Psa 39 | CzeCSP | STEP | Pro vedoucího chval, pro Jedútúna. Davidův žalm.

‏ Psalms 39

Řekl jsem: Budu střežit svou cestu

1 Pro vedoucího chval, pro Jedútúna. ^{▼▼K: Jedítúna; srv. 62,1; 77,1; 1Pa 16,38.41n; 25,1.3.6. [V 2Pa 35,15 je Jedútún nazván „královým vidoucím“. 42,1p]} Davidův žalm.

2 Řekl jsem: ^{▼▼kohorativ}Budu střežit ^{▼▼1Kr 2,4; 2Kr 10,31} svou cestu, abych nezhřešil ^{▼▼Jb 2,10} ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jazykem. ^{▼▼kohorativ}Budu střežit svá ústa ^▼▼141,3 náhubkem, ^{▼▼srv. Dt 25,4} dokud bude přede mnou ničema. ^{▼▼34,14; Př 10,19; Jk 3,2} 3 Dočista ^{▼▼h.: Utišením} jsem oněměl, ^▼▼38,14 nadobro ^{▼▼h.: od dobrého; srv. 2S 13,22} jsem umlkl, ale má bolest se jen jitřila. 4 ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}Srdce mi v nitru ^{▼▼h.: ve vnitřnostech; 51,12; 55,16; 64,7; 103,1p; Jr 23,9; L 1,78p} hořelo. ^{▼▼Dt 19,6; Jr 20,9; L 24,32} ⌈Když jsem tesknil,⌉ ^{▼▼h.: V mém sténání; 5,2} plál ve mně oheň. Pak jsem promluvil svým jazykem: 5 Hospodine, dej mi poznat ^▼▼25,4 můj konec ^{▼▼Jr 51,13} a jaký je počet mých dnů, ať si uvědomím, jak jsem pomíjivý. ^{▼▼89,48; 90,12; Jb 14,5} 6 Hle, dal jsi mi jen maličko ^{▼▼h. tópach — na šířku dvou dlaní [dlaň byla délková míra (totožná se čtyřmi prsty — Jr 52,21) — tedy celkem 14,8 cm; ve srovnání s Bohem, který je od věčnosti do věčnosti, skutečné nic — vánek]} dnů, jako nic je před tebou můj věk; ^{▼▼n.: život; Jb 11,17} každý člověk, jakkoli pevně stojí, ^{▼▼srv. 119,89; [dle Za 11,16 by mohlo „stání“ přeneseně také znamenat „dobré zdraví“]} je jen vánek. ^{▼▼n.: marnost; srv. v. 12; 62,10; 144,4; Jb 14,2; Kaz 1,2; 6,12; Ž 90,5n} Sela. 7 Jen jako přelud ^{▼▼n.: stín; h.: obraz; (pro vyjádření pomíjivosti lidského života srv. 73,20; 102,12; 1Pa 29,15)} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}putuje ^{▼▼h.: chodí sem a tam; n : žije (1S 25,15)} ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}člověk, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}hlučí, ^{▼▼46,7; n.: je rozrušený; 42,6; Jr 31,20} přestože je jen vánek, ^{▼▼vv. 6.12} shromažďuje, ale neví, kdo to sklidí. ^{▼▼Kaz 2,26; L 12,16—20}

8 Nuže, v co budu ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}doufat, ^{▼▼n.: na co budu očekávat; 25,21} Panovníku? Mé očekávání ^{▼▼Pl 3,18} se upíná k tobě. 9 Vysvoboď ^▼▼7,2! mě od všech mých přestoupení, ^{▼▼25,7; 51,3} nevystavuj mě posměchu ^{▼▼n.: potupě; 22,7; 44,14; Jr 15,15} ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}bláznů! ^▼▼14,1 10 Oněměl ^▼▼v. 3 jsem, ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}neotvírám svá ústa, neboť jsi to způsobil ty! ^{▼▼2S 16,10; Jb 2,10} 11 Odejmi ode mě svou ránu, ^▼▼38,12 vždyť ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}hynu od ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}úderů tvé ruky! ^{▼▼32,4; 38,3} 12 Když ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}člověka tresty kázníš ^{▼▼6,2; 38,2} za vinu, sžíráš ^{▼▼h.: rozkládáš} jak mol, ^{▼▼Iz 51,8; Oz 5,12} co je mu drahé. Každý člověk je jen vánek! ^{▼▼vv. 6.7} Sela. 13 ^{▼▼imperativ zesílený suffixem -á (enfatický imperativ)}Vyslyš, ^{▼▼n.: Slyš; 4,2!; 102,2} mou modlitbu, Hospodine, naslouchej ^▼▼5,2! mému volání o pomoc, nebuď hluchý ^▼▼28,1! k mému pláči! ^{▼▼h.: slze; tj. modlitbě se slzami} Vždyť jsem u tebe jen hostem, ^▼▼119,19 příchozím, ^{▼▼He 11,13} stejně jako moji otcové. ^{▼▼Lv 25,23; 1Pa 29,15; 1Pt 2,11} 14 Odvrať ode mě svůj pohled ^{▼▼Jb 7,19; 14,6} a já pookřeji, ^{▼▼Jb 9,27; 10,20} než ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odejdu a již nebudu.