Psa 22 | CzeCSP | STEP | Pro vedoucího chval. Podle „Laně za úsvitu“. Davidův žalm.

‏ Psalms 22

Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?

1 Pro vedoucího chval. Podle „Laně za úsvitu“. ^{▼▼LXX, Vul: „O ranním přispění.“} Davidův žalm.

2 ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bože můj, ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bože můj, ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}proč jsi mě opustil? ^{▼▼//Mt 27,46; Mk 15,34} ⌈Jsi daleko od mé spásy, od slov mého naříkání. ^{▼▼h.: řvaní (Iz 5,29); 32,3; 38,9; Jb 3,24}⌉ ^{▼▼h.: Daleko od mé spásy jsou slova mého n.} 3 Bože můj, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}volám ve dne -- ty neodpovídáš, ^{▼▼Jb 19,7} volám v noci ^{▼▼1Kr 8,59; L 18,7} -- není pro mě utišení. ^▼▼39,3 4 Ty jsi svatý, ^{▼▼99,9; Lv 11,44; 1S 2,2; 2Kr 19,22; Iz 6,3} trůníš na chvalách Izraele. ^{▼▼n.: trůníš, jsi chválou Izraele; srv. Dt 10,21; Jr 17,14. [Hospodin má svůj pozemský trůn na Sijónu (9,12), nebeský na chvalách…]} 5 V tebe doufali ^{▼▼78,53; 1Pa 5,20; Iz 36,4; Jr 39,18} naši otcové, doufali, a tys je vytrhoval. ^{▼▼v. 9; 18,44; 37,40; 43,1} 6 Volali ^{▼▼107,6v; Sd 3,9; 1S 12,8; 2Pa 20,9; Neh 9,28} k tobě a byli zachráněni, ^{▼▼h.: unikli; 124,7} doufali ^{▼▼Iz 26,3; 25,9v} v tebe a nebyli zahanbeni. ^{▼▼n.: zklamáni; 25,2n; 71,1; Iz 49,23; 50,7v; Ř 9,33}

7 Ale já jsem červ ^{▼▼Jb 25,6; Iz 41,14} a ne ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}člověk, potupa ^▼▼31,12 pro lidi, lidem opovržený. ^{▼▼Iz 53,3} 8 Všichni, kdo mě vidí, se mi posmívají. ^{▼▼79,4; Jb 16,10v; L 23,35} Pošklebují se, ^{▼▼h.: Doširoka otvírají rty} potřásají ^{▼▼109,25; 2Kr 19,21; Jb 16,4; Pl 2,15; Mt 27,39; Mk 15,29} hlavou. 9 ⌈Spolehni se na Hospodina!⌉ ^{▼▼h.: Uval se … (srv. 37,5; Př 16,3); LXX, Vul: Složil naději v Hospodina. [Žalmista vícekrát cituje, co mu ničemové říkají (srv. 3,3), případně jak uvažují (srv. 10,11).]} Ať ho vytrhne, ať ho vysvobodí, ^{▼▼//Mt 27,43} když si ho oblíbil! ^{▼▼18,20; 41,12; 1Kr 10,9} 10 Vždyť ty jsi mě vyvedl z lůna, dals mi doufat na prsech mé matky. ^{▼▼srv. 71,6} 11 Na tebe jsem odkázán od narození, ^{▼▼h.: lůna; Jr 1,5} od lůna ^{▼▼h.: výraz „břicho“ se pro lůno používá často; srv. 71,6; Sd 16,17; Iz 44,2; Ga 1,15} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}matky jsi mým ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bohem ^{▼▼31,15; 118,28; 140,7; 143,10; Iz 25,1; Jr 31,18} ty. 12 Nevzdaluj ^{▼▼::v. 2!.20; 35,22; 38,22; 71,12} se ode mě, neboť soužení je blízko a pomocníka ^{▼▼2Kr 14,26; Iz 63,5; Pl 1,7} není.

