Luk 24 | CzeCSP | STEP | Prvního dne týdne velmi časně ráno přišly k hrobce nesouce vonné látky, které připravily.

‏ Luke 24

Vzkříšení

1 Prvního ^{▼▼//Mt 28,1—8} dne týdne velmi časně ráno ^▼▼J 8,2 přišly k hrobce nesouce vonné látky, které připravily. ^{▼▼var.: [+ , a některé (jiné) s nimi]} 2 Nalezly však kámen od hrobu odvalený. 3 Vstoupily, ale tělo [Pána Ježíše] nenalezly. 4 A stalo se, když nad tím byly bezradné, ^{▼▼n.: na rozpacích; 9,7; 2K 4,9p} hle, přistoupili k nim dva muži ^{▼▼Gn 18,2; Sk 1,10} v zářícím ^{▼▼srv. 17,24†; 23,11p} rouchu. 5 Polekaly se a sklonily tváře k zemi; ^{▼▼Da 10,15} oni však jim řekli: „Proč hledáte živého ^{▼▼Zj 1,18} mezi mrtvými? ^{▼▼Ž 6,6; 88,6} 6 Není zde, ale byl vzkříšen. ^▼▼9,22 Vzpomeňte si, jak k vám mluvil, když byl ještě v Galileji, 7 když řekl o Synu člověka, že musí být vydán ^▼▼9,44 do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“ ^{▼▼v. 46; Mk 9,10; J 20,9; Sk 17,3} 8 I vzpomněly ^{▼▼J 2,22} si na jeho slova. 9 A když se vrátily [od hrobky], oznámily toto všechno Jedenácti ^{▼▼v. 33; Sk 2,14} i všem ostatním. 10 [Byly to] Marie Magdalská, ^▼▼8,2 Jana a Marie Jakubova a ostatní s nimi. Říkaly to apoštolům, 11 ale jim tato slova připadala jako ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}nesmysl a nevěřili ^{▼▼v. 41; Mk 16,11; J 7,5; 12,37; Sk 28,24} jim. 12 [Petr však vstal, běžel ke hrobce, naklonil se dovnitř a spatřil jen plátna. I odešel domů ^{▼▼ř.: k sobě} v údivu nad tím, co se stalo.]

Cesta do Emaus

A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus, ^{▼▼[místo nelze s jistotou identifikovat]} vzdálené [sto] šedesát stadií ^{▼▼[tj. asi 11 km; Mt 14,24p]} od Jeruzaléma, 14 a rozmlouvali ^{▼▼v. 15; Sk 20,11; 24,26†; od stejného základu je výraz homílie (promluva), který se hojně užíval v dějinách jako označení kázání} spolu o tom všem, co se přihodilo. 15 A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi. 16 Ale jejich oči ^▼▼v. 31 byly drženy, takže ho nepoznali. 17 Řekl jim: „O jakých věcech to spolu cestou ^{▼▼ř.: procházejíce se} rozmlouváte? ^{▼▼n.: si vyměňujete názory; (ř. antiballó — házím proti); HL}“ I zůstali stát zasmušilí. ^{▼▼Mt 6,16†} 18 Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo pobývá ^{▼▼ř.: je na návštěvě / bydlí jako cizinec} v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!“ 19 I řekl jim: „Co to je?“ Oni mu řekli: „To s ^{▼▼ř.: o / kolem} Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok ^{▼▼Mt 16,14!} mocný v činu i slově ^{▼▼2Te 2,17!} před Bohem i přede vším lidem; 20 jak ho velekněží a naši vládci ^{▼▼n.: vůdci; 23,13.35; J 7,26} vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho. 21 My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. ^{▼▼1,68; Sk 1,6} Ale ⌈přes to všechno⌉ ^{▼▼n.: k tomu všemu} je to už třetí den od toho, kdy se to stalo. 22 Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky, 23 a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ. 24 A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.“ 25 A on jim řekl: „Ó nerozumní ^{▼▼Ga 3,1; Tt 3,3} a zpozdilého srdce, ^{▼▼Mk 16,14} abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci! 26 Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“ ^{▼▼He 2,10; 1Pt 1,11} 27 A začal od Mojžíše ^{▼▼v. 44; 16,29; J 5,46; Sk 26,22; 2K 3,15; Gn 3,15; Nu 21,9; Dt 18,15} a od všech proroků ^{▼▼Sk 13,27; Iz 7,14; 53,4; Mi 5,2; Za 9,9} a vysvětlil ^{▼▼Mk 4,34} jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno.

