‏ Mark 9

1A říkal jim: „Amen, pravím vám, že jsou někteří z těch, kdo zde stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud neuvidí Boží království, přišlé v moci.“

2

Na hoře proměnění

A ▼
▼//Mt 17,1—13
 po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a Jana a je jediné vyvedl na vysokou horu, kde byli sami. A ▼
▼var.: [+ když se modlil,]
 byl před nimi proměněn.
3Jeho šaty se rozzářily a velmi zbělely, ▼
▼Mt 28,3
tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit.
4A ukázal se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. 5Petr ⌈na to⌉ ▼
▼ř.: odpověděv
Ježíšovi řekl: „Rabbi, ▼
▼V Mk se oslovení rabbi vyskytuje 3× (9,5; 11,21; 14,45) a rabbúni 1× (10,51). V Mt 17,4 je místo rabbi užito kyrie ('Pane'). Jak dosvědčují kumránské texty či aram. targúmy, lze výraz rabbi vztáhnout nejen na člověka, ale i na Boha samotného. Mt 23,7; J 1,38p
je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“
6Nevěděl totiž, co by na to řekl, ▼
▼v. 5
neboť se velmi vyděsili. ▼
▼He 12,21†
7A objevil se ▼
▼ř.: stal se
oblak a zastiňoval je, a z oblaku se ozval ▼
▼ř.: stal se
hlas: „Toto je můj Syn, ten Milovaný, ▼
▼1,11
poslouchejte ho.“
8A náhle, když se rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho, kromě samotného Ježíše.

9A když sestupovali z hory, nařídil jim, aby to, co spatřili, nikomu nevypravovali, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. 10Chytili se toho slova a mezi sebou se tázali, co to znamená 'vstát z mrtvých'. 11A ptali se ho: „Proč učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?“ 12On jim říkal: „Nejprve opravdu přijde ▼
▼n.: přišel; (ř. aor. ptc. — Jedná se prav. o konstatování skutečnosti bez časového umístění.)
Eliáš a všechno obnoví. ▼
▼ř.: obnovuje
Ale jak to, že je napsáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být znevážen?
13Avšak pravím vám, že Eliáš již nejen přišel, ale také mu učinili, co chtěli, jak je o něm napsáno.“

14

Uzdravení démonizovaného chlapce

A ▼
▼//Mt 17,14—19
 když přišli k učedníkům, uviděli kolem nich veliký zástup a učitele Zákona, jak se s nimi přou.
15A hned ⌈všichni v zástupu⌉, ▼
▼ř.: celý zástup
jakmile ho uviděli, byli velmi překvapeni; běželi k němu a zdravili ho.
16I zeptal se jich: ▼
▼var.: učitelů Zákona
„O čem se s nimi přete?“
17A jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: „Učiteli, ▼
▼v. 38; 4,38
přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha.
18Kdekoli se ho zmocní, trhá jím, a on pění, skřípe zuby ▼
▼Sk 7,54
a strne. ▼
▼ř.: schne
Řekl jsem tvým učedníkům, aby ho ▼
▼tj. toho ducha
vyhnali, ale nemohli.“
19On jim na to ▼
▼ř.: odpověděv
říká: „Ach, pokolení nevěřící, ▼
▼Mt 17,17
jak dlouho ještě budu u vás? Jak dlouho ještě vás budu snášet? ▼
▼Ř 15,1
Přiveďte ho ke mně.“
20I přivedli ho k němu. Jakmile ho duch spatřil, ihned s ním zalomcoval, ▼
▼v. 26v; L 9,42†
chlapec padl na zem, válel se a měl pěnu u úst.
21Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak je to dlouho, co se mu to stává?“ On řekl: „Od dětství. 22Často ho hodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Avšak můžeš–li něco udělat, slituj se nad námi ▼
▼ř.: buď pohnut soucitem; 1,41; Mt 18,27; 20,34; L 7,13
a pomoz nám.“
23Ježíš mu řekl: „Můžeš–li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“ ▼
▼2Pa 20,20; J 11,40; Sk 14,9
24Otec toho chlapce hned vykřikl a říkal: „Věřím, ▼
▼J 9,38
pomáhej mé nevíře!“
25Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu: ▼
▼1,26
„Duchu němý a hluchý, já ti přikazuji, vyjdi z něho a už do něho nikdy nevstupuj!“
26Ten vykřikl a silně jím zalomcoval ▼
▼1,26; L 9,39†
a vyšel. Chlapec zůstal ▼
▼ř.: stal se
jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.
27Ježíš uchopil jeho ruku, probudil ▼
▼n.: pozvedl
ho a on vstal.
28Když Ježíš vešel do domu, ▼
▼7,17
jeho učedníci se ho v soukromí ▼
▼4,34
ptali: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“
29Řekl jim: „Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě [a půstu].“

