1Ki 20 | CzeCSP | STEP | Aramejský král Ben–hadad shromáždil všechno své vojsko; bylo s ním třicet dva králů, koně i vozba. Vytáhl, oblehl Samaří a bojoval proti němu.

‏ 1 Kings 20

Achab a Benhadad

1 Aramejský král Ben–hadad ^{▼▼[je možné, ale neprav., že je to tentýž, který bojoval proti Baešovi (15,18nn); snad Ben–hadad II., syn či vnuk Ben–hadada I., který vládl 900—895 př. Kr.]; 2Kr 6,24; 8,7} shromáždil všechno své vojsko; bylo s ním třicet dva králů, ^{▼▼[králů městských států (srv. Iz 10,9) či kmenových náčelníků]} koně i vozba. ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}Vytáhl, oblehl Samaří a bojoval proti němu. 2 Poslal do města k izraelskému králi Achabovi posly 3 a řekl mu: Toto praví Ben–hadad: Mně patří tvé stříbro a tvé zlato, mně patří tvé ženy a tvoji nejlepší synové. 4 Izraelský král odpověděl: Jak jsi řekl, ^{▼▼2S 13,35} můj pane a králi, tobě patřím já i všechno, co mám. 5 Poslové se vrátili a řekli: Toto praví Ben–hadad: Poslal jsem k tobě se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Dej mi své stříbro a své zlato, své ženy i své syny. 6 Ale zítra touto dobou k tobě pošlu své otroky a prohledají tvůj dům i domy tvých otroků a všechno, co je vzácné tvým ^{▼▼var.: jejich} očím, vezmou s ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}sebou a poberou.

7 Izraelský král zavolal všechny starší země a řekl: ⌈ ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Rozvažte a pohleďte,⌉ ^{▼▼srv. 2S 24,13; 2Kr 5,7} že tento muž ^{▼▼Pozn. 55 v tabulce na str. 1499}usiluje o zlo. Vždyť ke mně poslal pro mé ženy a mé syny, pro mé stříbro a pro mé zlato a neodepřel jsem mu. 8 Všichni starší a všechen lid mu řekli: Neposlouchej ho a nepodvoluj se. 9 Nato řekl Ben–hadadovým poslům: Řekněte mému pánu a králi: Všechno, co jsi vzkázal svému otroku poprvé, udělám, ale tuto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc učinit nemohu. Poslové ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}odešli a takto ^{▼▼Pozn. 87 v tabulce na str. 1499}odpověděli. 10 Ben–hadad mu vzkázal: Tak ať mi učiní bohové, ^▼▼19,2 a ještě přidají, jestliže bude dost prachu ze Samaří na hrst ^{▼▼Iz 40,12} pro všechen lid, který jde v mých stopách. ^{▼▼Sd 8,5; 2Kr 3,9} 11 Izraelský král odpověděl: Řekněte mu: ⌈Ať se ten, kdo se opásává ^{▼▼2S 20,8; 21,16} mečem, nechlubí jako ten, kdo si ho odepíná.⌉ ^{▼▼tj. ať ten, kdo se chystá do bitvy, nemluví jako ten, kdo se vrátil z bitvy (srv. české: Neříkej hop, dokud nepřeskočíš)}

12 I stalo se, když uslyšel tuto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}zprávu -- popíjel právě ⌈s králi⌉ ^{▼▼h.: on a králové} ve stanech ^{▼▼[jelikož h. výraz : sukkót — stany splývá s místním jménem, možno též — méně prav. (srv. 2S 11,11) — překládat]: v Sukótu (7,46)} -- že řekl svým otrokům: ⌈Připravte se k útoku.⌉ ^{▼▼(může též znamenat idiomaticky) n.: Zaútočte} A připravili se k útoku na město.

