2Ch 33 | CzeCSP | STEP | Menašemu bylo dvanáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let.

‏ 2 Chronicles 33

Judský král Menaše

1 Menašemu ^{▼▼//2Kr 21,1—10} ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}bylo dvanáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let. 2 ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností národů, které Hospodin ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před syny Izraele vyhnal. ^▼▼28,3 3 ^{▼▼Pozn. 99 v tabulce na str. 1499}Znovu postavil návrší, která jeho otec Chizkijáš strhl. ^▼▼31,3 Postavil oltáře baalům, udělal posvátné kůly a klaněl se celému nebeskému zástupu a sloužil mu. 4 Též postavil oltáře ^▼▼28,24 v Hospodinově domě, o kterém Hospodin řekl: V Jeruzalémě bude navěky mé jméno. ^▼▼7,16 5 Na obou nádvořích ^▼▼4,9 Hospodinova domu postavil oltáře pro celý nebeský zástup. 6 On provedl své syny ohněm v údolí syna Hinómova, ^▼▼28,3 zabýval se hadačstvím, ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}znameními a ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}čarováním, ^{▼▼Dt 18,10; Jr 27,9} ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}ustanovil ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce. ^{▼▼Lv 19,31} ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Páchal mnoho toho, co je zlé v Hospodinových očích, a tak jej provokoval ^{▼▼34,25; 2Kr 17,11} k hněvu. 7 Tesanou sochu ^{▼▼Dt 4,16; Ez 8,3} modly, kterou udělal, postavil v Božím domě, o kterém Bůh Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, postavím navěky své jméno. 8 Nezpůsobím již, aby noha ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Izraelců odešla ^{▼▼h.: ustoupila} ze ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země, kterou určil vašim otcům, pokud ovšem budou zachovávat a ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}plnit všechno, co jsem jim přikázal, celý zákon, ustanovení a nařízení vydaná ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}prostřednictvím Mojžíše. 9 Avšak Menaše svedl ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Judejce a obyvatele Jeruzaléma, takže ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}páchali horší věci nežli národy, které ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před syny Izraele Hospodin vyhladil.

10 Hospodin mluvil k Menašemu a k jeho lidu, ale nevěnovali ^{▼▼Neh 9,34; Za 1,4} mu pozornost. 11 Proto na ně Hospodin přivedl velitele armády asyrského krále. Ti zajali Menašeho s háčky, ^{▼▼h.: trny; [háky či kroužky byly provlečeny nosem, srv. 2Kr 19,28]; srv. Jb 40,26} spoutali ho bronzovými okovy ^{▼▼2Kr 25,7} a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}dovedli ho do Babylona. ^{▼▼[Skutečnost, že byl odveden do Babylona, naznačuje, že událost se odehrála na konci vlády Menašeho v době (kolem r. 648 př. Kr.) vzpoury Šamaš–šum–ukina proti jeho bratru Ašurbanipalovi]} 12 Když mu bylo úzko, ^{▼▼28,22; 1S 30,6; Pl 1,20} snažil se udobřit ^{▼▼2Kr 13,4; Jr 26,19} tvář Hospodina, svého Boha, a velmi se pokořil ^{▼▼32,26; 34,27; ::36,12} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Bohem svých otců. 13 Modlil se k němu a on se k němu sklonil, vyslyšel jeho úpěnlivou ^{▼▼6,39; Ž 6,10} prosbu a přivedl ho zpět do Jeruzaléma, do jeho království. Tak Menaše poznal, že ⌈Hospodin je Bůh.⌉ ^{▼▼1Kr 18,39} 14 Potom postavil vnější ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hradby Města Davidova západně od Gíchónu, ^{▼▼1Kr 1,33} v údolí a kudy se ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}jde do Rybné ^{▼▼Neh 3,3} brány, obehnal Ófel ^▼▼27,3 a postavil ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}je velmi vysoko. Do všech opevněných ^▼▼17,2 měst v Judsku ustanovil ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}velitele vojska. 15 Odstranil cizí bohy a sochu ^▼▼v. 7 z Hospodinova domu a všechny oltáře, které postavil na hoře Hospodinova domu a v Jeruzalémě, a hodil je ven za město. 16 Obnovil Hospodinův oltář a obětoval na něm oběti pokojné a oběti díků. Řekl ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Judejcům, aby sloužili Hospodinu, Bohu Izraele. 17 Lid ale stále ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}obětoval na návrších, ovšem Hospodinu, svému Bohu. 18 Ostatní ^{▼▼//2Kr 21,17—18} Menašeho ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}činy, jeho modlitba k jeho Bohu i slova vidoucích, kteří k němu mluvili ve jménu Hospodina, Boha Izraele, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}jsou v ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}letopisech izraelských králů. 19 Jeho modlitba a jak se k němu Bůh sklonil, všechny jeho hříchy a jeho věrolomnost, ^▼▼28,19 místa, na kterých postavil návrší a vztyčil posvátné kůly a modlu, ^{▼▼v. 22; 34,3} dříve ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}než se pokořil, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}jsou zapsány v ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}letopisech vidoucích. ^{▼▼dle jednoho h. rkp. a LXX (srv. v. 18); TM: Chozajových} 20 Menaše ulehl se svými otci a pohřbili ho v jeho domě. ^{▼▼srv. 28,27} Po něm se stal králem jeho syn Amón.

Judský král Amón

Amónovi ^{▼▼//2Kr 21,19—24} ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}bylo dvacet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dva roky. 22 ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, tak jako to činil jeho otec Menaše. Amón obětoval všem modlám, které udělal jeho otec Menaše, a sloužil jim. 23 Nepokořil se ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Hospodinem, jako se pokořil jeho otec Menaše, ale Amón rozmnožil provinění. 24 Jeho otroci se proti němu spikli a usmrtili ho v jeho domě. 25 Avšak lid země ^{▼▼36,1; 2Kr 11,18!} ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}ubil všechny, kdo se proti králi Amónovi spikli. Lid země ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}ustanovil králem místo něj jeho syna Jóšijáše.