,28; 21,7.12; L 7,13p!
dověděl, že farizeové uslyšeli, že on ▼
▼ř.: Ježíš
získává ▼
▼ř.: činí; Mt 28,19
a křtí ▼
▼3,22
více učedníků než Jan
2-- ačkoli Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci ▼
▼2,2
--
3opustil Judsko ▼
▼Ř 1,18!
a odešel [opět] do Galileje. ▼
▼2,11; 7,1
4Musel však projít Samařskem. ▼
▼L 9,52
5Přišel tedy do samařského města zvaného Sychar, ▼
▼[v blízkosti města Šekem (dnešní Nablus); snad vesnice Askar 1,5 km SV od Jákobovy studny]
blízko pozemku, který dal Jákob svému synu Josefovi. ▼
▼Gn 48,22; Joz 24,32
6Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, ⌈se posadil⌉ ▼
▼ř.: seděl takto
u toho pramene. Bylo kolem poledne. ▼
▼ř.: šesté hodiny

7Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“ 8Jeho učedníci totiž odešli do města, ▼
▼v. 5
aby nakoupili jídlo.
9Samařská žena mu řekla: „Jak to, že ty, ač jsi Žid, žádáš mne, samařskou ženu, abych ti dala napít?“ Židé totiž se Samařany ▼
▼8,48; Mt 10,5
⌈nic společného neužívají⌉. ▼
▼n.: se nestýkají
10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar ▼
▼Sk 8,20
a věděla, kdo je ten, který ti říká: 'Dej mi napít', požádala bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.“ ▼
▼7,37; Jr 2,13; Zj 21,6
11[Žena] mu řekla: „Pane, nemáš ani vědro a studna je hluboká; ▼
▼[studna vyčištěná v této oblasti r. 1935 měřila 4,2m]
odkud tedy máš tu živou vodu?
12Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tuto studnu dal a pil z ní on sám i jeho synové a jeho dobytek?“ 13Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije z této vody, bude opět žíznit. 14Kdo by se však napil z vody, kterou ▼
▼ř.: kterého
mu dám já, nebude nikdy ▼
▼n.: v tomto věku; ř. eis ton aióna (srv. 6,51; L 1,55; Mt 21,19)
žíznit, ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“ ▼
▼3,15!
15Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi tuto vodu, abych už nežíznila ▼
▼6,35
a nemusela sem chodit nabírat.“

16[Ježíš] jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.“ 17Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Ježíš jí řekl: „Dobře jsi řekla: 'Nemám muže.' ▼
▼1,47n; 2,24; 21,17
18Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“ 19Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. ▼
▼6,14; 7,40; 9,17; Mt 16,14!
20Naši otcové se klaněli ▼
▼12,20; Mt 4,10; Sk 8,27; Zj 14,7
Bohu na této hoře, ▼
▼[tj. Gerizím (Dt 11,29; žena na ni mohla při rozhovoru ukázat); podle SP zde (nikoliv na Ébalu — Dt 27,4; Joz 8,30) Izraelci postavili oltář. Samařané zde kolem r. 400 př. Kr. postavili chrám, který Židé kolem r. 128 zbořili]
a vy říkáte, že místo, kde je třeba se klanět, je v Jeruzalémě.“ ▼
▼9,53
21Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, ▼
▼v. 23; 5,25; 16,2.25.32
kdy se nebudete klanět Otci ani na této hoře ani v Jeruzalémě. ▼
▼Mal 1,11; 1Tm 2,8
22Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana ▼
▼L 19,9; Sk 4,12; Ř 1,16; Zj 7,10
je ze Židů.
23Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu ▼
▼n.: Duch /-u; Fp 3,3
a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.
24Bůh je duch, ▼
▼n.: Duch /-u; Fp 3,3
a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu ▼
▼n.: Duch /-u; Fp 3,3
a pravdě.“
25Žena mu řekla: „Vím, ▼
▼var.: víme
že má přijít ▼
▼ř.: přichází
Mesiáš, ▼
▼1,41
zvaný Kristus. ▼
▼v. 29; Mt 1,16; 27,17
Až on přijde, oznámí nám všechno.“
26Ježíš jí řekl: „Já jsem ▼
▼6,35p; 8,24; 13,19
to -- ten, který k tobě mluví.“ ▼
▼9,37

27Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá se ženou. Nikdo však neřekl: 'Nač se ptáš?' nebo 'Proč s ní mluvíš?' 28Žena tam tedy nechala svůj džbán, odešla ▼
▼Mt 28,8
do města a řekla lidem:
29„Pojďte ⌈se podívat⌉ ▼
▼ř.: pohleďte
na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není snad on ten Kristus?“
30Vyšli z města a šli k němu.

