2 Kings 21
Judský král Menaše
1Menašemu ▼▼//2Pa 33,1nn
▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
bylo dvanáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let. ▼▼[697—642 př. Kr. — včetně deseti let spoluvlády; (vůbec nejdelší období z judských i izr. králů)]
Jeho matka se jmenovala Chefsíba. ▼▼Iz 62,4p
2 ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, podle ohavností pohanských ▼▼Pozn. 62 v tabulce na str. 1499
národů, které Hospodin ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před syny Izraele vyhnal. ▼▼//16,3; 1Kr 14,24
3 ▼▼Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
Znovu postavil návrší, která jeho otec Chizkijáš zničil, ▼▼18,4v
postavil oltáře Baalovi, udělal posvátný kůl, ▼▼1Kr 16,33
jak to udělal izraelský král Achab, klaněl se celému nebeskému zástupu ▼▼17,16; 23,4n
a sloužil jim. 4Postavil oltáře v Hospodinově domě, o kterém Hospodin řekl: V Jeruzalémě položím své jméno. ▼▼2S 7,13; 1Kr 8,29
5Na obou nádvořích Hospodinova domu postavil oltáře pro celý nebeský zástup. 6Provedl svého syna ▼▼LXX: pl.
ohněm, zabýval se hadačstvím ▼▼Iz 2,6; Jr 27,9
a znameními, ▼▼17,17
▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
ustanovil ty, kdo vyvolávají duchy ▼▼1S 28,7
zemřelých, a věštce. ▼▼Dt 28,11
⌈Páchal mnoho⌉ ▼▼h.: rozmnožil páchání
toho, co je zlé v Hospodinových očích, a tak jej provokoval ▼▼17,11
k hněvu. 7Tesanou modlu Ašery, ▼▼23,6; 2Pa 15,16
kterou udělal, postavil v domě, o kterém Hospodin Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem ▼▼1Kr 14,21
vyvolil ze všech izraelských kmenů, postavím navěky své jméno. 8Nezpůsobím již, aby noha ▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
Izraelců prchala ze ▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499
země, kterou jsem dal jejich otcům, pokud ovšem ▼▼Dt 15,5; 1Kr 8,25
budou zachovávat a ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
plnit všechno, co jsem jim přikázal, celý zákon, který jim přikázal můj otrok Mojžíš. 9Ale neposlouchali. Menaše je svedl, takže ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
páchali horší věci nežli národy, které Hospodin ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před syny Izraele vyhladil. ▼▼Dt 31,3; Joz 24,8; 1Pa 5,25
10Hospodin promluvil ▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
prostřednictvím svých otroků proroků: ▼▼17,23
11Protože judský král Menaše ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
páchal tyto ohavnosti, dělal horší věci nežli všechno, co ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
páchali ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
Emorejci, kteří byli ▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před ním, a skrze své bůžky svedl k hříchu i Judu, 12proto takto praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, přivedu ▼▼22,16; 1Kr 14,10*
na Jeruzalém a Judu takové zlo, že každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších. ▼▼1S 3,11; Jr 19,3
13⌈Roztáhnu na Jeruzalém měřicí šňůru ▼▼Iz 34,11
Samaří a závaží ▼▼Iz 28,17
domu Achabova⌉ ▼▼[tj. budou sdílet stejný osud — trest]
a vytřu ▼▼n.: vymažu — srv. Dt 25,19!
Jeruzalém, jako se vytírá mísa ▼▼Př 26,15
-- utřu a obrátím ⌈dnem vzhůru.⌉ ▼▼n : vzhůru nohama; h.: na svou tvář; srv. Jr 1,13
14Opustím ▼▼Jr 15,6; 23,33; ::1S 12,22; 1Kr 8,57
ostatek ▼▼19,31; Jr 6,9
svého dědictví ▼▼Jr 12,7
a vydám je do ruky jejich nepřátel; stanou se kořistí a lupem ▼▼Iz 42,22
pro všechny své nepřátele, 15protože ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
páchali to, co je zlé v mých očích, a provokovali mě k hněvu ode dne, kdy jejich otcové vyšli ▼▼Ex 12,41; Nu 33,3; Jr 7,25
z Egypta, až do tohoto dne. 16Menaše také prolil velmi mnoho nevinné ▼▼24,4; Dt 27,25p; Ž 94,21; Iz 59,7; Jr 22,3; Jon 1,14; Mt 27,4
krve, takže naplnil Jeruzalém ⌈od jednoho konce k druhému⌉ ▼▼h.: ústa k ústům; Ezd 9,11
-- kromě svého hříchu, že ▼▼n.: kterým
svedl Judu k páchání ▼▼17,17; Sd 3,12
toho, co je zlé v Hospodinových očích. 17Ostatní Menašeho ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
činy a všechny věci, které činil, i jeho hřích, kterým hřešil, ▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
jsou zapsány v ▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knize Letopisů judských králů. 18Menaše ulehl se svými otci a byl pohřben v zahradě svého domu, v zahradě Uzově. ▼▼[prav. kratší forma jména Uzijáš (15,1p)]
Po něm se stal králem jeho syn Amón. 19Judský král Amón
Amónovi ▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499
bylo dvacet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě dva roky. ▼▼[642—640 př. Kr.]
Jeho matka se jmenovala Mešulemet, dcera Charúsova z Jotby. ▼▼[někteří ztotožňují s Jotbou (resp. h. Jotbatou) v Dt 10,7 (blízko Esjon Geberu). Jiní včetně Jeronýma ji umísťují do Judska.]
20 ▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, tak jako to činil jeho otec Menaše. 21⌈Chodil po všech ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
cestách, po kterých chodil jeho otec,⌉ ▼▼n : Žil zcela po způsobu svého otce
a sloužil bůžkům, kterým sloužil jeho otec, a klaněl se jim. 22Opustili ▼▼1S 8,8; 1Kr 9,9; Iz 1,4; Jr 2,13
Hospodina, ⌈Boha svých otců,⌉ ▼▼Dt 26,7!; 2Pa 21,10; 28,25; 30,19; 33,12
a nechodili po Hospodinově cestě. ▼▼1Kr 11,33
23Amónovi otroci se proti němu spikli ▼▼15,10.25; 1Kr 16,9
a usmrtili krále v jeho domě. 24Avšak lid země ubil všechny, kdo se proti králi Amónovi spikli. Lid země ▼▼sg., jednotné číslo (singulár)
ustanovil králem místo něj jeho syna Jóšijáše. 25Ostatní Amónovy ▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
činy, které činil, ▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)
jsou zapsány v ▼▼Pozn. 84 v tabulce na str. 1499
knize Letopisů judských králů. 26Pohřbili ▼▼dle LXX; TM: sg.
ho v jeho hrobě na Uzově zahradě. Po něm se stal králem jeho syn Jóšijáš.
Copyright information for
CzeCSP