28 Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál. ^{▼▼Mk 6,48} 29 Oni však na něho naléhali slovy: „Zůstaň s námi, neboť ⌈se připozdívá⌉ ^{▼▼ř.: je k večeru} a den se již nachýlil.“ I vstoupil, aby s nimi zůstal. 30 A stalo se, když s nimi zaujal místo ^{▼▼ř.: ulehl; 11,37} u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim. ^{▼▼22,19; Mt 14,19} 31 Vtom se jim otevřely oči ^▼▼v. 16 a poznali ho; ale on se pro ně stal ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}neviditelným. ^{▼▼1Pt 1,8} 32 A řekli si spolu: „Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral ^{▼▼srv. stejné sloveso ve v. 45; n.: vysvětloval; Sk 17,3} nám Písma?“ 33 A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct ^▼▼v. 9 i ty, kteří byli s nimi, 34 a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi. 35 A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.

Ježíš se ukazuje učedníkům

Zatímco o tom mluvili, postavil se on ^{▼▼var.: sám Ježíš} uprostřed nich [a řekl jim: „Pokoj ^{▼▼10,5; J 20,19.26} vám.“] 37 Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha. 38 Řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni ^{▼▼Mt 2,3p} a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti? ^{▼▼n.: zlé myšlenky; Mt 15,19; Jr 4,14; Fp 2,14} 39 Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte ^{▼▼1J 1,1} se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“ 40 [A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy.] 41 Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit ^▼▼v. 11 a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“ ^{▼▼J 21,5} 42 Podali mu kus pečené ryby [a plást medu]. 43 Vzal si a pojedl ^{▼▼Sk 10,41} před nimi.

Otevření Písma

Řekl jim: „To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově ^▼▼v. 27 zákoně, v prorocích a Žalmech.“ 45 Potom otevřel ^{▼▼srv. v. 31.32; Sk 16,14; 1J 5,20} jejich mysl, aby rozuměli Písmu, 46 a řekl jim: „Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých; 47 a na základě jeho jména má být všem národům ^{▼▼Mt 28,19} vyhlášeno pokání ^{▼▼Sk 5,31} k ^{▼▼var.: a} odpuštění hříchů⌈, počínajíc od Jeruzaléma. 48 Vy [jste] svědky ^{▼▼Sk 1,8} těchto věcí⌉. ^{▼▼n.: . Počavše od Jeruzaléma jste vy svědky těchto věcí.} 49 A [hle,] já na vás posílám ^{▼▼var.: vysílám} zaslíbení ^{▼▼Sk 1,4} mého Otce; vy však zůstaňte ^{▼▼ř.: posaďte se} ve městě, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.“

Nanebevzetí

Potom ^{▼▼//Sk 1,9—14} je vyvedl až k Betanii, ^{▼▼19,29; Mt 21,17p} zvedl své ruce a požehnal jim. 51 A stalo se, když jim žehnal, že se od nich vzdálil ^{▼▼2Kr 2,11; Mk 16,19} [a byl nesen vzhůru do nebe]. 52 A [když se mu poklonili,] s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma 53 a byli stále v chrámě, ^{▼▼Sk 2,46} ⌈chválili ^▼▼2,20 Boha a dobrořečili ^▼▼1,64 mu⌉. ^{▼▼ř.: chválíce Boha a dobrořečíce mu; var.: dobrořečíce Bohu.} [Amen.]