31Mezitím ho učedníci prosili: „Rabbi, ▼
▼1,38p
najez se.“
32On jim však řekl: „Já mám jíst pokrm, který vy neznáte.“ 33Učedníci se mezi sebou ptali: ▼
▼ř.: říkali
„Nepřinesl mu někdo něco k jídlu?“
34Ježíš jim řekl: „Můj pokrm je, abych činil vůli ▼
▼5,30; 6,38
toho, který mne poslal, ▼
▼od ř. pempó (srv. 3,34p); 5,30.37; 6,38n; 7,16; 8,16; 9,4; 12,49; 13,20; 14,24; 15,21; 16,5; Ř 8,3
a dokonal ▼
▼17,4; 19,28
jeho dílo.
35Což neříkáte: 'Ještě čtyři měsíce a přijde ▼
▼ř.: přichází
žeň'? ▼
▼Mt 9,37
Hle, pravím vám: Pozvedněte své oči a pohleďte na pole, ▼
▼n.: krajiny
že se bělají ▼
▼ř.: jsou bílá
ke žni.
36Žnec již bere odměnu a shromažďuje úrodu ▼
▼n.: ovoce (ř. sg.)
k věčnému životu, ▼
▼3,36
aby se společně radovali rozsévač i žnec.
37Neboť v tom je pravdivé přísloví, že jiný rozsévá a jiný žne. 38Já jsem vás poslal žnout to, na čem jste nepracovali. Druzí pracovali ▼
▼1,7
a vy jste vstoupili do jejich těžké práce.“ ▼
▼1Te 1,3

39Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Řekl mi vše, co jsem udělala.“ ▼
▼v. 29
40Když tedy k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal ▼
▼L 19,5
tam dva dny.
41A mnohem více jich uvěřilo pro jeho slovo. 42Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce ▼
▼L 2,11!; 1J 4,14
světa, [Kristus].“

43

Uzdravení syna královského úředníka

Po dvou dnech odtamtud odešel do Galileje.
44Neboť Ježíš sám vydal svědectví, že prorok ve své vlasti ▼
▼Mk 6,4
nemá vážnost.
45Když tedy přišel do Galileje, Galilejci ▼
▼13,2; Mk 14,70; Sk 2,7
ho přijali, protože viděli všechno, co učinil o svátku ▼
▼2,23
v Jeruzalémě; neboť i oni přišli na svátek.

46[Ježíš] opět přišel do Kány ▼
▼2,1p
Galilejské, kde z vody učinil víno. Byl tam jeden královský úředník, jehož syn ležel nemocen v Kafarnaum. ▼
▼2,12
47Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, odešel k němu a prosil [ho], aby přišel ▼
▼ř.: sestoupil
a uzdravil jeho syna, neboť již skoro umíral.
48Tu mu Ježíš řekl: „Neuvidíte–li znamení a divy, ▼
▼Sk 4,30
jistě neuvěříte.“
49Královský úředník mu řekl: „Pane, pojď, ▼
▼Mk 5,23; ř.: sestup
než mé dítě zemře!“
50Ježíš mu říká: „Jdi, tvůj syn žije.“ Ten člověk uvěřil ▼
▼Mt 8,13
slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.
51Ještě byl na cestě dolů, když mu vyšli naproti jeho otroci a řekli, že jeho chlapec ▼
▼var.: syn
žije.
52Vyptal se jich tedy na hodinu, ve které mu začalo být lépe. Řekli mu: „Včera v jednu ▼
▼ř.: sedmou
hodinu ho opustila horečka.“ ▼
▼Mt 8,15
53Tu otec poznal, že se to stalo v tu hodinu, kdy mu Ježíš řekl: 'Tvůj syn žije'. A uvěřil on i celý jeho dům. ▼
▼Sk 10,2p; 16,34
54Toto bylo už druhé znamení, ▼
▼2,11!
které Ježíš učinil, když přišel z Judska do Galileje.

Copyright information for CzeCSP