Psa 27 | CzeCSP | STEP | Davidův žalm. Hospodin je mé světlo i má spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, koho bych se lekal?

‏ Psalms 27

Hospodin je mé světlo i má spása

1 Davidův žalm.

Hospodin je mé světlo ^{▼▼43,3; 44,4; 2S 22,29; Iz 10,17; 60,19n; Mi 7,8; srv. J 1,4} i má spása, ^{▼▼62,8; 118,14; Jb 13,16; Iz 33,2} koho bych se bál? ^{▼▼3,7; 23,4; 46,3; 49,6; 56,5.12; 118,6} Hospodin je záštita ^{▼▼28,8; 31,5; 37,39; 43,2; Ex 15,12} mého života, koho bych se lekal? ^{▼▼::Dt 28,66; n.: strachoval; Iz 12,2} 2 Když se ke mně přiblížili zlovolníci, ^▼▼22,17 aby ⌈pozřeli mé ^{▼▼Pozn. 56 v tabulce na str. 1499}tělo,⌉ ^{▼▼14,4; [výrazu lze rozumět jako přirovnání nepřátel ke zvěři (7,3p), která touží po kořisti; jiní chápou vazbu jako idiom pro pomluvu (srv. Da 3,8; 6,24)]} moji protivníci ^{▼▼3,2; 13,5; 44,6; 89,24; 106,11; 119,139} a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}nepřátelé, sami klopýtli ^{▼▼9,4; (h. pf. obou sloves lze chápat také jako způsob zobecnění a jistoty: klopýtnou a padnou); [použití spojení obou sloves na jiných místech poukazuje na zásah Božími prostředky — Iz 3,8; 31,3; Jr 46,6; 50,32; srv. 6,21]} a padli. ^{▼▼20,8; ::37,24; Da 11,19} 3 Kdyby se proti mně položilo ^{▼▼h.: utábořilo; 1Kr 20,27} vojsko, ^{▼▼h. výraz „tábor“ se pro vojsko používá často; 1S 28,5!} mé srdce se nebude bát. Kdyby se proti mně zvedla bitva, i tehdy ^{▼▼h.: v tom / v takové situaci} budu doufat. ^{▼▼21,8; Iz 37,10}

4 O jedno ^{▼▼L 10,42} jsem Hospodina žádal, to jedno jsem ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}hledal: ^{▼▼n.: usiluji} Abych přebýval v domě ^{▼▼5,8; 23,6; 26,8; 42,5; 84,5.11; 61,5v} Hospodinově po všechny dny svého života, abych mohl hledět na Hospodinovu nádheru ^{▼▼n.: laskavost; 90,17; 135,3} a abych mohl přemítat ^{▼▼n.: zkoumat. Význam tohoto slova není zcela jasný. Patrně souvisí se slovem „jitro“ a může znamenat „hledat Hospodina každé jitro“} v jeho chrámu. ^{▼▼63,3; 65,5} 5 V den ^{▼▼41,2; Jr 17,17; 51,2; srv. Ž 10,1; Jr 2,28} zlý mě schová ^{▼▼srv. Joz 2,4} ve své skrýši, ^{▼▼srv. Jr 25,38; n.(při jiném čtení): stánku [stejně jako v paralelním výrazu stan je asi míněn chrám (srv. Pl 2,6) a princip azylu u oltáře]} skryje ^▼▼17,8 mě v úkrytu ^{▼▼31,21!; 32,7; 91,1} svého stanu, ^{▼▼v. 6; 15,1} na skálu ^{▼▼18,3; 40,3v} mě zdvihne. 6 A teď ⌈zvedám ^{▼▼1S 2,1} hlavu⌉ ^{▼▼h.: se pozvedá má hlava; 3,4; 110,7} nad své nepřátele ^{▼▼2S 22,49} kolem sebe. V jeho stanu budu obětovat oběti radostných výkřiků, ^{▼▼n.: s radostným křikem; 33,3; srv. Ezd 3,13; Ž 107,22} budu zpívat ^▼▼13,6 a opěvovat ^{▼▼92,2; 147,7} Hospodina. ^{▼▼Ef 5,19}

