1Ki 3 | CzeCSP | STEP | Šalomoun se pak spříznil s faraonem, egyptským králem, vzal si faraonovu dceru a přivedl ji do Města Davidova, dokud nedostavěl svůj dům a ⌈dům Hospodinův⌉ i hradby okolo Jeruzaléma.

‏ 1 Kings 3

Šalomounova žádost

1 Šalomoun ^{▼▼//2Pa 1,2nn} se pak spříznil ^{▼▼7,8; 9,16n!; Dt 7,3} s faraonem, ^{▼▼[prav. Siamonem (979—960) či Pasbachaenniutem II (960—945), posledními faraony 21. eg. dynastie (srv. 9,16; 11,18.40; 14,25)]} egyptským králem, vzal si faraonovu dceru ^{▼▼9,24; 2Pa 8,11} a přivedl ji do Města Davidova, ^▼▼2,10 dokud nedostavěl svůj dům a ⌈dům Hospodinův⌉ ^{▼▼1+2Kr používá výhradně spojení „Hospodinův dům“ (57×), resp. „dům pro Hospodina“ (6,1) či samotné „dům“ (5,17; 6,3; 1Pa 5,36), zatímco 1+2Pa užívá paralelně k tomu označení „dům Boží“ (28×; 1Pa 6,33). V 1Pa 23,28; 25,6; 28,12; 2Pa 5,1; 24,7; 28,24; Ezd 2,68; 3,8 se vyskytují oba výrazy v jednom verši.} i ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hradby okolo Jeruzaléma. 2 Lid ovšem ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}obětoval na návrších, ^{▼▼11,7; Jr 19,5; 48,35; ::1S 9,12} protože do ⌈té doby⌉ ^{▼▼h.: těch dnů} nebyl postaven dům ^{▼▼2S 7,2nn} pro Hospodinovo jméno.

3 Šalomoun miloval ^{▼▼Dt 6,5!} Hospodina a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}žil ^{▼▼srv. Jr 44,23} podle ustanovení svého otce Davida, ovšem na návrších obětoval a pálil ^{▼▼Oz 4,13} oběti. 4 Král šel do Gibeónu, ^{▼▼[dnešní El–Džíb asi 10 km SZ od Jeruzaléma]; 9,2; 2Pa 1,1—13!} aby tam obětoval, protože to bylo největší ^{▼▼n.: nejdůležitější; srv. Jr 5,5} návrší. Šalomoun ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přinesl na tom oltáři tisíc ^{▼▼označuje spíš: „velké množství“ nežli přesný počet} zápalných obětí. 5 V Gibeónu se ukázal ^{▼▼9,2; 11,9; Gn 12,7; Ex 6,3; 1S 3,21; 2Pa 3,1; Jr 31,3} Hospodin Šalomounovi v noci ve snu. ^{▼▼Gn 20,3p} Bůh řekl: Žádej, ^{▼▼Mt 7,7.8; 1S 1,17; Ž 2,8; Iz 7,11; Mk 10,51} co ti mám dát. 6 Šalomoun řekl: Ty jsi ⌈prokázal svému⌉ ^{▼▼h.: učinil se svým …; Rt 1,8; 2S 2,6} otroku, mému otci Davidovi, velké milosrdenství, když ^{▼▼n.: protože} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou chodil věrně a spravedlivě, s upřímným ^{▼▼h.: v přímosti (srdce); srv. Ž 7,11; ::Jr 3,17} srdcem vůči ^{▼▼h.: s; Dt 18,3; ::9,7} tobě. Zachoval jsi mu toto velké milosrdenství a dal jsi mu syna, který sedí na jeho trůnu, jak je tomu dnes. ^{▼▼8,24; 1S 22,8.13} 7 Nyní jsi, ⌈Hospodine, můj Bože,⌉ ^{▼▼[Zcela totožné oslovení je dále na těchto místech: 1Kr 8,28; 17,20.21; 1Pa 21,17; 2Pa 6,19; Ž 7,2p!; Jon 2,7; Abk 1,12; srv. též Neh 5,19p!; 1S 14,41p]} ustanovil svého otroka králem namísto mého otce Davida. Ale já jsem mladý chlapec, ^{▼▼[srv. 2,12p, jiní chápou pouze jako výraz pokory; srv. Jr 1,6]} neumím vycházet a vcházet. ^{▼▼n : jsem nezkušený ve vedení; Dt 31,2; 1S 18,16; 2S 5,2} 8 Tvůj otrok je uprostřed tvého lidu, který jsi ^{▼▼Dt 7,6} vyvolil, početného lidu, jenž nemůže být pro množství sečten ^{▼▼8,5; 2S 24,1} ani spočítán. ^{▼▼Jr 33,22; Oz 2,1} 9 ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Dej svému otroku vnímavé ^{▼▼h.: slyšící; srv. Dt 28,49; 2S 14,17 — rozumí} srdce, ^{▼▼n : mysl; 1S 17,32} aby mohl soudit tvůj lid a rozlišovat ^{▼▼h.: rozumět / chápat; Př 14,8} mezi dobrem a zlem. ^{▼▼Dt 1,39; Iz 7,15n} Vždyť kdo dokáže soudit tento tvůj ohromný ^{▼▼h.: těžký; [podle předchozího verše (+ srv. Iz 36,2; Gn 50,9) myšlena spíše „velikost“, ačkoliv dle Ex 7,14 by bylo možné myslet i na „obtížnost“]} lid?

