Luk 11 | CzeCSP | STEP | Jednou se Ježíš modlil na nějakém místě; a stalo se, když přestal, že mu jeden z jeho učedníků řekl: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu naučil své učedníky i Jan.“

‏ Luke 11

Vyučování o modlitbě

1 Jednou se Ježíš modlil ^▼▼3,21! na nějakém místě; a stalo se, když přestal, že mu jeden z jeho učedníků řekl: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu naučil své učedníky i Jan.“ 2 Řekl jim: „Když ^{▼▼//Mt 6,9—13} se modlíte, říkejte: Otče [náš, který jsi v nebesích], buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. [Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.] 3 Náš denní ^{▼▼Mt 6,11p} chléb nám dávej každého dne. 4 A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás do pokušení ^{▼▼n.: zkoušky} [,ale vysvoboď nás od toho Zlého].“

5 Řekl jim: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci a řekne mu: 'Příteli, půjč mi tři chleby, 6 protože můj přítel ke mně přišel z cesty a nemám, co bych mu předložil.' 7 A on zevnitř odpoví: 'Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny ^▼▼13,25 a mé děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.' 8 Pravím vám, i když nevstane a nedá mu kvůli tomu, že je jeho přítel, pro jeho neodbytnost ^{▼▼Gn 32,27; L 18,1—5; Ko 4,12} se zvedne a dá mu vše, co potřebuje. 9 A já vám pravím: Žádejte, ^{▼▼//Mt 7,7—11} a bude vám dáno, hledejte, a naleznete, tlučte, a bude vám otevřeno. 10 Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. 11 Což je mezi vámi takový otec, že když ho syn požádá o [chléb, podá mu kámen? Nebo o] rybu, že mu místo ryby podá hada? 12 Nebo požádá–li o vejce, podá mu štíra? ^{▼▼Zj 9,3!} 13 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše Otec z nebe dá Ducha Svatého ^{▼▼Sk 8,15; 19,2} těm, kteří ho žádají.“

Moc Božího království. Rouhání odpůrců

A ^{▼▼//Mt 9,32n; 12,22nn} vyháněl ⌈démona, a ten byl němý⌉. ^{▼▼var.: němého démona} Stalo se, když ten démon vyšel, že němý promluvil, a zástupy užasly. ^▼▼8,25 15 Někteří z nich však řekli: „⌈V moci⌉ ^{▼▼Mt 12,24} Belzebula, vládce démonů, vyhání démony!“ 16 Jiní ^{▼▼//Mt 12,38} ho zkoušeli ^{▼▼n.: pokoušeli} tím, že od něho žádali znamení z nebe. 17 Protože ^{▼▼//Mt 12,25—29} znal jejich myšlenky, řekl jim: „Každé království samo proti sobě rozdělené pustne a dům rozdělený proti domu padá. 18 Je–li tedy také Satan proti sobě rozdělen, jak bude moci obstát jeho království? Neboť říkáte, že vyháním démony Belzebulem. 19 Jestliže já vyháním démony ⌈v moci⌉ ^{▼▼Mt 12,24} Belzebula, v čí moci je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci. 20 Jestliže však vyháním démony prstem Božím, ^{▼▼Ex 8,19} pak už k vám přišlo Boží království. 21 Když plně ozbrojený silák střeží svůj palác, je jeho majetek v bezpečí. ^{▼▼ř.: v pokoji} 22 Přijde–li však silnější než on a přemůže ho, vezme mu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořist rozdělí. 23 Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.“

24 „Když ^{▼▼//Mt 12,43—45} nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy a hledá odpočinutí; a když je nenachází, [tehdy] si říká: 'Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' 25 A když přijde, nalezne ^{▼▼ř.: nalézá} dům [prázdný,] zametený a vyzdobený. ^{▼▼n.: uklizený} 26 Potom jde a vezme s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám; vejdou a bydlí tam. A poslední věci onoho člověka se stávají horšími než ty první.“

27 Stalo se, když toto říkal, že jedna žena ze zástupu pozvedla hlas a řekla mu: „Blahoslavené ^{▼▼::23,29; Mt 5,3p} lůno, které tě nosilo, a prsa, z nichž jsi sál!“ 28 Ale on řekl: „Spíše jsou blahoslavení ti, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“

Syn člověka bude znamením tomu pokolení

Když ^{▼▼//Mt 12,38-42} se dále shromažďovaly zástupy, začal říkat: „Toto pokolení je pokolení zlé; žádá znamení, ale znamení mu nebude dáno, leč znamení [proroka] Jonáše. 30 Jako se totiž Jonáš stal znamením ^▼▼2,12! pro Ninivské, tak bude i Syn člověka tomuto pokolení. 31 Královna jihu povstane na soudu s muži tohoto pokolení a odsoudí je, protože přišla od končin země, aby uslyšela Šalomounovu moudrost ^{▼▼1Kr 10,1—13} -- a hle, zde je někdo větší než Šalomoun. 32 Ninivští muži povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť učinili pokání ^{▼▼Mt 11,21} na Jonášovo kázání ^{▼▼Mt 12,41p}-- a hle, zde je někdo větší než Jonáš.“