7 ⌈Slyš, Hospodine, když hlasitě ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}volám,⌉ ^{▼▼n: Slyš … můj hlas, když volám; 3,5!} smiluj ^▼▼4,2 se nade mnou a odpověz mi! 8 ⌈Ohledně tebe svému srdci⌉ ^{▼▼n.: O tobě říká mé srdce; $} ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}připomínám slova: Hledejte ^{▼▼24,6v; 40,17; 2Pa 11,16; Sf 2,3} mou tvář! ^{▼▼1Pa 16,11; n : přítomnost (srv. 2S 21,1; Oz 5,15!; Jr 4,1; Ez 21,21)} A já tvou tvář ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}hledám, Hospodine! 9 Neskrývej ^{▼▼13,2!; 69,18; 102,3; 143,7} přede mnou svou tvář, neodvracej se hněvivě od svého otroka -- býval jsi mou pomocí. ^{▼▼40,18; 46,2} Nenech mě, neopouštěj ^{▼▼38,22; 71,9.18; 119,8} mě, Bože, má spáso! 10 I kdyby mě opustili ^{▼▼(pro myšlenku opuštění blízkými srv. 38,12; 69,9; Jb 19,13n; Iz 49,15; Mt 12,48n; 26,56; 2Tm 4,16)} můj otec a má matka, Hospodin mě k sobě přivine. ^{▼▼h.: shromáždí (ve smyslu: vezme / přijme — srv. Joz 20,4; 2S 11,27!); Iz 63,16} 11 Vyuč ^{▼▼32,8; 86,11; 119,33} mě, Hospodine, své cestě, ^▼▼25,4 veď ^{▼▼139,24; 143,10; Ex 13,17} mě rovnou ^{▼▼[ani ne tak bez překážek, jako spíš správnou z Božího pohledu]} stezkou, vždyť na mě číhají! ^{▼▼n.: kvůli těm, kdo …; 5,9; 54,7; 56,3; 59,11} 12 Nevydávej mě choutkám ^{▼▼h.: duši; 41,3; Př 13,2; Ez 16,27!; pro tento významový odstín výrazu nefeš srv. Př 23,2} mých protivníků, ^▼▼31,9v neboť proti mně ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}povstávají ^▼▼3,2! lživí svědkové ^{▼▼Mt 26,60} a zlovolný ^{▼▼35,11; Dt 19,16} žalobce. ^{▼▼n.: svědek; h. výraz je tradičně chápán jako: ten, kdo vydechuje (násilí); Př 6,19; 14,5; Abk 2,3; srv. Sk 9,1}

13 Jak bych nevěřil, ^{▼▼H. výraz lúlé (kdybych ne…) obvykle pokračuje další větou s konstatováním, co by se stalo (srv. Sd 14,18; 2Kr 3,14). Ta zde chybí, a proto některé překlady používají na konci věty tečky naznačující nedokončenou větu. Šlo by to volně vyjádřit takto: Ani nechci domyslet, co by se stalo (/jak bych na tom byl), kdybych nevěřil… anebo důrazným pozitivním vyznáním: Ale já věřím, že budu…} že budu hledět na Hospodinovu dobrotu ^{▼▼25,7; 31,20; Jr 31,12} v zemi živých! ^{▼▼52,7; 116,9; 142,6; Jb 28,13; Iz 38,11; Jr 11,19; Ez 26,20} 14 Očekávej ^{▼▼37,34; 40,2; 69,7; Iz 8,17; 25,9; [Je možné, že David promlouvá k druhému člověku; je ovšem také možné, že promlouvá sám k sobě. Tak jedná i v 42,6.12; 43,5 či 62,6.]} na Hospodina! Buď pevný ^{▼▼31,25; Dt 31,6!} a posilni své srdce! Očekávej na Hospodina!