Mat 15 | CzeCSP | STEP | Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a učitelé Zákona a řekli:

‏ Matthew 15

Náboženství bez poslušnosti Boha je marné

1 Tehdy ^{▼▼//Mk 7,1—23} přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a učitelé Zákona ^▼▼2,4p a řekli: 2 „Proč tvoji učedníci přestupují tradici ^{▼▼Ga 1,14; Ko 2,8; [Po babylonském zajetí začali rabíni vytvářet různé předpisy ohledně každodenního života. V Ježíšově době byly ještě tyto výklady Mojžíšova zákona v ústní formě. Kolem r. 200 po Kr. byly sepsány v Mišně.]} starších? Vždyť si neomývají [své] ruce, když jedí chléb.“ 3 On jim odpověděl: „Proč i vy přestupujete Boží příkaz kvůli své tradici? 4 Vždyť Bůh řekl: ^{▼▼var.: přikázal} 'Cti otce a matku' ^{▼▼//Ex 20,12; Dt 5,16} a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře. ^{▼▼ř.: ať smrtí skoná}' ^{▼▼Ex 21,17; Lv 20,9} 5 Vy však říkáte: Kdo by řekl otci nebo matce: 'To z mého majetku, co by ti mohlo pomoci, je dar ^▼▼5,23p určený Bohu', 6 ten již není povinen uctít ^{▼▼tzn. tím darem podpořit} svého otce [nebo svou matku]. Zrušili ^▼▼5,17 jste Boží slovo ^{▼▼var.: zákon / přikázání} pro svou tradici. 7 Pokrytci! ^{▼▼7,5; 23,23} Dobře o vás prorokoval Izaiáš, když říkal: 8 '⌈Tento lid mne ctí rty⌉, ^{▼▼var.: [Tento lid se ke mně přibližuje svými ústy a ctí mne (svými) rty]} ale jejich srdce je ode mne velmi daleko. 9 Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy.' ^{▼▼//Iz 29,13 (LXX); Ko 2,22}“

10 Zavolal k sobě zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte. ^{▼▼Mk 8,21; Ef 5,17} 11 Člověka neznečišťuje to, co vchází do úst, nýbrž člověka znečišťuje ^{▼▼ř. koinún („znečišťovat / znesvěcovat“) se zde vyskytuje v NS poprvé. Další výskyty: Mt 15,18.20; Mk 7,15.18.20.23; Sk 10,15; 11,9; 21,28; Ř 14,14; He 9,13; Zj 21,27} to, co z úst vychází.“ 12 Tu k němu přistoupili [jeho] učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové pohoršili, ^{▼▼11,6; 17,27} když to slovo uslyšeli?“ 13 On odpověděl: „Každá rostlina, ^{▼▼ř. fyteia — 'sázení / to, co je zasazeno', přeneseně může zn. také učení; Iz 60,21; 61,3} kterou nezasadil můj nebeský Otec, ^{▼▼11,25; 16,17!} bude vykořeněna. 14 Nechte je! Slepí ^▼▼23,16 jsou vůdci [slepých]. Jestliže slepý vede slepého, oba spadnou do jámy.“ ^{▼▼L 6,39} 15 Petr mu ⌈na to⌉ ^▼▼4,4p řekl: „Vylož ^▼▼13,36 nám [toto] podobenství!“ 16 [Ježíš] řekl: „I vy jste ještě nechápaví? 17 Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha ^{▼▼1K 6,13} a vypouští se do záchodu? ^{▼▼2Kr 10,27} 18 Co však z úst vychází, vystupuje ze srdce, a to znečišťuje člověka. ^{▼▼12,34; Jk 3,6} 19 Neboť ze srdce ^{▼▼Gn 6,5; 8,21; Př 6,14; 22,15; Jr 17,9} vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, ^{▼▼5,32; 1K 5,1} krádeže, lživá svědectví, urážky. ^{▼▼Ga 5,19} 20 To jsou věci, které člověka znečišťují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznečišťuje.“