13 A hle, nějaký prorok přistoupil k izraelskému králi Achabovi a řekl: Toto praví Hospodin: Vidíš celý ten velký dav? Hle, vydám ho dnes do tvé ruky a poznáš, ^{▼▼18,36.37!} že já jsem Hospodin. 14 Achab se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Skrze koho? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Toto praví Hospodin: Skrze služebníky ^{▼▼18,43!; 2Kr 4,12} velitelů provincií. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Zeptal se: Kdo rozpoutá ^{▼▼srv. Joz 1,1v} boj? ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Ty. 15 Nato spočítal služebníky velitelů provincií a bylo jich dvě stě třicet dva. Po nich spočítal všechen lid. Všech synů Izraele bylo sedm tisíc. 16 ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}Vytáhli za poledne, zatímco se Ben–hadad s třiceti dvěma králi, které měl na ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}pomoc, ve stanech opíjeli. ^▼▼16,9 17 Služebníci velitelů provincií ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhli první. ⌈Ben–hadadovi vzkázali⌉ ^{▼▼dle LXX; TM: Ben–hadad poslal} a oznámili: ^{▼▼TM: + mu} Ze Samaří ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhli nějací muži. 18 Řekl: Jestliže ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhli v pokoji, chyťte je živé, jestliže ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhli k boji, živé je chyťte. 19 Z města ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhli tito: Služebníci velitelů provincií a za nimi vojsko. 20 Muž pobíjel ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}muže, ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Aramejci utíkali a ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Izraelci je pronásledovali. Aramejský král Ben–hadad se zachránil na koni s dalšími jezdci. 21 Izraelský král ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vyrazil, pobíjel ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}koně i vozbu a způsobil ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Aramejcům velikou porážku. ^{▼▼1S 19,8; 23,5}

22 Potom přistoupil k izraelskému králi prorok a řekl mu: Jdi, vzchop se, zjisti a podívej se, co bys měl udělat, protože na přelomu ^{▼▼2S 11,1} roku proti tobě aramejský král ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vytáhne opět.

23 Otroci aramejského krále mu řekli: Jejich Bůh je Bohem hor, proto nás přemohli. Když však s nimi budeme bojovat na rovině, ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}přemůžeme je. 24 Udělej tuto ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc: Odstraň krále z jejich místa a ustanov místo nich místodržitele. ^{▼▼[lze tomu rozumět tak, že místo kmenových vůdců (králů) dosazuje profesionální vojenské velitele (generály)]} 25 Připrav si vojsko, jako bylo vojsko, které ti padlo, ^{▼▼n.: od tebe sběhlo} koně za koně, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}vozy za ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}vozy, a budeme s nimi bojovat na rovině a ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}přemůžeme je. Uposlechl ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}je a udělal to.

26 Na přelomu roku se stalo, že Ben–hadad spočítal ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Aramejce a ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vytáhl k Afeku ^{▼▼1S 4,1; 29,1; [několik km jižně od Galilejského jezera, bitva se tedy odehrála v údolí Jordánu]} do boje s Izraelem. 27 Synové Izraele se zformovali, ^{▼▼srv. Iz 13,4} zásobili a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}vytáhli proti nim. Synové Izraele se utábořili naproti nim jako dvě kozí ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}stádečka, zatímco ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Aramejci naplnili zemi. 28 Potom přistoupil muž ^{▼▼17,18; 2Kr 1,9} Boží a řekl izraelskému králi: Toto praví Hospodin: Protože ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Aramejci řekli: Hospodin je Bohem hor ^▼▼v. 23 a ne Bohem údolí, vydám ^{▼▼22,6.12; Nu 21,2p; 2S 5,19} celé toto velké množství ^{▼▼srv. Sd 4,7; 6,5} do tvé ruky a poznáte, že já jsem Hospodin. ^{▼▼Ex 6,7; Ez 6,7p} 29 Jedni tábořili proti druhým sedm dní. Sedmého dne se stalo, že bitva začala ^{▼▼h.: přistoupila} a synové Izraele pobíjeli ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Aramejce, sto tisíc ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}pěšáků ^{▼▼Nu 11,21; 2S 10,6; 2Kr 13,7} v jednom dni. 30 Zbývající utíkali do Afeku, dovnitř ^{▼▼srv. Jr 21,4; Ez 22,19; n.: a vešli do} města. Avšak ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hradby spadly na ⌈zbývajících dvacet sedm tisíc mužů.⌉ ^{▼▼h.: dvacet sedm tisíc muže, ty zbývající} Ben–hadad utekl a vešel do města, do ⌈nejzazšího ^{▼▼n.: zadního} pokoje.⌉ ^{▼▼h.: pokoje v pokoji; srv. Př 20,27.30}