33 „Nikdo, ^▼▼//8,16 když rozsvítí lampu, ji nestaví do skrýše [ani pod nádobu], ale na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo. 34 Lampou ^{▼▼Mt 6,22} těla je tvé oko. Je–li tvé oko čisté, ^{▼▼ř.: jednoduché} i celé tvé tělo je plné světla. Je–li však špatné, ^{▼▼srv. h. idiom: zlé oko (Př 23,6p)} i tvé tělo je temné. 35 Hleď tedy, ať světlo, které je v tobě, není tmou. 36 Jestliže je tedy celé tvé tělo světlé a nemá žádnou část temnou, bude celé tak světlé, jako když tě lampa ozařuje svým jasem.“

Běda farizeům i zákoníkům

Jakmile domluvil, zval ho jeden farizeus, aby u něho posnídal. ^{▼▼pův. ř. ekv. (J 21,12) lze chápat i v obecném smyslu: pojedl i poobědval (Gn 43,25LXX)} Ježíš vstoupil a uložil se ke stolu. ^{▼▼17,7; 22,14; Mt 9,10v} 38 Farizeus se podivil, ^{▼▼n.: užasl} když uviděl, že se před jídlem nejprve neomyl. ^{▼▼Mt 15,2; ř. aor. pas. od baptizein} 39 Pán ^▼▼7,13 mu řekl: ^{▼▼//Mt 23,25n} „Nyní vy, farizeové, očišťujete povrch ^{▼▼ř.: zevnějšek} číše a mísy, ale váš vnitřek ^{▼▼Mt 7,15} je plný chamtivosti a špatnosti. ^{▼▼Mt 22,18p} 40 Pošetilci! ^{▼▼12,20; Ž 14,1; 92,7; Ef 5,17} Což ten, který učinil zevnějšek, neučinil také vnitřek? 41 Raději dejte to, co je uvnitř, jako almužnu, a hle, všechno vám bude ^{▼▼ř.: je} čisté. ^{▼▼Tt 1,15}

42 Ale ^{▼▼//Mt 23,23n} běda vám farizeům, protože odevzdáváte desátky ^▼▼18,12 z máty, routy a ze všech zahradních bylin, ^{▼▼Mk 4,22; Ř 14,2 (zelenina); [desátek z těchto rostlin se dával s velkou pečlivostí; srv. Mišna, Demai 2,1]} ale nedbáte na právo ^{▼▼Př 21,3} a lásku Boží. Toto jste měli činit a ono neopomíjet. ^{▼▼2Pa 31,5; Neh 10,37; Mal 3,8}

43 Běda ^{▼▼//Mt 23,6} vám farizeům, protože milujete přední ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}sedadla ^▼▼14,7 v synagogách a pozdravy ^▼▼20,46 na tržištích.

44 Běda ^{▼▼//Mt 23,27} vám, ^{▼▼var.: [+ učitelé Zákona a farizeové, pokrytci,]} protože jste jako nevyznačené ^{▼▼ř.: neznatelné} hroby, a lidé, kteří po nich chodí, to nevědí.“

45 Na to ^{▼▼Mk 9,5} mu jeden ze zákoníků řekl: „Učiteli, ^▼▼7,40! když toto říkáš, urážíš také nás.“ 46 On řekl: „I vám zákoníkům běda, ^{▼▼//Mt 23,4} neboť zatěžujete lidi neúnosnými břemeny a sami se těch břemen ani jedním svým prstem nedotýkáte. 47 Běda ^{▼▼//Mt 23,29} vám, protože stavíte pomníky prorokům, které vaši otcové zabili. 48 Tak dosvědčujete ^{▼▼var.: jste svědky} skutky svých otců a souhlasíte s nimi; neboť oni proroky ^{▼▼ř.: je} zabili, vy [jim] budujete [pomníky]. 49 Proto také pravila Boží moudrost: Pošlu ^{▼▼//Mt 23,34—36} k nim proroky a apoštoly; z nich některé zabijí a jiné budou pronásledovat, 50 aby byla od tohoto pokolení vyžádána krev všech proroků, prolitá od založení světa, 51 od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a domem Božím. Ano, pravím vám, bude vyžádána od tohoto pokolení. 52 Běda ^{▼▼//Mt 23,13} vám zákoníkům, protože jste vzali klíč poznání; sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vstoupit, jste v tom zabránili.“ 53 Když odtamtud vyšel, začali na něho učitelé Zákona a farizeové ^▼▼5,21p zle dotírat a vyptávat se na mnohé věci 54 a číhali na něho, ⌈aby ho chytili za slovo⌉. ^{▼▼ř.: aby ulovili něco z jeho úst; 20,20; Mt 22,15}