Víra Syrofeničanky

Ježíš ^{▼▼//Mk 7,24—30} odtamtud vyšel a odebral se do končin Týru a Sidónu. ^▼▼11,21 22 A hle, z těch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: „Smiluj se ^▼▼9,27! nade mnou, Pane, Synu Davidův! Mou dceru zle ⌈trápí démon⌉. ^{▼▼ř.: (Má dcera je …) démonizována; 4,24}“ 23 Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci a prosili ho: „⌈Pošli ji pryč⌉, ^{▼▼n.: (Vyhov jí,) ať jde; ř.: Propusť ji; 14,15} vždyť za námi křičí!“ ^{▼▼Mk 10,47n} 24 On řekl: „⌈Byl jsem poslán jen⌉ ^{▼▼ř.: Nejsem poslán, leč …} ke ztraceným ovcím ^{▼▼10,6; Ez 34,16} z domu Izraele.“ 25 Ona však přišla, ⌈klaněla se mu⌉ ^{▼▼n.: začala se mu klanět; [var.: poklonila se mu]; 8,2} a říkala: „Pane, pomoz mi!“ 26 On odpověděl: „Není správné vzít chléb dětem ^{▼▼ř.: chléb dětí} a hodit jej psům. ^{▼▼ř. kynarion označuje podle některých vykladačů domácího psa na rozdíl od psů zdivočelých kyón, kteří se volně potulovali po ulicích; 7,6}“ 27 Ona řekla: „Ano, Pane, ale vždyť i psi ^{▼▼ř. kynarion označuje podle některých vykladačů domácího psa na rozdíl od psů zdivočelých kyón, kteří se volně potulovali po ulicích; 7,6} jedí z drobtů, které padají se stolu jejich pánů.“ 28 Tehdy jí Ježíš odpověděl: „Ó ženo, tvá víra je veliká. ^{▼▼8,10; L 17,5; 2Te 1,3} Staň se ti, jak chceš.“ ^{▼▼Mk 10,51} A od té hodiny ^▼▼9,22 byla její dcera uzdravena. ^▼▼8,13

Uzdravení zástupů

A přecházeje odtamtud, prošel Ježíš kolem Galilejského moře, ^▼▼4,18 vystoupil na horu ^▼▼5,1 a posadil se tam. 30 Tu k němu přišly veliké zástupy, ^▼▼4,25 které měly s sebou chromé, slepé, zmrzačené, němé ^▼▼9,32 a mnohé jiné. Položili mu je k nohám a on je uzdravil, 31 takže zástup ^{▼▼var.: zástupy} užasl, když viděl, že němí ^▼▼9,32 mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i vzdali chválu ^▼▼9,8 ⌈Bohu Izraele⌉. ^{▼▼Toto spojení je v NS ještě v L 1,68† srv. Sk 13,17; Ex 5,1p.}

Nasycení čtyř tisíců

Ježíš ^{▼▼//Mk 8,1—10; srv. Mt 14,13—21} si pak zavolal své učedníky a řekl: „Jsem hluboce pohnut ^▼▼9,36p nad tím zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst. A nechci je propustit hladové, aby nezemdleli na cestě.“ 33 A učedníci mu řekli: „Kde ^{▼▼ř.: Odkud} vezmeme v pustině tolik chlebů, abychom nasytili takový zástup?“ 34 Ježíš jim řekl: „Kolik máte chlebů?“ Oni řekli: „Sedm a několik rybiček.“ 35 Nařídil zástupu posadit se na zem; 36 vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, rozlámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. 37 Všichni pojedli a nasytili se; a sebrali sedm plných košů zbylých úlomků. 38 Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 39 Potom zástupy propustil, vstoupil na loď ^{▼▼Mk 3,9} a připlul ^{▼▼ř.: přišel} na území Magadan. ^{▼▼var.: Magdaly}