13 Obklíčilo ^▼▼17,11 mě množství býků, ti silní ^{▼▼n.: býci} z Bášanu ^{▼▼Dt 32,14; Ez 39,18; Am 4,1} mě obklopili. 14 ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}Otvírají ^{▼▼35,21v; Pl 2,16} na mě tlamu jako lev, ^{▼▼17,12; 1Pt 5,8} který trhá kořist a řve. ^{▼▼Jr 2,15; 51,38} 15 ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}Rozlévám ^▼▼43,5 se jak voda a všechny mé kosti ^{▼▼6,3; 31,11; 42,11; 102,4; Abk 3,16; srv. Da 5,6} se uvolňují. ⌈Mé srdce je jako vosk,⌉ ^{▼▼tj. ztratil jsem odvahu (srv. Jr 4,9; Dt 20,8)} rozpustilo se ^{▼▼tj. ochablo; Joz 2,11; 2S 17,10; Na 2,11} v mém nitru. 16 Jak hliněný střep vyschla má síla, ^{▼▼srv. J 19,28} jazyk se mi lepí na ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}patro, ^{▼▼h.: mé dásně} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}určils mi místo v prachu smrti. ^{▼▼v. 30; Jb 7,21} 17 Obklíčili mě psi, ^{▼▼srv. 59,6; 1Kr 14,11; Jr 15,3} roj zlovolníků mě obklopil, spoutali ^{▼▼Čteno dle Symmacha. LXX a Vul (a dle nich mnohé překl.) čtou „probodli“ (k tomu srv. Iz 53,5 a Za 12,10). TM (dle většiny h. rkpp.) čte: „jako lev“; v tom případě by text zřejmě znamenal „jako lev jdou po mých rukou a nohou“ (aby je ohlodal).} mi ruce a nohy. 18 Počítám všechny své kosti. Oni civí, sledují mě, 19 dělí si mé ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}roucho, vrhají los o můj oděv. ^{▼▼Mt 27,35; J 19,24} 20 Ale ty, Hospodine, se nevzdaluj, ^▼▼v. 12 má ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}sílo, ^{▼▼18,2v; 59,10.18; Jr 16,19v} ⌈pospěš mi na pomoc!⌉ ^{▼▼38,23; 40,14; 70,2; 71,12} 21 Vysvoboď ^▼▼7,2p mou duši od meče, mou jedinou ^{▼▼tj. mou drahou duši, srv. 35,17} z ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}moci ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}psů! 22 Zachraň ^▼▼3,8p mě ze lví tlamy a před rohy divokých turů! ^{▼▼LXX, Vul a české překlady mají „jednorožců“. Není jasné, o jaké zvíře šlo. Mohl to být druh velké antilopy nebo divokého skotu; 29,6; Nu 23,22} Tys mi odpověděl. ^{▼▼34,5; Zdá se, že poslední slovo se do kontextu příliš nehodí. Je podobné slovu „pokora“ a LXX i Vul překládají: „Zachraň …jednorožců mou pokoru“. ($)} 23 Tvé jméno ^{▼▼kohorativ}budu zvěstovat ^▼▼9,15 svým bratřím, ^{▼▼[z paralely vysvítá, že se zde nejedná o dosl. význam slova, ale význam „druh ve společenství“ (srv. použití v NS — např. Sk 11,29; 15,22 aj.)]} ve shromáždění ^{▼▼35,18; 40,10; 26,12; 107,32; //He 2,12} tě budu chválit.

24 Vy, kdo se bojíte ^▼▼15,4! Hospodina, chvalte ^▼▼113,1! ho! Veškeré potomstvo Jákobovo, ctěte ^{▼▼1S 2,30; Př 3,9; Iz 24,15; 29,13} ho! Třeste ^▼▼33,8 se před ním, všechno potomstvo Izraelovo! 25 Neboť nepohrdl ^▼▼51,19 a neopovrhl trápením zkroušeného, ⌈neskryl před ním svou tvář.⌉ ^{▼▼10,11p; ::13,2} Když k němu volal, ^{▼▼9,13v; 28,2; 30,3; 31,23; 119,147; Pl 3,8; Jon 2,3; Abk 1,2} vyslyšel ^{▼▼6,10!; LXX a Vul má poslední větu v 1. os. sg.; srv. He 5,7} ho. 26 Od ^{▼▼srv. použití složené předložky v Neh 6,16} tebe ^{▼▼[Lze chápat takto: protože Hospodin vyslyšel žalmistovu prosbu, je Bůh nejen příjemcem, ale také původcem chvály]} pochází má chvála ve velikém shromáždění, ^▼▼1,5 své sliby ^{▼▼50,14; 56,13; 61,9; 65,2; 66,13; 116,14; 1S 1,21; Iz 19,21; Jon 2,10} splním před těmi, kdo se ho bojí. 27 Pokorní ^▼▼34,3 budou jíst ^{▼▼[míněna je asi účast na obětním hodu (Lv 7,11—27); protože žalmista přijal Boží pomoc, bude se sdílet s ostatními (srv. 142,8)]; Iz 65,13} a nasytí se. Ti, kdo hledají ^{▼▼9,11!; 69,33} Hospodina, ho budou chválit. Vaše srdce bude žít navěky. 28 Všechny končiny ^{▼▼2,8; Iz 45,22; Mi 5,3} země se rozpomenou ^{▼▼[tím není myšleno upamatování se, ale uznání Boha (srv. 119,52)]} a obrátí ^{▼▼srv. Iz 2,3} se k Hospodinu. Všechny čeledi ^▼▼95,7 národů se budou klanět ^{▼▼5,8; 29,2; 72,11; Gn 22,5; 2Pa 7,3; Iz 60,14} před tvojí ^{▼▼LXX; Pš: jeho; [taková náhlá změna podmětu je neobvyklá v češtině, ale běžná v StS (srv. v. 26)]} tváří. 29 Vždyť království náleží Hospodinu, on panuje nad národy. ^{▼▼Téma tohoto verše rozvíjí celý Ž 47.} 30 Všichni, ⌈jimž se na zemi daří,⌉ ^{▼▼h.: tuční země (zde ovšem v obrazném smyslu: prosperující); srv. Př 11,25; 28,25 (prospívat); srv. Ž 45,13 (boháči)} budou jíst a klanět se před jeho tváří, pokleknou ^{▼▼h.: klesnou na kolena; Iz 45,23; 1Kr 8,54; 2Pa 7,3; 29,29; Ř 14,11} před ním všichni, kdo sestupují v prach, i ten, kdo svou duši při životě nezachová. ^{▼▼Tj. Bohu se budou klanět všichni — bohatí i chudí, kypící zdravím i ti, kdo jsou na pokraji smrti.} 31 Potomstvo ^{▼▼h.: símě} mu bude sloužit. Panovníkovi bude přičteno k pokolením. ^{▼▼Tj. bude patřit k pokolením (v h. sg.), které patří Hospodinu / které považuje za své.} 32 Přijdou a budou zvěstovat ^{▼▼30,10; 50,6; 51,17} jeho spravedlnost lidu, který se zrodí -- vždyť ji vykonal.