30A vyšli odtamtud a procházeli Galileou a nechtěl, aby ho někdo poznal. 31Vyučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn ▼
▼//L 9,44—45
člověka je vydáván do rukou lidí a ti ho zabijí. A až bude zabit, ⌈po třech dnech⌉ ▼
▼var.: třetí den
vstane.“
32Oni však tomu výroku nerozuměli, ▼
▼L 2,50; 18,34
ale báli se ho zeptat.

33

Kdo je největší?

A ▼
▼//Mt 18,1—5
 přišli ▼
▼var.: přišel
do Kafarnaum. Když byl v domě, tázal se jich: „O čem jste cestou hovořili?“
34Oni však mlčeli, neboť se cestou mezi sebou dohadovali, kdo je největší. 35Posadil se, zavolal Dvanáct ▼
▼3,16
a řekl jim: „Chce–li být někdo první, bude poslední ze všech a služebník ▼
▼10,43
všech.“
36A vzal dítě a postavil je doprostřed nich; pak je vzal do náručí ▼
▼10,16
a řekl jim:
37„Kdokoli přijme jedno z takových dětí na základě mého jména, mne přijímá; a kdo by mne přijímal, nepřijímá mne, ale toho, který mne poslal.“ ▼
▼//Mt 10,40; J 13,20

38

Kdo není proti nám, je pro nás

Jan mu říkal: „Učiteli, ▼
▼v. 17; //L 9,49
viděli jsme někoho, jak ve tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu v tom, protože nechodil s námi.“
39Ježíš však řekl: „Nebraňte mu, neboť není nikdo, kdo na základě mého jména učiní mocný čin, aby o mně mohl brzy nato promluvit zle. 40Vždyť kdo není proti nám, je pro nás. 41Neboť kdo by vám dal napít číši vody proto, ▼
▼Mt 10,41; 5.: ve jménu toho,
že jste Kristovi, amen, pravím vám, že určitě nepřijde o svou odměnu.“ ▼
▼Mt 5,12!; 1K 3,8; Zj 11,18

42

Varujte se pohoršení a svodů

„Ale ▼
▼//Mt 18,6
pro toho, kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto maličkých, kteří věří [ve mne], by bylo mnohem lepší, kdyby mu přivázali velký ▼
▼ř.: oslí (tj. kterým otáčí osel při mletí)
mlýnský kámen na krk a hodili ho do moře.
43Svádí–li tě tvá ruka, utni ji. Lépe je pro tebe do života vejít zmrzačený, než mít obě ruce a odejít do Gehenny ▼
▼Mt 5,22p
do neuhasitelného ohně,
44[kde jejich červ neumírá a oheň nehasne]. 45A svádí–li tě tvá noha, utni ji. Lepší je pro tebe do života vejít chromý, než mít obě nohy a být hozen do Gehenny, 46[kde jejich červ neumírá a oheň nehasne]. 47A svádí–li tě tvé oko, vyjmi je. Lépe je pro tebe do Božího království vejít jednooký, než mít obě oči a být hozen do Gehenny, 48kde jejich červ neumírá a oheň ▼
▼Mt 3,12; 25,41
nehasne. ▼
▼ //Iz 66,24
49Neboť každý bude osolen ohněm [a každá oběť bude osolena solí]. 50Sůl je dobrá. Kdyby se však sůl stala neslanou, čím ji ochutíte? Mějte sůl ▼
▼Mt 5,13; Ko 4,6
v sobě a žijte mezi sebou pokojně.“ ▼
▼Ř 12,18; 2K 13,11; 1Te 5,13; Jk 3,18

Copyright information for CzeCSP