10 ⌈V Panovníkových očích ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}to bylo dobré,⌉ ^{▼▼n : Panovníkovi se to líbilo; Dt 1,23} že Šalomoun žádal o tuto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc. 11 Bůh mu řekl: Protože jsi žádal o tuto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc a nežádal jsi pro sebe ⌈dlouhý život,⌉ ^{▼▼h.: mnoho dní; srv. 1S 25,28} nežádal jsi pro sebe bohatství ani jsi nežádal o ^{▼▼Pozn. 78 v tabulce na str. 1499}smrt svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe porozumění, ^{▼▼n.: rozumnost; Př 1,2; Oz 4,14; Jk 1,5} abys rozuměl ^{▼▼h.: slyšel; v. 9p} právu, 12 hle, ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}učiním podle tvých slov: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Ano, ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}dám ti moudré a rozumné srdce, takže nebyl ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou nikdo jako ty, ani po tobě nepovstane nikdo jako ty. ^{▼▼srv. Gn 41,39; 1S 26,15} 13 Také to, o co jsi nežádal, ti dám: Bohatství i slávu ^{▼▼Př 3,16; 1Pa 29,12} po ⌈všechny tvé dny,⌉ ^{▼▼n : celý tvůj život} takže nebyl ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo jako ty mezi králi. 14 Jestliže budeš chodit po mých cestách a zachovávat má ustanovení a mé příkazy tak, jak chodil tvůj otec David, prodloužím ^{▼▼Dt 17,18—20; Př 28,16} tvé dny.

15 Nato se Šalomoun probral, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}byl to sen. ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Šel do Jeruzaléma, postavil se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před truhlu ^{▼▼2,26; 6,19} Panovníkovy smlouvy, ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}přinesl zápalné oběti, vykonal ^{▼▼Ez 46,2.12} pokojné oběti ^{▼▼2S 6,17} a ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}uspořádal ^{▼▼Sd 14,10; 2S 3,20} hostinu pro všechny své otroky.

Šalomoun moudře soudí

Tehdy přišly ke králi dvě prostitutky ^{▼▼h.: smilnící ženy; Joz 2,1; Sd 11,1} a postavily se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před něj. 17 Jedna ta žena řekla: Dovol, ^{▼▼1S 1,26; Sd 6,13} můj pane. Já a tato žena bydlíme v jednom domě. Porodila jsem u ní v domě. 18 I stalo se, že třetí den poté, co jsem porodila já, porodila i tato žena. Byly jsme spolu, nikdo jiný ^{▼▼h.: cizí, srv. Př 27,2} s námi v domě nebyl, jenom my dvě jsme byly v domě. 19 Syn této ženy v noci zemřel, protože ho zalehla. 20 Pak uprostřed noci vstala, a když tvá otrokyně spala, vzala mého syna vedle mě, položila ho do svého klína a svého mrtvého syna položila do mého klína. 21 Ráno jsem vstala, abych svého syna nakojila, ^{▼▼1S 1,23} a ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}byl mrtev. Když jsem se na něj ráno podívala pozorně, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}uviděla jsem, že to není můj syn, kterého jsem porodila. 22 Ta druhá ^{▼▼h.: jiná} žena ovšem řekla: Ne, ten živý je můj syn a ten mrtvý je tvůj syn. Ale ta první říkala: Ne, ten mrtvý je tvůj syn a ten živý je můj syn. Tak se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před králem hádaly. ^{▼▼h.: mluvily} 23 Nato král řekl: Tato ^{▼▼n : Jedna} říká: Ten živý, to je můj syn, a ten mrtvý je tvůj syn, a tato ^{▼▼n : druhá} říká: Ne, ten mrtvý je tvůj syn a ten živý je můj syn.

24 Král řekl: Podejte mi meč. ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Přinesli ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před krále meč 25 a král ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}přikázal: Rozsekněte to živé dítě ve dví a dejte polovinu jedné a polovinu druhé. 26 Avšak žena, které patřilo to živé ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}dítě, ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}promluvila ke králi, protože se v ní ⌈probudil soucit s⌉ ^{▼▼n.: vzbudilo slitování nad; ::1S 15,3; Neh 1,11; Oz 11,8; ::Am 1,11} jejím synem. Řekla: Dovol, můj pane, dejte jí to živé dítě, ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jenom ho neusmrcujte! Ale ta druhá řekla: Nebude ani moje, ani tvoje, rozsekněte ho. 27 Král nato odpověděl: Dejte jí to živé dítě a neusmrcujte ho. To je jeho matka. 28 Když celý Izrael ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}uslyšel ^{▼▼1S 13,4; 17,11} o rozsudku, ^{▼▼h.: soudu; Dt 17,9; Ž 7,7; Jr 1,16} který král vynesl, ^{▼▼h.: rozsoudil; Za 8,16} báli se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}krále, protože viděli, že v něm je Boží moudrost ^{▼▼5,10.14; 10,4; srv. 2S 4,20; Iz 11,2; Ko 2,3} k ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}vykonávání práva. ^{▼▼2S 8,15; Jr 9,23; 22,15}