31 Jeho otroci mu řekli: Hle, slyšeli jsme, že králové domu izraelského jsou milosrdní ^{▼▼n.: laskaví; Př 11,17; 31,26} králové. Vložme na svá bedra žíněná roucha ^{▼▼Neh 9,1; Jon 3,5; [symbolické jednání zármutku či pokání, zde asi představující poddanost (srovnatelné v dnešní době s vyvěšením bílé vlajky)]} a na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavy provazy a vyjděme ^{▼▼n : poddejme se …} k izraelskému králi. Snad nechá tvou duši při životě. ^{▼▼Dt 32,39} 32 Nato přepásali svá bedra žíněnými rouchy a na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavy dali provazy. Tak ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}šli k izraelskému králi a řekli mu: Tvůj otrok Ben–hadad řekl: Prosím, ať zůstane má duše naživu. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Zeptal se: Žije ^{▼▼Gn 43,27} ještě? Je mým bratrem. 33 Ti muži to vzali jako znamení, rychle ho vzali za slovo a řekli: Ano, Ben–hadad je tvým bratrem. Řekl: ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Jděte a přiveďte ho. Ben–hadad k němu vyšel a on ho ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vzal na vůz. 34 Řekl ^{▼▼tj. Ben–hadad} mu: Města, ^{▼▼[? Rámot–Gilead (22,3) a další]} která vzal můj otec od tvého otce, ^{▼▼[snad myšlen Baeša (ve smyslu předek) — srv. 15,20]} ti vrátím, a ty si můžeš udělat tržní ulice ^{▼▼[to byla nabídka výsady výnosného zahraničního obchodu, která byla obvykle bedlivě střeženým místním monopolem]} v Damašku, tak jako si je udělal můj otec v Samaří. Achab nato: S takovou smlouvou tě propustím. ^{▼▼Pozn. 72 v tabulce na str. 1499}Uzavřel s ním smlouvu a propustil ho.

35 Tehdy nějaký muž z prorockých žáků ^{▼▼h. výraz syn je zde použit ve významu člena skupiny (srv. Neh 7,6) [jakéhosi bratrstva, která vznikala v době obecné lhostejnosti a duchovního odpadlictví (za Elijáše a Elíši)]; srv. 2Kr 2,3nn; 4,1; 5,22; 6,1; 9,1} řekl svému druhovi podle Hospodinova slova: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Udeř ^{▼▼srv. Jr 20,2; 1S 17,49; 2S 3,27; n.: Zbij (Př 23,35; Jr 37,15) / Napadni mě (Dt 25,3)} mě. Ale ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}on ho nechtěl udeřit. 36 Řekl mu: Protože jsi ^{▼▼Nu 14,22} ^{▼▼Pozn. 86 v tabulce na str. 1499}neuposlechl Hospodina, hle, až půjdeš ode mě, zabije tě lev. Šel od něj, dopadl ^▼▼13,24 ho lev a zabil ho. 37 Potkal jiného muže a řekl: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Udeř mě. Ten muž ho ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}silně udeřil a zranil. 38 Nato prorok šel a postavil se králi do cesty -- s obvazem na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}očích se učinil nepoznatelným. ^{▼▼srv. 1S 28,8} 39 I stalo se, když král procházel okolo, že úpěnlivě volal na krále: Tvůj otrok ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vytáhl do boje, a hle, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}kdosi zabočil, přivedl ke mně muže a řekl: Střež tohoto muže. Jestliže se ztratí, ⌈bude tvá duše místo jeho duše⌉, ^{▼▼tj. dáš svůj život za jeho; srv. Joz 2,14} nebo odvážíš talent ^{▼▼[asi 30 kg]; 2Kr 5,5} stříbra. 40 I stalo se, když tvůj otrok dělal cosi tu a tam, že zmizel. Izraelský král mu řekl: ⌈Tím jsi nad sebou sám vynesl rozsudek.⌉ ^{▼▼h.: To je tvůj soud, ty jsi rozhodl; srv. Dt 17,9; Jr 4,12; 2S 12,1—7} 41 Sundal si rychle obvaz z ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}očí a izraelský král poznal, ^{▼▼h.: + ho} že je jedním z proroků. 42 Pak mu řekl: Toto praví Hospodin: Protože jsi ^{▼▼h.: + z (své) ruky, tj. od sebe (srv. 11,34)} propustil muže, kterého jsem zasvětil zkáze, ^{▼▼Dt 13,18; Joz 7,1; 1S 15,21} stane se, že tvá duše bude namísto jeho duše a tvůj lid místo jeho lidu. 43 Izraelský král jel do svého domu roztrpčený ^▼▼21,4 a nazlobený a přijel do Samaří.