‏ Mark 5

Démoni vyhnáni do vepřů

1Přišli ▼
▼//Mt 8,28—34
na druhou stranu moře do krajiny Gerasenů. ▼
▼var.: Gadarenů
2A jak vystoupil z lodi, hned proti němu z hrobů vyšel člověk ⌈s nečistým duchem⌉, ▼
▼1,23
3který měl v hrobech ▼
▼Iz 65,4
obydlí. Ani řetězy ho již nikdo nemohl spoutat,
4neboť byl častokrát spoután okovy a řetězy, ale on vždy řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal. Nikdo ho nedokázal zkrotit. ▼
▼Jk 3,7n
5A stále dnem i nocí ▼
▼srv. L 18,7
mezi hroby a na horách řval a sekal se kameny. ▼
▼1Kr 18,28
6Když Ježíše z dálky uviděl, přiběhl a poklonil ▼
▼Mt 14,33; J 9,38; Zj 15,4; 19,10
se mu
7a silným hlasem zařval: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha Nejvyššího? ▼
▼L 1,32; Sk 16,17; He 7,1
Zapřísahám tě při Bohu, netrýzni mne!“
8Ježíš mu totiž říkal: „Duchu nečistý, vyjdi ▼
▼1,25
z toho člověka!“
9A tázal se ho: „Jaké je tvé jméno?“ Řekl mu: „Mé jméno je Legie, ▼
▼Mt 26,53; L 8,30†; [v té době měla vojenská legie asi 6000 vojáků; zde naznačuje velké množství]
protože je nás mnoho.“
10A velice ho prosil, aby je neposlal pryč z toho kraje.

11Tam u hory se páslo veliké stádo vepřů. 12[Všichni ti démoni] ho poprosili: „Pošli nás do těch vepřů, abychom do nich vstoupili.“ 13On jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do těch vepřů. A stádo se zřítilo po svahu do moře, asi dva tisíce kusů, a utopilo se v moři. 14Ti, kteří je pásli, utekli a oznámili to ve městě i ve vesnicích. A lidé přišli, aby se podívali, co se stalo. 15Přišli k Ježíši a pozorovali toho démonizovaného, jak sedí oblečený a má zdravou mysl -- toho, který měl Legii -- a ulekli se. 16A ti, kteří to viděli, jim popsali, jak se to stalo tomu démonizovanému a to o těch vepřích. 17Začali ho prosit, aby odešel z jejich území. ▼
▼Sk 16,39
18Když vstupoval do lodi, prosil ho ten, který byl předtím démonizovaný, aby mohl být s ním. ▼
▼3,14
19Nedovolil mu to, ale řekl mu: „Jdi domů ▼
▼ř.: do svého domu; 8,3.26; L 8,43; způsob vyjádření častý v StS (Gn 39,16; Ex 7,23; Dt 20,5; aj.)
ke svým a oznam jim, jak veliké věci ▼
▼Ž 106,21
ti učinil Pán a jak se nad tebou slitoval.“
20On odešel a začal v Dekapoli ▼
▼7,31; Mt 4,25p
hlásat, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili. ▼
▼6,6.51; 12,17; 15,5; L 1,21; 24,41; J 4,27

21

Jairova dcera a žena s krvotokem

Když ▼
▼//Mt 9,18—26
se Ježíš přeplavil [v lodi] opět na druhou stranu, shromáždil se k němu velký zástup; ▼
▼4,1; 8,1; 9,14; 12,37; Mt 14,14!
a byl u moře.
22A [hle], přišel jeden z představených synagogy, ▼
▼Mt 9,18p
jménem Jairos. Když Ježíše ▼
▼ř.: ho
spatřil, padl ▼
▼v. 33; 7,25; L 5,8; Sk 16,29
k jeho nohám
23a velmi ho prosil: „Má dceruška umírá! Pojď a vlož ▼
▼6,5; 7,32; 8,32; 16,18; L 4,10; Sk 9,12
na ni ruce, aby byla zachráněna a ožila.“

24Ježíš odešel s ním. Následoval ho velký zástup a tlačili ▼
▼L 5,1
se na něho.
25A byla tam žena, která měla dvanáct ▼
▼Mt 9,20
let krvotok. ▼
▼Lv 15,25—27
26Mnoho vytrpěla od mnoha lékařů a vynaložila všechny své prostředky, nic jí to však neprospělo, ale spíše jí bylo hůře. 27Když uslyšela o Ježíši, přišla v zástupu zezadu a dotkla ▼
▼3,10
se jeho šatu.
28Neboť si říkala: „Jestliže se dotknu třeba jen jeho šatů, budu zachráněna.“ 29A hned vyschl pramen její krve a pocítila na těle, že je uzdravena ze svého trápení. ▼
▼3,10
30Ježíš hned v sobě rozpoznal tu moc, ▼
▼L 5,17
která z něho vyšla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se dotkl mých šatů?“
31Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a říkáš: Kdo se mne dotkl?“ 32Ježíš se rozhlížel, aby spatřil tu, která to učinila. 33Žena se ulekla, a protože věděla, co se jí stalo, s třesením přišla a padla před ním a řekla mu celou pravdu. 34A on jí řekl: „Dcero, ▼
▼Mt 9,22p
tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji ▼
▼1S 1,17!; L 7,50; Sk 16,36
a buď uzdravená ze svého trápení.“

35Zatímco ještě mluvil, přišli z domu představeného synagogy a říkali: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Učitele?“ ▼
▼Mt 8,19p
36Ale Ježíš neposlechl ⌈to, co říkali⌉, ▼
▼ř.: to mluvené slovo
a řekl představenému synagogy: „Neboj se, jen věř!“ ▼
▼v. 34; 1,15; 9,23n; 2Pa 20,20; J 14,1; 20,27
37A nedovolil nikomu s ním jít, kromě Petra, Jakuba a Jakubova bratra Jana. ▼
▼Mt 17,1
38Přišli do domu představeného synagogy a Ježíš viděl rozruch a ty, kteří velice plakali a hlučně naříkali. ▼
▼Jr 25,34
39Vešel a řekl jim: „Proč se rozrušujete a pláčete? To dítě nezemřelo, ale spí.“ 40I posmívali se mu. Ale on všechny vyhnal a vzal s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří byli s ním, a vešel tam, kde bylo dítě. 41Uchopil ruku ▼
▼1,31
dítěte a řekl mu: „Talitha kúm“, což přeloženo znamená: 'Děvče, říkám ▼
▼Ž 33,9
ti, vstaň! ▼
▼n.: vstávej! Sk 9,40
'
42A děvče ihned vstalo a začalo chodit; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich [ihned] veliký úžas. ▼
▼1,27; Sk 3,10
43Ježíš jim důrazně nařídil, ▼
▼6,39; 7,36; 9,9v; Mt 21,6
aby se to nikdo nedověděl, a řekl, aby jí dali najíst.

Copyright information for CzeCSP