Mar 11 | CzeCSP | STEP | A když se přiblížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků

‏ Mark 11

Triumfální vjezd do Jeruzaléma

1 A ^{▼▼//Mt 21,1—9} když se přiblížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků 2 a řekl jim: „Jděte do protější vesnice, a hned jak do ní vejdete, naleznete uvázané oslátko, na které se ještě nikdo z lidí neposadil. ^{▼▼srv. Nu 19,2; 1S 6,7} Odvažte je a přiveďte. ^{▼▼ř.: veďte} 3 A jestliže vám někdo řekne: 'Co to děláte?' řekněte: ⌈'Pán je potřebuje a hned je sem zase pošle.'⌉ ^{▼▼n.: 'Pán je potřebuje', a pak je sem hned pošle (ř.: posílá).}“ 4 Odešli a nalezli oslátko uvázané venku na ulici u dveří a odvázali je. 5 A někteří z těch, kteří tam stáli, jim říkali: „Co to děláte, že odvazujete to oslátko?“ 6 Oni jim řekli, jak řekl Ježíš, a ti je nechali. 7 A přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili na ně svá roucha a on se na ně posadil. 8 A mnozí rozprostřeli na cestu svá roucha, jiní pak ratolesti, které nařezali na polích. 9 Ti, kteří šli vpředu, i ti, kteří šli za ním, křičeli: „Hosana! ^{▼▼Mt 21,9p} Požehnaný, který přichází ve jménu Pána! ^{▼▼//Ž 118,25n} 10 Požehnané přicházející království našeho otce Davida! ^{▼▼2S 7,11; L 1,32} Hosana na výsostech! ^{▼▼ř.: na nejvyšších (místech); L 2,14}“ 11 A vstoupil do Jeruzaléma do chrámu a rozhlédl se po všem. Protože již bylo pozdě, ^{▼▼ř.: byla večerní hodina} vyšel s Dvanácti ^▼▼3,16 do Betanie.

12 Když následujícího dne vyšli z Betanie, dostal hlad. 13 A z dálky uviděl fíkovník, ^{▼▼Mt 21,19p} který měl listí, a přišel, zdali na něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, jen listí; nebylo totiž období ^{▼▼[to začíná v Jeruzalémě v červnu]} fíků. 14 I řekl mu: „Ať již navěky z tebe nikdo ovoce nejí!“ A jeho učedníci to slyšeli.

Vyčištění chrámu

A ^{▼▼//Mt 21,12—16} přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět ty, kteří v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a sedadla prodavačů holubů. 16 A nedovoloval, aby někdo skrze chrám pronesl nějaké zboží. ^{▼▼ř.: nádobu} 17 Učil ^▼▼1,21! a říkal jim: „Což není napsáno: 'Můj dům bude nazván ^{▼▼hebraismus, zn.: bude určen za dům …} domem modlitby pro všechny národy'? ^{▼▼//Iz 56,7} Vy jste jej však učinili jeskyní lupičů.“ ^{▼▼Jr 7,11} 18 Uslyšeli to velekněží a učitelé Zákona a hledali, jak by ho zahubili, neboť se ho báli; ^▼▼12,12 celý ten zástup byl totiž nad jeho učením ohromen. ^{▼▼Mt 7,28} 19 Když nastal večer, vycházeli ^{▼▼var.: vycházel} ven z města.

Uschlý fíkovník

A ^{▼▼//Mt 21,19—22} když šli ráno ^{▼▼[úterý velikonočního týdne]} kolem, uviděli ten fíkovník uschlý od kořenů. 21 Petr se rozpomenul ^▼▼14,72 a řekl mu: „Rabbi, ^▼▼9,5p hleď, ten fíkovník, který jsi proklel, je uschlý.“ 22 Ježíš jim na to ^▼▼9,5 řekl: „Mějte víru ^{▼▼4,40; L 5,20; 7,9; 17,5n; 18,8; Sk 14,9; Ř 14,22; 1K 13,2; Fm 1,5; Jk 2,14; Zj 14,12} Boží. 23 Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: 'Zvedni se a vrhni se do moře' a nezapochyboval ^{▼▼ř. sloveso souvisí s rozhodováním; n.: nezaváhal} by ve svém srdci, ale věřil by, že ^{▼▼n.: takže} co říká, se děje, bude to mít. 24 Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, ^{▼▼Mt 7,7} přijali, ^{▼▼var.: přijímáte (/ dostáváte); var.: přijmete} a budete to mít. 25 A kdykoliv stojíte ^{▼▼1Kr 8,22; Mt 6,5} a modlíte se, odpouštějte, ^{▼▼Ef 4,32} máte–li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení. ^{▼▼Mt 6,14; var.: + v. 26: Jestliže však vy neodpouštíte, ani váš Otec, ten v nebesích, neodpustí (ta) vaše přestoupení.}“

Zpochybňování autority

A ^{▼▼//Mt 21,23—27} přišli opět do Jeruzaléma, a když se procházel v chrámu, přišli k němu velekněží, učitelé Zákona a starší 28 a říkali mu: „V jaké pravomoci ^{▼▼Mt 21,23p} to činíš? A ^{▼▼ř.: Ale} kdo ti dal tuto pravomoc, abys to činil?“ 29 Ježíš jim řekl: „Zeptám se vás na jednu věc; odpovězte mi a řeknu vám, v jaké pravomoci to činím. 30 Křest Janův byl z nebe, ^{▼▼n : od Boha; [výraz „nebe“ byl častý h. opis pro Boží jméno, resp. Boha samotného; srv. Mt 3,2p]} nebo z lidí? Odpovězte mi.“ 31 Dohadovali se mezi sebou :„Řekneme–li 'z nebe', řekne: 'Proč jste mu [tedy] neuvěřili?' 32 Máme říci 'z lidí'?“ Báli se zástupu, ^{▼▼var.: [lidu]} neboť všichni skutečně měli za to, že Jan byl prorok. 33 Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci tyto věci činím.“